Stallman o svobodném software po 25 letech

no mne vysledky po 25 letech moc nepresvedcily ze je to efektivni vyvoj software.

Ceho bylo realne dosazeno? Napsan klon monolitickeho unix kernelu, prepsan editor co se programuje v LISPu, napsan znacne bugovy prekladac C/C++ + utility k nemu, naklonovan klasicky unix userland, napsan klon unix shellu a spousta drobnych utilitek http://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/gnu/pub/gnu/

Kde jsou tedy ty aplikace co byly slibovany? Kde jsou nejake inovace? Komercni vyvoj je dnes o svetelne roky dale a kvalitativni rozdil mezi komercnim a gnu softem se rok co rok zvysuje. Temer zadna z gnu aplikaci nema poradne GUI. To budeme porad pouzivat textovy rezim jako pred 20ti lety?

Kuprikladu MYSQL se jeste nezmohlo ani na poradnou podporu BLOBu a online backupu. Rekl bych na dnesni dobu docela zakladni fukcionalita, ne?

- mysql je uz pod sunem :)
- ja bych dal jako protipriklad postgresql - obsahuje vse co potrebuji (nicmene, muzes si vzit zdrojaky, pridat to, co ti chybi - a votom to je...)

postgresql poradne BLOBy taky neumi i kdyz pravda je o velmi maly kousek lepsi nez MySQL. Problem se zdrojaky je, ze je bezni uzivatele i programatori nepotrebuji kdyz je k dispozici dostatecne dobra dokumentace.

Navic mi jako aplikacni programatori nemame treba zadny zajem na tom si psat vlastni databazovy system nebo upravovat stavajici. V komercni sfere je potreba take dodrzovat nejake ty terminy a tak nejde rici - nejdrive budeme X mesicu dopisovat podporu LOBu do PG/Mysql. neni na to cas a navic by to zakaznik nebyl ochoten zaplatit protoze licence oracle vyjde levneji a navic by se mu nelibilo ze to za co platil by pak mela pripadne jeho konkurence zdarma (tim pada casto zminovana konkurecni vyhoda OSS).

Dalsi problem je GPL licence, ktera neni file-based ale virus-based. Pokud chcete vysledek vasi prace zalozit na nebo pouzit GPL modul a prodat ho vice uzivatelum aby se podelili o naklady na vyvoj tak je to dalsi problem. Navrhovane obchodni modely produkt zdarma + drahy support ktery si koupi minimum uzivatelu netahnou; komercni software vyjde dneska uz levneji nez tohle kombo a umi toho vice.

BSD-like nebo file-based licence jako pouzivaji spolecnosti SUN ci APACHE nejsou pro komercni vyvoj problemem a pravdepodobne se bude timto smerem ubirat budoucnost.

> a pravdepodobne se bude timto smerem ubirat budoucnost.

Já bych s dovolením viděl budoucnost úplně jiným směrem - a to platba za SLUŽBU, bez jakékoli znalosti technologie, na které je založena.

Tím by se rozdíl mezi BSD a GPL (který nepopírám) smazal. A OSS by byl více komerčně zajímavý.

Zatím to takhle funguje jen pro velké zákazníky, já bych docela vsadil na to, že od nich se to začne posouvat níž.

nejhorsi je virovost GPL. Treba CZNIC dava XSD schemata pro EPP protokol pod GPL. Takze kdyz bychom chteli delat nekdy eventuelne i ceske domeny a chteli validovat XML nez ho odesleme budeme si muset napsat schemata znovu podle definice (kterou jsem tedy ani nenasel), protoze opravdu nechceme mit nasi aplikaci pod GPL kvuli 2 malym souborum.

Davani kodu pod GPL je hazeni klacku pod nohy komercni sfere, pak se nedivte ze za tehleh podminek neni o prispivani do GPL aplikaci mezi komercnimy organizacemi moc velky zajem.

Jedna možnost je začít s levným MySQL, později levně přepsat na PostgreSQL, a nakonec přepsat na Oracle.

Jiná možnost je začít rovnou na dospělé DB. Například na MSDE, v případě potřeby beze změny kódu migrovat libovolnou jinou edici MS SQL Server, pro mobilní zařízení použít SQL Server Compact atd. Podobné možnosti nabízí i Oracle.

U licencí naprostý souhlas. Podle některých lidí je z nějakého nepochopitelného důvodu svobodnější taková licence, která dává příjemci SW méně práv.

ad Latex - rikate, ze traktor je lepsi nez trakar a ja rikam, ze nechapu o cem mluvite, mozna kdybyste mi rekl, ze kladivko je lepsi nez trakar ..... tak bych to asi taky nepochopil

lide s Applem patrne uz nekoukaji jak vypada font a koukaji jen na vysledek z ... Latexu? :-))
vetsina? byla to pointa meho prispevku? skutecne?

videl jsem vcera cestou z nadrazi po kolejich ptaka obrovskych rozmeru (rozhodne vetsiho nez kane treba) a na volavku (jak soudili mi kamaradi) to opravdu nevypadalo, tak holt je toho hodne k videni a diky za sdileni dojmu

co napriklad? To ze mysql ani PGSQL nemaji ani to 10+ letech vyvoje pouzitelnou podporu LOBu?

Srovnejte open source produkt s komercnim ekvivalentem. Ktery je lepsi a s kterym se lepe, rychleji (a tudiz i levneji) dela?

IIS vs Apache HTTPD
PHP vs ASP.NET
MySQL vs MSSQL
Photoshop vs GIMP
Linux kernel vs NT Kernel
Bacula vs TSM
Blender vs 3DS

Vy porad jeste trvdite ze OSS prineslo neco pozitivniho a inovativniho krome nulove porizovaci ceny vykoupene mensi funkcnosti a vetsimi provoznimy naklady?

Ja vidim ze OSS prohrava v kazde kategorii a to jsou do jeho vyvoje cpany miliony dolaru.

Zadarmo ne, ale zato s výsledkem.

Ještě jsem chtěl dodat, že když lidé nějaký SW nechtějí ani zdarma, asi ten SW nebude nic moc.

BSD přineslo kód Spider Systems Ltd., a ti pak dodali TCP stack pro NT 3.1. V další verzi byl nahrazen.

V čem konkrétně je NT kernel zoufalstvím? Na rozdíl od Linuxu nejde o nekoncepční přepis kernelu 30 let starých unixů, s mizernou obsluhou přerušení, omezenou preempcí, a dodatečně doplácaným threadingem.

nechtel by rozumny clovek treba stabilni ABI pro binarni drivery?

A selektivní maskování přerušení? A opravdu preemptivní kernel? A lepší správu driverů v kernelu (major node v Linuxu vs Object Manager v NT)? A přehrávání médií bez přerušování? A latency, která nevylučuje použití v multimediálních aplikacích? A řízení priority I/O operací, včetně rezervace pásma?

Proč konkrétně si myslíte, že Linux nemá opravdu preemptivní kernel? Opravte mě pokud se mýlím, ale zrovna latence Linuxu je mnohem lepší než u Windows. Což by spíš naznačovalo lepší schopnost preempce než u Windows.

Major/minor nodes je spíš pozůstatek z kompatibility se staršímy UNIXy. Pokud není v sázce kompatibilita, je možné se zařízeními komunikovat pomocí dynamicky alokovaných nodes. Jediný problém, o kterém vím, je omezení množství oddílů na discích. Toto by šlo jednoduše řešit přidělením dalšího major nodu (nodů) nebo přes dynamickou alokaci těchto nodů, ale protože to není problém, který by pálil příliš mnoho lidí a řešení, které jsem popsal nebylo shledáno dostatečně elegantním, tak se to zatím neřeší.

Řízení priority IO Linux má, dokonce v novějších verzích se myslím mohou IO priority přiřazovat i pro skupiny procesů. Zda má Linux rezervaci pásma, to nevím. Je možné, že ne. Ale vzhledem k tomu, že na to téma neprobíhá výraznější diskuze, tak je to asi záležitost, kterou moc lidí nepotřebuje.

Selektivní maskování přerušení - na co je to dobré? Pokud chcete vyřešit vzájemné vyloučení, je mnohem elegantnější použít synchronizační primitiva, pokud chcete vyřešit prioritu přerušení, tak ta v Linuxu samozřejmě také je. Nebo jste měl na mysli jiný důvod?

Nevím, že by v Linuxu byly větší problémy s latencí v multimédiích než ve Windows, řekl bych spíš naopak.

Je to zajímavý názor, vždycky jsem si myslel, že zrovna ve věcech, jako je obsluha přerušení a latence Linux docela "září". :-)

Určitě byste našel lepší příklady, kde má Windows lepší filosofii. Mě se např. líbí, že spousta věcí je reprezentována jako handle a ty všechny sdílejí stejný namespace, tedy je možné zavolat něco jako WaitForMultipleObjects a čekat zároveň na soubor, semafor, atd...

Klid. To je jen zdejší obecní blázen.

Textovy rezim bych nezatracoval.Takto to bylo a je zamysleno zcela umyslne,protoze tim,ze vsechno je obycejny textovy soubor na to nejsou treba specialni nastroje a je to citelna pro cloveka na rozdil od nejakych hex a podobnych prasaren.

Vtip je v tom,ze uvnitr to muze bezet cele v textovem rezimu a nad tim je GUI,ktere jen zobrazuje to co je udelano textove.

Doporucuji tuto knihu,protoze si ji pochvaluji i programatori z Windows a velmi casto je v jejich knihovnicce,protoze je dostatecne obecna http://knihy.cpress.cz/knihy/pocitacova-literatura/programovani/umeni-programovani-v-unixu/

Komu je lito dat ty penize a nema problemy s AJ,tak muze cist primo tady http://catb.org/esr/writings/taoup/html/

proc se tedy ta cast 'nad tim je GUI' v prubehu 25ti let materializovala zcela minimalne? Proc se povazuje stale dnes za svatokrades kdyz budeme unix konfigurovat z GUI namisto vi editorem v /etc ?

Autor, na kterého jste reagoval nejspíš myslel, že ten skript, co v CLI napíšete se bude chovat stejně/podobně jako kdybyste ty příkazy psal do CLI. Ten skript samotný můžete psát i v GUI. Dnes se třeba s CLI pracuje většinou v nějakém otevřeném terminálovém okně v GUI.

Tedy GUI nenahrazuje CLI, jen ho doplňuje...