Mno, když jste zvolil příklad Oracle, dobrá, pojďme se ho na chvíli držet.
Od firmy Oracle neočekávám podporu své linuxové distribuce, ale očekávám od nich podporu jejich produktu - databáze. Může jim být zcela fuk, na čem Oracle provozuji. Jistě, každý soft vyžaduje nějaké prostředí. Např. Oracle bude vyžadovat ze systému pár knihoven a nějaká bloková zařízení (neznám Oracle). Dále už té firmě může být šumafuk co mám např. v /opt/kde nebo /usr/local, jakou mám distribuce a co na ní kromě DB ještě mám. Tenhle klikací přístup fakt nechápu - chápal bych to tak u her pro BFU, kde budou vyžadovat RedHat x.y.z s kernelem verze 2.6.18.19.redhat.patch.7-9-2.2006.version-4.17 a s ničím jiným to fungovat nebude. Ale u korporátní databáze ? Proboha proč ?
Pokud budu mít požadované knihovny, nechápu, proč musím mít RedHat. IMHO nejspíš proto, protože jsem též asi BFU a potřebuji klikací instalační program, o kterém nic nevím a který musím pustit pod rootem a pak se jen divit :-(
Moje zkušenost z praxe, případ, který zrovna řeším:
Pořídili jsme servery s Intel RAID SATA řadičem. Teď, před týdnem. Podpora samozřejmě jen pro RedHat a SuSE, jak jinak. Nabootoval jsem slackware 11 a OK, Megaraid se chytil a systém běžel. Pak jsem nabootoval x86_64 kernel. V okamžiku, kdy jsem sáhnul na disky, začal řadič pískat jako siréna, pole a všechny disky šly do offline. Strávil jsem den pokusy, abych zjistil, že firmware v řadiči je více než 3 roky starý a že je potřeba ho upgradnout. U právě koupeného řadiče. Prostě systém dodělej doma. Po upgrade firmware (utilita samozřejmě pro RedHat a SuSE, takže jsem musel nejprve analyzovat skript, co vlastně dělá, vytvořit mu podmínky pro funkci, které nejsou nidke uvedené - tedy kromě toho, že mám mít RedHat nebo SuSE) a upgradnout firmware. OK, 64bit kernel už na tom jel normálně. Tak a teď co dál - při poruše pole nechci rebootovat - proto jsme koupili hotswapové disky, že. Takže bych rád za provozu veděl, co se tam děje. Na to se dodává utilita zvaná WebConsole, což je web server, kde se dá s řadičem manipulovat - monitorovat ho, přidávat a ubírat disky atd. Web server je samozřejmě pro RedHat a SuSE. Instalační program je jen pro X-ka, takže namísto jednoduchého rozbalení z taru musím pustit javu a 5x odkliknout jako ve windows, že to opravdu chci nainstalovat. Instaluje se to do /opt/SVR, budiž. Části se instalují do /usr/bin, blbější místo už zvolit nemohli. Aby to bylo všechno snazší, je instalák Plug&Play a detekuje si, zda mám dotyčný řadič v počítači. Jak už to u PnP instaláků bývá, detekujeme, ale zdetekujeme prd. Takže se nenainstalovala jedna komponenta, protože PnP instalátor usoudil, že řadič v počítači není. Jak tu komponentu dostat ze změti binárek právě řeším. Doufám, že nebudu muset někam nainstalovat RedHat nebo SuSE, abych tu komponentu získal.
A teď moje varianta:
Tar archiv, požadavky:
vytvořit zařízení /dev /megadev0, c, 252, 0
JRE 1.3+
rozbalit archiv a je to.
Na uvedeném příkladu myslím dost jasně je demonstrováno, kam tato klikací politika vede. K bordelu stejnému jako ve windows - klikejte a když to nebude fungovat, vymýšlejte, jak přílišnou inteligenci naši PnP technologie očúráte. Fakticky budu trávit čas něčím jiným než tím, jak očúrat debilní přechytralý instalační program.
A poslední poznámka - Informix jsem rozchodil nakonec jen v chrootu. Protože varianta pro Linux neexistuje. Existuje totiž pro RedHat a SuSE. Divíte se, že když slyším o těchto 2 distribucích, že vidím rudě ?
Názor ke zprávičce Zakladatel Ubuntu kritizuje komerční distribuce
