XML není ani čitelné, nečitelné. tedy pokud se bavíme o tom, jestli jsou čitelné specifikace od W3C, tak tom by skutečně dalo diskutovat. :-) Nicméně xml je metajazyk. co hodnotit dá, relativní čitelnost konkrétní aplikace XML vůči alternativám v konkrétním nasazení. A tam to je opravdu různorodé.
Podle mého (neskromného :-)) mínění má XML největší smysl tam, kde se dřív používalo SGML - jako (rozšiřitelný) značkovací jazyk pro dokumenty (leckdy s opravdu bohatým schématem), kupříkladu jako DocBook nebo XHTML. Od toho se odvíjí spousta jeho vlastností, včetně možnosti rozšířit existující schéma tak, aby to aplikace mohla ignorovat a nenarušilo jí to zbytek, nebo vložit dokument v jednom schématu "inline" do dokumentu v jiném schématu.
Nicméně spousta lidí začala cpát do XML věci, které v něm asi být nemusejí. Opět je nutné věci posuzovat porovnáním XML s alternativami. Třeba u takových věcí, jako je XML-RPC, má XML pořád ještě nějaký smysl: Elegantně se tak kupříkladu obejdou indiání v heterogenním prostředí, komunikující strany se nemusejí hádat o formát dat (na "nejnižší urovni"), a jak píše ESR, textový formát hezky leckdy člověka nutí vytvořit čistší rozhraní. Přesto jednak stále ještě existují binární komunikační formáty (výkon), jednak zrovna messaging asi nemá moc společného zrovna s čitelností - lidé to čtou poměrně málo, v podstatě by mohl vyhovět i jiný textový formát (přeci jen občas to někdo čte, třeba při ladění aplikace), ale proč znovuvynalézat kolo pro takový účel, jako je komunikace X desítek různých aplikací na Internetu? (I když některé jiné normy od W3C bych přijímal až po velmi zralém uvážení... ;-)
Když ale vidím takové věci, jako konfigurační soubory, otázka "proč?" se myslím přímo nabízí. Tady je povětšinou producentem a konzumentem člověk (při editaci) a konzumentem software (po spuštění). Přitom na rozdíl třeba od DocBooku nejsou požadavky na brutálně flexibilní schéma, protože konfigurák nebude procházet X aplikacemi, dá se navrhnout "schéma" (spíš gramatika, že?) sice nerozšiřitelné bez zásahu do kódu aplikace, ale kompaktnější (proč je RelaxNG tak populární v RNC podobě, když všichni můžou používat i zobáčky?), navíc hladký text v konfiguračních souborech nezabírá (na rozdíl od dokumentů, kde text je "defaultní") takové procento textu, takže případná "těžkotonážnost" syntaxe hodně vystoupí na povrch. (Zrovna fontconfig je pěkný příklad.)
A u takových věcí, jako je samotný základ systému, ani nevidím moc důvod zbytečně nabobtnávat kód XML knihovnou, leda, že bych chtěl uživatele od ruční editace úplně odradit. :-) Existuje-li aplikace, jejíž konfigurační soubory opravdu volají po XML, pak musím přiznat, že jsem na takovou zatím ještě opravdu nenarazil.
