Omyl je na vaší straně.
Samozřejmě že záleží na tom, jak je psycholog naladěn, rozhodně to
může proces snímání i interpretace. ROR (v Exnerově podání – viz
níže) je ale vysoce formalizovaná metoda a „nálada psychologa“ zde hraje
výrazně menší roli než u jiných projektivních testů.
A bohužel je zvěřejnění obrazců opravdu velký problém.
Principielně ROR test funguje takto:
– člověk je vystaven podnětu (skrvny)
– a reaguje
– administrátor testu si dělá o reakcích poznámky a sleduje velké
množství řečeného, ale i neřečeného (např. dobu reakce)
– pak se reakce zakoduji dle nějakého systému (pozorování převedu do
symbolů a čísel – v česku jde celkem dopředu kodování dle Exnera,
které je hodně propracované, více se používá stará škola Bohm)
– pak se kod prožene algorytmem a tabulkama a vypadnou výsledky
o psychice člověka v různých škálách (př. škály = depresivita)
Ten test je vysoko hodnocen – dává kvalitní a validní výsledky.
Princip toho, že to „funguje“, je že tabulky a algorytmy byly vymyšleny a
odladěny na velkém vzorku dat – ví se jaké jsou statisticky typické
odpovědi, co je norma u normálních lidí a jak na ty podněty reagují lidi,
kteří jsou depresivně strukturovaní (to berte jako zjednodušení).
Samotné tabulky (tj ty obrázky co jsou teď public domain) vymyslel Rorsach
192× – metoda se mezitím rozvíjela, ale pořád se vztahuje k těm samým
obrázkům. Takže jsou v tom tisíce člověko let vědecké práce,
testování a ověřování.
Problémů jejich zveřejnění je několik
- etický – ROR se dokáže podívat pěkně do hloubky – když metodu použije vyškolený psycholog v rámci své praxe, tak je to ok – je tam vztah pacient-doktor, kdy vy se dobrovolně, nebo nedobrovolně vydáte všanc profesionálovi na duši.
Ale když se k metodě dostane třeba personalista a podstrčí vám ji
u pohovoru (ne celou administraci, stačí i jen jeden vhodný obrazec), tak
o vás může zjistit věci, které byste určitě nechtěli aby věděl.
- prakticko-etický – metoda staví na tom, že ty obrazce člověk vidí víceméně poprvé a nějak se k nim vztahuje. Takto to bylo měřeno, takto byly získány data. Pokud vejdou obrazce do všeobecné známosti a bude se vědět, jaké jsou „výsledky“ a jaké podněty vyvolávají – tak se tím naruší jejich validita.
A tak je to i s jinými psychologickými testy – jsou chráněny ze
stejných důvodů – aby je vám někdo nepropašoval do života a aby byla
zachována jejich funkce.
Totéž píše i Odstavec „Protection of test items and ethics“ http://en.wikipedia.org/…rschach_test#…
