Root.cz: nový web i nový šéfredaktor
V pondělí 31. ledna Root dostal nový kabátek, který mu vydržel dlouhých jedenáct let. A nebylo to jen na povrchu, Root namísto jednoduchého blogu začal připomínat pořádný obsahový server. Přibylo členění na různé kategorie a rubriky, označování obsahu nálepkami, možnost posílání informačních e-mailů o novém obsahu apod. Značného vylepšení se dočkalo také vyhledávání. Stránky tehdy byly optimalizované především pro Firefox, ale jakž takž fungovaly i v neslavném Internet Exploreru 6, ze kterého měli kodéři neklidné spaní.
A abychom nezapomněli, nový Root byl také podstatně komunitnější, nebo jak bychom dnes řekli – obsahoval sociální prvky. Uživatelé se mohli registrovat, mít jednoduché profily, komentovat už se kromě článků začaly i zprávičky a také se rozjelo samostatné diskuzní fórum. S březnem potom na Rootu skončila šéfredaktorka Drahomíra Doležalová alias Johanka a od té doby serveru šéfuje Petr Krčmář.
openSUSE začíná, Mandrake „končí“
Společnost Novell se inspiruje úspěšnou symbiózou Red Hatu a Fedory a rozjíždí vlastní komunitní projekt a distribuci. První verze, ještě pod názvem SUSE Linux a s označením Prague, vychází v říjnu 2005. Za rok se však začíná používat název openSUSE, který jasněji říká, že jde o komunitní projekt a odlišuje se od komerční distribuce SUSE Linux Enterprise. Přestože openSUSE trochu stojí ve stínu Ubuntu a Fedory, stále si drží uživatele a také inovuje. Distribuce v poslední době nejvíc zaujala rolling release variantou Tumbleweed.
Končí Mandrake Linux, jedna z neikoničtějších linuxových distribucí. Naštěstí však končí pouze název a dochází k určité transformaci distribuce. Mandrake se spojuje s brazilskou distribucí Conectiva Linux a vychází pod novým názvem Mandriva Linux. Hlavním důvodem změny názvu byl spor o ochrannou známku s americkým vydavatelstvím vydávajícím komiks Mandrake the Magician. Namísto nákladného soudního sporu se distribuce raději rozhodla při vhodné příležitosti změnit jméno.
Vznikají verzovací systémy Git a Mercurial
Shodou okolností v téměř stejnou dobu vycházejí dva verzovací systémy, které si postupně získají mnoho uživatelů. 7. dubna vychází první verze Gitu, dvanáct dní nato první verze Mercurialu. Git napsal samotný Linus Torvalds pro účel vývoje Linuxu, protože open-source verzovací systémy nebyly nic moc a proprietární řešení se velké části komunity nelíbilo. Git i Mercurial se inspirovaly především uzavřeným nástrojem BitKeeper.
Torvalds si však za Git odmítá brát kredit, protože prý jen položil základy a Git od té doby úspěšně vede a vyvíjí Junio Hamano. Oba verzovací systémy významně přispěly k usnadnění vývoje open-source projektů. Ještě snazší a přehlednější vývoj učinily služby na nich postavené, zejména GitHub. Ten vznikl v roce 2008 a dnes je jasnou jedničkou pro hostování zdrojového kódu.
Google nakupuje, je spuštěno YouTube
Rok 2005 byl významným rokem pro společnost Google. Právě tehdy totiž byl položen základ několika produktů/služeb, které dnes tvoří gró jejího byznysu. Je spuštěna služba Google Maps, která jako jedna z prvních nabízí kvalitní, rozsáhlé a volně dostupné mapové podklady. Brzy nato je navíc spuštěno API, které umožňuje integraci služby do produktů třetích stran. Google také kupuje software Urchin, který se stává základem Google Analytics, a Android – o tom už jsme psali v souhrnu roku 2003.
V dubnu je potom spuštěn videoserver YouTube. Ten, jak známo, Google také koupí o nějaký rok a půl později. Dnes jde hned po vyhledávači Google o druhý nejnavštěvovanější server světa. YouTube táhlo hlavně snadností použití a otevřeností – v rámci základních pravidel zkrátka uživatelé mohli nahrávat i sledovat cokoliv. Bez omezení a bez reklam. Je pravda, že služba tehdy pravděpodobně byla silně ztrátová, ale díky tomu bleskově nastartovala a dostala se až tam, kde je dnes. Už bohužel s reklamami.
Apple přechází z PowerPC na procesory Intel
Společnost Apple po třinácti letech končí s výrobou vlastních procesorů architektury PowerPC. Namísto toho se obrací na Intel a jeho procesory používá dodnes. Zároveň se tak z Maců stávají celkem standardní počítače, které se z hardwarové stránky od jiných značek liší jen minimálně. Hlavním důvodem změny prý bylo technické zaostávání architektury PowerPC, v jejímž vývoji mělo hlavní slovo IBM. Se změnou se otevřela možnost instalace Windows na stroje Apple, čehož řada uživatelů využila.
Na druhou stranu musíme zmínit, že Macy postavené na PowerPC lze stále celkem dobře používat. Samozřejmě díky Linuxu. Ještě dnes architekturu PowerPC podporuje celá řada distribucí, i když stále častěji se hovoří o tom, že už je to možná zbytečné. Každopádně Linuxu patří dík za vzkříšení celé generace designově povedených počítačů.
V Itálii vzniká stavebnice Arduino
Studenti italského Interactive Design Institute zakládají Arduino, projekt otevřené vývojové desky. Jako framework přitom použili existující Wiring. Idea byla podobná jako u řady dalších projektů: na trhu sice nějaké slušné vývojové desky byly, ale byly relativně uzavřené a často také docela drahé. Tehdy šlo právě hlavně o softwarovou část a přidání podpory různých levnějších desek, vlastní hardware vyvíjen nebyl.
Arduino Nano: první hardware se značkou Arduino
Změnilo se to v roce 2008, kdy lidé kolem Arduina založili stejnojmennou společnost. Ta začala navrhovat desky a jejich výrobu a prodej licencovat třetím stranám. Používány jsou mikrokontrolery od společnosti Atmel. Arduino se stalo skvělou startovací stavebnicí pro všechny, kteří se zajímají o programování hardwaru.
ČLÁNKY DO MAILU