75% je drtivá většina? Dobrovolní vývojáři stojí za celými bloky ovladačů, např. podpora DVB-S/T karet.
Tři čtvrtiny kódu jádra vytvářejí placení vývojáři
Jonathan Corbet vytvořil zajímavou analýzu kódů linuxového jádra, které byly přidány mezi prosincem 2008 a lednem 2010. Z jejich výsledků vyplývá, že jen 18 % kódu bylo vytvořeno nezávislými vývojáři, u 7 % není původ uveden a plných 75 % zaslaných kódů bylo vytvořeno konkrétní společností a jejími placenými vývojáři. Drtivá většina jádra je tedy vytvářena z firemních zdrojů a ne dobrovolníky, jak je často chybně uváděno.
Dále čtěte…
- Greg Kroah-Hartman, šéf vývoje linuxového jádra, opustil SUSE 1. 2. 2012 14:50
- Které novinky se nedostanou do jádra 3.3 24. 1. 2012 15:23
- Co můžeme očekávat letos od vývoje jádra 13. 1. 2012 17:13
- Jádro 3.0 bude podporováno dva roky, ostatní jen krátce 11. 1. 2012 8:52
- Vyšlo Linuxové jádro 3.2 6. 1. 2012 11:36
Re: Drtivá většina?
celé vláknoNo ústavní většina to je :) Resp. kvalifikovaná většina.
Dobrovolnící přidávají hlavně „konzumní“ ovladače – web kamery, TV karty a tak. Pak taky patche pro zvýšení interaktivity – vzpomeňmě Colivase a jeho CK patchset (ale tahle éra už je víceméně pryč). Nebo hybernaci – TuxOnIce. Taky dobrovolník. Samé takové deskotpové vlastnosti, nezdá se vám? ;)
A není to náhoda. Ty firmy investují hlavně do rozvoje serverových vlastností kernelu, protože v tom jsou peníze. V desktopu ne.
Re: Drtivá většina?
celé vláknoJe to třikrát tolik než ten zbytek. To mi přijde jako dost drtivý poměr…
Re: Drtivá většina?
celé vláknoTak tu jednu čtvrtinu kódu z jádra vyhoď, jak se na to budou tvářit uživatelé. Dotkne se to v podstatě všech.
Re: Drtivá většina?
celé vláknoCopak jsem řekl, že ta čtvrtina je bezvýznamná? Nevím, proč se ohrazuješ proti něčemu, co tady zcela zjevně nikdo netvrdí.
placeni vyvojari
celé vláknoto neva, ze jsou placeni firmama. hlavne, ze jadro zustane pod GPL
a ze tech firem je vic, tak to jedna nemuze zhltnout.
opensource
celé vláknoZa prachy nebo zadarmo, hlavně že je to opensource…
Apropos – kde například „je často chybně uváděno“ že kód jádra dělají hlavně dobrovolníci? Já se s tou informací ještě nesetkal. Ikdyž teda, myslel jsem, že je to spíš tak půl na půl.
Re: opensource
celé vláknoPraveze nejde o zadnou informaci, je to pouze mytus, ze Linux je proste veci nadsencu, kteri to delaji ve volnem case. Vsak ty sam tvrdis, zes myslel ze je to 50:50, coz je prave ten mytus (to ze by to kazdy druhy delal ve volnem case je uz dost prehnana myslenka)
Re: opensource
celé vláknoPřesně to jsem tím myslel. Když se v masmédiích mluví o Linuxu, tak je to „systém vytvářený nadšenci z celého světa“.
Re: opensource
celé vláknoCo je špatného na tom nechat si za své nadšení zaplatit? A na geografické poloze asi také nebude záležet :-)
Re: opensource
celé vláknoAle já přece neříkám, že je na tom něco špatného. Spíš je naopak potřeba rozbořit mýtus o tom, že Linux se musí dělat v garáži. Vtip svobodného software je právě v tom, že ho můžou v klidu dělat i firmy a není třeba pracovat za zavřenými dveřmi.
Re: opensource
celé vláknoMyslim ze toto je prirodzeny vyvoj. Na za ciatku to boli dobrovolnici a studenti a postupom casu im jednoducho ponuklo IBM alebo HP job a oni pokracuju v tom co robili a este ich aj platia :-)
VÍCE jak tři čtvrtiny kódu jádra vytvářejí placení vývojáři.
celé vláknoNepodložené tvrzení v titulku – 25% neplacených vývojářů. Tak to v článku není. V článku stojí přesně:
> 18% of contributions .. without a specific corporate affiliation
Nic o neplacené práci tam není.
Jak třeba počítají univerzitní nebo vědecké granty?
„corporate non-affiliation“ nemusí znamenat neplacenou práci.
> without a specific corporate affiliation ⇒ suggesting true volunteer efforts
To je tak možná (auto)suggesce Anguse Kidmane (autora článku) a ne výsledek výzkumu Jonathana Corbeta.
Co když někdo posílá patche pod svým domácím mailem ale dělal to jako součást pracovní náplně v placené práci? V článku se neuvádí k metodologii zjištění afiliace nic. Doufám, že to bylo něco inteligentnějšího, než analýza URL emailu commitera.
U 7% se to stručně neví, nebo nelze určit. Usuzovat o neplaceném vývoji je čistě spekulace.
Osobně nevidím na tom nic špatného, že FOSS projekt má placené vývojáře. Ba naopak, obvykle to znamená stabilnější kontinuálnější vývoj (ne jako KDE ⇒ KDE4), release management, backporty.
Nedávný článek od Michaela Meekse naznačuje, že u OpenOffice.org je procento dobrovolníků ještě menší. Bez SUNu a Novelu by se vývoj OOo prakticky zastavil.
OOo má asi dvojnásobně velikou codebase, takže mě láká vyslovit teorii, o nepřímé závislosti mezi velikostí projektu a zastoupením dobrovolníků.
Nafrkat nový video editor nebo prohlížeč obrázků, dostat se do zpráviček, na výsluní komunity, to by lákalo kde koho, rozhodně víc, než stát se bezemeným pilným přispěvatelem do projektů jako OOo, gcc, ffmpeg, a částečně kernel. Přitom ovšem to druhé je pro zdar FOSS daleko důležitější.
Re: VÍCE jak tři čtvrtiny kódu jádra vytvářejí placení vývojáři.
celé vláknoMetodika byla taková, že Greg Kroah Hartman poslal mail na všechny adresy v signed-off-by, kde se ptal na status:
Amateur/Hobbyist/Unaffiliated/None
Consultant (ona kategorie placených vývojářů)
Academia
Unknown (nechtějí být někam zařazeni)
Odpovídalo se zpět mailem.
Dal bych sem celý mail, ale místní antispam to odmítá.

