Superpočítač Amálka slaví 10 let a znovu roste

Na tom už maká nejvýkonnější „superpočítač“ světa … BOINC. Stroje jako Amálka pak mohou podle mne klidně počítat zajímavé, ale v tuto chvíli nedůležité, nebo na BOINCu nezpracovatel­né úlohy.

No neviem ci je dolezitejsie, ze sa par ludom klepu ruky, alebo drahy objektov lietajucich okolo Zeme, ktore hrozia vyhubenim ludstva ako napr. Apofis z pasu asteroidov. Podla mna by mali vsetky superpocitace stavane na procesorovej baze dat na medicinu a na 3d modely z vesmiru pouzivat graficke karty ktore potrebuju na 6 Tflops tak 2 PC.

Aha, takze az se Apofis rozhodne zaparkovat doprostred Vaclavskeho namesti a vy o tom, diky vypoctum, budete vedet o mnoho drive, tak co jako proti tomu budete delat? Sednete na vlak a ujedete na Vychodni Slovensko?

Nebo na Měsíc ? Pokud teda ten „čistě prestižní“ projekt základny již bude v provozu …

Nie, ale budem sa tomu smiat. Keby ste sa trochu informovali, vedeli by ste, ze su dnes pripravene sposoby ako sa tejto hrozby zbavit a uz teraz sa vieme branit! Pokial si myslite ze je riesenim atomovka (ktora tak akurat spravi z jedneho velkeho vybuchu kobercove bombardovanie + radioaktivne) tak si o tom nieco nastudujte, pripadne neberte Americke filmy tak vazne.

Doporucujem sledovat History Channel – The Universe
Pokial nemate pristup k tomuto kanalu tak pouzite P2P. Pokial sa vam to vidi ako piratstvo tak poziadajte His.Ch. o DVDcka s prislusnym serialom, http://shop.history.com/detail.php?…

Vazne? Vzdyt i blba kometa je prilis rychla na to, abychom na ni dokazali pristat. Na Hayleovu kometu nedokazali ani zaparkovat sondu a to se ani nesnazili o bezpecne pristani.

Prave preto potrebujeme mat pocitace ktore budu k dispozicii okamzite po objaveni potencionalne nebezpecneho objektu. Cim skor budeme vediet jeho drahu, tym skor sa moze zakrocit. Neviem ci tam mas v plane ist na nakupy, alebo co ta vedie k tomu tam nieco parkovat. Pri tych vzdialenostiach staci jedna raketka na spravne miesto ktora zmeni jeho drahu len o jeden jediny stupen a ten objekt nas minie o desattisice kilometrov.
Samozrejme toto nieje jediny sposob, ale konkretne tento ma pripraveny ESA. Su este dalsie 2 ktore su povedzme v rezime stand by :o) ale viac neprezradim. Pozrite si serial, ale doporucujem pred tym zabudnut na vsetko co ste sa pred tym ucili v skole. Pokrok v tomto obore je porovnatelny s pocitacmi.

No, jeste je potreba byt schopen tu raketu dopravit tak daleko a za pouzitelne kratkou dobu. Vemte si jenom, jak dlouho nam trva neco dopravit na Mars. A Mars je blizko. Pokud chcete zasahovat ve vzdalenostech rekneme nekolikanasobku velikosti nasi slunecni soustavy, musite tam doletet a navic musite mit raketu ve funkcnim stavu, aby mohla automaticky provadet korekce drahy ve finalnim letu. To by mohl byt problem, vemte si treba dnesni stav GPS site, ktera je za bukem, nicmene se mluvi jiz i o moznem kolapsu. Postavte tedy raketu, ktera bude naprosto spolehliva treba za 30 let. Pak se jeste musite trefit. A musite si byt jist, ze ve vypoctech nebyla chyba. Aby treba ten zasah naopak nevychylil ono cizi teleso z drahy tak, ze by zasahlo Zemi, kterou by jinak minulo. Neni to tak dlouho, co se hovorilo o nejake komete a i se uvazovalo o tom, ze by se mohla trefit do Zeme nebo aspon proletet nebezpecne blizko. Nakonec se nestrefila, nicmene to svedci o tom, ze presne umime predpovedet tak akorat velke hovno, natoz pak drahu neceho na pul cesty mezi Zemi a Proximou Centauri.

Mas o tom strasne malo a este k tomu strasne starych informacii. Z toho co si pisal, by sme mali odklanat asteroid ktory na nas ani nesmeruje a pod. Jardo beriem ta ako linuxaka a tvoje nazory si vazim, ale k tejto teme by si sa nemal vyjadrovat pokial nebudes mat informacie ktore vyliezli najavo len nedavno (neskor ako prvy infracerveny teleskop na obeznu drahu). Myslis, ze by taketo veci boli vo vecernych spravach? Tam mozno najdes s kym spia miestny politici, ale pre tie miliony malych pokrokov v tomto vednom obore si musis zajst inam.

Ale prdlajs, mluvim o odklaneni asteroidu, o kterych si mylime, ze na nas spadnou. Pri stavu nasi techniky ale nejsme schopni poradne rici, kam ze to spadnou, ale chteli bychom je odklanet, ze. A nejsme schopni s tim nic delat. Neumime postavit kosmicke plavidlo, ktere by doletelo dostatecne daleko, dostatecne rychle a v cili stale jeste fungovalo. Navic, pri spolehlivosti nasi vesmirne techniky bychom udelali lepe, kdybychom jich posleli vzdycky aspon 10 ruzne konstrukce. Jedno mozna bude fungovat, az na to prijde doba.

Z posledneho prispevku ti vyvratim kazdu jednu vec :o) Pocitat drahy uz vieme s ovela vacsou presnostou ako si vies predstavit. Napr drahu spominaneho asteroidu Apofis, pozname uz na viac ako 50 rokov dopredu. Rakiet uz je par pripravenych k odletu (kedze za kozmicke plavilo sa povazuje stroj schopny niest ludsku posadku). Neveril by si, ale vieme dokonca generovat kineticku energiu laserom. Dufam ze ti nemusim vysvetlovat ako presne a rychlo sa laser pohybuje. V tomto si 100 rokov za opicami, tak trosku pobehni a mozno dozenies moderne poznatky :) Namiesto tychto hlasiek ktore akoby zneli z ust ucitely zakladnej skoly pred 20timi rokmi, by si si mal pozriet ten serial. Su tam vedci z CERNu a dalsich institucii a vysvetluju to tam takym sposobom, ze to pochopi aj Lael Ophir xD

Ano, mame raketu, dame tam kosmonauta se zeleznou zasobou psich kroket na 30 let a posleme ho zasahovat.

Laserem mozna dokazeme generovat kinetickou energii, nicmene generovat kinetickou energii a pohnou asteroidem neni to same. Nakonec Americani opustili i projekt vesmirnych laserovych zbrani, protoze nebyli schopni efektivne usmazit ruskou raketu, coz o necem svedci. A to mluvime o mnohem mensich rychlostech a vykonech, nez o jake by se jednalo v pripade nejakeho asteroidu.

Prominte, ale domnivam se, ze nase technologie je stale tak daleko, ze o veci muzeme leda tak teoretizovat. Navic clovek se porad jeste neodnaucil srat do kouta a zije vedle stale rostouci hromady sracek, ale chysta se bojovat s asteroidy nekdy ve vzdalene budoucnosti, ktere se, pri svem nezodpovednem chovani, dost mozna ani nedozije a pokud ano, tak leda tak vybaven kamenymi sekerami, ktere proti asteroidu jsou dost neucinne. Viz hrozici energetika krize atd. Tyhle velke plany jsou tak odvadenim pozornosti a pripominaji napriklad evropsky projekt ekvivalentu GPS, ktery jiz hezkych par let existuje akorat na papire, v PR priruckach EU.

Ved prave to hovorim, ze veda pokrocila a o viac nez si vies predstavit. Americka armada sice vypustila hlasku ze nebudu vyvijat laserove zbrane situovane na obeznu drahu, ale nedodala ze NASA a ESA to robia za nu :)

Vytvarite falesne dilema na zaklade falesneho predpokladu, ze biovyzkum ted prave ze vseho nejvic potrebuje vetsi vypocetni silu.

A i poznani pro poznani je hodnota sama pro sebe. Kupodivu se aplikace pozdeji leckdy najdou.

No, tim, ze to pocita to co ti americka vlada rika, bych si nebyl tak jisty ...... podle me tyhle SETI like projekty muzou zcela klidne pocitat optimalni rozmisteni biologickych zbrani pro americkou armadu. Nikdo nikdy si nemuze byt jisty co ta data ve skutecnosti znamenaji a kdo je bude interpretovat a to, ze se vam zobrazuje na monitoru nejaka nahodna molekula cehosi, to zvladne naprogramovat prumerny student plzenske pravnicke:)

A to jako máme vypnout všechny podružné systémy a veškeré volné prostředky vrhnout na výzkum rakoviny (nebo jakéhokoliv jiného lidského problému)?
I nedůležité věci se mohou postupem doby ukázat jako důležité (a nebo se učiní v rámci nich nějaký významný „vedlejší“ objev). A navíc život není jen práce, ale i zábava.

Lidstvo se, drive nebo pozdeji, dostane do situace, kdy mu zbyde jenom prace a zadna zabava, protoze momentalne utraci vetsinu svych financnich a vyzkumnych prostredku na vyvoj zbrani, z toho zbytku pak utraci hafo na populismus a na dalsi veci, ktere patrne neprinesou nic, co by zajistilo preziti nasi technologicke civilizace. Srovnejte vydaje na zbrojeni s vydaji na hledani novych, energeticky nenarocnych technologii, novych zdroju energie atd. Vubec by nebylo prekvapenim, kdyby ti z nasich potomku, kteri preziji valky o zbytky zdroju energie, museli jednou vyrabet kamene sekery, aby meli cim pokracovat ve vzajemnem vyvrazdovani.

vsechny meteority nemaji jenom par metru.. nektere maji desitky, stovky nebo i kilometry .. a to uz sou vybuchy ne v atmosfere ale v krateru kterej muze vymazat z povrchu zemskyho par mest..

A doktoři vám pak řeknou, že umřeli jen proto, že nebylo dost výpočetního výkonu na simulace…

Já hlupák si myslel, že úzkým místem jsou klinické zkoušky a cena vývoje.

A to si myslíte, že na všechny tyhle nemoci světa stačí jen hrubý výpočetní výkon? :-) Nebo že by se simuloval bordel na něčím stole a jak ze stropu do nějakých kultur padají nejrůznější druhy plísní? :-)

Vy ste uz poculi, ze by pri vyskume rakoviny niekto objavil nieco co by sa dalo vyuzit vo fyzike alebo v astronomii?

Nic v zlom, ale kadite si do vlastneho hniezda. Astrofyzika a fyzika celkovo pohana vyvoj zo vsetkych oblasti vyskumu najviac dopredu. Takze ked sme pri tej medicine, tak si skuste odmysliet taku pocitacovu tomografiu, magneticku rezoznaciu, ektronovy mikroskop, v podstate aj moderne technologie pre vyrobu chipov a potom si chodte s parkinsonom pocitat na drevenom pocitadle liek pre rakovinu a pacientov diagnostikujte pomocou fonendoskopu.

Poznavanie toho, ako funguje svet, pomaha vyvijat nove technologie v oblasti materialov ale aj nove diagnosticke metody v medicine.

Ked uz ste spomenuli vznik hviezdy a porovnali ho s liekom proti rakovine, viete, o com je ten vznik hviezdy? Viete kolko a akych javov v oblasti casticovej fyziky pri tej simulacii je mozne objasnit? Viete, ze tieto javy su aj zakladom velkeho mnozstva diagnostickych metod v medicine?

Este stastie, ze vedci nemaju vase obmedzene myslenie ako vy, inac by ste napr. na magneticku rezoznaciu cakali dalsie tisicrocie. A medicina by zastala urovni konca 19. storocia.

pokusim sa odporovat nazoru otazkou:
co je lepsie? simulovat procesy prebiehajuce vo hviezdach a vdaka tomu ziskat takmer nevycerpatelny zdroj energie(napriklad na pohananie amalky a pristrojov na liecbu roznych chorob) alebo sa robit medicinsky vyskum dokial nepride energeticka kriza a vsetko zhasne a vysledky vyskumu budu v cudu, lebo nik nebude mat dost energie na to, aby si ich co len vytlacil na papier?

Ale no tak, let na mesic je prece strasne dulezita vec. Je to prece vec prestize, coz je mnohem dulezitejsi, nez nejake uzitecne veci. A jednou treba vybudujou na Mesici zakladnu, kam se cast lidstva odstehuje, budou tam zit v zasklenych bublinach v jakesi sterilni laboratori a divat se od tamtud na Zemi, kterou zdevastovali do neobyvatelneho sta­vu.

Co se tyce prelidneni, tak by uplne stacilo, kdyby si vetsina lidstva vsimla, ze neni nutne mit 15 a vice deti. Obzvlaste, kdyz pak neni cim je nakrmit.

Ten název zní docela pěkně.

A má dostat kolegu … pracovní název je myslím Emanuel.

U nejnovějších grafických karet se Ati i Nvidia chlubí výkonem kolem 1 TFlops, takže by 356procesorovou Amálku teoreticky mohlo nahradit 6 kousků grafických akcelerátorů. Zjevně však není teraflops marketingový jako teraflops reálný pro mnohé z úloh, co se tam počítají.

Grafické procesory obsahují velké množství jednotek, které dokáží pracovat paralelně. Ovšem jen málo úloh je tak snadno paralelizovatel­ných, abyste efektivně využil stovky paralelně běžících jednotek. Nehledě na fakt, že tyhle „výpočetní jednotky“ mají hodně daleko k jádru procesoru a drtivou většinu úloh prostě technicky nezvládnou (paměť a IO).

Na něco se GPU hodí výborně – práce s obrazem (každá jednotka pracuje na „pár pixelech“ a výsledek je lokální, tudíž výborně paralelizovatelná úloha), simulace kapalin, různé metody simulací metodami konečných vzorků apod. Zkrátka něco, kde dokážete izolovat lokální data a výpočet v „místě“ A nezáleží na výpočtu v „místě“ B. Taková úloha je snadno paralelizovatelná a jednotlivé jednotky vystačí s málem paměti.

Oproti tomu klasické CPU jsou výhodné na špatně paralelizovatelné úlohy, kde využijete velký výkon jádra CPU, nebo na úlohy pracující s velkým objemem závislých dat. Typickým příkladem jsou biologické simulace a složité fyzikální výpočty, kde se počítají vzájemné interakce tisíců nebo milionů objektů.

Jinak řečeno, při vhodné volbě úlohy dokážete reálný TFlops dostat z obou technologií. Akorát že pro klasické CPU je vhodná prakticky každá úloha (perná práce všechno zmůže), u GPU to vyžaduje mnohem více práce a většinu úloh i tak nezvládnete počítat efektivně.