Hlavní navigace

2003: vznikají Fedora a Android, copyrightový troll SCO začíná řádit

Roman Bořánek

Rok 2003 nám přinesl komunitní distribuci Fedora, formát videa H.264, herní platformu Steam nebo komunikátor Skype. Linuxovou komunitu ale trápila společnost SCO, ze které se vyklubal velký copyrightový troll.

Vzniká Fedora, nástupce Red Hat Linuxu

Společnost Red Hat ukončuje vývoj slavné distribuce Red Hat Linux a zaměřuje se na distribuci Red Hat Enterprise Linux, kterou různými způsoby prodává komerční sféře. Zároveň však vzniká nový způsob vývoje, který se během let velmi osvědčí. Vzniká lidová distribuce Fedora, do které přispívají zaměstnanci firmy a dobrovolníci zároveň. Uživatelé tak dostávají poměrně nové verze softwaru a Red Hat zase místo, kde novinky řádně otestovat před zařazením do distribuce RHEL, u které jsou vysoké požadavky na stabilitu.

Fedora Core 1

Jde vlastně o dokonalou symbiózu, kdy spolupracuje několik stran s různými zájmy a preferencemi a všechny z toho těží. Proto je takto Fedora vyvíjena dodnes. Zajímavé je, že se za celých třináct let nezměnil ani cyklus vydání. Nové verze vycházejí přibližně jednou za půl roku a jsou podporovány něco přes dvanáct měsíců (jednu verzi tedy lze přeskočit).

Android má být OS pro fotoaparáty

Andy Rubin společně z několika dalšími lidmi, kteří měli zkušenosti z mobilního byznysu, zakládá společnost Android. Velmi málo se ví o tom, že původně Android vlastně neměl být systém pro mobilní telefony, ale pro digitální fotoaparáty. Jenže zakladatelé brzy zjistili, že tudy cesta nevede a trh je příliš malý. A tak se přešlo na telefony. Začátky firmy nebyly zrovna ideální a v určitých momentech byla společnost prakticky na mizině. Naštěstí však přežila a pomalu vyvíjela celkem zajímavý operační systém postavený na Linuxu.

Tehdy byl Android jen jedním z mnoha startupů a téměř nikde jste se o něm nedočetli. Začalo se to měnit až od dva roky později, kdy kolem firmy začal kroužit Google. Ten ji nakonec v červnu 2005 také koupil, zpětně viděno za téměř směšnou částku 50 miliónů dolarů. Je však nutné říct, že Google si s koupí firmy rozhodně nekupoval jistý úspěch a Android ani zdaleka nebyl hotový produkt. To nejzásadnější se oddřelo až pod křídly Googlu a ještě mnoho let trvalo, než se Android dostal na vrchol. O tom si povíme někdy příště.

Domény se začínají prodávat přes registrátory

Sdružení CZ.NIC se vzdává funkce registrátora a zůstává pouze správcem registru národní domény .CZ. To znamená, že registraci nově může zajišťovat řada firem, které si na trhu konkurují. Typicky se registrátory stávají hlavně webhostingové společnosti. S tím přichází také první snížení poplatků. Zřizovací poplatek je snížen na polovinu (400 Kč) a roční poplatek z 800 na 600 Kč. Jsou to však velkoobchodní ceny, ke kterým si registrátoři obvykle přidávají nějakou marži.

Zároveň se zavádí změna, která ztěžuje život různým doménovým spekulantům či záškodníkům, kteří by domény z určitého důvodu chtěli blokovat. Nově je doména zaregistrována až po zaplacení poplatku. Do té doby měl registrující na zaplacení dlouhých 78 dní, během kterých tak teoreticky mohl spekulovat zadarmo. A jak ukazují statistiky, počet registrovaných (ne nutně zaplacených) domén se rázem snížil o čtvrtinu, takže tato mezera skutečně byla zneužívána.

Přichází SCO, legendární copyrightový troll

Na linuxové scéně se objevuje do té doby nepříliš známá společnost SCO, která na sebe však dlouho nenechá zapomenout. Celá situace je poměrně komplikovaná. Shrňme to tak, že SCO viní společnost IBM z toho, že v rozporu s podmínkami spolupráce použila její kód do Linuxu pod svobodnou licencí. Kdyby zůstalo jen u toho, asi bychom SCO neměli tolik za zlé. Jenže z firmy se stal zběsilý copyrightový troll, který v průběhu několika dalších let zažaloval téměř všechny firmy, které měly co do činění s Linuxem. Celkem jich bylo víc než tisíc.

SCO byla mnohokrát na pokraji existence, ale nějakým zázračným způsobem přežila dodnes a stále troluje, i když už v podstatně menší míře. A to i přesto, že v oboru nemá žádné zastání a drtivou většinu sporů na celé čáře prohrála. Ač je to k neuvěření, stále se táhne také původní spor s IBM z roku 2003. SCO se mnohokrát odvolala, docílila znovuotevření případu apod.

Vznikají Steam a Skype

Rok 2003 přinesl také řadu zajímavých služeb, které jsou populární dodnes. Valve začátkem roku uvedlo Steam, který měl však do dnešní podoby daleko. Šlo jen o tenkého klienta pro hraní multiplayerových her od Valve, prvně to byl legendární Counter-Strike 1.6. Postupně Valve začalo registraci vyžadovat a poté se Steam stal herní platformou pro všechny a největším obchodem s digitálními kopiemi her pro PC.

Takto nějak vypadaly první verze Steamu

Takto nějak vypadaly první verze Steamu

Také je spuštěn Skype, který je zpětně význačný hlavně tím, že jde zřejmě o největší centralizovanou službu provozovanou decentralizovaným způsobem. Téměř všechna data sítě totiž tekla přes samotné klienty, servery firmy se využívaly pouze pro přihlašování a distribuci informacích o klientech. To tehdy firmě ušetřilo hodně peněz a zřejmě i pomohlo v růstu. Po akvizici služby Microsoftem však byla architektura přepracována a standardně centralizována. I když teď se zase Skype trochu vrací ke kořenům, protože začíná využívat P2P technologii WebRTC.

Vychází první specifikace formátu H.264

V květnu je schválena první specifikace formátu H.264/AVC, který se později stane nekorunovaným králem internetového videa. Poměr kvalita/velikost je oproti tehdejším formátům opravdu vynikající, ale rozvoj H.264 brzdí hlavně podpora ze strany přehrávačů případně absence hardwarové akcelerace, bez které to přehrávání až tak pěkně nejde. H.264 postupem času dostává řadu vylepšení a tak od roku 2010 už je prakticky všude.

Ať nahráváte video na telefon, sledujete on-line video, živý stream nebo třeba pirátský obsah, téměř vždy je v tomto formátu. V řadě zemích se formát používá také pro pozemní televizní vysílání. Přestože Google už delší dobu prosazuje vlastními a svobodnějšími formáty VP, na YouTube jsou stále připraveny také kopie v H.264.

A abychom nezapomněli: IBM v roce 2003 natočilo pěknou linuxovou reklamu:

Našli jste v článku chybu?