Hlavní navigace

Akta X 0509

10. 10. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Google najde pro pojem "Web 2.0" přes 10 miliónů odkazů. Tento relativně nový termín je tedy něčím, o čem se hodně mluví. Co se skrývá za názvem, který u někoho vyvolává nadšený souhlas a u jiného jen ironický úšklebek? Má smysl mluvit o druhé generaci webu?

Nejdřív si dovolím obtěžovat čtenáře malou odbočkou od tématu. Série Akta X tímto článkem vstupuje do třetího roku své existence. Za uplynulé dva roky se můj původní záměr, to jest přinášet na server Root.cz aktuální a komentované informace z oblasti XML, tak trochu vyčerpal. Vývoj jádra XML je dnes příliš formalizovaný a předvídatelný, aby stálo za to o něm každý měsíc psát. Zajímavější než vršení dalších verzí stále složitějších specifikací je dnes pro mě nasazení XML v reálném světě, aplikace na webu, souvislosti s programováním nebo vztah k FS/OSS. Pokusím se proto uvolnit Akta z příliš těsného kabátku XML a věnovat se širšímu okruhu témat. Stručné zpravodajství o novinkách W3C přenechám kanálu RSS. Netroufám si odhadnout, do jaké míry tato nová podoba najde své čtenáře, ale asi nezbývá než to zjistit experimentálně.

Web 2.0

Od 5. do 7. října v San Francisku probíhá už druhý ročník konference Web 2.0. O Webu 2.0 se tedy nejen mluví, ale také se pořádají konference. A když se o něčem pořádá konference, na kterou přijede hromada lidí (letošní ročník je vyprodaný), mělo by to něco mít aspoň reálný základ. Co se tedy skrývá pod atraktivním názvem?

Nemůže být sporu o tom, že web se za posledních několik roků hodně proměnil. Firma Google posunula kvalitu hledání na webu na jinou úroveň. Z kupky sena, ve které bylo hledání pomocí nedokonalých fulltextů, katalogů, různých rozcestníků a databází záložek vždy dobrodružstvím s nejistým výsledkem, se web proměnil v dokonalý globální zdroj informací. „Vygooglovat“ informace o čemkoliv nebo o komkoliv je otázkou několika vteřin.

Informace nacházejí snadnější cestu k uživatelům také díky hromadnému rozšíření kanálů RSS (a Atom). Snahy o zavedení informačních kanálů, jež by umožňovaly „tlačit“ data k uživateli, jsou staší než XML. Možná si ještě vzpomenete na formát CDF od Microsoftu z roku 1997. Tento ani jiné firemní formáty se ale nikdy neujaly. Popularitu dnešních „feedů“ odstartoval teprve zdola (a poněkud nedbale) navržený formát RSS (verze 0.91 z roku 2000). Kanály RSS si dnes nedovolí opomenout nikdo, kdo na webu poskytuje aspoň trochu dynamický obsah. Uživatel už nemusí lovit zajímavé informace procházením stránek. Přihlásí se k odebírání kanálu a zprávy přijdou za ním. Z uživatelského pohledu jde o zásadní změnu používání webu.

Jiným fenoménem poslední doby jsou blogy. Lidé přestali jen konzumovat informace od zavedených tvůrců obsahu (elektronická média, oborové informační servery) a začali sami aktivně tvořit obsah. Obsah blogů je ve velmi různorodé kvalitě, ale o to nejde. Podstatná je změna přístupu. Blogeři píšou ve svém volném čase a zadarmo. Nebaví je jen číst, chtějí i psát. Blogy dnes tvoří nezanedbatelnou část obsahu webu. Najdou se v nich zajímavé, bezprostřední a nefiltrované informace, jaké v běžných médiích nenajdete.

Nových technologií a trendů, které mění web, je samozřejmě víc. Patří k nim webové služby, výměnné sítě, BitTorrent, Wiki, AJAX, podcasting a další, o nichž se nemohu podrobněji rozepisovat.

Na proměně webu má svůj velký podíl také open source. Google se netají tím, že svůj vyhledávač postavil na farmě linuxových serverů. Pro tyto účely je Linux ideální volba. V proprietárním prostředí by implementace vyhledávače byla složitější a mnohem dražší. Tento rozdíl klidně mohl být pro osud nadějného startupu rozhodující. Každý, kdo používá Google, tedy používá i Linux, i když o tom často ani neví. Málokterý uživatel webu se obejde bez Linuxu, Apache, PHP, MySQL a hromady dalšího softwaru z kategorie FS/OSS. Ale nejde jen o software, nýbrž také o stav mysli a přístup ke světu charakteristický pro svobodný software a open source. Není velký rozdíl, jestli někdo vytvoří a ostatním zpřístupní kód programu, článek blogu nebo třeba hudební remix. Všichni to dělají pro potěšení z tvorby, pro získání uznání nebo aby si ověřili, že něco umí. To není komunismus, ale obyčejná lidská přirozenost.

Trochu jsem odbočil, takže zpět k Webu 2.0. Pod tento pojem se tedy zahrnuje řada relativně nedávných technologických změn na webu, ale také a především změna přístupu uživatelů od pasivní konzumace a k aktivnímu používání webového prostoru. Velkým propagátorem termínu Web 2.0 a také organizátorem zmíněné konference je Tim O'Reilly. Své myšlenky před několika dny shrnul v článku What Is Web 2.0. Pochopitelně, ne každý jeho názory sdílí (viz např. slovní přestřelku mezi Timem a Timem), web se proměňuje už 10 let a mluvit právě teď o jeho druhé generaci je nutně provokativní.

UX DAy - tip 2

O'Reilly zachází ve výkladu proměny současného webu ještě trochu dál. Uživatelé počítačů stále více pracují s webem a stále méně s lokálně instalovaným softwarem. Někdo to může přestat rozlišovat. Když mu webová služba vrátí výsledek za vteřinu, proč by se o to měl starat? Tento trend vede ke snížení významu lokálního softwaru i lokálního OS. Nakonec o svůj dnešní význam může přijít software jako takový. Důležité budou služby a informace, které nám bude poskytovat. OS a prohlížeč na straně klienta i aplikační platforma na straně serveru budou uživatele služby zajímat zhruba stejně, jako nás dnes zajímá, jaký máme v bedně typ paměťových slotů. Podmínkou této „degradace“ softwaru na úroveň zaměnitelné komodity je standardizace rozhraní. Až budou všechny prohlížeče bezvadně zobrazovat XHTML a CSS a všechny kancelářské balíky plně podporovat formát OpenDocument (a tak dále), dnešní nesmiřitelné bitvy konkurenčních produktů se budou jevit jako malicherné. Softwarové firmy, které dnes vládnou ekonomice, se buď včas přeorientují na prodej služeb, nebo se z nich stanou bezejmenní dodavatelé komponent pro novou elitu – poskytovatele služeb.

Tato prognóza, jak už to s prognózami bývá, se sotva beze zbytku naplní. Vychází však z trendů dobře zřetelných už v současnosti a je víc než pravděpodobné, že role služeb na webové platformě stále poroste. Tato globální platforma se nikdy nepřestane vyvíjet a proměňovat a vždy se najde někdo, koho bude bavit určité etapy jejího vývoje označovat líbivými nálepkami typu Web 2.0. Mám pro to pochopení.

Byl pro vás článek přínosný?