Shuttleworth: Windows 7 je pro Linux příležitost

Že by konečně došlo k uzavření bugu #1 v Ubuntu? :)

Raz ti za ním bude smutno. Je to jediná vec, ktorá chráni linux pred príchodom všetkých motákov z Windowsu. Ale to zistíš, až budeš potvrdzovať štvrté dialógové okno, že si si fakt istý že cheš aby to rm zmazalo ten bezvýznamný súbor. :D

to si vazne myslis ze take gentoo,debian alebo slackware sa zmenia kvoli hm "pouzivatelom"? ved uz dnes su veci v niektorych distribuciach jednoduchsie ako na windows.

souhlas, verejnosti by se prizpusobilo ubuntu, fedora, mandrake a podobne ... debian, slackware, arch ... by mohli zustat na urovni :)

Souhlasim. :)

to je pravda :D :D. ešte im dám šancu s 9.04 ale asi príde čas na "upgrade" :D

to rikaji o kazde verzi windows uz kolik let, to je linux folklor.

Vzpomente si co rikali o viste, ze lidi radsi premigruji na linux nez na vistu.

Nepremigrovali.

Ale jooo, někteří migrovali. Pozitivní na tom je že ten proces migrace je jednosměrný. :-D

Ostrava-Jih? ;)

To byl TUNEL a to neni totez jako migrace ;-).

Přesně tak, malá domů.

Protože všechny přechody na open source jsou krokem ke svobodě, kdežto všechny ochody od open source jsou nekalé tunely, že? ;) Tak to bývá, když moc čtete výlevy ukřivděných adminů.

Neni ani tolik otazka co se kam migruje ale jak.

A pokud pro adminy znamena nasazeni Windows namisto Linuxu krivdu, tak to je pak chyba u MS.

Ja jakozto velky pocatecni fanda windows NT, kdyz jsem videl NT beta a neco se dozvedel o vnitrnostech jsem se zdesil a na deskopu jsem mel OS/2 Warp a na serveru Linux, preci jen to bylo blize komercnim unixum a fungovalo to velice ciste, uz kernel 2.0 byl na tu dobu velice dobry, predtim jsem delal s linuxem i na kernelu 1.x ... ale az na 2.0 jsem jej nasazoval na servery.

Kdyz mi pak doma lehl jeden disk, tak jsem smazal OS/2 a zacal pouzivat linux i na desktop, na skole jsem to delal uz delsi dobu, doma jsem mel dualboot OS/2 a Linuxu.

Jinak kduz jsem videl 1. hotove NT tusim 3.51 jsem se ujistil, ze tento OS fakt ne, krom zmrseneho designu, ktery se tahne dodnes, to byla nemoznost zpoustet jednotlive aplikace na dalku, nemoznost poustet ulohy na pozadi, nemoznost prace vice uzivatelu .... jsem vubec nechapal k cemu takova hracka vubec muze byt a oznaceni server jsem vnimal jako vysmech, ale ani Novell jsem moc nemusel, to vite, ale ja pricichl k RISCum a Unixum, tak jsem chtel od serveru trochu vic, nez bezny admin, kteremu stacilo, ze to zdili soubory a ma to centralni spravu uzivatelu ... kterou jsem mel taktez.

nerad rejpu, ale nejak mi v tom vasem postu nesedej roky.

NT 3.1 byl vydan v 1993.
NT 3.51 nekdy 1995.

A omlouvam se ze to musim rict, ale v te dobe Linux (Slackware i Redhat tak verze 1.0)
byl dobry akorat na ftp server nebo nejaky specializovany matematicky program do X (twm). Web tenkrat jel akorat na NSCA HTTPD.

Srovnávat vnitřnosti OS/2, Linuxu a NT musí nutně vyjít ve prospěch NT. OS/2 je hybrid s částečně 16-bitovým API, a design je cokoliv, jen ne čistý. Linux je opis prastarých unixů s monolitickým kernelem. NT měly modifikovaný mikrokernel, preemptivní kernel, podporu SMP, čistý design se subsystémy, a přes subsystémy zpětnou kompatibilitu s OS/2, DOSem a POSIXem (dokonce POSIX compliant, na rozdíl od Linuxu).

Co je na vnitřnostech NT konkrétně špatně?

Úlohy na pozadí jsou co? Plánované úlohy, nebo služby (deamony)? Windows NT mají obojí. Na plánované úlohy Windows Scheduler. Na služby Services Manager, který řeší problematiku daleko lépe, než ta klubíčka skriptů na unixech. Více uživatelů NT samozřejmě od začátku umí (v grafice pravda až od NT 4.0, případně s Citrixem od NT 3.51).

S X11 můžete závidět

X11 taky můžou zůstat běžet session, dokonce umí přesouvat úlohy mezi jednotlivými session (příkaz xmove). A kdo potom má závidět? :)

Jinak s těmi více uživateli kolega patrně myslel nemožnost pracovat na XPčkách (u Vist nevím, jestli to jde) pod více uživateli (např. přes RDP a lokálně) najednou. Ale jak jsem psal, to není problém jádra, jen jeho nadstavby.

Jadro od Digitalu, nadstavba od MS. No, hned je videt co za co stoji. Dokud se MS placal s jadrem sam, stalo to za psi stek.

Proboha jaké jádro od Digitalu? To je zase konina.

Designerem jádra NT byl člověk, který dříve pracoval pro Digital, a dodnes pracuje v MS. Výsledkem samozřejmě není žádné "jádro od Digitalu".

Všechno to bylo čisté. Digital zrušil Cutlerovi projekt a nebyl mu schopný nabídnout zajímavou pozici, tak šel k MS (a s ním dalších pár lidí). Digitalu se to nelíbilo, ale MS jim nabídnul možnost uvedení NT pro Alphu. S tím byl Digital spokojený, jenom ten potenciál nevyužil.

Celkem pobaví ten dvojí metr, který je vždy vidět. Někdo podal žalobu na MS, takže MS určitě provedl nějakou špinavost. Ale když MS podá žalobu třeba na TomTom, který používá Linux, tak je žalobce automaticky mizera. Nezáleží totiž kdo koho žaluje, ale na které straně je MS (protože ten je automaticky špatný), nebo kde je open source či Linux (protože taková strana je automaticky ta v právu).

Kde jste se dozvěděl o USD 150M? Já se jen dočetl, že případ nikdy nebyl před soudem, obě společnosti uzavřely technologické partnerství, a MS za miliony dolarů vyškolil zaměstnance Digitalu a nakoupil DEC HW. Ty miliony jsou minimálně v případě těch školení spíš fiktivní, protože u školení je značný rozdíl mezi nákladovou a koncovou cenou.

Pirati ze Silicon Walley jsou pseudo-dokument. S realitou mají společného asi tolik, jako komixový film 300 s reálnou bitvou u Thermopyl. Zkuste se méně dívat na komixy, a víc studovat.

Cutler nepřinesl žádný kód z VMS. Vzhledem k tomu že NT jsou psané v C/C++, a VMS byl psaný v ASM, tak by to bylo i technicky nemožné. Naopak u Linuxu bylo prokázáno, že se části zdrojáků, jména proměnných a komentáře shodují s kódy z jiných unixů. Proces skončil na tom, že naprostá většina závadného kódu byla zřejmě už uvolněna pod BSD licencí (jinými slovy společnost SCO neprokázala, že by na ten kód měla práva).

U toho dvojího metru je to dost smutné. Když firma A například poruší duševní vlastnictví firmy B, tak je v právu prostě ta firma, která se věnuje open source nebo Linuxu. Když MS vymáhá své patenty, je svinstvo svá práva vymáhat, protože duševní vlastnictví je přežitý kapitalistický hnus. Kupodivu se duševní vlastnictví hned hodí, když někdo třeba poruší GPL. To je pak duševní vlastnictví hodné veškeré ochrany. On to není dvojí metr, ale prostá demagogie.

Takze kdyz ja uvedu nejaky zdroj, je to nesmysl, ale kdyz vy uvedete, ze jste se kdesi (mozna na Wikipedii) cosi docetl, tak je to skalopevny argument.

Kdyz ja prohlasim, ze se MS prokorumpoval na ruzna mista, povazujete to za dost vazne obvineni a zadate zdroje, ale kdyz vy prohlasite zhruba stejne vazne obvineni ohledne Mironetu a SCO, zdroje informaci neposkytnete.

Kdyz ja napisu, ze sw patenty uz davno neslouzi svemu puvodnimu cili, vyjadrite svuj souhlas a dodate, ze je nutno reformovat americke patentove pravo. Pak ale jednim dechem dodate, neco, cimz svuj souhlas poprete. Dava to smysl? Nemuzete si ujednotit nazory a pristup? Nebo jste takhle "objektivni" umyslne?

Ja se pozastavoval nad neduhy patentu, nikde jsem netvrdil, ze nemaji vubec smysl. Podotknul jsem pouze, ze uz prestavaji slouzit puvodnimu ucelu ale pro vzajemne drzeni v sachu. Pripadne jeste slouzi patentovym trollum, mezi kdere MS diky svym silenym patentum na veci, ktere nedokazal, jednoznacne patri.

Koneckoncu, spor MS s Alcatel-Lucent ohledne MP3 je krasnou ukazkou toho, ze mam pravdu. Tady si myslim, ze v tom byl MS nevinne. Proste v licencich kolem MP3 byl bordel.

Jinak, ackoliv uznavam, ze patenty a prijem z nich, motivuji spolecnosti vynalezat, nemyslim si, ze bez nich by nebyla invence. Zminil jste MP3 a ja mohu oponovat, ze daleko lepsi ogg/vorbis patentovany neni.

OSS prichazi s dramaticky odlisnym obchodnim modelem nez je ten zazity. Je tak odlisny, ze jej patrne nikdy nepochopite, protoze jste svazan zazitymi konvencemi. Ale to je vas problem. Jestli si toto pripustite nebo ne neni ma starost.

Komunismus bych do spojitosti s vylozene svobodnou komunitou kolem OSS nedaval. Vidim to jenom jako snahu za kazdou cenu si rypnout. Idealne jeste stylem jednotnym s hlavnim kapem Ballmerem. Je to okate a trapne. A o tech bezdomovcich to je vylozene palba od boku a jeste hodne sejdrem.

Aby bylo jasno, komunisti maji daleko bliz k MS nez k OSS. Zatimco OSS vede ke svobode a ruznorodosti, MS se snazi sirit ohnem a mecem jako bolsevicka ideologie a vyrazne potlacuje svobodu vyberu.

Netrvám na přesnosti svých zdrojů. Zpochybňuji přesnost těch vašich ;)

Žádejte zdroje ve věci Mironetu, a dostanete je. Nejšíře se o tom psalo na cdr.cz. A opravdu nešlo o komix. http://www.cdr.cz/a/4541
Zdroje ve věci SCO: http://www.root.cz/zpravicky/shuttleworth-windows-7-je-pro-linux-prilezitost/264747/

A vaše zdroje ve věcech MS a korupce?

Zkuste říci, čím konkrétně popírám svůj souhlas s potřebou reformy patentového práva v US.

Vorbis byl od začátku psán jako alternativa tehdy již existujícího MP3 nezatížená patenty. Jde o reimplementaci ztrátové komprese zvuku. Zkuste si na jedné straně představit vývoj televizních technologií, a na druhé straně stavbu TV přijímače (v době kdy jsou takové věci běžně na trhu) způsobem, který neporušuje patenty. To druhé je samozřejmě daleko levnější. Navíc u Ogg/Vorbis zdaleka není jasné, jestli se ho patenty opravdu netýkají.

Open source přichází s obchodním modelem, který nemůže fungovat, protože zákazníci nemají povinnost platit za hodnotu kterou dostávají. Jednoduchá matematika říká, že support není schopen dodat ani zdaleka takové tržby/zisky, jako prodej licencí. Navíc je vysoce nemorální lidem dávat hodnotu bez patřičné úhrady, a nechat za ně platit někoho jiného (třeba ošklivou korporaci, která jistě ráda placením předraženého supportu zaplatí vývoj OS pro domácí uživatele).

Minimálně GPL jasně staví na ideologických základech komunismu. Navíc prakticky vylučuje business.

http://www.ecis.eu/documents/Finalversion_Consumerchoicepaper.pdf

Tady neco o prasarnach MS.

Dale se s vami uz nebudu dohadovat. Melete tu porad jako kolovratek casto odporujici si tvrzeni a lzi se zjevnym dvojim metrem. Taky to vypada, ze jste placeny full-time flamer. Ale to je vas problem. Ja za flamovani placen nejsem a diskuse s vami je pro me zbytecna ztrata casu.

GPL na komunismu rozhodne nestavi. To je blabol. Jestli si tam za kazdou cenu chcete hledat nejake pralalely je vase vec. Nejspis i nejake najdete. Ale to neni problem ani u MS.

GNU a GPL stavi na zkusenosti s UNIXem. Ten mel byt volne dostupny vsem, ale nebylo to pravne osetreno a tak si jej privlastnily ruzne firmy (mezi nimi i to vase SCO). GPL je prave reakce na toto. Aby se neco takoveho vickrat neopakovalo.

Jestli nutne potrebujete pripodobnit GPL ke komunismu tak se do toho klidne dejte. Ja se te vasi snaze budu akorat smat.

Ale pak se nedivte, kdyz MS prirovnam k distributorum drog (warez verze, kterou v podstate schvalujete, ala prvni davka je vzdycky zdarma) nebo k nacisticke ci komousske ideologii ci podobnemu svinstvu. A budu mit stejnou pravdu jako vy.

Tak si to tu uzijte. Aspon ze nelezete na abclinuxu. Ackoliv, tam existuje (narozdil od roota) na podobne trolly spolehliva medicina v podobe blokace.

Ten hanopis který popisujete jako "prasárny MS" popisuje běžný konkurenční boj. Konkurenti nejsou kamarádi nebo spoluhráči. Kdybyste věděl, jak vypadá konkurenční boj v zákulisí supermarketu kde nakupujete, lezly by vám asi oči z důlků. Jalp salónní expert na ekonomiku a hospodářskou soutěž bohužel nemáte žádnou představu o stavu věcí.

GPL na komunismu naopak zjevně staví. Je to společná káď, do které všichni nahází svůj kód, a pak si berou podle potřeby. Jeslti tohle nevidíte, tak si lžete do kapsy.

Nějaký zdroj pro tvrzení, že UNIX měl být původně volně dostupný všem? A co by se jako nemělo nikdy opakovat? Že lidé kteří autoři píšící SW mohou za své dílo vyžadovat platbu? Zajímavý koncept, akorát nefunguje.

Váš přístup k diskusi je zjevně takový, že musí všichni vzývat Velkého Tuxe, jinak je potřeba je ukamenovat, nebo jim alespoň zakázat přístup. To je také přesně v duchu komunistické tradice.

To neni hanopis. To je soupis prohresku MS.
MS se prasarnami proste proslavil. o, ze vam to nevadi me neprekvapuje. Ohebnost vasi patere tu predvadite pohustu.

Vy, jakozto prachobycejny tluchuba si muzete sva vysvetlovani vetknout kam je ctena libost.

GPL stavi na myslence svobodne spoluprace. Ze to vy nazyvate komunismem je vase volba. GPL je spise mirne rizena anarchie. Kazdy muze brat dle libosti za urcitych podminek.

To neni komunismus. Komunismus sice hlasa, kazdemu dle potreby, ale jinak se od anarchie dost lisi. Zejmena v nasazeni restriktivnich slozek, ktere hlidaji univerzalni spravedlnost. Toto u GPL neni. Clovek muze porad prat a nemusi nic davat. Jenom si nemuze privlastnit a zpenezit cizi vytvor (coz MS asi hodne stve, proto tak na GPL nadava).

Zdroj o UNIXu se mi vypatrat nepodarilo. Jeste to zkusim pohledat.

"Že lidé kteří autoři píšící SW mohou za své dílo vyžadovat platbu? Zajímavý koncept, akorát nefunguje."

Tomuhle nerozumim. Asi jste se trochu zamotal. Bylo to mysleno tak, ze spis podle vas nefunguje obraceny koncept?

Nemelo se opakovat to, ze nekdo neco napise a nekdo jiny si to privlastni.

Vas pristup k diskusi je presne takovy jak jste popsal vy me. Nepripustite ani trochu pravdy svemu oponentovi, protoze vite, ze pak je vse ztraceno. Snazite se vytvorit mou karikaturu, ktera ovsem ve zkutecnosti popisuje vas, a tu pak zesmesnit. Jak primitivni.

To vy tu do nebes vynasite technologie MS a vsechno ostatni je podle vas primitivni, nepouzitelne a podobne ackoliv skousta lidi ma presne obracene zkusenosti.

Ja nikomu pristup nikam nezakazuju. Blokace, jak je implementovana na abclinuxu, nikomu v nicem nebrani. Proste jenom blokovany neni pro blokujiciho videt. Troll pak zajde na ubyte, protoze ho nikdo nebude krmit. To je cele. Klidne si bezte kam chcete. Jednou si vas bloknu a bude svaty pokoj.

Komunismus, jestli to nevite, nebranil ve vstupu ale v odchodu. Stejne jako MS a jeho vendor lock-in. A kdo je pak komunista? To spise vy mate v Redmondu UV.

Na začátku musím říci, že mě nezajímáte jako člověk (no offence), a nesnažím se vytvořit vaší karikaturu. Prostě jen nesouhlasím s vašimi názory. Čím víc budeme diskutovat ve věcné rovině, a čím méně se budeme zabývat osobními nesmysly, tím lépe pro všechny. OK?

Ještě jednou k hanopisu na MS: to nejsou prohřešky, ale běžný konkurenční boj.

Když napíšete aplikace za použití GPL kódu, musíte *svůj* kód uvolnit pod GPL. To prakticky vylučuje si za aplikaci nechat zaplatit, protože už první zákazník může aplikaci libovolně šířit. Přitopm nejde o ochranu původního kódu, protože ten je možné dál šířit. Jinými slovy GPL vás nutí hodit svůj kód do společné kádě, jakmile se stanete součástí komuny. Z té kádě si potom mohou ostatní nabrat dle potřeby. Jestli tohle není komunistické, co potom je?

Ano, text se mi minule zamotal. Není mi ale jasné, kdo si u unixů co neprávem přivlastnil. Minimálně verze UNIXu napsaná v C (původní dílo bylo v ASM) byla napsaná za peníze AT&T, a autoři dostali zaplaceno. Od AT&T potom licencovala řada firem, včetně Microsoftu.

Mě je jedno, v čem budete psát SW. Ale .NET je standardizovaný, takže jako osoba ctící standardy jistě půjdete do C#, a ne třeba do nestandardizované Javy, PHP či Pythonu.

API OpenGL je určené pro C, ne pro C++. Samozřejmě ho lze používat z C++, ovšem je to podobně nesmyslné, jako používat string.h v C++ kódu.
U OpenGL můžete volat funkce jednotlivě, a OpenGL požadavky předá kernelovému driveru až ve větší dávce. U Direct3D se marshalling (který tam musí být v každém případě) řeší tak, že voláte API s dlouhým seznamem vykreslovaných polygonů, a ten se předá kernelovému modulu najednou. to je přesně věc, kterou hry potřebují.
Faktem je, že většina implementací OpenGL byla minimálně v době uvádění Direct3D daleko pomalejší. Navíc OpenGL API je pro vývoj her dost nevhodné, a neřeší řadu aspektů problematiky.

DirectX je o hrách, a tam je SW rendering pomocí OpenGL i Direct3D nesmysl. Obojí je pomalé, a ani jedno se ve hrách nikdy nepoužívalo. Naopak hry prováděly SW rendering ve vlastní režii.

Tzv. vendor lock-in je vždy a všude. Když si koupíte UltraSPARC HW od Sunu, můžete na něm běžet jen Sun Solaris a řadu enterprise aplikací (a možná ještě úspěšně zkompilovat a možná i nabootovat Linux, což je k ničemu, takže to můžeme ignorovat). Přechod na jiný HW znamená veliké náklady. Když má firma stovku aut Škoda, je přechod na Fiat také veliký problém. Dělá to z koupě firemní Škodovky komunismus, protože jde o vendor lock-in? Asi ne.

To není problém nadstavby jádra, ale problém licence. Když umožníte, aby se ke stanici s licencí za USD 100 připojilo 200 uživatelů s grafickými terminály, jak potom budete prodávat licence serveru?

Když jsme u toho, tak na unixech je X11, což je v porovnání s RDP naprostá tragédie.

Osobní počítač je pro jednoho uživatele, a ten může pracovat na místě nebo vzdáleně. Tolik idea za licenční politikou MS.

RDP NENÍ frame buffer transport. RDP driver na straně serveru (zařízení kde běží aplikace) se dohodne s klientem (zařízením kde se zobrazuje) na sadě podporovaných grafických primitiv. GDI poté kreslí na RDP zařízení pomocí dohodnutých primitiv stejně, jako by kreslilo na grafické kartě. Je to takhle od první verze RDP. Je ale pravda, že někteří neoficiální RDP klienti (pro DOS, možná pro Linux) podporují prakticky jedinou operaci, a to vykreslení bitmapy. To ale není problém RDP.

Osobní počítač je pro jednoho uživatele, a ten může pracovat na místě nebo vzdáleně. Tolik idea za licenční politikou MS.

Tak proto poskytuje osobní licence pro až 3 uživatele :)

RDP umí vzdáleně pustit jednotlivé aplikace. A umí nejen kopírovat text před schránku, ale také kopírovat objekty přes schránku (bitmapy, formátovaný text, buňky Excelu ap), přesměrovat audio a tiskárnu na klientský počítač, podporuje přihlašování pomocí čipové karty, a je uživatelsky rozšiřitelný o nové vlastnosti. Také je to úsporný protokol, který lze úspěšně provozovat i přes dial-up nebo GPRS/EGDE.

Co je pro vás o ničem je nezajímavé. Zajímavé je, že řada firem používá Windows terminálové servery, a grafické terminály třeba od Wise. Unixy na terminálových serverech nevidět.

Víceuživatelský desktopový systém jsou jakékoliv NT. Možnost více GUI sessions najednou mají od NT 3.51 s Citrixem, od NT 4 TS v ceně. Samozřejmě jen serverové verze.

Vy s Billem spite? Nebo mate jeho plakat na stene?

Ale no tak! To, že je to troll neznamená, že si zaslouží osobní a navíc takto nechutné urážky.

nevěř tomu

ludia,firmy,institucie nemusia premigrovat na linux aby dali najavo ze su s vistou nespokojni alebo ju nechcu. staci len neupgradovat. tak ako sa to nakoniec aj deje. firmy sa s upgradom vobec neponahlaju resp ani nezacali. obycajni ludia sa k viste dostavaju len pri kupe noveho pc/notebooku kde pokial chcu windows nemaju vo vacsine pripadov na vyber. a v extremnom pripade sa moze stat aj nieco taketo http://www.computerworld.com/action/article.do?command=viewArticleBasic&articleId=9130992 ked senat texasu zakaze upgrade na vistu.

Jo, člověk by měl mít aktualizovaný systém, ale firma vám zadarmo nový OS nedá, když jeho vývoj stál hroamdu peněz a režie celýho koncernu taky není malá. Nechápu, jak můžete chtít zadarmo upgrade z OS který jste mohl kidně koupit v roce 2001. Trochu absurdní.

Co se týče toho free upgradu z Vist, to se bude týkat jen lidí, kteří je pořídí kráte před vypustěním Sedmiček, zkrátka aby se lidi nemuseli ošívat, že kupují výběhový model...

Ano. Ale to nemůžeš vědět, zda je to tento případ. A navíc Libor Šedivý řekl jasně, že kdyby to udělal Linux, letí z okna. Tudíž tvoje argumentace postrádá váhu.

Mezi uzivateli Windows je rada zatvrzelych masochistu. Cim horsi Windows, tim lepe. ;-)

Ne všichni jsou takoví, znám i zodpovědné, co pravidelně aktualizují, aktualizují i antivir a vůbec se starají o bezpečnost. Pro ně je použití Vist bez problémů. Možná jsou Visty jen pro WinXP geeky. :-D Dá-li se to tak označit.

Nevim, jestli ma cenu Vam odpovidat, ale zkusim to.

Ze jste nepremigroval Vy, neznamena ze to neudelal nikdo. HW naroky Vist jsou vyrazne demotivujici a analogicky nenarocnost linuxu (a tudiz pouzitelnost linuxu na starsich strojich) je motivujici pro jeho pouziti. Samozrejme to neni jedinny parametr, nicmene je to jeden ze zakladnich parametru (dalsi muzou byt treba bezpecnost, jednoduchost pouziti, moznosti implementace,..). Obecne lze rici ze linuxove distribuce jsou velmi dobre pouzitelne na "beznou kancelarskou praci" a programovani, horsi je to s CADy, hrami a nepouzitelny je pro beh specifickych aplikaci od zacatku vyvoje koncipovanych pro windows (prinejmensim docasne, nez budou upraveny). Pokud planujete male nasazeni, nemusi pro Vas byt vysledna uspora prilis zajimava. Pri velkem nasazeni tato uspora uz zajimava je, a dovolim si tvrdit ze to je hlavni duvod proc je linux nasazovan.

Mejte prijemny den.

Visty jsou prostě stavěné na silnější HW, než XP. Na běžně prodávaném HW to není problém. Jediným problémem jsou netbooky, které mají velmi slabý HW, se kterým se při návrhu Visty nepočítalo. Údajná HW nenáročnost Linuxu je také iluze. Zkuste si srovnat náročnost XP/MSO a Ubuntu/OOo, ty XP/MSO budou prostě běžet rychleji i na slabším HW (a navíc toho budou umět víc).

Úspora při nasazení Linuxu by měla být opravdu veliká, protože není třeba platit za licenci. Už jen z faktu že se nešíří a nešíří je jasné, že je někde problém. Konkrétně ve kvalitě, technologiích, dokumentaci, vývojových nástrojích, dostupnosti SW, podpoře vývojářů a podpoře HW. Jenže když to člověk napíše fandům Linuxu, nasadí mu psí hlavu. Vždy najdou nějaké zástupné důvody, aby nemuseli čelit realitě.

S tou rychlostí xp vs ubuntu musím souhlasit, ubuntu je zhruba stejně náročné jako XP až v odlehčené variantě xubuntu.
Ale u té visty to s tou hardwarovou náročností prostě přehnali. Je sice hezké, že to moderní hardware utáhne, ale k čemu je mi dobré, že většinu výkonu toho hardware žere systém? Operační systém má sloužit ke spouštění dalšího sw, ne zabrat veškeré systémové prostředky pro sebe. Pomalost vist byla hezky vidět v jednom benchmarku 3D grafiky xp vs vista vs ubuntu/wine. Xp s přehledem vedly, za nimi následovalo ubuntu s wine, a až na posledním místě s dost ubohým výsledkem se vláčela vista. Tedy ubuntu spustilo program pro windows lépe než windows vista.

Samozrejme mi tu nikto nebude veriť, ale skúsenosť (moja aj kolegov) s Vistami je, že programy spúšťajú mimoriadne rýchlo a pracuje sa v nich mimoriadne príjemne. Jediné, v čom sa ich pomalosť prejavuje, je bootovanie. Samozrejme, ide o Visty na hardvéri, ktorý vznikol približne v dobe SP1. Verím, že na slabom hardvéri môže Vista dosť otravná. Ale to je vec, ktorá vo Windows platí už roky - nikdy nemalo veľký význam upgradovať Windows na staršom PC. Koniec-koncov, načo aj? Veď ešte dnes 7 rokov staré XP 99% užívateľov stačia - najnovšie verzie programov bežia aj na nich, ovládače pre hardvér z rokov 2001-2008 sú k dispozícii... Windows skrátka už roky stojí skôr na modeli "s novým PC nový OS".
To, čo píšem asi ani tie spomenuté benchmarky nevyvracajú. OS je vždy navrhnutý pre určitý hardvér. U Linuxu napr. v rokoch 2002 -2004 žiadna distribúcia nedosiahla ani len porovnateľnú rýchlosť s W98 (rýchlo som zistil, že pokus predĺžiť životnosť starého W98 PC nainštalovaním Linuxu nemal nikdy cenu), a zato netvrdím, že W98 bol lepší než Linux 2002-2004. Nebol, nespĺňal bezpečnostné požiadavky tej doby. Ale riešiť sa to dalo len kúpou nového PC...

Neni to jedno, jak dlouho aplikace nabiha? Zalezi spis na tom, jak potom bezi. Vetsinu casu u pocitace travite pouzivanim aplikaci, ne jejich spoustenim.

tú rýchlosť spúšťania aplikácií uviedol ako príklad Cleb. Samozrejme, vo Viste tie aplikácie aj normálne pracujú a oproti iným OS má GUI jednu dobrú vlastnosť - okamžitú odozvu aj u aplikácií, do ktorých som trebárs hodinu nesiahol.

OOO v Ubuntu: kliknu a je tam, (je to nemereitelne). MSO+XP: totez. V cem vidite problem?

Že v XP je to 0,22 sekundy a v Ubuntu 0,27 sekundy :)

Myslím si, že se tu držíme jisté úrovně. Podobné výlevy si nechte pro sebe. Dejme tomu, že mám podobný názor, ale vyjadřovat to takto?

Jinak na netbooku nevidím rozumné použití pro Visty, tak leda možná nové Win7, ale co jsem na ně koukal v emulátoru, tak grafika nic moc (blbé barvy, mě se to prostě nelíbí). Mám rád černě laděná témata, na WXP znám mnoho pěkných. Ale zas nesmí být příliš temné, není to hezké (nebo se mi líbí Clearlooks pro Gnome, to je výborné modré témátko, doufám, že jsem to nepopletl). Modrá se mi líbila i na WXP.

Mám Windows Vista, 64bit verzi. Veškeré ovladače jedou bezproblémové. Ani jeden pád. Ani jedna virová infekce. Jsem grafik, a tak pro mě neexistuje jiná alternativa než PC. (Ano, opravdu vím, že existuje v Apple OS X, sám jsem byl vlastníkem produktů A., ale od doby kdy Adobe píše svůj software primárně pro WIN, a je pro tuto platformu schopen pružněji reagovat s updaty a je dostupná i lepší jazyková podpora (nefungující diakritika ve FW na 10.5x) není důvod zůstávat u něj) Kvalitní PC HW od ověřených výrobců s dobrou podporou stran ovladačů mi zajistil výborný chod. Nic víc, nic míň.

Moje finální slovo zní, Vista se mě ptá na daleko méně věcí, než když v ubuntu kvůli každé instalaci zadávám root heslo. UAC je výborné, když je vypnuté, a nikdo nikoho nenutí používat administrátorský účet. Stačí mít účet ve skupině users, pak jsou dotazy oprávněné. Stejným způsobem jako Visty reaguje i OS X, se svou vlastní sadou hloupých otázek.

Ten systém funguje, dovoluje mi využívat efektivně mých 8gb ram (ano, opravdu je při práci zaplním), nepadá, je svižný, rychle bootuje, kupodivu rychleji než Linux. Moje množství her zakoupených na Steamu funguje bezchybně. Jsem snad jediný, který nemá problém? Na nejvíce zatěžovaných serverech (Streaming h264) používám Gentoo a vše jede jak má spokojení. Na svojí pracovní stanici mám Visty, a jsem taky spokojený. Zatím ve své oblasti působení nemůžu linux využít jako hlavní systém. A ano, opravdu nehodlám "CSko" ohýbat přes WINE. Do té doby bude vista ten nejlepší systém od MS, který jsem mohl používat.

Nevím, proč by ten systém měl být ZK_-_NÝ.

> dovoluje mi využívat efektivně mých 8gb ram

To urcite ano. 4GB Windows Vista pro sebe sama, 4GB pro aplikace. Bez Windows Vista by se vam mohlo stat, ze by ta pamet byla nevyuzita nebo by v ni byla jenom cache. :-)

Drahy LO, vsiml jste si toho smajliku? Jinak HW narocnost Vist je neoddiskutovatelna, nadava na ni kdekdo. To, ze pamet se vyuziva mimo jine i uzitecne na cache, na tom nic nemeni.

1GHz CPU a 1GB RAM pro Vista Premium Ready. Jsou to fakt nějaké extrémní HW nároky?

Šlape. Osobně bych doporučil 4-8GB paměti, protože je dnes směšně levná, a pochopitelně to zlepšuje odezvu systému.

Že vám sestavu na které běžíte hry X a Y ohodnotil test (nebo benchmark?) na stránkách firmy Z tak či onak, to je dost o ničem.

Compiz je jen kompozitní desktop. Aplikace používají SW rendering do kusu paměti, který později Compiz použije jako texturu. S WPF ve Vistě to nesnete srovnání.

Ale ale najednou ma KDE spravu barev, nejste dnes nemocny?

WPF komponuje i obsah oken pomocí HW akcelerace. HW akceleruje také ClearType, antialiasing a rastrování fontů. Správa barev ve skutečnosti nezdržuje, a je důležitá pro zobrazení prakticky čehokoliv. KDE nemá plnohodnotnou správu barev, jen pár velmi primitivních funkcí pro převod barevných prostorů.

WPF není pomalejší, než Compiz. Naopak umí většinu aktivit přesunout na GPU. Jen vyžaduje grafickou kartu s podporou patřičných akceleračních technik (pixel shader 2.0 nebo lépe 3.0, graphics memory bandwidth nejméně 1600 MB za sekundu, WDDM driver).

Hm, budu muset aktualizovat znalosti Qt. Já se díval naposledy rok poté, co vyšla Vista. Jenže se obávám, abyste nebyl mimo vy, viz níže. Máte alespoň nějaký zajímavý link k věci?

Správa barev zpomaluje pokud je potřeba provést převod. Pokud jsou použité profily stejné, převod není třeba. By default je vše nastavené na sRGB. Zpomalení odpadá, když kreslicí plocha nepoužívá správu barev, což je třeba případ her.

Proč mi linkujete dokumentaci digiKamu, sekci o ICC profilech? Ukažte mi to zajímavé - Qt API pro práci s barvami. Windows umí high dynamic range s více než 16 bity na kanál, podporu 6 barevných kanálů atd. Qt 4.0 umí RGB, CMYK a HSL s absolutními převody bez podpory profilu, s 8 bity na kanál. A color management dnes opravdu nespočívá v nastavení korekce pro převodník grafické karty ;)

No né. Qt verze 4.5 implementuje něco, co se velmi vzdáleně podobá GDI z doby před 15 lety. Pěkné, jenom ty back endy by měly mít společný interface, jako na Windows drivery zobrazovacích zařízení. Také je škoda, že se to řeší v Qt, v GTK, X11 serveru, a kdo ví kde ještě. Ještě větší škoda je, že podle řady uživatelů to v KDE4 běhá hůř než špatně.
http://www.root.cz/clanky/kdy-bude-4-pouzitelne/

Ta dokumentace nepoposuje ni konkrétního, jsou to obecné řeči o color managementu. KDE je postavené na Qt, a bez color managementu v Qt to asi nepůjde. Ale rád si nechám nalinkovat konkrétní API řešící color management v KDE. Já ho nenašel.

16+ bitů na kanál by měl OS podporovat proto, aby aplikace mohly používat 16+ bitů na kanál. Říká se tomu HDR, a grafici to mají rádi. Když platforma podporuje 8 bitů na kanál jako Qt, vypadá to s HDR bledě.

Ano, mluvím o té abstrakci back endu. A jak jsem psal, ještě by to chtělo standardní interface na druhé straně, podobně jako mají zobrazovací zařízení ve Windows standardní interface.

Pigment je color management library pro KOffice, a je v kontextu nezajímavá stejně jako třeba nějaká knihovna WordPadu. Samozřejmě by bylo zajímavé vědět, co ta knihovna umí. Bohužel jsem nenašel žádnou dokumentaci (existuje vůbec?). I z toho linkovaného popisu je ale zjevné, že třída KoColor zajistí správu barev jen pokud jí aplikace použije, a pokud explicitně provede převody před každou operací kreslení. Srovnejte s Windows, kde má color management každá aplikace na každém kreslicím povrchu.

Ano, mluvím o té abstrakci back endu.

Napsal jsem to špatně, Qt mělo vždy abstraktní backend (QPaintDevice a odvozené třídy), změnil (zjednodušil) se způsob, jak si napsat vlastní.

A jak jsem psal, ještě by to chtělo standardní interface na druhé straně, podobně jako mají zobrazovací zařízení ve Windows standardní interface.

OpenGL vám nepřijde jako standardní? No jo, není to GDI, Direct3D ani jedné verze a ani WPF. Kolik vlastně mají Windows standardních interface?

Pigment je color management library pro KOffice, a je v kontextu nezajímavá stejně jako třeba nějaká knihovna WordPadu.

KOffice je jeden z modulů KDE. KDE má na rozdíl od Windows modulární knihovny, ne jeden velký všudypřítomný moloch. To je co? :)

Bohužel jsem nenašel žádnou dokumentaci (existuje vůbec?).

Stačí umět alespoň trošku hledat v Googlu

I z toho linkovaného popisu je ale zjevné, že třída KoColor zajistí správu barev jen pokud jí aplikace použije, a pokud explicitně provede převody před každou operací kreslení.

To je snad logické. Pokud bude někdo kreslit v true color RGB, tak nemá cenu to mapovat na 6 kanálů po 24 bitech, ale stačí provést jednoduché mapování, které podporuje Xcms.

Jaké explicitní převody? Prostě tu třídu používá úplně stejně jako QColor.

Srovnejte s Windows, kde má color management každá aplikace na každém kreslicím povrchu.

A ve naprosté většině případů úplně zbytečně.

A pro tisk se používá také OpenGL? ;) Nebo je to prostě zmatlanina, kde se pro každé výstupní zařízení používá úplně jiná code path? Jednou OpenGL, jindy GDI, pak zase CUPS? Ve Windows mají všechny zobrazovací zařízení prakticky stejný interface, ať jde o grafickou kartu, Remote Desktop, tiskárnu, plotter, nebo cokoliv jiného.

Windows mají GDI (pro Win32) a WPF (pro .NET). Obojí pracuje s drivery zobrazovacích zařízení.

To, tak ten link na Pigment jsem našel také. Jenom jsem nevěřil, že by tohle mohla být dokumentace. Holt na Linuxu jsou jiné standardy.

Pokud něco kreslíte v true color RGB, tak samozřejmě má smysl používat správu barev. Převod do 6 kanálů po 24 bitech není podmínkou pro funkční správu barev. A správa barev rozhodně není zbytečná. Ovšem uživatelé unixů jsou rádi, že mají vůbec nějaké GUI. Beze správy barev, pomalé, ale hlavně že něco vůbec je.

A pro tisk se používá také OpenGL? ;) Nebo je to prostě zmatlanina, kde se pro každé výstupní zařízení používá úplně jiná code path? Jednou OpenGL, jindy GDI, pak zase CUPS?

Pro zobrazení je OpenGL, pro tisk CUPS. Jaksi tisk neumí grafickou akceleraci, tak nemá smysl tam podporovat grafickou akceleraci - ale to si stejně řeší Qt samo ;) GDI je Windows-specific a Linux jej nepoužívá.

Jenom jsem nevěřil, že by tohle mohla být dokumentace. Holt na Linuxu jsou jiné standardy.

Je to dokumentace, není to návod, jak se naučit programovat, jako je MSDN, navíc se spoustou docela vhodných věcí vůbec nedokumentovaných (např. si pamatuji flagy ve STARTUPINFO jako STARTF_MONITOR).

Pokud něco kreslíte v true color RGB, tak samozřejmě má smysl používat správu barev.

Ale úplně stačí jednoduché mapování, jako dělá Xcms.

A správa barev rozhodně není zbytečná

Jistě, ono je hrozně důležité, aby se video z YouTube zobrazilo barevně úplně přesně ;) Mimochodem nikde jsem nepsal, že by správa barev byla zbytečná, psal jsem, že pro naprostou většinu aplikací (a uživatelů) je zbytečná, protože stejně nespouštějí Photoshop na monitorech Eizo a netisknou na plotteru.

Ovšem uživatelé unixů jsou rádi, že mají vůbec nějaké GUI.

Dobrý vtip, X Window System je stejně starý jako Windows.

Qt podporuje řadu výstupů (včetně GDI), které mají každý naprosto odlišný interface. Grafická karta (i s 3D akcelerací) a tiskárna mohou mít stejnou strukturu driverů, a lišit se sadou podporovaných operací. Ale protože jde o Linux a o bordel, tak to vypadá, jak to vypadá.

To je automaticky generovaná sjetina ze zdrojáku, ne dokumentace. Navíc je to dokumentace části zdrojáku KOffice, ne veřejného API. Pigment v distru vůbec nemusí být, nebo může být v příští verzi KOffice nahrazen čímkoliv jiným.

Nedokumentované věci jsou obecně nedokumentované proto, že nejsou veřejným API. Když je použijete, tak se nedivte pádu aplikaci po aplikaci patche, service packu nebo upgradu Windows.

Jednoduché mapování stačí pro některé věci, pro jiné ne. Navíc je správa barev potřeba pro každý kreslicí povrch. Jinak budete mít fotku zobrazenou v jedněch barvách v grafickém editoru, v jiných v Office (protože používá jiný color management), ještě v jiných prohlížečce obrázků, a v jiných na výtisku (a dost možná budete mít i různé barvy výtisku z různých aplikací).

X Window System je stejně starý jako Windows, ovšem prvních deset let se naučil jen xclock a xterm ;)

Grafická karta (i s 3D akcelerací) a tiskárna mohou mít stejnou strukturu driverů, a lišit se sadou podporovaných operací. Ale protože jde o Linux a o bordel, tak to vypadá, jak to vypadá.

Pořád lepší než pevně omezený počet GDI objektů (takový system-implemented DoS) ve Windows (a to i Vista!) oproti počtu omezeného jen volnou pamětí v Linuxu.

Overflowing GDI capacity can affect Windows itself, preventing new windows from opening, menus from displaying, and alert boxes from appearing. The situation can be difficult to clear and can potentially require a forced hard-reset of the system, since it prevents core system programs from functioning. For example, forcing a frozen process to end using the Task Manager normally makes an "Are you sure" alert window appear. With no free GDI, Windows just beeps an error and the alert choice does not appear, so the GDI-overflowing processes cannot be terminated.

Mimochodem jak jsem se dočetl v MSDN, tak GDI+ umí jen 32bitové ARGB, takže pro vícekanálové barvy musíte stejně použít něco jiného, a ve Windows Vista není ani GDI ani GDI+ akcelerované. Děkuji, nechci.

To je automaticky generovaná sjetina ze zdrojáku, ne dokumentace. Navíc je to dokumentace části zdrojáku KOffice, ne veřejného API.

Je to dokumentace veřejného API vygenerovaná ze zdrojáků. V Linuxu je běžně generována dokumentace z Doxygen komentářů ve zdrojácích, protože se tím snižuje pravděpodobnost, že dokumentace neodpovídá API.

Nedokumentované věci jsou obecně nedokumentované proto, že nejsou veřejným API. Když je použijete, tak se nedivte pádu aplikaci po aplikaci patche, service packu nebo upgradu Windows.

Otázka zní: lze stejné funkcionality dosáhnout i dokumentovanou cestou? Odpověď je bohužel (většinou) ne. V Linuxu je dokumentované i neveřejné API jednoduše z toho důvodu, že není problém zjistit verzi Linuxu a jestli to API podporuje a podle toho funkcionalitu použít nebo nepoužít.

Jednoduché mapování stačí pro některé věci, pro jiné ne. Navíc je správa barev potřeba pro každý kreslicí povrch. Jinak budete mít fotku zobrazenou v jedněch barvách v grafickém editoru, v jiných v Office (protože používá jiný color management), ještě v jiných prohlížečce obrázků, a v jiných na výtisku (a dost možná budete mít i různé barvy výtisku z různých aplikací).

Vy tady pořád děláte, jako kdyby pokročilou správu barev používal každý BFU a proto musela být všude. Pokud vím, tak ji používají většinou jen grafici a těm stačí, když je nastavená v grafickém editoru (přitom některé grafické editory pro Windows stejně raději používají vlastní správu barev). Navíc v Linuxu všechny běžné správy barev umí ICC profily, které lze načítat přes Xka nebo CUPS, takže není problém to nastavit jednou a mít nastavení ve všech aplikacích stejné.

X Window System je stejně starý jako Windows, ovšem prvních deset let se naučil jen xclock a xterm ;)

A ten váš oblíbený Motif ;)

Takže jste psal aplikace s masivními resource leaks? A ještě se tím chlubíte? Doporučení: používejte nějaký managed jazyk typu C# nebo .NET. Zjevně to ušetří problémy nejen vám, ale i uživatelům aplikace.

Co "i tohle" bývá v Linuxu akcelerované? Ve Windows WPF akceleruje mimo jiné rendering fontů (to umí i Linux, když je pěkný den a ovladače mají náladu), ClearType, antialiasing, skládání obsahu oken z 3D primitiv, efekty v okně (třeba odraz grafiky na "zrcadle") atd.

Zpětná kompatibilita u GDI netrpí. Ta totiž nespočívá v tom, že když naučíte systém něco nového, tak to automaticky umí i staré aplikace.

V dokumentaci měly být popsané minimálně koncepty a příklady použití. Jestli chcete vidět opravdu kvalitní dokumentaci, podívejte se na MSDN Library.

KOffice není veřejné API KDE, je mi líto. Podobně importní filtry WordPadu nejsou součástí win32 API.

Všichni uživatelé GUI využijí správu barev. Nebo myslíte, že je lepší zobrazovat barvy všude prasecky jako ve výpočetním středověku, vyjma pár vybraných aplikací? Asi ne.

Jiná implementace, jiné výsledky.

hm, ked mi nabehne os tak mi zabera 60MB po spusteni ff, eclipse a inych programov je to okolo 500 MB, bez eclipse je to okolo 200 - 300 MB, mam ich pre istotu 2GB koli Jave. S grafickymi srandami, hlavne v 3D nieje problem zaplnit ramku, ale ver mi ze s inym os by si zaplnal menej

Mas stesti na HW.

Mam notebook Sony Vaio, bohuzel graficky vykon oproti XP klesl na cca 33%, porad mi prasi NTFS na flash pameti (detail, ale stve - odpojeni usb disku znamena hnusny dialog, ktery se musi odkliknout - v XP jen oznamovaci bublinka).

Takze dualboot ubuntu + xp.

Co se tyce Windows 7, to se obavam, ze bude dalsi hrebicek do rakve linuxu. Alespon podle uvolnenych verzi Win7 tento system vypada velice dobre, jako radne vyladene Visty. HW narocnost je uplne jinde nez ve Vistach...

Nemyslite, ze u Visty je toho vice, co nezvladli, nez jen PR?

to hovoríte ako skúsený užívateľ Visty? ;-)
Vista skrátka nie je taký marketingový trhák ako XP. Ale úspešnosť sa striedala často. Napríklad W2k, ktoré dnes mnohí chvália, tiež neboli príliš úspešné - kopa ľudí sa nimi cítila obmedzovaná a držala sa radšej nie príliš bezpečných W98 alebo ME (tie zas neboli takým prepadákom, ako dnes mnohí veria). A trhákom sa stali XP, ktoré, podľa mňa, boli len "preleštenými" W2k. Dostali modernejší vzhľad, dostali pár možností zjednodušiť pár "najotravnejších" dialógov, a bolo...

Podivejte se na roadmapu Visty a na to co z ni zustalo :-D. Snad ji MS nesmazal a pokud ano v google cache by porad mohla byt.

Konkrétně?

Jestli je to jediná věc, tak je to dost nuda, ne?

WinFS byla zajímavá myšlenka. Data by se ukládala do něčeho podobného klasickému DMS. Problém je, že by aplikace musely používat nový interface, a uživatelé by měli ty samé problémy, jako u DMS systémů. Nakonec se ukázalo lepším řešením indexovat FS.

Jediná věc to není, dále si vzpomínám na Palladium, nahrazení My Music a My Video za virtuální složky a UEFI (objevilo se až se SP1). Určitě by se toho našlo daleko víc.

Tedy konkretne za to, ze se Paladium nepovedlo (a doufam, ze nikdy nepovede) bych MS akorat pochvalil. Mohlo by to totiz dopadnout i tak, ze by se vyrabela PC, ktera umi spustit akorat Windows. Linux by odmitala spustit z duvodu absence digitalniho podpisu a cena HW z popelnice z doby pred Paladiem by se vyvazoval zlatem. A pokud by i Linux nakrasne bezel, nebezely by aplikace neschvalene MS. Treba ty, co si napisete sam. Tez by nekdo mohl kdykoliv rozhodnout, co se svym pocitacem smite delat. Ze jiz nespustite aplikace A, neotevrete dokument D... Jiz za pouhou myslenku tohoto druhu by cele vedeni MS melo byt napichano na hrube otesane kuly.

Palladium nemohlo zabránit spouštění Linuxu a dokonce Linux umí používat TPM čip a ve vývoji je i trusted computing (samozřejmě ne tak restriktivní jako u Windows). Palladium samo o sobě nemůže limitovat vůbec nic - to dělá až operační systém. Ale souhlasím, v případě Windows by to (pokud by MS opravdu implementoval všechny ty super featury, o kterých tolik básnil) asi byla katastrofa.

No, tim bych si prave nebyl tak jist. Na to by totiz musel Linux mit podepsany zavadec a podepsane kdeco, jinak by ho mobo mohlo odmitnout spustit. Podle clanku z doby, kdy se o Palladiu mluvilo, to tak vypada. A zajimalo by mne, kdo by neustale platil za elektronicke podpisy kazdeho distra Linuxu a eventuelne kazdeho update.

Můžete si všimnout, že ve Windows jsou podepsané skoro všechny binárky, které MS distribuuje. Elektronicky podepsat těch pár zavaděčů Linuxu by byla velmi levná záležitost, a následné podepisování binárek by bylo v režii výrobce distra (jako dnes). Ovšem TPM je dobrý k něčemu úplně jinému. Představte si, že potřebujete na stroji uložit třeba privátní klíč. Uložení na disku z principu není bezpečné (stačí vyškubnout disk), kdežto uložení v TPM být bezpečné může.

Uzivatel Visty tedy rozhodne ne. Vista mi nesmi prez prah.

W2k mozna byly na Windows naprosto uzasne, ale ja z nich na vetvi nejsem. Jeste nejake v baraku jsou a takova slava to zase neni. Ale rekneme, ze jsou pomerne spolehlive.

XP jsou mozna jen prelestene W2k, ale chovaji se prece jenom o neco decentneji a clovek se u nich mene rozciluje. Ten modernejsi vzhled ve styly Teletubiez je na nich ta nejmene zajimava vec, ktera se nastesti da vypnout.

Developers, developers, developers, developers, developers........... :-D

Canonical prodela, velky Ophir by mel naucit chudeho muze M. Shuttlewortha jak delat "biznis".

No, Lael na něj nemá, M. Shuttleworth uvažuje ve zcela jiných rovinách, než je zisk zisk a zas zisk. A já za to Markovi fandím. Jo a nejsem volič levice, jak by se z tohoto názoru dalo usoudit :-D.

Ehm. Kupujete housky, automobily, chodíte do restaurace, telefonujete a používáte internet. Všichno vám to různé firmy nabízejí proto, aby dosáhly zisku.

Shuttleworth vydělal půl miliardy dolarů, a podpora ztrátového Ubuntu je pro něj stejnou kratochvílí, jako jeho výlet na ISS. Že jeho Ubuntu nemá ekonomickou racionalitu, a peníze na tom jen ztratí, to snad musí sám vědět. Překvapivě si někteří myslí, že tohle je ten pravý způsob, jak dělat open source business ;)

Shuttleworth ovsem vidi dal nez vy. Nevydelal pul miliardy ale ~675 milionu.

On vi, ze je ztratovy. A taky pocita s tim, ze jeste nejakou dobu ztratovy bude.

Kdyz je trh ovladan megalomanskou korporaci, ktera se prokorumpovala do statnich sprav po celem svete, tak se pak tezko prorazi.

MS se dostal na vysluni snaz proto, ze v dobe kdyz zacinal, tak nebyla zadna vetsi konkurence. Ted je situace podstatne jina. Zacatky se za techto okolnosti beze ztrat neobejdou. Nehlede na fakt, ze jeho distribuce proste uspesna je a zacina se dost prosazovat. I bez korupce a osobnich navstev vlad, na rozdil od MS, ktery se snazi vsude cpat vrchem spodkem za hranici vkusu.

Ale chapu, ze to vy jako clovek delajici tu MS PR nemuze pripustit. Predpokladam, ze tak hloupy a slepy nejste.

Ale co. Ja jsem nakonec snad i rad, ze sem chodite. Vzdycky se sem na vas dojdu podivat jako do ZOO, jak tu jecite, kopete, flamujete o jakoze dokonalych Windows (ktere snad doted neznaji UTC) ackoliv (ruku na srdce) vsichni, vas nevyjimaje, tu vime, ze realita je uplne jina.

To jsou silné řeči o korupci. Samozřejmě jde jen o takové tušení, a žádné důkazy nemáte. Tak už to bývá. Já naopak na vlastní oči viděl dodavatele profi unixů, jak za objednávky HW například zvou konkrétní lidi na "semináře" do USA.

Problém je v tom, že Canonical těžko může vydělávat, když svůj produkt nabízí zdarma. Kde nejsou tržby, není zisk. Shuttleworth by to měl vědět. Zároveň by měl vědět, že neexistuje možnost Linux zpoplatnit, protože tu je věc zvaná GPL, která to znemožňuje. Takže z koncového uživatele nevymáčknete ani dolar. Můžete samozřejmě prodávat support, a z tržeb ze supportu platit vývoj i ten support. Bohužel prostá matematika říká, že cena supportu by musela být nechutně vysoká, aby to přineslo takové tržby, jako prodej licencí koncovým uživatelům.

Autocont je Autocont, MS je MS. Když vyrábíte pouzdra na pistole, a váš odběratel uplatí armádu aby je koupila, je to problém vašeho odběratele. Naopak profi unixy prodávají přímo jejich výrobci, a ti mají velmi podivné praktiky.

Problém je ve dvou věcech.
1) Tak drahý support si nikdo nekoupí. Navíc z těch peněz musíte nejen pokrýt naáklady na vývoj, narketing a kdo ví co ještě, ale také poskytnout ten support, což opět stojí peníze.
2) Uživatelé dostávají hodnotu, za kterou nakonec platí ten, kdo si pořídí support. Na místě těch co kupují support bych se pochopitelně ptal, proč mám kupovat předražený support jen proto, aby někdo nemusel na svém domácím PC platit za SW.

Dívím se na to správně. Proč mám platit tak vysokou cenu za support, ve které si nedobrovolně zaplatím i vývoj SW pro domácí PC uživatelů kteří za SW neplatí? Není lepší si koupit levnější support, ve kterém platím opravdu jen za support, a ne za nesmysly které platit nechci? Výhodou GPL je to, že support pro Ubuntu mi může nabídnout i Garáž Franty Vomáčky, protože má k dispozici zdrojáky. Samozřejmě na to musí mít lidi, a to něco stojí. Jenže nemusí platit žádný vývoj, takže si může dovolit daleko lepší cenu.

Ještě trocha počtů. Když si 1000 uživatelů koupí licenci za USD 100, má výrobce SW příjem USD 100000. Když koncoví uživatelé licenci neplatí, a velmi optimistických 5% z nich si koupí support, tak by musel každý z nich zaplatit USD 2000 PLUS tu cenu supportu, aby výrobce SW dostal stejnou částku. Fakt myslíte, že 5% uživatelů koupí NIC* za USD 2000 na stanici PLUS support? Asi jich bude míň. Jenže když koupí support jen 1% uživatelů, tak budou muset platit USD 10000 PLUS tu cenu supportu, a do toho se jim bude chtít ještě méně.

* NIC znamená ten vývoj SW pro domácí uživatele kteří neplatí, který zákazníka kupujícího si support nezajímá.

Minimální částku za vývoj platí možná Canonical, kterému kernel Linux Foundnation za peníze Google, IBM a dalších. Zbytek IT businessu nemá sponzora, který nacpe desítky milionů dolarů do napsání kódu OS a řady aplikací. Leda byste vytáhnul z klobouku nějaké nadšence, kteří budou pracovat jako neplacení zaměstnanci z lásky k bližnímu, nebudou jíst a nebudou mít výdaje za bydlení ;)

Zbytek IT businessu nemá sponzora, který nacpe desítky milionů dolarů do napsání kódu OS a řady aplikací.

Proč by měli psát celý OS a spousty aplikací? Canonical, RedHat, SUSE, Linspire, IBM a Google - ti všichni vydělávají na jednom OS a jedné spoustě aplikací. Ten OS i ty aplikace spolu s nimi vyvíjí i spousta nadšenců, kterým za to nikdo neplatí.

Nebo si vemte třeba Trolltech, dnešní Qt Software. Ti z reklamních důvodů sponzorovali KDE (vlastně akorát poskytli svoje knihovny pod GPL) a vyplácelo se jim to, spousta firem si kupovala komerční licence a/nebo support, když viděli, co a jak jednoduše se s tím dá dělat.

Canonical prodělává, RedHat vydělává pár dolarů, Linspire Inc již neexistuje. IBM a Google vydělávají na úplně jiných věcech. Nadšenci jsou jenom mýtus, ve skutečnosti toho odpracují minimum. Například u OOo se starají jen o udržování dokumentace a lokalizace (jako když Google hledasl vyhoněné č*ráky, že), naprostá většina programátorské práce je placená Sunem.

Trolltech nabídnul možnost psát multiplatformní aplikace, a nechal si za to tvrdě zaplatit. Za možnost napsat pro Qt ne-GPL aplikace se tvrdě platí dodnes, jenom Qt Software pro jistotu stáhnul ceník z webu. Nic to ale nemění na tom, že Trolltech byla malá firmička.

Qt 4 je uz nejakou dobu pod LGPL.

A Red Hat rozhodne vydelava vic nez par dolaru. A porad expanduje. MS vyhazuje lidi, Red Hat nabira. To o necem svedci.

Jezis, to jste me vydesil! Doufam, ze nenabira ty, co MS vyhodil. :-)

To poznas az podle toho, ze sem prijde Lael a bude rikat, ze Red Hat je nejlepsi.

Ještě jednou? Red Hat je malý hráč, který neplatí vývoj SW, který prodává. Vývoj SW mu platí IBM, Nokia, Hitachi, AMD a další.

MS lidi vyhazuje (administativu a obchodníky) i nabírá (research a development). RH šetří, což většinou zahrnuje i propouštění; a jestli nabírá, to fakt nevím. Každopádně mu padá zisk, a spekuluje se o převzetí RH Oraclem.
http://triangle.bizjournals.com/triangle/stories/2009/03/23/daily44.html

Ze RH neplati vyvoj sw? Nezlobte se na me, ale vy patrne netusite o cem pisete. RH je jeden z nej prispevatelu do Linuxu. To, ze prispivaji i dalsi neznamena, ze vsichni vyvijeji a RH prodava. To je proste babol nad blabol.

Zisk pada v IT vsem. Nekterym mene, nekterym vice. V odkazovanem clanku jsem nazel, ze jim vzrostl cisty zisk. To, ze ma o koupi zajem Oracle neznamena upadek spolecnosti ale zcela normalni obchodovani s akciemi.

Nehlede na fakt, ze je tu jiz to vzpominane psani si ovladacu.

Jaky je rozdil mezi tim, kdyz Intel nebo AMD napise ovladac a ten je zarazen to Linuxu a kdyz AMD nebo Intel napisi ovladac a ten dodaji na CD k hw?

Krome jasne vyhody Linuxu v aktualnosti ovladacu, kdy staci mit aktualni jadro a mam aktualni vsechny OSS ovladace, zatimco u Windows musim resit aktualnost u kazdeho vyrobce hw manualne nebo si zaplatit komercni program, ktery kontrolu aktualnosti ovladacu dela za me.

Nez zacnete mluvit z cesty o tom, jak vsechny firmy plati Red Hatu vyvoj, tak si prectete treba kdo je to Ingo Molnar.

Nemluvil jsem o financování psaní ovladačů. Mluvil jsem o financování tvorby kernelu, desktopových prostředí a aplikací.

Linux má proti Windows velmi mizernou podporu HW. Navíc se člověk prakticky nemá možnost dozvědět, jaký HW mu s Linuxem fakt bude běhat. MS má HCL, kde je obrovská hromada HW který byl otestován. U Linuxu existuje pár podobných listů pro komerční distra, kde se dozvíte že servery a diskové pole od HP jsou certifikované pro RedHat. A samozřejmě komunitní HCL, kde Frant píše "já to doma zkusil, a fungovalo mi to". Proti MS HCL velmi ubohé. Nezbývá vám než naslepo koupit HW, pak se modlit, stahovat, kompilovat, editovat konfiguráky, řešit, zkoušet, a nadávat nad ztraceným časem.

Windows se dodávají s velikou spoustou driverů. Další drivery si samy stáhnou z Windows Update. Žádnou výhodu Linuxu ohledně aktuálních driverů prostě nevidím.

Prosim?

To, co tu vytahujete, to jsou uz nezkutecne hovadiny. Tohle si laskave vykladejte nekomu, kdo Linux v zivote nevidel.

Z Windows update se me natahnul snad jeden jediny ovladac. Ostatni musim ve Windows resit hledanim na webu po vsech certech (zdaleka ne vsechny stranky vyrobcu jsou intuitivni nebo aspon prijatelne) pripadne dalsimi nastroji.

V Linuxu nic takove resit nemusim. Tam je maximalne problem s bugovitym BIOSem (nezridka bylo reverznim inzenyrstvim zjisteno, ze delaji kontrolu jaky system ve bootovan). Linux podporuje tuny hardwaru a daleko vic architektur nez Windows.

Navic, ovladace z Windows radsi preinstalovavam temi od vyrobce. Od MS byvaji totiz vselijak zkriplene. Neni tajemstvim, ze MS z ovladacu grafickych karet vykuchava podporu OpenGL (takze jsme treba na profesionalnim simulacnim nastroji na vysce pouzivali softwarovy rendering protoze drivery dodane od MS neumely OpenGL).

Cili, abych mel aktualni ovladace na svuj HW ve Windows, musim litat po webu. Na Linuxu staci aktualni jadro. Smitec.

A s tim kompilovanim je to taky pekna kravina. Nikdy jsem neco takoveho nepotreboval. Pouze jednou jsem si zkompiloval jeden jaderny modul xmga, ktery mi v Mplayeru umoznil na obstarozni grafice rozhybat v Linuxu video tak, jak ve Windows nikdy.

Upgrady hw resim typicky predelanim disku do nove masiny, diky PAE, ktere minimalne 32bit Windows XP SP3 neumi zatimco 32bit Linux nema problem, za chvilku uz frcim se >=4Gb RAM. U Windows staci vymenit grafiku Nvidia za ATI nebo obracene a uz to sakruje. V Linuxu neni problem.

Ony ani ty ovladace pro Windows nejsou kdo vi jaka vyhra. Taky se clovek klepe, jestli mu nejaky driver nesestreli Windows (a ze jsem videl snad 20 restartu po sobe kvuli Catalystu, modre smrti kvuli DVB-T karte - oboji na XP - a totalni smrt Visty kvuli blbe virtualni mechanice). Neco takoveho se da jenom vzdalene srovnavat s kernel panicem kdyz jsem si pro bakalarku sestavoval vlastni jadro a nezvolil jsem pro kompilaci spravny ata radic. Ale nic se nestalo. Proste jsem restartoval zpet do puvodniho jadra, chybu opravil a bylo.

Z tech reci o ztracenem case, editaci konfiguraku a cert vi ceho vseho jeste mam pocit, ze mluvite spis o Windows.

To byla teprve tragedie. Alespon jeden tvrdy restart denne (a to jsem se o ne i snazil pecovat) nezpocet modrych smrti az mi na disku naskakaly vadne sektory a sel do kompru. Win 98SE mi nevahaly vystrelit modrou smrt hned po instalaci. Instalator z CD ani neumel poradne naformatovat disk.

Kdyz jsem presel na Linux, vsechno toto ustalo jako kdyz utne. Ani ten Debian Unstable nebyl tak nezkutecne nestabilni na stejnem hw kdyz jsem s nim zazil snad jediny vytuh za rok. A ze jsem se s nim vubec neparal.

Tak si prosim nechte vase lzi od cesty.

S Linuxem jsem nemel jediny problem od K6-II plecky az po Phenom II X4. Vse bez problemu funkcni hned po instalaci. To se mi u Windows jakteziv nesnilo. Tam furt bylo potreba nejake cisteni registru (bez toho to fakt neslo) porad se musi spoustet jakesi antiviry a podobne zaplaty na zastaraly navrh zabezpeceni Windows, ktery s Internetem vubec nepocital (vzdyt Gates byl proti internetu, protoze dospel k nazoru, ze Internet umozni snazsi sireni nelegalnich kopii Windows, coz je spravny usudek, na vysledku ale nic nemeni). Proste s Windows jsem si prosel tim pravym peklem. Mam dost zazitku na to, abych byl vuci takovymto recem nekriticky chvalicim Windows zcela imunni.

Z Windows Update můžete dostat ovladač celkem jednoduše. A mimo jiné ho můžete dostat v Device Manageru ve správě zařízení. Stačí to vědět. A samozřejmě nepoužívat HW, který není certifikovaný pro Windows.

Linux podporuje daleko méně HW, než Windows. Zkuste se podívat třeba na podporu skenerů. Je to KATASTROFA. Podporovaných zařízení je pár, a i ty mají zpravidla často psanou problémů už uvedených na stránkách Sane.

Na Linuxu vám samozřejmě nestačí aktuální jádro. Ovladač musí být součástí jádra, jinak má uživatel dost zásadní problém. Mě bohatě stačilo rozcházení WiFi na Linuxu. Karta Atheros podle nějaké DB na inetu s Linuxem bez problémů, Frantovi fungovala. Bohužel se ukázalo, že "advanced features" typu ad-hoc mode a WPA-PSK nějak neumí. Na mém distru (tuším tehdy nějaké KUbuntu) karta nešla. Dotažení MadWifi a instalace, poté poč mrzne do pár minut po aktivaci WiFi. Další verze MadWifi, další problémy. Pokus o kompilaci beta verze MadWifi, končící na dependency hell. Kompilace statického MadWifi na jiném stroji. Popsal bych to takhle:
http://imagechan.com/images/a255f6be65ed5754a83b97553c539b5e.jpg

Windows XP mají PAE API. Umí ale jen 4GB RAM. Pro využití více RAM jsou tu serverové verze, nebo x86-64 verze, nebo IA64 verze.

Výměna grafiky? To ve Windows funguje bez problému. A na Linuxu ještě pořád po výměně grafické karty nenajede grafika a skončíte na command line s nic neříkající hláškou? ;) Alespoň že ty nVidia drivery už není potřeba na každém počítači znovu kompilovat. Tedy pokud jste si nekompiloval kernel doma.

Pokud vám Windows padají, nejde o funkční vlastnost. Prakticky každý systém padá, když má vadné kernelové drivery (včetně Linuxu). Celkem mě nudí stesky lidí, kteří si koupí necertifikovaný HW, kde za driver zodpovídá jen a pouze výrobce toho HW, a pak pláčou jak jsou Windows nekvalitní. Nebo lidé kteří mají vadný HW (zdroj, paměť), a nadávají na nekvalitu Windows.

Čištění Registry je blbost. Místo toho můžete kolem počítače kreslit pentagram. Že jste to vy, tak můžete zkusit ještě stroj odkrytovat, a kropit ho svěcenou vodou ;). No a antiviry budou na Linuxu aktuální, jestli se někdy rozšíří. Viz Firefox, který také nebyl děravý, dokud se nerozšířil. Dnes je to browser s *nejvyšším* počtem chyb za rok.

Samozrejme ze vim, ze jde tahat ovladace v device manageru. Semtam to zkousim. Zatim bez jedineho uspechu.

Ja chci koupit hw osadit a pouzivat. Nemam zajem zjistovat jestli byl nebo nebyl certifikovan.

Co si predstavujete pod vetou "Linux podporuje hw"? Kdyz se nejaky vyrobce hw rozhodne, ze nejaky jeho hw v Linuxu nepojede, neni to chyba Linuxu. Reverznim inzenyrstvym bylo dosazeno spousty uspechu, ale je to nezkutecna namaha (a tady vidim paralelu s vasi argumentaci necertifikovanym hardwarem). A prave madwifi jsou exemplarnim prikladem.

A i tak Linux podporuje tuny hw. Jestli nejaka obskurnost z rozhodnuti vyrobce nejede (a ze jsem na neco takoveho zatim jeste nenarazil), nelze z toho Linux vinit.

Windows XP neumi 4GB RAM ale jenom 3,2 nebo 3,5 GB. Overim zitra.

Vymena grafiky bez problemu? To jsem rad. Skoda, ze borci na hw forech maji trosku jiny nazor. Asi pouzivaji nejaka horsi Windows nez vy.

Budu delat, ze jsem ten vypad se svecenou vodou nevidel a pockam az dospejete. Treba mi pak k tomu reknete neco vic.

Firefox je prohlizec s nejvetsim poctem _opravenych_ der a s nejrychleji opravovanymi chybami. Vyvojari ementalu IE, ktery je dobry akorat tak ke stazeni toho Firefoxu nebo Opery, zdaleka nereaguji tak pruzne.

Nehlede na fakt, ze zapnutim ActiveX se nejderavejsim stava prave emental IE.

Asi máte aktuální ovladače.

Když prostě koupíte nějaký HW, tak vám MS nemůže zaručit, že vůbec bude fungovat s Windows. Pokud s Windows funguje špatně nebo nefunguje, je to čistě mezi vámi a výrobcem. U certifikovaného HW MS tvrdí, že s Windows bude fungovat. Necertifikovaná zařízení jsou často šunty, které by certifikací neprošly.

Podpora HW na Linuxu je prostě slabá. Navíc nikdy nevíte co fungovat bude, a co ne.

Windows XP adresovat 4GB paměti. Zjistěte si to.

Vývojáři toho ementálu mají za rok 2008 v MSIE několikanásobně méně chyb, než vývojáři Firefoxu. Ano, FF se zatím poměrně rychle opravuje, ale existenci těch chyb těžko nějak oddiskutujete.

Zapnutím jakýchkoliv extensions se samozřejmě zvyšuje počet extensions. Asi toho ale o ActiveX moc nevíte. Nikdo vás totiž nenutí si ActiveX prvky instalovat, stejně jako vás nikdo nenutí do FF extensions.

Ano. Mam aktualni ovladace. Ale rozhodne ne diky nastrojum od MS.

Ty mi pomohly jako by tam ani nebyly. Kdyz jsem se je pokousel pouzit na zacatku po instalaci systemu, nasly jenom "Nezname zarizeni" i po pristupu na internet.

Je vazne humorne jaky mate dvoji metr. Kdyz u Windows neco fungovat nebude, je to mezi mnou a vyrobcem hw. Jak neco nebude fungovat v Linuxu, znamena to, ze je jeho podpora hw slaba. Asi jste si v zivote nezkusil nastavit a zkompilovat vlastni Linuxove jadro. Jinak byste toto nemohl vypustit.

Napr. ASUS dodava ovladace pro Linux na CD, ovladace od ATI a Nvidie neni problem stahnout z webu. Tiskarny a scannery HP nejsou taky problem. A to byl jenom priklad. Jak rikam, nikdy jsem neresil jaky hw do pocitace, a vzdy mi vse jelo hned po instalaci a bez jakohokoliv extra mazani se s konfiguraci.

Linux podporuje vic zarizeni a nekolikanasobne vic architektur nez Windows. A to vcetne ruznych obskurnosti a zastaralych ale porad funkcnich veci. Co nepodporuje, to je mezi mnou a vyrobcem hw, jak jste rekl u Windows.

Linux uz alespon rok podporuje autokonfiguraci hw. Takze to, jestli vymenim nebo nevymenim grafiku nehraje zadnou roli. xorg.conf je typicky skoro prazdny a neobsahuje zadne specialni informace.

Edituju ho, jenom kdyz si chci ovladac vytunit (jako treba zapnuti specialnich vlastnosti) nebo chci neco nastavit na tvrdo.

Pokud vymenim Ati za Nvidii (nebo obracene), naskoci mi grafika ve vesa modu (ktery je porad lepsi nez tech 256 barev v XP), vyskoci na me pop-up, ze byl pridan hardware, nainstaluje se prislusny ovladac a je to. Ve Windows taky neni tezke nainstalovat ovladace z dodavaneho CD nebo stahnout z internetu, nedeje se to ale automaticky a komfort je proste nizsi.

Ano, dneska se dostanu po stroj se 4GB RAM a 32bit Windows XP. Zkouknu co je pravdy na debatach ve forech, ze je zde k dispozici jenom ~3,5 GB. Pak dam vedet.

Ktery IE ma mene chyb? Emental IE 6, kde pro diry syra nevidet? IE 7, ktery je tu pomerne kratce? Nebo EI8, ktery vysel teprve pred chvili a dodnes neumi CSS3 a ma ho nainstalovany malokdo? Anebo vsechny dohromady?

Nebo myslite toto?
http://blogs.computerworld.com/report_firefox_is_the_worlds_most_vulnerable_browser

That doesn't mean, though, that Internet Explorer is off the hook for security concerns. Far from it. ActiveX remains the browser plug-in or add-on with the most number of vulnerabilites. It had a whopping 366 vulnerabilities, compared to 54 for Java, 30 for QuickTime, 19 for Flash, and one for a Firefox extension. No Opera widgets had any vulnerabilities.

Cili jeden rozsirujici modul FF obsahoval bezpecnostni mezeru. Proti ActiveX to jde.

Ano, existenci chyb neoddiskutuju. Pro mne je dulezitejsi, ze jsou tyto chyby, na rozdil of IE, opraveny velmi rychle.

Internet Explorer also has a much longer lag time between when a vulnerability is found, and when a patch is issued for it, again by a wide margin. The lag for Internet Explorer was between 78 days and more than 294 days (some vulnerabilities weren't patched by year's end). For Firefox, the lag ranged between 15 and 86 days.

Zrovna ten material od spolecnosti Secunia porovnava diry tusim za posledni rok. Cili v dobe, kdy byly v IE 6 uz davno opravena nezkutecna kvanta der a byl nahrazen trochu vylepsenou verzi.

Zajimavejsi by bylo porovnat pocet chyb v IE 6, 7 a 8 a vsech FF uplne komplet. Pak by to IE nutne musel projet na cele care.

Pokud jste si koupil nepodporovaný HW, nenajdete driver na Windows Update.

Metr je úplně stejný. HW je podporovaný, nebo není. Ve Windows je zcela jasné, jaký HW je podporovaný. Linux nemá (použitelný) seznam podporovaného HW. U nepodporovaného HW (v Linuxu o všeho HW) je situace taková, že to může a nemusí běhat, a člověk prostě neví dokud to nezkusí. V každém případě je pro Windows na trhu k dispozici daleko více zařízení, než pro Linux. Navíc drivery pro Linux často neumí specifické funkce daného zařízení, protože jsou to generické drivery.

Linux podporuje řadu architektur. Resp. pro řadu architektur je kernel. Prostředí, aplikace a drivery jsou na tom o dost hůř. řada platforem je také "podporovaná" stylem "kompiluje a bootuje", což opravdu není to pravé ořechové. Navíc historie opakovaně ukázala, že podpora více platforem je na nic, protože mimo dominantní platformu se vývoj nevyplatí. Jestli Linux používá 1% uživatelů desktopu, kolik ho asi používá na jiné architektuře než x86(-64)?