Shuttleworth: Windows 7 je pro Linux příležitost

Miroslav Hrončok 3. 4. 2009

Mark Shuttleworth, tvůrce distribuce Ubuntu, si myslí že Windows 7 přináší nové příležitosti pro prosazení Linuxu na desktopu. Na InternetNews.com vyšel článek, který o jeho názoru pojednává.

Našli jste v článku chybu?
  • 3. 4. 2009 17:24

    Sten (neregistrovaný)
    Že by konečně došlo k uzavření bugu #1 v Ubuntu? :)
  • 3. 4. 2009 17:58

    jožko (neregistrovaný)
    Raz ti za ním bude smutno. Je to jediná vec, ktorá chráni linux pred príchodom všetkých motákov z Windowsu. Ale to zistíš, až budeš potvrdzovať štvrté dialógové okno, že si si fakt istý že cheš aby to rm zmazalo ten bezvýznamný súbor. :D
  • 3. 4. 2009 20:17

    bez přezdívky
    to si vazne myslis ze take gentoo,debian alebo slackware sa zmenia kvoli hm "pouzivatelom"? ved uz dnes su veci v niektorych distribuciach jednoduchsie ako na windows.
  • 3. 4. 2009 23:33

    dayvee (neregistrovaný)
    souhlas, verejnosti by se prizpusobilo ubuntu, fedora, mandrake a podobne ... debian, slackware, arch ... by mohli zustat na urovni :)
  • 4. 4. 2009 8:29

    debianista (neregistrovaný)
    Souhlasim. :)
  • 4. 4. 2009 11:14

    jožko (neregistrovaný)
    to je pravda :D :D. ešte im dám šancu s 9.04 ale asi príde čas na "upgrade" :D
  • 5. 4. 2009 21:46

    petrr (neregistrovaný)
    > ešte im dám šancu s 9.04 ale asi príde čas na "upgrade" :D
    Tak presne tohle si rikam taky :-D
  • 4. 4. 2009 8:20

    anonymní
    Linux má své distribuce, prostředí, WM...

    Takže příchod motáků by znamenal lepší podporu HW v kernelu a odlišné distribuce, prostředí, WM pro ně přizpůsobené. Vedle těch současných či nových, které přizpůsobeny nebudou.
  • 3. 4. 2009 18:46

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Jinými slovy tam dělá reklamu svému Ubuntu 9.04. Přes tu reklamu zdarma (tedy možná zdarma) Canonical zřejmě zase prodělá, jako nakonec vždy.
  • 3. 4. 2009 19:26

    LENIN POWER! (neregistrovaný)
    to rikaji o kazde verzi windows uz kolik let, to je linux folklor.

    Vzpomente si co rikali o viste, ze lidi radsi premigruji na linux nez na vistu.

    Nepremigrovali.
  • 3. 4. 2009 20:12

    Xerces (neregistrovaný)
    Ale jooo, někteří migrovali. Pozitivní na tom je že ten proces migrace je jednosměrný. :-D
  • 4. 4. 2009 12:27

    Zopper (neregistrovaný)
    Bohužel vím o jednom případě, kdy ta osoba přešla zpátky... The sims 2 prostě ve wine nejelo...
  • 4. 4. 2009 20:45

    bez přezdívky
    tak to ja bych se smele prihlasil jako clovek, ktery zmigroval... pravda, stale je to dualboot a pouziti vist se nevyhnu (napriklad kvuli pripojeni telefonu, a nebo jen kvuli tomu, ze visty proste na baterce vydrzi dele). z XPcek sem prejit nedokazal - je to mozna tim, ze v dobe XPcek pred par lety linuxu porad neco chybelo, a na uzivatelskou privetivost se jen hralo. dnes se zda byt vse jinak, lepsi a hlavne pouzitelnejsi. kazdopadne 3 mesice vist mi stacili na to, abych se zacal vazne zabivat linuxem - tolik padu, zaseku, vymrznuti a chyb, to bych prirovnal k ME nebo 95. a linux take neni bez chyb, ale proti tomu co predvadi visty jsou to proste jen malickosti...
    a myslim si, ze spousta uzivatelu, kteri nemaji pocitac jen na hrani solitaire a facebooku maji duvod prejit.
  • 5. 4. 2009 15:55

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ostrava-Jih? ;)
  • 6. 4. 2009 7:24

    nobody (neregistrovaný)
    To byl TUNEL a to neni totez jako migrace ;-).
  • 6. 4. 2009 9:50

    Dlouhán (neregistrovaný)
    Přesně tak, malá domů.
  • 6. 4. 2009 17:32

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Protože všechny přechody na open source jsou krokem ke svobodě, kdežto všechny ochody od open source jsou nekalé tunely, že? ;) Tak to bývá, když moc čtete výlevy ukřivděných adminů.
  • 6. 4. 2009 19:32

    Rodelero (neregistrovaný)
    Neni ani tolik otazka co se kam migruje ale jak.

    A pokud pro adminy znamena nasazeni Windows namisto Linuxu krivdu, tak to je pak chyba u MS.
  • 6. 4. 2009 21:43

    nobody (neregistrovaný)
    Vylevy ukrivdenych adminu jsem v zivote necetl, moc to hulite.
  • 5. 4. 2009 21:30

    bez přezdívky
    Jsem živým dukazem že někdo přemigroval.
    Když jsem poprvé uviděl Win Vista tak se mi zježily chlupy na těle což měloza následek, že win XP byly odsouzeny k dualbootu s debianem a zapínání +- jednou za dva měsíce :D
  • 5. 4. 2009 21:45

    Izak (neregistrovaný)
    Ja jakozto velky pocatecni fanda windows NT, kdyz jsem videl NT beta a neco se dozvedel o vnitrnostech jsem se zdesil a na deskopu jsem mel OS/2 Warp a na serveru Linux, preci jen to bylo blize komercnim unixum a fungovalo to velice ciste, uz kernel 2.0 byl na tu dobu velice dobry, predtim jsem delal s linuxem i na kernelu 1.x ... ale az na 2.0 jsem jej nasazoval na servery.

    Kdyz mi pak doma lehl jeden disk, tak jsem smazal OS/2 a zacal pouzivat linux i na desktop, na skole jsem to delal uz delsi dobu, doma jsem mel dualboot OS/2 a Linuxu.

    Jinak kduz jsem videl 1. hotove NT tusim 3.51 jsem se ujistil, ze tento OS fakt ne, krom zmrseneho designu, ktery se tahne dodnes, to byla nemoznost zpoustet jednotlive aplikace na dalku, nemoznost poustet ulohy na pozadi, nemoznost prace vice uzivatelu .... jsem vubec nechapal k cemu takova hracka vubec muze byt a oznaceni server jsem vnimal jako vysmech, ale ani Novell jsem moc nemusel, to vite, ale ja pricichl k RISCum a Unixum, tak jsem chtel od serveru trochu vic, nez bezny admin, kteremu stacilo, ze to zdili soubory a ma to centralni spravu uzivatelu ... kterou jsem mel taktez.
  • 5. 4. 2009 22:11

    ksfj (neregistrovaný)
    nerad rejpu, ale nejak mi v tom vasem postu nesedej roky.

    NT 3.1 byl vydan v 1993.
    NT 3.51 nekdy 1995.

    A omlouvam se ze to musim rict, ale v te dobe Linux (Slackware i Redhat tak verze 1.0)
    byl dobry akorat na ftp server nebo nejaky specializovany matematicky program do X (twm). Web tenkrat jel akorat na NSCA HTTPD.
  • 6. 4. 2009 17:38

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Srovnávat vnitřnosti OS/2, Linuxu a NT musí nutně vyjít ve prospěch NT. OS/2 je hybrid s částečně 16-bitovým API, a design je cokoliv, jen ne čistý. Linux je opis prastarých unixů s monolitickým kernelem. NT měly modifikovaný mikrokernel, preemptivní kernel, podporu SMP, čistý design se subsystémy, a přes subsystémy zpětnou kompatibilitu s OS/2, DOSem a POSIXem (dokonce POSIX compliant, na rozdíl od Linuxu).

    Co je na vnitřnostech NT konkrétně špatně?
  • 9. 4. 2009 18:37

    Lola Phirel (neregistrovaný)
    Kde's nabral monolitickej kernel, matláku? Co jsem se díval, vždy jsem se mohl rozhodnout, zda pro mojí mašinu (desku) chci monolitický kernel, nebo modulární. Už to nehul, píšeš potom krávoviny (u tebe nic nového)
  • 6. 4. 2009 18:50

    Sten (neregistrovaný)
    NT je celkem dobré jádro, špatná je nadstavba, ta omezuje úlohy na pozadí, více uživatelů a vůbec všechny ty zajímavé vlastnosti moderních systémů (NT jádro je umí).
  • 6. 4. 2009 19:16

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Úlohy na pozadí jsou co? Plánované úlohy, nebo služby (deamony)? Windows NT mají obojí. Na plánované úlohy Windows Scheduler. Na služby Services Manager, který řeší problematiku daleko lépe, než ta klubíčka skriptů na unixech. Více uživatelů NT samozřejmě od začátku umí (v grafice pravda až od NT 4.0, případně s Citrixem od NT 3.51).
  • 6. 4. 2009 19:27

    Sten (neregistrovaný)
    Úlohy na pozadí jsou aplikace spuštěné uživatelem, které zůstanou běžet, i když se uživatel odhlásí. Nejsou to ani démoni ani plánované úlohy.

    Ta klubíčka skriptů řeší problematiku démonů daleko dynamičtěji, např. ve Windows je docela problém spustit stejného démona víckrát. A kdyby někdo chtěl do Linuxu tahat windowsí systém Services Managenent (jako má třeba Apache nebo pro systémovou správu démonů upstart), tak s tím není problém (je to kompatibilní oběma směry), zatímco na Windows tahat klubíčka skriptů problém je.
  • 15. 4. 2009 14:58

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ve Windows není problém spustit aplikaci v GUI session, odpojit se od session, a nechat aplikaci pokračovat. Později se ke session můžete zase připojit. S X11 můžete závidět. Samozřejmě můžete také naplánovat úlohu, a nechat jí běžet na pozadí.

    Ta klubíčka skriptů neposkytují žádné API pro deamony. Jak získáte seznam deamonů a zjistíte které běží? Ve Windows použijete funkce API. Stejnou službu lze spustit vícekrát, pokud ji zaregistrujete jako více služeb.
    Tahat na Windows klubíčka skriptů samozřejmě je problém. Ono nasazovat na automobil kolo od žebřiňáku je také problém.
  • 15. 4. 2009 15:44

    Sten (neregistrovaný)
    S X11 můžete závidět

    X11 taky můžou zůstat běžet session, dokonce umí přesouvat úlohy mezi jednotlivými session (příkaz xmove). A kdo potom má závidět? :)

  • 6. 4. 2009 19:31

    Sten (neregistrovaný)
    Jinak s těmi více uživateli kolega patrně myslel nemožnost pracovat na XPčkách (u Vist nevím, jestli to jde) pod více uživateli (např. přes RDP a lokálně) najednou. Ale jak jsem psal, to není problém jádra, jen jeho nadstavby.
  • 6. 4. 2009 19:36

    Rodelero (neregistrovaný)
    Jadro od Digitalu, nadstavba od MS. No, hned je videt co za co stoji. Dokud se MS placal s jadrem sam, stalo to za psi stek.
  • 6. 4. 2009 19:51

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Proboha jaké jádro od Digitalu? To je zase konina.
  • 6. 4. 2009 20:25

    Rodelero (neregistrovaný)
    Ale no tak. Tak delali NT jadro lide od Digitalu, nebo ne? Pokud si dobre vzpominam, neco takoveho jste tu uz psal.
  • 6. 4. 2009 21:56

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Designerem jádra NT byl člověk, který dříve pracoval pro Digital, a dodnes pracuje v MS. Výsledkem samozřejmě není žádné "jádro od Digitalu".
  • 7. 4. 2009 9:44

    Belisarivs (neregistrovaný)
    A vsechno bylo tak ciste ze doslo k soudnimu sporu a MS to resil mimosoudni dohodou a balikem dolaru. Ja vim.
  • 7. 4. 2009 19:13

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Všechno to bylo čisté. Digital zrušil Cutlerovi projekt a nebyl mu schopný nabídnout zajímavou pozici, tak šel k MS (a s ním dalších pár lidí). Digitalu se to nelíbilo, ale MS jim nabídnul možnost uvedení NT pro Alphu. S tím byl Digital spokojený, jenom ten potenciál nevyužil.

    Celkem pobaví ten dvojí metr, který je vždy vidět. Někdo podal žalobu na MS, takže MS určitě provedl nějakou špinavost. Ale když MS podá žalobu třeba na TomTom, který používá Linux, tak je žalobce automaticky mizera. Nezáleží totiž kdo koho žaluje, ale na které straně je MS (protože ten je automaticky špatný), nebo kde je open source či Linux (protože taková strana je automaticky ta v právu).
  • 7. 4. 2009 21:20

    Rodelero (neregistrovaný)
    V mimosoudnim vyrovnani dal MS Digitalu 150 mil.

    Dvoji metr je dan zkusenostmi.

    Kdyz budu krast a vrazdit, taky mi povest gaunera nikdo neodpare a bude na me tak nahlizeno.

    MS ma za sebou hromadu prasaren (Pirati ze Silicon Walley budiz lehkym uvodem) zatim co o TomTom nic takoveho nekoluje.

    Ano, kdyz MS s nekym vyjebe, je podle mne spatny MS. Kdyz MS napadne TomTom, ktery pouzil FAT prave kvuli kompatibilite s Windows, je u me TomTom hlupak, ktery zbytecne riskuje a MS patentovy trol.

    BTW, kdyz byl MS napaden Lucentem kvuli mp3, tak ac MS rad nemam, nebyl u me ten spatny. Jenom jsem se zasmal tomu, ze patentovy troll narazil na vlastni metode.

    Ten samy dvoji metr pozoruji u Vas. Snazite se bagatelizovat, ze Cutler z VAX VMS prinesl kusy kodu, ale Linux kvuli udajnemu kopirovani z komercnich UNIXu (jak kdyz jsou uzavrene?) pranyrujete o 106.

    Jste objektivni asi jako kovany komunista a divite se, ze tu mate protipol.
  • 8. 4. 2009 1:02

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Kde jste se dozvěděl o USD 150M? Já se jen dočetl, že případ nikdy nebyl před soudem, obě společnosti uzavřely technologické partnerství, a MS za miliony dolarů vyškolil zaměstnance Digitalu a nakoupil DEC HW. Ty miliony jsou minimálně v případě těch školení spíš fiktivní, protože u školení je značný rozdíl mezi nákladovou a koncovou cenou.

    Pirati ze Silicon Walley jsou pseudo-dokument. S realitou mají společného asi tolik, jako komixový film 300 s reálnou bitvou u Thermopyl. Zkuste se méně dívat na komixy, a víc studovat.

    Cutler nepřinesl žádný kód z VMS. Vzhledem k tomu že NT jsou psané v C/C++, a VMS byl psaný v ASM, tak by to bylo i technicky nemožné. Naopak u Linuxu bylo prokázáno, že se části zdrojáků, jména proměnných a komentáře shodují s kódy z jiných unixů. Proces skončil na tom, že naprostá většina závadného kódu byla zřejmě už uvolněna pod BSD licencí (jinými slovy společnost SCO neprokázala, že by na ten kód měla práva).

    U toho dvojího metru je to dost smutné. Když firma A například poruší duševní vlastnictví firmy B, tak je v právu prostě ta firma, která se věnuje open source nebo Linuxu. Když MS vymáhá své patenty, je svinstvo svá práva vymáhat, protože duševní vlastnictví je přežitý kapitalistický hnus. Kupodivu se duševní vlastnictví hned hodí, když někdo třeba poruší GPL. To je pak duševní vlastnictví hodné veškeré ochrany. On to není dvojí metr, ale prostá demagogie.
  • 8. 4. 2009 6:59

    Rodelero (neregistrovaný)
    O 150M jsem se docetl ma blaskhole.sk. Kde jste se o vysledcich sporu MS x Digital docetl vy?

    Argumentujete tady SCO a doporucujete mi, nekoukat se na komixy a vice studovat? Tohle nemuzete myslet vazne. Cela tahle habadura s SCO, ktere porad blabolilo o svem dusevnim vlastnictvi (za jiste financni pomoci od MS jen tak mimochodem) bylo jenom jakymsi komickym vystupem, ktery slouzil MS k sireni FUDu, ktery zase zkousel (zejmena usty pana Balmera) zkousel jinou taktiku a to zvastani o tom, ze Linux porusuje jakesi patenty MS. Taktne opomnel zminit, jake aby nahodou nebyl za hlupaka, nebo nemohl byt zjednana naprava a on tak neprisel o vitr z plachet. Fakt, ze zklapnul a je ted klid, mluvi za vse.

    Ad dvoji metr: dusevni vlastnictvi s kapitalismem nema nic spolecneho. Jestli se me pokousite vratit poznamku, ze jste objektivni jako kovany bolsevik, tak tady strilite dost vedle.

    Navic, kapitalismus je o konkurencnim boji, o maximalizaci zisku a minimalizaci nakladu, o volnem trhu.

    SW patenty zbytecne zvysuji naklady na pravniky, protoze je v tech patentech bordel, a je patentovana kdejaka volovina (jako treba dvojklik). O prinosu k volnemu trhu lze rovnez pochybovat. Cili, sw patenty (ne svym principem, ale svou praktiskou realizaci) jsou kapitalisticke asi jako znarodneni.

    SW patenty jsou jako jaderne zbrane, umi zatopit a vsichni je maji aby se vzajemne mohli drzet v sachu. MS napadnul TomTom a ten na oplatku napadnul jej. Ale prakticky prinos je uz davno tatam. Uz to neni o tom, ze spolecnost, ktera neco vymysli, a patentuje si to, ziskava vyhodu moznosti prodeje licence patentu a pouziti ve svych vyrobcich.

    Kouknete se treba na patent, kdy si MS patentoval moznost ukladani dat v lidskem tele bez toho, ze by toto kdy dokazal. Proste nemaji o necem ani paru, jenom matne tusi ze by se to nekdy v budoucnu mohlo hodit. Ze neco takoveho vubec nemusi nidky vymyslet, zatimco firma, kterea by toto dotahnout do konce mohla se na to vykvakne cimz prijdeme o uzitecny vynalez (nebo v lepsim pripade k realizace dojde pozdeji), nebo to vymysli a realizuje, a pak je napadne a oskube MS, ktery nevlozil zadnou invenci ani usili do vyvoje. Jestli tohle je podle vas spravny pristup, tak se dale nemusime o nicem bavit, zaradim si vas mezi bezpaterni zaslepene krysy podporujici MS za kazdou cenu boz ohledu na dusledky a zivot pujde dal.

    Ad, kdo je spravny a kdo ne: Mate problemy s chapanim delsich textu, nebo jste se dostal do argumentacni tisne.
  • 15. 4. 2009 15:14

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Aha, blackhole.sk ;). Jinými slovy 150M je podle všeho nesmysl. Já jsem se dočetl to co jsem psal kdesi na inetu, zřejmě wikipedia.

    Ano, aregumentuji procesem s SCO. Některé mýty prostě neodpovídají realitě. Například proecs s SCO skončil neúspěchem pro SCO, to je pravda. Jenže pouze z toho důvodu, že společnost SCO neprokázala, že by měla práva na kód z jiných unixů, který byl v Linuxu nalezen. V rámci procesu bylo ukázáno, že Linux obsahuje hlavičkové soubory, komentáře, proměnné i kusy kódu z jiných unixů. A to je prostě fakt. Dohledejte si fakta. Řeči o habaďůře, blábolení o duševním vlastnictví apod. jsou ten komix, který čtete namísto fakt. Podobným mýtem je firma Mironet, která údajně byla čistá jako lilie, a ošklivý MS se po ní vozil. Ve skutečnosti firma nebyla schopná minimálně půl roku (myslím že déle) potvrdit legálnost svých licencí, až jí nakonec velká voda odnesla účetnictví ;). Navíc byly nalezeny nelegální aplikace, ale nepodařilo se prokázat kdo je nainstaloval. Navíc byly špatně vyplněné údaje na povolení k jedné domovní prohlídce. Nebýt těchto nedopatření, skončilo by řízení úplně jinak. Ovšm komixové zpracování je trochu jiné ;)

    Patenty jsou potřeba proto, aby měl autor inovace možnost dosáhnout návratnosti investice. Strávíte například 10 let vývojem ztrátové komprese zvuku (případ MP3), a investujete do toho velkou kupu peněz. Na konci někdo za víkend obšlehne výsledek 10 let vaší práce, protože obšlehnout je tak jednoduché. Proto je tu patent, který zaručí, že po dalších 20 let se s vámi musí obšlehávači bavit o ceně. Nebýt patentů, tak by nemělo smysl investovat do rozvoje technologií.
    S podivem si platíte patenty v ceně telefonů, mikrovlnek, každého čipu, auta, dokonce oblečení (třeba některé typy zipů). Ovšem v případě IT jsou patenty hrozně špatně, protože... proč vlastně? Protože sde partička komoušů rozhodla, že oni nikdy za nic platit nebudou? Hmm...

    Abychom si rozumněli, americké patentové právo potřebuje reformu. Patentovat tam lze kdejaký nesmysl, který nepřináší žádnou inovaci. Na tom se asi shodneme. Problém je, že vy nevidíte potřebu institutu patentu. To souvisí s tím, že neděláte business, nikdy jste nepracoval na něčem větším, a na vzduchem nelétaly miliony dolarů. Kdybyste takovou zkušenost měl, tak byste mluvil jinak. Argumentujete jako bezdomovec, který je proti soukromému vlastnictví domů.
  • 17. 4. 2009 10:28

    Rodelero (neregistrovaný)
    Takze kdyz ja uvedu nejaky zdroj, je to nesmysl, ale kdyz vy uvedete, ze jste se kdesi (mozna na Wikipedii) cosi docetl, tak je to skalopevny argument.

    Kdyz ja prohlasim, ze se MS prokorumpoval na ruzna mista, povazujete to za dost vazne obvineni a zadate zdroje, ale kdyz vy prohlasite zhruba stejne vazne obvineni ohledne Mironetu a SCO, zdroje informaci neposkytnete.

    Kdyz ja napisu, ze sw patenty uz davno neslouzi svemu puvodnimu cili, vyjadrite svuj souhlas a dodate, ze je nutno reformovat americke patentove pravo. Pak ale jednim dechem dodate, neco, cimz svuj souhlas poprete. Dava to smysl? Nemuzete si ujednotit nazory a pristup? Nebo jste takhle "objektivni" umyslne?

    Ja se pozastavoval nad neduhy patentu, nikde jsem netvrdil, ze nemaji vubec smysl. Podotknul jsem pouze, ze uz prestavaji slouzit puvodnimu ucelu ale pro vzajemne drzeni v sachu. Pripadne jeste slouzi patentovym trollum, mezi kdere MS diky svym silenym patentum na veci, ktere nedokazal, jednoznacne patri.

    Koneckoncu, spor MS s Alcatel-Lucent ohledne MP3 je krasnou ukazkou toho, ze mam pravdu. Tady si myslim, ze v tom byl MS nevinne. Proste v licencich kolem MP3 byl bordel.

    Jinak, ackoliv uznavam, ze patenty a prijem z nich, motivuji spolecnosti vynalezat, nemyslim si, ze bez nich by nebyla invence. Zminil jste MP3 a ja mohu oponovat, ze daleko lepsi ogg/vorbis patentovany neni.

    OSS prichazi s dramaticky odlisnym obchodnim modelem nez je ten zazity. Je tak odlisny, ze jej patrne nikdy nepochopite, protoze jste svazan zazitymi konvencemi. Ale to je vas problem. Jestli si toto pripustite nebo ne neni ma starost.

    Komunismus bych do spojitosti s vylozene svobodnou komunitou kolem OSS nedaval. Vidim to jenom jako snahu za kazdou cenu si rypnout. Idealne jeste stylem jednotnym s hlavnim kapem Ballmerem. Je to okate a trapne. A o tech bezdomovcich to je vylozene palba od boku a jeste hodne sejdrem.

    Aby bylo jasno, komunisti maji daleko bliz k MS nez k OSS. Zatimco OSS vede ke svobode a ruznorodosti, MS se snazi sirit ohnem a mecem jako bolsevicka ideologie a vyrazne potlacuje svobodu vyberu.
  • 17. 4. 2009 20:26

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Netrvám na přesnosti svých zdrojů. Zpochybňuji přesnost těch vašich ;)

    Žádejte zdroje ve věci Mironetu, a dostanete je. Nejšíře se o tom psalo na cdr.cz. A opravdu nešlo o komix. http://www.cdr.cz/a/4541
    Zdroje ve věci SCO: http://www.root.cz/zpravicky/shuttleworth-windows-7-je-pro-linux-prilezitost/264747/

    A vaše zdroje ve věcech MS a korupce?

    Zkuste říci, čím konkrétně popírám svůj souhlas s potřebou reformy patentového práva v US.

    Vorbis byl od začátku psán jako alternativa tehdy již existujícího MP3 nezatížená patenty. Jde o reimplementaci ztrátové komprese zvuku. Zkuste si na jedné straně představit vývoj televizních technologií, a na druhé straně stavbu TV přijímače (v době kdy jsou takové věci běžně na trhu) způsobem, který neporušuje patenty. To druhé je samozřejmě daleko levnější. Navíc u Ogg/Vorbis zdaleka není jasné, jestli se ho patenty opravdu netýkají.

    Open source přichází s obchodním modelem, který nemůže fungovat, protože zákazníci nemají povinnost platit za hodnotu kterou dostávají. Jednoduchá matematika říká, že support není schopen dodat ani zdaleka takové tržby/zisky, jako prodej licencí. Navíc je vysoce nemorální lidem dávat hodnotu bez patřičné úhrady, a nechat za ně platit někoho jiného (třeba ošklivou korporaci, která jistě ráda placením předraženého supportu zaplatí vývoj OS pro domácí uživatele).

    Minimálně GPL jasně staví na ideologických základech komunismu. Navíc prakticky vylučuje business.
  • 22. 4. 2009 13:57

    Rodelero (neregistrovaný)
    http://www.ecis.eu/documents/Finalversion_Consumerchoicepaper.pdf

    Tady neco o prasarnach MS.

    Dale se s vami uz nebudu dohadovat. Melete tu porad jako kolovratek casto odporujici si tvrzeni a lzi se zjevnym dvojim metrem. Taky to vypada, ze jste placeny full-time flamer. Ale to je vas problem. Ja za flamovani placen nejsem a diskuse s vami je pro me zbytecna ztrata casu.

    GPL na komunismu rozhodne nestavi. To je blabol. Jestli si tam za kazdou cenu chcete hledat nejake pralalely je vase vec. Nejspis i nejake najdete. Ale to neni problem ani u MS.

    GNU a GPL stavi na zkusenosti s UNIXem. Ten mel byt volne dostupny vsem, ale nebylo to pravne osetreno a tak si jej privlastnily ruzne firmy (mezi nimi i to vase SCO). GPL je prave reakce na toto. Aby se neco takoveho vickrat neopakovalo.

    Jestli nutne potrebujete pripodobnit GPL ke komunismu tak se do toho klidne dejte. Ja se te vasi snaze budu akorat smat.

    Ale pak se nedivte, kdyz MS prirovnam k distributorum drog (warez verze, kterou v podstate schvalujete, ala prvni davka je vzdycky zdarma) nebo k nacisticke ci komousske ideologii ci podobnemu svinstvu. A budu mit stejnou pravdu jako vy.

    Tak si to tu uzijte. Aspon ze nelezete na abclinuxu. Ackoliv, tam existuje (narozdil od roota) na podobne trolly spolehliva medicina v podobe blokace.
  • 23. 4. 2009 20:12

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ten hanopis který popisujete jako "prasárny MS" popisuje běžný konkurenční boj. Konkurenti nejsou kamarádi nebo spoluhráči. Kdybyste věděl, jak vypadá konkurenční boj v zákulisí supermarketu kde nakupujete, lezly by vám asi oči z důlků. Jalp salónní expert na ekonomiku a hospodářskou soutěž bohužel nemáte žádnou představu o stavu věcí.

    GPL na komunismu naopak zjevně staví. Je to společná káď, do které všichni nahází svůj kód, a pak si berou podle potřeby. Jeslti tohle nevidíte, tak si lžete do kapsy.

    Nějaký zdroj pro tvrzení, že UNIX měl být původně volně dostupný všem? A co by se jako nemělo nikdy opakovat? Že lidé kteří autoři píšící SW mohou za své dílo vyžadovat platbu? Zajímavý koncept, akorát nefunguje.

    Váš přístup k diskusi je zjevně takový, že musí všichni vzývat Velkého Tuxe, jinak je potřeba je ukamenovat, nebo jim alespoň zakázat přístup. To je také přesně v duchu komunistické tradice.
  • 23. 4. 2009 23:24

    Rodelero (neregistrovaný)
    To neni hanopis. To je soupis prohresku MS.
    MS se prasarnami proste proslavil. o, ze vam to nevadi me neprekvapuje. Ohebnost vasi patere tu predvadite pohustu.

    Vy, jakozto prachobycejny tluchuba si muzete sva vysvetlovani vetknout kam je ctena libost.

    GPL stavi na myslence svobodne spoluprace. Ze to vy nazyvate komunismem je vase volba. GPL je spise mirne rizena anarchie. Kazdy muze brat dle libosti za urcitych podminek.

    To neni komunismus. Komunismus sice hlasa, kazdemu dle potreby, ale jinak se od anarchie dost lisi. Zejmena v nasazeni restriktivnich slozek, ktere hlidaji univerzalni spravedlnost. Toto u GPL neni. Clovek muze porad prat a nemusi nic davat. Jenom si nemuze privlastnit a zpenezit cizi vytvor (coz MS asi hodne stve, proto tak na GPL nadava).

    Zdroj o UNIXu se mi vypatrat nepodarilo. Jeste to zkusim pohledat.

    "Že lidé kteří autoři píšící SW mohou za své dílo vyžadovat platbu? Zajímavý koncept, akorát nefunguje."

    Tomuhle nerozumim. Asi jste se trochu zamotal. Bylo to mysleno tak, ze spis podle vas nefunguje obraceny koncept?

    Nemelo se opakovat to, ze nekdo neco napise a nekdo jiny si to privlastni.

    Vas pristup k diskusi je presne takovy jak jste popsal vy me. Nepripustite ani trochu pravdy svemu oponentovi, protoze vite, ze pak je vse ztraceno. Snazite se vytvorit mou karikaturu, ktera ovsem ve zkutecnosti popisuje vas, a tu pak zesmesnit. Jak primitivni.

    To vy tu do nebes vynasite technologie MS a vsechno ostatni je podle vas primitivni, nepouzitelne a podobne ackoliv skousta lidi ma presne obracene zkusenosti.

    Ja nikomu pristup nikam nezakazuju. Blokace, jak je implementovana na abclinuxu, nikomu v nicem nebrani. Proste jenom blokovany neni pro blokujiciho videt. Troll pak zajde na ubyte, protoze ho nikdo nebude krmit. To je cele. Klidne si bezte kam chcete. Jednou si vas bloknu a bude svaty pokoj.

    Komunismus, jestli to nevite, nebranil ve vstupu ale v odchodu. Stejne jako MS a jeho vendor lock-in. A kdo je pak komunista? To spise vy mate v Redmondu UV.
  • 24. 4. 2009 15:55

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Na začátku musím říci, že mě nezajímáte jako člověk (no offence), a nesnažím se vytvořit vaší karikaturu. Prostě jen nesouhlasím s vašimi názory. Čím víc budeme diskutovat ve věcné rovině, a čím méně se budeme zabývat osobními nesmysly, tím lépe pro všechny. OK?

    Ještě jednou k hanopisu na MS: to nejsou prohřešky, ale běžný konkurenční boj.

    Když napíšete aplikace za použití GPL kódu, musíte *svůj* kód uvolnit pod GPL. To prakticky vylučuje si za aplikaci nechat zaplatit, protože už první zákazník může aplikaci libovolně šířit. Přitopm nejde o ochranu původního kódu, protože ten je možné dál šířit. Jinými slovy GPL vás nutí hodit svůj kód do společné kádě, jakmile se stanete součástí komuny. Z té kádě si potom mohou ostatní nabrat dle potřeby. Jestli tohle není komunistické, co potom je?

    Ano, text se mi minule zamotal. Není mi ale jasné, kdo si u unixů co neprávem přivlastnil. Minimálně verze UNIXu napsaná v C (původní dílo bylo v ASM) byla napsaná za peníze AT&T, a autoři dostali zaplaceno. Od AT&T potom licencovala řada firem, včetně Microsoftu.

    Mě je jedno, v čem budete psát SW. Ale .NET je standardizovaný, takže jako osoba ctící standardy jistě půjdete do C#, a ne třeba do nestandardizované Javy, PHP či Pythonu.

    API OpenGL je určené pro C, ne pro C++. Samozřejmě ho lze používat z C++, ovšem je to podobně nesmyslné, jako používat string.h v C++ kódu.
    U OpenGL můžete volat funkce jednotlivě, a OpenGL požadavky předá kernelovému driveru až ve větší dávce. U Direct3D se marshalling (který tam musí být v každém případě) řeší tak, že voláte API s dlouhým seznamem vykreslovaných polygonů, a ten se předá kernelovému modulu najednou. to je přesně věc, kterou hry potřebují.
    Faktem je, že většina implementací OpenGL byla minimálně v době uvádění Direct3D daleko pomalejší. Navíc OpenGL API je pro vývoj her dost nevhodné, a neřeší řadu aspektů problematiky.

    DirectX je o hrách, a tam je SW rendering pomocí OpenGL i Direct3D nesmysl. Obojí je pomalé, a ani jedno se ve hrách nikdy nepoužívalo. Naopak hry prováděly SW rendering ve vlastní režii.

    Tzv. vendor lock-in je vždy a všude. Když si koupíte UltraSPARC HW od Sunu, můžete na něm běžet jen Sun Solaris a řadu enterprise aplikací (a možná ještě úspěšně zkompilovat a možná i nabootovat Linux, což je k ničemu, takže to můžeme ignorovat). Přechod na jiný HW znamená veliké náklady. Když má firma stovku aut Škoda, je přechod na Fiat také veliký problém. Dělá to z koupě firemní Škodovky komunismus, protože jde o vendor lock-in? Asi ne.
  • 6. 4. 2009 19:46

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    To není problém nadstavby jádra, ale problém licence. Když umožníte, aby se ke stanici s licencí za USD 100 připojilo 200 uživatelů s grafickými terminály, jak potom budete prodávat licence serveru?

    Když jsme u toho, tak na unixech je X11, což je v porovnání s RDP naprostá tragédie.
  • 6. 4. 2009 19:54

    Sten (neregistrovaný)
    Proč 200? Naprosté většině uživatelů by stačilo, kdyby se tam mohl připojit jeden lokálně a jeden vzdáleně (aby při vzdáleném přístupu ten počítač nebyl doma úplně na houby) a nemuseli kvůli tomu kupovat serverovou licenci za deset tisíc.

    Srovnávat X11 s RDP? X11 je okenní transport (se všemi nevýhodami z toho plynoucími jako velká datová náročnost a pomalá odezva), RDP je frame buffer transport. Když už chceš něco srovnávat s RDP, tak VNC RFB.
  • 6. 4. 2009 20:18

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Osobní počítač je pro jednoho uživatele, a ten může pracovat na místě nebo vzdáleně. Tolik idea za licenční politikou MS.

    RDP NENÍ frame buffer transport. RDP driver na straně serveru (zařízení kde běží aplikace) se dohodne s klientem (zařízením kde se zobrazuje) na sadě podporovaných grafických primitiv. GDI poté kreslí na RDP zařízení pomocí dohodnutých primitiv stejně, jako by kreslilo na grafické kartě. Je to takhle od první verze RDP. Je ale pravda, že někteří neoficiální RDP klienti (pro DOS, možná pro Linux) podporují prakticky jedinou operaci, a to vykreslení bitmapy. To ale není problém RDP.
  • 6. 4. 2009 20:34

    Sten (neregistrovaný)
    Osobní počítač je pro jednoho uživatele, a ten může pracovat na místě nebo vzdáleně. Tolik idea za licenční politikou MS.

    Tak proto poskytuje osobní licence pro až 3 uživatele :)

  • 6. 4. 2009 20:24

    Rodelero (neregistrovaný)
    X11 bude proti rdp tragedie, az mi rdp umozni vzdalene spustit jednotlive aplikace i s tim, ze mi mezi nimi bude fungovat kopirovani textu prez schranku.

    Pak se muzeme o necem bavit. Do te doby je pro me o nicem RDP.
  • 6. 4. 2009 21:33

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    RDP umí vzdáleně pustit jednotlivé aplikace. A umí nejen kopírovat text před schránku, ale také kopírovat objekty přes schránku (bitmapy, formátovaný text, buňky Excelu ap), přesměrovat audio a tiskárnu na klientský počítač, podporuje přihlašování pomocí čipové karty, a je uživatelsky rozšiřitelný o nové vlastnosti. Také je to úsporný protokol, který lze úspěšně provozovat i přes dial-up nebo GPRS/EGDE.

    Co je pro vás o ničem je nezajímavé. Zajímavé je, že řada firem používá Windows terminálové servery, a grafické terminály třeba od Wise. Unixy na terminálových serverech nevidět.
  • 6. 4. 2009 21:46

    nobody (neregistrovaný)
    MS jeste porad neumi viceuzivatelske desktopove OS??!!
  • 6. 4. 2009 21:56

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Víceuživatelský desktopový systém jsou jakékoliv NT. Možnost více GUI sessions najednou mají od NT 3.51 s Citrixem, od NT 4 TS v ceně. Samozřejmě jen serverové verze.
  • 3. 7. 2009 21:36

    anti MS (neregistrovaný) ---.net.upc.cz

    Vy s Billem spite? Nebo mate jeho plakat na stene?

  • 29. 12. 2009 16:41

    BoneFlute

    Ale no tak! To, že je to troll neznamená, že si zaslouží osobní a navíc takto nechutné urážky.

  • 31. 10. 2009 8:33

    tomdrago (neregistrovaný) ---.licanet.cz

    nevěř tomu

  • 3. 4. 2009 20:36

    bez přezdívky
    ludia,firmy,institucie nemusia premigrovat na linux aby dali najavo ze su s vistou nespokojni alebo ju nechcu. staci len neupgradovat. tak ako sa to nakoniec aj deje. firmy sa s upgradom vobec neponahlaju resp ani nezacali. obycajni ludia sa k viste dostavaju len pri kupe noveho pc/notebooku kde pokial chcu windows nemaju vo vacsine pripadov na vyber. a v extremnom pripade sa moze stat aj nieco taketo http://www.computerworld.com/action/article.do?command=viewArticleBasic&articleId=9130992 ked senat texasu zakaze upgrade na vistu.
  • 3. 4. 2009 23:27

    Libor Šedivý
    No, ač nejsem zrovna milovník MS (zejména kvůli jeho politice a licencování), tak si myslím, že tohle je absolutně špatně. Člověk by měl mít aktualizovaný systém, přechody mezi verzemi by měly být bezplatné či za mírný (tj. česky řečeno "do stovky") poplatek (ano, slyšel jsem, že MS chystá bezplatný přechod z Visty na Win7, ale co z XP???). Mnoho lidí na toto slyší a vzhledem k tomu, že Vista je pro některé nepoužitelný bastl, postupem času se přidají k nám linuxákům. Já je nenutím, je to přirozený proces (dovolím si tvrdit, že čím vyšší vzdělání, tím je přístup k Windows zarputilejší a tito lidé se také snáz nechají přesvědčit k Linuxu a též u něj zůstávají, tímto potvrzuji výrok výše). Nedávno si kamarád koupil počítač s Vistou, měli jste vidět log z jeho ICQ, no, nadávka vedle nadávky. A nebylo to kvůli maličkostem. Pokud pominu to, že nadával na aktualizace, tak třeba po každém spuštění (na novém systému!!) ICQ (ano, ICQ 6.5, jsou i tací, co si to lajstnou použít) se mu hryzl počítač, ani ho nenechal přečíst chybovou hlášku a už se vesele restartoval. Tohle na mě zkusit Linux, tak letí z okna. ;). A mohl bych pokračoval. No, poté, co doinstaloval desítky záplat (chápu, že prodejce mohl dodat aktuálnější verzi), tak problémy "prý" ustaly. Eh. No, prý. Vždyť ten člověk se teď bojí cokoliv nainstalovat. Postupně z něj vylézá, že mu selhala instalace toho či onoho. Na Linuxu bych mu poradil nějaký příkaz, ale jak mu jednoduše poradit, jak se instaluje java do Firefoxu, atd.? Pro Linux pár příkazů a hotovo. Pro Windows, klikni na tohle či ono, to není cesta. Je to laik, vše musí běžet automaticky, v tomhle mě Vista těžce zklamala. Myslel jsem, že už je ok, ale jaksi jsem se asi mýlil. Nechám si XPčka, ale nemám radost z toho, že používám zastaralý OS, nebýt těch problémů, upgraduji na Vistu.
  • 4. 4. 2009 13:39

    anonymus limbus (neregistrovaný)
    Jo, člověk by měl mít aktualizovaný systém, ale firma vám zadarmo nový OS nedá, když jeho vývoj stál hroamdu peněz a režie celýho koncernu taky není malá. Nechápu, jak můžete chtít zadarmo upgrade z OS který jste mohl kidně koupit v roce 2001. Trochu absurdní.

    Co se týče toho free upgradu z Vist, to se bude týkat jen lidí, kteří je pořídí kráte před vypustěním Sedmiček, zkrátka aby se lidi nemuseli ošívat, že kupují výběhový model...
  • 5. 4. 2009 16:02

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Opravy systému a nové verze jsou dvě různé věci. Ty první máte zdarma po dobu, kdy je systém podporovaný. To druhé zdarma nemáte. Jak už tu padlo, upgrade z Visty na Win7 bude zdarma jen pro lidi, kteří si koupí Vistu krátce před uvedením Win7. To proto, že v opačném případě by nastal před uvedením Win7 propad tržeb, protože by zákazníci nákupy odkládali. To nechce MS ani výrobci HW.

    Pokud počítač padá po spuštění splikace, a ta aplikace nemá kernelový modul, tak jde jen o demonstraci jiného problému. Nejvíce bvždy pobaví "experti", kteří si postaví počítač sami v garáži z necertifikovaného HW, přetaktují ho, nacpou ho nelegálním SW (a díky keygenům pravděpodobně i malwarem), vypnou aktualizace, a pak si stěžují.
  • 29. 12. 2009 16:49

    BoneFlute

    Ano. Ale to nemůžeš vědět, zda je to tento případ. A navíc Libor Šedivý řekl jasně, že kdyby to udělal Linux, letí z okna. Tudíž tvoje argumentace postrádá váhu.

  • 3. 4. 2009 20:58

    JardaP (neregistrovaný)
    Mezi uzivateli Windows je rada zatvrzelych masochistu. Cim horsi Windows, tim lepe. ;-)
  • 3. 4. 2009 23:30

    Libor Šedivý
    Ne všichni jsou takoví, znám i zodpovědné, co pravidelně aktualizují, aktualizují i antivir a vůbec se starají o bezpečnost. Pro ně je použití Vist bez problémů. Možná jsou Visty jen pro WinXP geeky. :-D Dá-li se to tak označit.
  • 3. 4. 2009 21:56

    qpal (neregistrovaný)
    Nevim, jestli ma cenu Vam odpovidat, ale zkusim to.

    Ze jste nepremigroval Vy, neznamena ze to neudelal nikdo. HW naroky Vist jsou vyrazne demotivujici a analogicky nenarocnost linuxu (a tudiz pouzitelnost linuxu na starsich strojich) je motivujici pro jeho pouziti. Samozrejme to neni jedinny parametr, nicmene je to jeden ze zakladnich parametru (dalsi muzou byt treba bezpecnost, jednoduchost pouziti, moznosti implementace,..). Obecne lze rici ze linuxove distribuce jsou velmi dobre pouzitelne na "beznou kancelarskou praci" a programovani, horsi je to s CADy, hrami a nepouzitelny je pro beh specifickych aplikaci od zacatku vyvoje koncipovanych pro windows (prinejmensim docasne, nez budou upraveny). Pokud planujete male nasazeni, nemusi pro Vas byt vysledna uspora prilis zajimava. Pri velkem nasazeni tato uspora uz zajimava je, a dovolim si tvrdit ze to je hlavni duvod proc je linux nasazovan.

    Mejte prijemny den.
  • 5. 4. 2009 16:26

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Visty jsou prostě stavěné na silnější HW, než XP. Na běžně prodávaném HW to není problém. Jediným problémem jsou netbooky, které mají velmi slabý HW, se kterým se při návrhu Visty nepočítalo. Údajná HW nenáročnost Linuxu je také iluze. Zkuste si srovnat náročnost XP/MSO a Ubuntu/OOo, ty XP/MSO budou prostě běžet rychleji i na slabším HW (a navíc toho budou umět víc).

    Úspora při nasazení Linuxu by měla být opravdu veliká, protože není třeba platit za licenci. Už jen z faktu že se nešíří a nešíří je jasné, že je někde problém. Konkrétně ve kvalitě, technologiích, dokumentaci, vývojových nástrojích, dostupnosti SW, podpoře vývojářů a podpoře HW. Jenže když to člověk napíše fandům Linuxu, nasadí mu psí hlavu. Vždy najdou nějaké zástupné důvody, aby nemuseli čelit realitě.
  • 5. 4. 2009 16:49

    cleb (neregistrovaný)
    S tou rychlostí xp vs ubuntu musím souhlasit, ubuntu je zhruba stejně náročné jako XP až v odlehčené variantě xubuntu.
    Ale u té visty to s tou hardwarovou náročností prostě přehnali. Je sice hezké, že to moderní hardware utáhne, ale k čemu je mi dobré, že většinu výkonu toho hardware žere systém? Operační systém má sloužit ke spouštění dalšího sw, ne zabrat veškeré systémové prostředky pro sebe. Pomalost vist byla hezky vidět v jednom benchmarku 3D grafiky xp vs vista vs ubuntu/wine. Xp s přehledem vedly, za nimi následovalo ubuntu s wine, a až na posledním místě s dost ubohým výsledkem se vláčela vista. Tedy ubuntu spustilo program pro windows lépe než windows vista.
  • 6. 4. 2009 7:26

    treebeard (neregistrovaný)
    Samozrejme mi tu nikto nebude veriť, ale skúsenosť (moja aj kolegov) s Vistami je, že programy spúšťajú mimoriadne rýchlo a pracuje sa v nich mimoriadne príjemne. Jediné, v čom sa ich pomalosť prejavuje, je bootovanie. Samozrejme, ide o Visty na hardvéri, ktorý vznikol približne v dobe SP1. Verím, že na slabom hardvéri môže Vista dosť otravná. Ale to je vec, ktorá vo Windows platí už roky - nikdy nemalo veľký význam upgradovať Windows na staršom PC. Koniec-koncov, načo aj? Veď ešte dnes 7 rokov staré XP 99% užívateľov stačia - najnovšie verzie programov bežia aj na nich, ovládače pre hardvér z rokov 2001-2008 sú k dispozícii... Windows skrátka už roky stojí skôr na modeli "s novým PC nový OS".
    To, čo píšem asi ani tie spomenuté benchmarky nevyvracajú. OS je vždy navrhnutý pre určitý hardvér. U Linuxu napr. v rokoch 2002 -2004 žiadna distribúcia nedosiahla ani len porovnateľnú rýchlosť s W98 (rýchlo som zistil, že pokus predĺžiť životnosť starého W98 PC nainštalovaním Linuxu nemal nikdy cenu), a zato netvrdím, že W98 bol lepší než Linux 2002-2004. Nebol, nespĺňal bezpečnostné požiadavky tej doby. Ale riešiť sa to dalo len kúpou nového PC...
  • 6. 4. 2009 11:15

    JardaP (neregistrovaný)
    Neni to jedno, jak dlouho aplikace nabiha? Zalezi spis na tom, jak potom bezi. Vetsinu casu u pocitace travite pouzivanim aplikaci, ne jejich spoustenim.
  • 6. 4. 2009 14:48

    treebeard (neregistrovaný)
    tú rýchlosť spúšťania aplikácií uviedol ako príklad Cleb. Samozrejme, vo Viste tie aplikácie aj normálne pracujú a oproti iným OS má GUI jednu dobrú vlastnosť - okamžitú odozvu aj u aplikácií, do ktorých som trebárs hodinu nesiahol.
  • 6. 4. 2009 7:27

    nobody (neregistrovaný)
    OOO v Ubuntu: kliknu a je tam, (je to nemereitelne). MSO+XP: totez. V cem vidite problem?
  • 6. 4. 2009 11:17

    Sten (neregistrovaný)
    Že v XP je to 0,22 sekundy a v Ubuntu 0,27 sekundy :)
  • 3. 4. 2009 22:58

    A (neregistrovaný)
    Zkurvene visty pomohly linuxu dostat se do netbooku. Jako zacatek je to solidni.
  • 3. 4. 2009 23:34

    Libor Šedivý
    Myslím si, že se tu držíme jisté úrovně. Podobné výlevy si nechte pro sebe. Dejme tomu, že mám podobný názor, ale vyjadřovat to takto?

    Jinak na netbooku nevidím rozumné použití pro Visty, tak leda možná nové Win7, ale co jsem na ně koukal v emulátoru, tak grafika nic moc (blbé barvy, mě se to prostě nelíbí). Mám rád černě laděná témata, na WXP znám mnoho pěkných. Ale zas nesmí být příliš temné, není to hezké (nebo se mi líbí Clearlooks pro Gnome, to je výborné modré témátko, doufám, že jsem to nepopletl). Modrá se mi líbila i na WXP.
  • 3. 4. 2009 23:55

    Spytihněv (neregistrovaný)
    Mám Windows Vista, 64bit verzi. Veškeré ovladače jedou bezproblémové. Ani jeden pád. Ani jedna virová infekce. Jsem grafik, a tak pro mě neexistuje jiná alternativa než PC. (Ano, opravdu vím, že existuje v Apple OS X, sám jsem byl vlastníkem produktů A., ale od doby kdy Adobe píše svůj software primárně pro WIN, a je pro tuto platformu schopen pružněji reagovat s updaty a je dostupná i lepší jazyková podpora (nefungující diakritika ve FW na 10.5x) není důvod zůstávat u něj) Kvalitní PC HW od ověřených výrobců s dobrou podporou stran ovladačů mi zajistil výborný chod. Nic víc, nic míň.

    Moje finální slovo zní, Vista se mě ptá na daleko méně věcí, než když v ubuntu kvůli každé instalaci zadávám root heslo. UAC je výborné, když je vypnuté, a nikdo nikoho nenutí používat administrátorský účet. Stačí mít účet ve skupině users, pak jsou dotazy oprávněné. Stejným způsobem jako Visty reaguje i OS X, se svou vlastní sadou hloupých otázek.

    Ten systém funguje, dovoluje mi využívat efektivně mých 8gb ram (ano, opravdu je při práci zaplním), nepadá, je svižný, rychle bootuje, kupodivu rychleji než Linux. Moje množství her zakoupených na Steamu funguje bezchybně. Jsem snad jediný, který nemá problém? Na nejvíce zatěžovaných serverech (Streaming h264) používám Gentoo a vše jede jak má spokojení. Na svojí pracovní stanici mám Visty, a jsem taky spokojený. Zatím ve své oblasti působení nemůžu linux využít jako hlavní systém. A ano, opravdu nehodlám "CSko" ohýbat přes WINE. Do té doby bude vista ten nejlepší systém od MS, který jsem mohl používat.

    Nevím, proč by ten systém měl být ZK_-_NÝ.
  • 4. 4. 2009 8:23

    JardaP (neregistrovaný)
    > dovoluje mi využívat efektivně mých 8gb ram

    To urcite ano. 4GB Windows Vista pro sebe sama, 4GB pro aplikace. Bez Windows Vista by se vam mohlo stat, ze by ta pamet byla nevyuzita nebo by v ni byla jenom cache. :-)
  • 5. 4. 2009 16:13

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    To jsou rádoby vtipné poznámky bez vztahu k realitě. Jinak byste věděl, že Vista používá volnou paměť jako cache. Jenže protože neumíte přeluštit pár hodnot v Task Manageru, tak holt nevíte.
  • 5. 4. 2009 17:37

    JardaP (neregistrovaný)
    Drahy LO, vsiml jste si toho smajliku? Jinak HW narocnost Vist je neoddiskutovatelna, nadava na ni kdekdo. To, ze pamet se vyuziva mimo jine i uzitecne na cache, na tom nic nemeni.
  • 6. 4. 2009 17:40

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    1GHz CPU a 1GB RAM pro Vista Premium Ready. Jsou to fakt nějaké extrémní HW nároky?
  • 6. 4. 2009 19:42

    Rodelero (neregistrovaný)
    A jak to na tehle masine slape?

    Moje sestava, ktera bez problemu rozbeha Half-life 2 i Medieval: Total War 2 na 1280x1024 na max detaily, compiz na ni sviha jak z praku i s kdejakymi efekty (jako treba motion blur, coz je sice na prd efekt, ale ja ho taky uvadim jen jako ukazku hw pomerne narocneho efektu) byl nejakym testem na strankach u Nvidie ohodnocen prachbidne.
  • 6. 4. 2009 19:51

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Šlape. Osobně bych doporučil 4-8GB paměti, protože je dnes směšně levná, a pochopitelně to zlepšuje odezvu systému.

    Že vám sestavu na které běžíte hry X a Y ohodnotil test (nebo benchmark?) na stránkách firmy Z tak či onak, to je dost o ničem.

    Compiz je jen kompozitní desktop. Aplikace používají SW rendering do kusu paměti, který později Compiz použije jako texturu. S WPF ve Vistě to nesnete srovnání.
  • 6. 4. 2009 19:59

    Sten (neregistrovaný)
    Co umí WPF ve Vistě navíc oproti Qt4 + KWin4 (nebo Compiz), že to musí o tolik víc žrát výkon? Něco jako povinnou správu barev, kterou stejně většina uživatelů nevyužije a jen to zdržuje? (v KDE je také správa barev, ale volitelná, aby to nežralo, pokud to nepotřebujete)
  • 6. 4. 2009 21:49

    nobody (neregistrovaný)
    Ale ale najednou ma KDE spravu barev, nejste dnes nemocny?
  • 6. 4. 2009 22:23

    Sten (neregistrovaný)
    Já? Proč?
  • 6. 4. 2009 22:16

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    WPF komponuje i obsah oken pomocí HW akcelerace. HW akceleruje také ClearType, antialiasing a rastrování fontů. Správa barev ve skutečnosti nezdržuje, a je důležitá pro zobrazení prakticky čehokoliv. KDE nemá plnohodnotnou správu barev, jen pár velmi primitivních funkcí pro převod barevných prostorů.

    WPF není pomalejší, než Compiz. Naopak umí většinu aktivit přesunout na GPU. Jen vyžaduje grafickou kartu s podporou patřičných akceleračních technik (pixel shader 2.0 nebo lépe 3.0, graphics memory bandwidth nejméně 1600 MB za sekundu, WDDM driver).
  • 6. 4. 2009 22:40

    Sten (neregistrovaný)
    WPF komponuje i obsah oken pomocí HW akcelerace. HW akceleruje také ClearType, antialiasing a rastrování fontů.

    2D i 3D HW akceleraci vykreslování včetně antialiasingu a vykreslování fontů umí Qt taky, dokonce kvůli tomu nějakou dobu nefungovaly KDE na určitých nVidiích, protože měly zabugované ovladače.

    Správa barev ve skutečnosti nezdržuje, a je důležitá pro zobrazení prakticky čehokoliv

    Tvůj vlastní citát, že správa barev Windows zpomaluje, a proto je wine rychlejší

    Obzvláště důležitá je na té většině HW (hlavně monitorů), který správu barev nepodporuje, že? :)

    WPF není pomalejší, než Compiz

    V tom případě co ty Wokna pořád dělají, že je to tak pomalé oproti Qt + Compizu, když i to WPF je rychlejší? :)

    KDE nemá plnohodnotnou správu barev, jen pár velmi primitivních funkcí pro převod barevných prostorů.

    KDE má plnohodnotnou správu barev pomocí ICC profilů a ICC profily podporuje i X11 server. Akorátže když se nepoužívají, tak nezdržují.

  • 7. 4. 2009 1:38

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Hm, budu muset aktualizovat znalosti Qt. Já se díval naposledy rok poté, co vyšla Vista. Jenže se obávám, abyste nebyl mimo vy, viz níže. Máte alespoň nějaký zajímavý link k věci?

    Správa barev zpomaluje pokud je potřeba provést převod. Pokud jsou použité profily stejné, převod není třeba. By default je vše nastavené na sRGB. Zpomalení odpadá, když kreslicí plocha nepoužívá správu barev, což je třeba případ her.

    Proč mi linkujete dokumentaci digiKamu, sekci o ICC profilech? Ukažte mi to zajímavé - Qt API pro práci s barvami. Windows umí high dynamic range s více než 16 bity na kanál, podporu 6 barevných kanálů atd. Qt 4.0 umí RGB, CMYK a HSL s absolutními převody bez podpory profilu, s 8 bity na kanál. A color management dnes opravdu nespočívá v nastavení korekce pro převodník grafické karty ;)
  • 7. 4. 2009 2:57

    Sten (neregistrovaný)

    Kreslící systém Qt se jmenuje Arthur a umí používat OpenGL i X Render, oboje HW akcelerované (pokud to HW umí, jinak se použije frame buffer) a to ve všech verzích Qt 4. O tom, že kvůli tomu KDE nefungovaly na nVidiích, psal i Root.

    Dokumentaci k digiKamu jsem linkoval proto, že tam je hodně dobře popsané, jak color management v KDE funguje (Qt color management asi nepodporují, nezjišťoval jsem). 16 bitů na kanál, 6 barevných kanálů - proč by to měl řešit operační systém? Tohle používá snad i Notepad a Internet Explorer z nějakého zvláštního důvodu? V Linuxu tohle podporuje třeba knihovna lcms (tu používají třeba ty KDEčka), ta umí i 7 barevných kanálů ;)

  • 7. 4. 2009 6:31

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    No né. Qt verze 4.5 implementuje něco, co se velmi vzdáleně podobá GDI z doby před 15 lety. Pěkné, jenom ty back endy by měly mít společný interface, jako na Windows drivery zobrazovacích zařízení. Také je škoda, že se to řeší v Qt, v GTK, X11 serveru, a kdo ví kde ještě. Ještě větší škoda je, že podle řady uživatelů to v KDE4 běhá hůř než špatně.
    http://www.root.cz/clanky/kdy-bude-4-pouzitelne/

    Ta dokumentace nepoposuje ni konkrétního, jsou to obecné řeči o color managementu. KDE je postavené na Qt, a bez color managementu v Qt to asi nepůjde. Ale rád si nechám nalinkovat konkrétní API řešící color management v KDE. Já ho nenašel.

    16+ bitů na kanál by měl OS podporovat proto, aby aplikace mohly používat 16+ bitů na kanál. Říká se tomu HDR, a grafici to mají rádi. Když platforma podporuje 8 bitů na kanál jako Qt, vypadá to s HDR bledě.
  • 7. 4. 2009 10:49

    Belisarivs (neregistrovaný)
    No nevim jestli Windows 95/NT umely hw akceleraci desktopu a Cleartype.

    Ad grafici: No, ILM, Weta a dalsi maji na Linux dost rozdily nazor od vaseho. Mam tendenci verit spis jim, nez vam.

    Ani jejich tvorba nevypada moc amatersky.
  • 7. 4. 2009 10:52

    Sten (neregistrovaný)

    Qt to umí od nějaké prastaré verze, vykreslování přes primitiva umělo i Qt 2.3 (starší dokumentaci jsem už nenašel). Qt 4 k tomu přidalo "pouze" abstrakci backendu. V Linuxu se to řeší v X11 serveru (přes XRender), ty další způsoby implementace jsou hlavně pro multiplatformní vykreslování, případně lepší HW akceleraci při zapnutí compositingu.

    KDE toho umí spoustu, co Qt neumí, a nepotřebuje k tomu podporu v Qt. Dost Qt technologií také původně vzniklo v KDE a do Qt bylo dodáno až později (třeba Phonon, ThreadWeaver nebo SVG) a některé se do Qt zatím nedostaly (třeba Solid). Ta technologie pro color management v KDE se jmenuje Pigment a do Qt se také ještě nedostala.

  • 7. 4. 2009 20:02

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ano, mluvím o té abstrakci back endu. A jak jsem psal, ještě by to chtělo standardní interface na druhé straně, podobně jako mají zobrazovací zařízení ve Windows standardní interface.

    Pigment je color management library pro KOffice, a je v kontextu nezajímavá stejně jako třeba nějaká knihovna WordPadu. Samozřejmě by bylo zajímavé vědět, co ta knihovna umí. Bohužel jsem nenašel žádnou dokumentaci (existuje vůbec?). I z toho linkovaného popisu je ale zjevné, že třída KoColor zajistí správu barev jen pokud jí aplikace použije, a pokud explicitně provede převody před každou operací kreslení. Srovnejte s Windows, kde má color management každá aplikace na každém kreslicím povrchu.
  • 7. 4. 2009 21:15

    Sten (neregistrovaný)
    Ano, mluvím o té abstrakci back endu.

    Napsal jsem to špatně, Qt mělo vždy abstraktní backend (QPaintDevice a odvozené třídy), změnil (zjednodušil) se způsob, jak si napsat vlastní.

    A jak jsem psal, ještě by to chtělo standardní interface na druhé straně, podobně jako mají zobrazovací zařízení ve Windows standardní interface.

    OpenGL vám nepřijde jako standardní? No jo, není to GDI, Direct3D ani jedné verze a ani WPF. Kolik vlastně mají Windows standardních interface?

    Pigment je color management library pro KOffice, a je v kontextu nezajímavá stejně jako třeba nějaká knihovna WordPadu.

    KOffice je jeden z modulů KDE. KDE má na rozdíl od Windows modulární knihovny, ne jeden velký všudypřítomný moloch. To je co? :)

    Bohužel jsem nenašel žádnou dokumentaci (existuje vůbec?).

    Stačí umět alespoň trošku hledat v Googlu

    I z toho linkovaného popisu je ale zjevné, že třída KoColor zajistí správu barev jen pokud jí aplikace použije, a pokud explicitně provede převody před každou operací kreslení.

    To je snad logické. Pokud bude někdo kreslit v true color RGB, tak nemá cenu to mapovat na 6 kanálů po 24 bitech, ale stačí provést jednoduché mapování, které podporuje Xcms.

    Jaké explicitní převody? Prostě tu třídu používá úplně stejně jako QColor.

    Srovnejte s Windows, kde má color management každá aplikace na každém kreslicím povrchu.

    A ve naprosté většině případů úplně zbytečně.

  • 15. 4. 2009 15:26

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    A pro tisk se používá také OpenGL? ;) Nebo je to prostě zmatlanina, kde se pro každé výstupní zařízení používá úplně jiná code path? Jednou OpenGL, jindy GDI, pak zase CUPS? Ve Windows mají všechny zobrazovací zařízení prakticky stejný interface, ať jde o grafickou kartu, Remote Desktop, tiskárnu, plotter, nebo cokoliv jiného.

    Windows mají GDI (pro Win32) a WPF (pro .NET). Obojí pracuje s drivery zobrazovacích zařízení.

    To, tak ten link na Pigment jsem našel také. Jenom jsem nevěřil, že by tohle mohla být dokumentace. Holt na Linuxu jsou jiné standardy.

    Pokud něco kreslíte v true color RGB, tak samozřejmě má smysl používat správu barev. Převod do 6 kanálů po 24 bitech není podmínkou pro funkční správu barev. A správa barev rozhodně není zbytečná. Ovšem uživatelé unixů jsou rádi, že mají vůbec nějaké GUI. Beze správy barev, pomalé, ale hlavně že něco vůbec je.
  • 15. 4. 2009 16:11

    Sten (neregistrovaný)
    A pro tisk se používá také OpenGL? ;) Nebo je to prostě zmatlanina, kde se pro každé výstupní zařízení používá úplně jiná code path? Jednou OpenGL, jindy GDI, pak zase CUPS?

    Pro zobrazení je OpenGL, pro tisk CUPS. Jaksi tisk neumí grafickou akceleraci, tak nemá smysl tam podporovat grafickou akceleraci - ale to si stejně řeší Qt samo ;) GDI je Windows-specific a Linux jej nepoužívá.

    Jenom jsem nevěřil, že by tohle mohla být dokumentace. Holt na Linuxu jsou jiné standardy.

    Je to dokumentace, není to návod, jak se naučit programovat, jako je MSDN, navíc se spoustou docela vhodných věcí vůbec nedokumentovaných (např. si pamatuji flagy ve STARTUPINFO jako STARTF_MONITOR).

    Pokud něco kreslíte v true color RGB, tak samozřejmě má smysl používat správu barev.

    Ale úplně stačí jednoduché mapování, jako dělá Xcms.

    A správa barev rozhodně není zbytečná

    Jistě, ono je hrozně důležité, aby se video z YouTube zobrazilo barevně úplně přesně ;) Mimochodem nikde jsem nepsal, že by správa barev byla zbytečná, psal jsem, že pro naprostou většinu aplikací (a uživatelů) je zbytečná, protože stejně nespouštějí Photoshop na monitorech Eizo a netisknou na plotteru.

    Ovšem uživatelé unixů jsou rádi, že mají vůbec nějaké GUI.

    Dobrý vtip, X Window System je stejně starý jako Windows.

  • 15. 4. 2009 16:50

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Qt podporuje řadu výstupů (včetně GDI), které mají každý naprosto odlišný interface. Grafická karta (i s 3D akcelerací) a tiskárna mohou mít stejnou strukturu driverů, a lišit se sadou podporovaných operací. Ale protože jde o Linux a o bordel, tak to vypadá, jak to vypadá.

    To je automaticky generovaná sjetina ze zdrojáku, ne dokumentace. Navíc je to dokumentace části zdrojáku KOffice, ne veřejného API. Pigment v distru vůbec nemusí být, nebo může být v příští verzi KOffice nahrazen čímkoliv jiným.

    Nedokumentované věci jsou obecně nedokumentované proto, že nejsou veřejným API. Když je použijete, tak se nedivte pádu aplikaci po aplikaci patche, service packu nebo upgradu Windows.

    Jednoduché mapování stačí pro některé věci, pro jiné ne. Navíc je správa barev potřeba pro každý kreslicí povrch. Jinak budete mít fotku zobrazenou v jedněch barvách v grafickém editoru, v jiných v Office (protože používá jiný color management), ještě v jiných prohlížečce obrázků, a v jiných na výtisku (a dost možná budete mít i různé barvy výtisku z různých aplikací).

    X Window System je stejně starý jako Windows, ovšem prvních deset let se naučil jen xclock a xterm ;)
  • 16. 4. 2009 14:49

    Sten (neregistrovaný)
    Grafická karta (i s 3D akcelerací) a tiskárna mohou mít stejnou strukturu driverů, a lišit se sadou podporovaných operací. Ale protože jde o Linux a o bordel, tak to vypadá, jak to vypadá.

    Pořád lepší než pevně omezený počet GDI objektů (takový system-implemented DoS) ve Windows (a to i Vista!) oproti počtu omezeného jen volnou pamětí v Linuxu.

    Overflowing GDI capacity can affect Windows itself, preventing new windows from opening, menus from displaying, and alert boxes from appearing. The situation can be difficult to clear and can potentially require a forced hard-reset of the system, since it prevents core system programs from functioning. For example, forcing a frozen process to end using the Task Manager normally makes an "Are you sure" alert window appear. With no free GDI, Windows just beeps an error and the alert choice does not appear, so the GDI-overflowing processes cannot be terminated.

    Mimochodem jak jsem se dočetl v MSDN, tak GDI+ umí jen 32bitové ARGB, takže pro vícekanálové barvy musíte stejně použít něco jiného, a ve Windows Vista není ani GDI ani GDI+ akcelerované. Děkuji, nechci.

    To je automaticky generovaná sjetina ze zdrojáku, ne dokumentace. Navíc je to dokumentace části zdrojáku KOffice, ne veřejného API.

    Je to dokumentace veřejného API vygenerovaná ze zdrojáků. V Linuxu je běžně generována dokumentace z Doxygen komentářů ve zdrojácích, protože se tím snižuje pravděpodobnost, že dokumentace neodpovídá API.

    Nedokumentované věci jsou obecně nedokumentované proto, že nejsou veřejným API. Když je použijete, tak se nedivte pádu aplikaci po aplikaci patche, service packu nebo upgradu Windows.

    Otázka zní: lze stejné funkcionality dosáhnout i dokumentovanou cestou? Odpověď je bohužel (většinou) ne. V Linuxu je dokumentované i neveřejné API jednoduše z toho důvodu, že není problém zjistit verzi Linuxu a jestli to API podporuje a podle toho funkcionalitu použít nebo nepoužít.

    Jednoduché mapování stačí pro některé věci, pro jiné ne. Navíc je správa barev potřeba pro každý kreslicí povrch. Jinak budete mít fotku zobrazenou v jedněch barvách v grafickém editoru, v jiných v Office (protože používá jiný color management), ještě v jiných prohlížečce obrázků, a v jiných na výtisku (a dost možná budete mít i různé barvy výtisku z různých aplikací).

    Vy tady pořád děláte, jako kdyby pokročilou správu barev používal každý BFU a proto musela být všude. Pokud vím, tak ji používají většinou jen grafici a těm stačí, když je nastavená v grafickém editoru (přitom některé grafické editory pro Windows stejně raději používají vlastní správu barev). Navíc v Linuxu všechny běžné správy barev umí ICC profily, které lze načítat přes Xka nebo CUPS, takže není problém to nastavit jednou a mít nastavení ve všech aplikacích stejné.

    X Window System je stejně starý jako Windows, ovšem prvních deset let se naučil jen xclock a xterm ;)

    A ten váš oblíbený Motif ;)

  • 17. 4. 2009 21:31

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Windows mají limit 65k handles na session, a by default 10k handles na proces (lze zvýšit až na 65k). Ovšem jsou to tak vysoké limity, že typicky dřív dojde k vyčerpání paměti. Jinými slovy než začnete psát nesmysly o DoS, zkuste si alespoň pročíst zdroje.
    http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms724291(VS.85).aspx

    GDI+ je starý interface, WPF je nový interface. GDI a GDI+ mohou být ve Vistě akcelerované, pokud nepoužíváte Aero. Když ho používáte, tak GDI podobně jako kompozitní desktopy na Linuxu SW renderují "do textury", a pak desktop manager ty textury honí po obrazovce dle libosti. Ovšem 1) odpadá velká většina případů refreshe obsahu okna aplikací, což výkonu pomáhá, 2) týká se to jen GDI aplikací, ne WPF aplikací.

    Ano, dokumentace je na Linuxu běžně jen sjetinou definice interfaců a komentářů u nich. Příšerné. Chápu, že opravdová dokumentace by stála daleko více peněz. Navíc nejde o dokumentaci žádného veřejného interface, ale součásti KOffice.

    Neveřejné API nemá aplikace používat. Cokoliv jiného je prasárna. Víc k tomu snad není třeba říkat.

    Správu barev opravdu ve Windows používá každý. Na Linuxu jen aplikace, které jí explicitně podporují, a to ještě každá jinak. Děkuji, nechci.
  • 20. 4. 2009 22:25

    Sten (neregistrovaný)
    Windows mají limit 65k handles na session, a by default 10k handles na proces (lze zvýšit až na 65k). Ovšem jsou to tak vysoké limity, že typicky dřív dojde k vyčerpání paměti

    Jó, to jsem se při vývoji pro Windows předsvědčil už mnohokrát. Grafika se nekreslila, ale paměti bylo dost.

    Když ho používáte, tak GDI podobně jako kompozitní desktopy na Linuxu SW renderují "do textury", a pak desktop manager ty textury honí po obrazovce dle libosti.

    V Linuxu i tohle je (bývá) akcelerované. Některé ovladače s tím ale mají problémy.

    týká se to jen GDI aplikací, ne WPF aplikací

    A proč se to GDI aplikací týká? Co ta pověstná zpětná kompatibilita? :)

    Ano, dokumentace je na Linuxu běžně jen sjetinou definice interfaců a komentářů u nich. Příšerné. Chápu, že opravdová dokumentace by stála daleko více peněz.

    Co je v té "opravdové dokumentaci" navíc, co nejde zapsat do Doxygenu? Maximálně nějaký návod, jak programovat. Ten ale do dokumentace nepatří.

    Navíc nejde o dokumentaci žádného veřejného interface, ale součásti KOffice.

    KOffice je jeden z modulů KDE a jeho interface je veřejný. Je stejně veřejný jako třeba Solid, Phonon nebo Plasma. To, že si je pletete s WordPadem, za to KOffice nemůžou.

    Správu barev opravdu ve Windows používá každý. Na Linuxu jen aplikace, které jí explicitně podporují, a to ještě každá jinak.

    Neměl jsem na mysli aplikace, ale uživatele. Proč MS dělá něco, co naprostá většina uživatelů nevyužije a tedy se to vlastně nevyplatí? Myslel jsem, že tak neefektivně se chová jen OSS :)

    Implementace je sice jiná, ale nastavení stejné.

  • 21. 4. 2009 8:59

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Takže jste psal aplikace s masivními resource leaks? A ještě se tím chlubíte? Doporučení: používejte nějaký managed jazyk typu C# nebo .NET. Zjevně to ušetří problémy nejen vám, ale i uživatelům aplikace.

    Co "i tohle" bývá v Linuxu akcelerované? Ve Windows WPF akceleruje mimo jiné rendering fontů (to umí i Linux, když je pěkný den a ovladače mají náladu), ClearType, antialiasing, skládání obsahu oken z 3D primitiv, efekty v okně (třeba odraz grafiky na "zrcadle") atd.

    Zpětná kompatibilita u GDI netrpí. Ta totiž nespočívá v tom, že když naučíte systém něco nového, tak to automaticky umí i staré aplikace.

    V dokumentaci měly být popsané minimálně koncepty a příklady použití. Jestli chcete vidět opravdu kvalitní dokumentaci, podívejte se na MSDN Library.

    KOffice není veřejné API KDE, je mi líto. Podobně importní filtry WordPadu nejsou součástí win32 API.

    Všichni uživatelé GUI využijí správu barev. Nebo myslíte, že je lepší zobrazovat barvy všude prasecky jako ve výpočetním středověku, vyjma pár vybraných aplikací? Asi ne.

    Jiná implementace, jiné výsledky.
  • 4. 4. 2009 12:02

    bendo (neregistrovaný)
    hm, ked mi nabehne os tak mi zabera 60MB po spusteni ff, eclipse a inych programov je to okolo 500 MB, bez eclipse je to okolo 200 - 300 MB, mam ich pre istotu 2GB koli Jave. S grafickymi srandami, hlavne v 3D nieje problem zaplnit ramku, ale ver mi ze s inym os by si zaplnal menej
  • 5. 4. 2009 9:46

    nax (neregistrovaný)
    Mas stesti na HW.

    Mam notebook Sony Vaio, bohuzel graficky vykon oproti XP klesl na cca 33%, porad mi prasi NTFS na flash pameti (detail, ale stve - odpojeni usb disku znamena hnusny dialog, ktery se musi odkliknout - v XP jen oznamovaci bublinka).

    Takze dualboot ubuntu + xp.

    Co se tyce Windows 7, to se obavam, ze bude dalsi hrebicek do rakve linuxu. Alespon podle uvolnenych verzi Win7 tento system vypada velice dobre, jako radne vyladene Visty. HW narocnost je uplne jinde nez ve Vistach...
  • 5. 4. 2009 16:17

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Win7 jsou v podstatě přeleštěná verze Visty. Hlavně ale MS nezanedbává PR, takže naprostá většina reakcí vyznívá pozitivně. U Vist šlo hlavně o nezvládnutí PR.

    U flash paměti můžete nastavit, jestli budete optimalizaovat na rychlé odebrání HW (synchronní zápisy), nebo na výkon (write cache, je nutné disk odpojovat přes dialog).
  • 5. 4. 2009 17:39

    JardaP (neregistrovaný)
    Nemyslite, ze u Visty je toho vice, co nezvladli, nez jen PR?
  • 6. 4. 2009 7:37

    treebeard (neregistrovaný)
    to hovoríte ako skúsený užívateľ Visty? ;-)
    Vista skrátka nie je taký marketingový trhák ako XP. Ale úspešnosť sa striedala často. Napríklad W2k, ktoré dnes mnohí chvália, tiež neboli príliš úspešné - kopa ľudí sa nimi cítila obmedzovaná a držala sa radšej nie príliš bezpečných W98 alebo ME (tie zas neboli takým prepadákom, ako dnes mnohí veria). A trhákom sa stali XP, ktoré, podľa mňa, boli len "preleštenými" W2k. Dostali modernejší vzhľad, dostali pár možností zjednodušiť pár "najotravnejších" dialógov, a bolo...
  • 6. 4. 2009 8:54

    nobody (neregistrovaný)
    Podivejte se na roadmapu Visty a na to co z ni zustalo :-D. Snad ji MS nesmazal a pokud ano v google cache by porad mohla byt.
  • 6. 4. 2009 17:41

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Konkrétně?
  • 6. 4. 2009 18:55

    Sten (neregistrovaný)
    WinFS?
  • 6. 4. 2009 19:30

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Jestli je to jediná věc, tak je to dost nuda, ne?

    WinFS byla zajímavá myšlenka. Data by se ukládala do něčeho podobného klasickému DMS. Problém je, že by aplikace musely používat nový interface, a uživatelé by měli ty samé problémy, jako u DMS systémů. Nakonec se ukázalo lepším řešením indexovat FS.
  • 6. 4. 2009 19:43

    Sten (neregistrovaný)
    Jediná věc to není, dále si vzpomínám na Palladium, nahrazení My Music a My Video za virtuální složky a UEFI (objevilo se až se SP1). Určitě by se toho našlo daleko víc.
  • 7. 4. 2009 0:49

    JardaP (neregistrovaný)
    Tedy konkretne za to, ze se Paladium nepovedlo (a doufam, ze nikdy nepovede) bych MS akorat pochvalil. Mohlo by to totiz dopadnout i tak, ze by se vyrabela PC, ktera umi spustit akorat Windows. Linux by odmitala spustit z duvodu absence digitalniho podpisu a cena HW z popelnice z doby pred Paladiem by se vyvazoval zlatem. A pokud by i Linux nakrasne bezel, nebezely by aplikace neschvalene MS. Treba ty, co si napisete sam. Tez by nekdo mohl kdykoliv rozhodnout, co se svym pocitacem smite delat. Ze jiz nespustite aplikace A, neotevrete dokument D... Jiz za pouhou myslenku tohoto druhu by cele vedeni MS melo byt napichano na hrube otesane kuly.
  • 7. 4. 2009 1:20

    Sten (neregistrovaný)
    Palladium nemohlo zabránit spouštění Linuxu a dokonce Linux umí používat TPM čip a ve vývoji je i trusted computing (samozřejmě ne tak restriktivní jako u Windows). Palladium samo o sobě nemůže limitovat vůbec nic - to dělá až operační systém. Ale souhlasím, v případě Windows by to (pokud by MS opravdu implementoval všechny ty super featury, o kterých tolik básnil) asi byla katastrofa.
  • 7. 4. 2009 19:00

    JardaP (neregistrovaný)
    No, tim bych si prave nebyl tak jist. Na to by totiz musel Linux mit podepsany zavadec a podepsane kdeco, jinak by ho mobo mohlo odmitnout spustit. Podle clanku z doby, kdy se o Palladiu mluvilo, to tak vypada. A zajimalo by mne, kdo by neustale platil za elektronicke podpisy kazdeho distra Linuxu a eventuelne kazdeho update.
  • 15. 4. 2009 15:30

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Můžete si všimnout, že ve Windows jsou podepsané skoro všechny binárky, které MS distribuuje. Elektronicky podepsat těch pár zavaděčů Linuxu by byla velmi levná záležitost, a následné podepisování binárek by bylo v režii výrobce distra (jako dnes). Ovšem TPM je dobrý k něčemu úplně jinému. Představte si, že potřebujete na stroji uložit třeba privátní klíč. Uložení na disku z principu není bezpečné (stačí vyškubnout disk), kdežto uložení v TPM být bezpečné může.
  • 6. 4. 2009 11:21

    JardaP (neregistrovaný)
    Uzivatel Visty tedy rozhodne ne. Vista mi nesmi prez prah.

    W2k mozna byly na Windows naprosto uzasne, ale ja z nich na vetvi nejsem. Jeste nejake v baraku jsou a takova slava to zase neni. Ale rekneme, ze jsou pomerne spolehlive.

    XP jsou mozna jen prelestene W2k, ale chovaji se prece jenom o neco decentneji a clovek se u nich mene rozciluje. Ten modernejsi vzhled ve styly Teletubiez je na nich ta nejmene zajimava vec, ktera se nastesti da vypnout.
  • 3. 4. 2009 21:08

    nobody (neregistrovaný)
    Developers, developers, developers, developers, developers........... :-D

    Canonical prodela, velky Ophir by mel naucit chudeho muze M. Shuttlewortha jak delat "biznis".
  • 3. 4. 2009 23:37

    Libor Šedivý
    No, Lael na něj nemá, M. Shuttleworth uvažuje ve zcela jiných rovinách, než je zisk zisk a zas zisk. A já za to Markovi fandím. Jo a nejsem volič levice, jak by se z tohoto názoru dalo usoudit :-D.
  • 5. 4. 2009 16:35

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ehm. Kupujete housky, automobily, chodíte do restaurace, telefonujete a používáte internet. Všichno vám to různé firmy nabízejí proto, aby dosáhly zisku.

    Shuttleworth vydělal půl miliardy dolarů, a podpora ztrátového Ubuntu je pro něj stejnou kratochvílí, jako jeho výlet na ISS. Že jeho Ubuntu nemá ekonomickou racionalitu, a peníze na tom jen ztratí, to snad musí sám vědět. Překvapivě si někteří myslí, že tohle je ten pravý způsob, jak dělat open source business ;)
  • 5. 4. 2009 22:32

    Rodelero (neregistrovaný)
    Shuttleworth ovsem vidi dal nez vy. Nevydelal pul miliardy ale ~675 milionu.

    On vi, ze je ztratovy. A taky pocita s tim, ze jeste nejakou dobu ztratovy bude.

    Kdyz je trh ovladan megalomanskou korporaci, ktera se prokorumpovala do statnich sprav po celem svete, tak se pak tezko prorazi.

    MS se dostal na vysluni snaz proto, ze v dobe kdyz zacinal, tak nebyla zadna vetsi konkurence. Ted je situace podstatne jina. Zacatky se za techto okolnosti beze ztrat neobejdou. Nehlede na fakt, ze jeho distribuce proste uspesna je a zacina se dost prosazovat. I bez korupce a osobnich navstev vlad, na rozdil od MS, ktery se snazi vsude cpat vrchem spodkem za hranici vkusu.

    Ale chapu, ze to vy jako clovek delajici tu MS PR nemuze pripustit. Predpokladam, ze tak hloupy a slepy nejste.

    Ale co. Ja jsem nakonec snad i rad, ze sem chodite. Vzdycky se sem na vas dojdu podivat jako do ZOO, jak tu jecite, kopete, flamujete o jakoze dokonalych Windows (ktere snad doted neznaji UTC) ackoliv (ruku na srdce) vsichni, vas nevyjimaje, tu vime, ze realita je uplne jina.
  • 6. 4. 2009 17:48

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    To jsou silné řeči o korupci. Samozřejmě jde jen o takové tušení, a žádné důkazy nemáte. Tak už to bývá. Já naopak na vlastní oči viděl dodavatele profi unixů, jak za objednávky HW například zvou konkrétní lidi na "semináře" do USA.

    Problém je v tom, že Canonical těžko může vydělávat, když svůj produkt nabízí zdarma. Kde nejsou tržby, není zisk. Shuttleworth by to měl vědět. Zároveň by měl vědět, že neexistuje možnost Linux zpoplatnit, protože tu je věc zvaná GPL, která to znemožňuje. Takže z koncového uživatele nevymáčknete ani dolar. Můžete samozřejmě prodávat support, a z tržeb ze supportu platit vývoj i ten support. Bohužel prostá matematika říká, že cena supportu by musela být nechutně vysoká, aby to přineslo takové tržby, jako prodej licencí koncovým uživatelům.
  • 6. 4. 2009 19:01

    Sten (neregistrovaný)
    Já naopak na vlastní oči viděl dodavatele profi unixů, jak za objednávky HW například zvou konkrétní lidi na "semináře" do USA.

    No a já viděl, jak Autocont (pravá ruka Microsoftu v ČR) "daroval" docela drahý hardware adminům (pro jejich použití, nikoliv firmě), pokud přesvědčí vedení, že na server, kde běžel Linux, potřebují Windows. Ve státní správě jsem nedělal, ale nedivil bych se, kdyby to tam probíhalo podobně.

    Bohužel prostá matematika říká, že cena supportu by musela být nechutně vysoká, aby to přineslo takové tržby, jako prodej licencí koncovým uživatelům.

    A v tom je problém?

  • 6. 4. 2009 19:34

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Autocont je Autocont, MS je MS. Když vyrábíte pouzdra na pistole, a váš odběratel uplatí armádu aby je koupila, je to problém vašeho odběratele. Naopak profi unixy prodávají přímo jejich výrobci, a ti mají velmi podivné praktiky.

    Problém je ve dvou věcech.
    1) Tak drahý support si nikdo nekoupí. Navíc z těch peněz musíte nejen pokrýt naáklady na vývoj, narketing a kdo ví co ještě, ale také poskytnout ten support, což opět stojí peníze.
    2) Uživatelé dostávají hodnotu, za kterou nakonec platí ten, kdo si pořídí support. Na místě těch co kupují support bych se pochopitelně ptal, proč mám kupovat předražený support jen proto, aby někdo nemusel na svém domácím PC platit za SW.
  • 6. 4. 2009 19:56

    Rodelero (neregistrovaný)
    Divate se na to spatne.

    Odpoved na otazku "Proc platit drahy support" neni "aby nekdo mel OS zadarmo".

    Nikdo nikoho k placeni supportu netlaci. Kazdy se muze rozhodnout sam. Jestli nejaka firma chce podporu netrivialni pocet let, chce aby jeji problemy byly reseny kvalifikovanymi lidmi co nejrychleji, tak si podporu zaplati.

    Pokud nechce, tak si ji nezaplati. To, ze nekdo dava system zadarmo, a zakaznik mu plati az za pridanou hodnotu je daleko vetsi vyjiti vstric uzivateli nez jakysi prodej opravneni nejaky system pouzivat nezridka spojeny s nutnosti nove koupe tehoz nebo dalsiho sachovani v pripade vetsi ci mensi obmeny hw.

    Licence u Windows je proste silenost u ktere se pocita, ze ji nikdo nebude cist. Licencovani samotne je dalsi bordel. U Linuxu mi nikdo neprodava jakousi samolepku s vyrobnim cislem kalasnikova. U Linuxu je mi prodavana az prace navic. A toto ja jako uzivatel vidim jako plus. To, ze MS je banda vydriduchu, ktera ryzuje penize honenim vody je vec druha.
  • 6. 4. 2009 22:22

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Dívím se na to správně. Proč mám platit tak vysokou cenu za support, ve které si nedobrovolně zaplatím i vývoj SW pro domácí PC uživatelů kteří za SW neplatí? Není lepší si koupit levnější support, ve kterém platím opravdu jen za support, a ne za nesmysly které platit nechci? Výhodou GPL je to, že support pro Ubuntu mi může nabídnout i Garáž Franty Vomáčky, protože má k dispozici zdrojáky. Samozřejmě na to musí mít lidi, a to něco stojí. Jenže nemusí platit žádný vývoj, takže si může dovolit daleko lepší cenu.

    Ještě trocha počtů. Když si 1000 uživatelů koupí licenci za USD 100, má výrobce SW příjem USD 100000. Když koncoví uživatelé licenci neplatí, a velmi optimistických 5% z nich si koupí support, tak by musel každý z nich zaplatit USD 2000 PLUS tu cenu supportu, aby výrobce SW dostal stejnou částku. Fakt myslíte, že 5% uživatelů koupí NIC* za USD 2000 na stanici PLUS support? Asi jich bude míň. Jenže když koupí support jen 1% uživatelů, tak budou muset platit USD 10000 PLUS tu cenu supportu, a do toho se jim bude chtít ještě méně.

    * NIC znamená ten vývoj SW pro domácí uživatele kteří neplatí, který zákazníka kupujícího si support nezajímá.
  • 6. 4. 2009 22:47

    Sten (neregistrovaný)
    Když si 1000 uživatelů koupí licenci za USD 100, má výrobce SW příjem USD 100000. Když koncoví uživatelé licenci neplatí, a velmi optimistických 5% z nich si koupí support, tak by musel každý z nich zaplatit USD 2000 PLUS tu cenu supportu, aby výrobce SW dostal stejnou částku.

    A proč by měl výrobce dostávat stejnou částku? Na rozdíl od komerčního prodeje licencí také platí jen minimální cenu za vývoj, takže vůbec nepotřebuje dostávat stejnou částku. Klidně mu může stačit 1 % nebo i míň a to najednou při těch 5 % platících 100 USD support je najednou daleko vyšší zisk z příjmu, než měl ten komerční výrobce.

  • 7. 4. 2009 1:46

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Minimální částku za vývoj platí možná Canonical, kterému kernel Linux Foundnation za peníze Google, IBM a dalších. Zbytek IT businessu nemá sponzora, který nacpe desítky milionů dolarů do napsání kódu OS a řady aplikací. Leda byste vytáhnul z klobouku nějaké nadšence, kteří budou pracovat jako neplacení zaměstnanci z lásky k bližnímu, nebudou jíst a nebudou mít výdaje za bydlení ;)