Hru poměrně přesně charakterizuje její kategorie „tahová strategie“. Dále doplním, že se jedná o strategii z fantasy prostředí, s dvojrozměrnou grafikou a poměrně jednoduchou ekonomikou.
Grafika je, jak jsem již uvedl, dvojrozměrná, ručně malovaná. Dnes jsou sice v módě 3D strategie, ale jelikož se na hru stejně koukáte shora, tak to není zas takové mínus. Navíc grafika Wesnothu je pěkná a má svůj styl.
Hra má i českou lokalizaci. S tou jsem měl bohužel trochu problémy v nápovědě, kde mi občas nefungovaly odkazy na další úrovně jednotky.
Lidé drží dobyté město proti skřetům. Mág světla má kolem sebe viditelnou auru.
Nejprve bych probral klady hry. Mezi ty lze jednoznačně řadit originalitu a dotaženost. Velké množství her na Linux se řadí do kategorie „Kopie hry z PC či osmibitů“, eventuelně do kategorie „Jednoduchá hříčka“. Nebo i do obou najednou. Wesnoth se sice inspiroval v mnoha hrách, ale není zjevnou kopií žádné z nich. Je prostě svůj. A ve verzi 1.0 je to dotažená, hotová hra.
Nabízí buď kampaně, nebo hru dvou hráčů proti sobě. A to včetně serveru, na kterém se mohou hráči vyhledávat a který jim hru zprostředkovává. Základní hra nabízí čtyři kampaně a jejich propracovanost a příběh mohu jen pochválit. Mimochodem, propracované kampaně a příběh je rovněž to, co linuxovým hrám často chybí. Další kampaně, už ne tak vyvážené a dodělané, ale přesto zábavné, si můžete stáhnout přímo ve hře z internetu.
Nápověda je dobře zpracovaná.
Na kampaně je zaměřen i systém hry, respektive systém postupů. Za účast v boji dostane jednotka trochu bodů zkušenosti, za zabití nepřátelské jednotky dostane bodů více, podle toho, jak silná byla poražená jednotka. Po dosažení určité hranice zkušenosti je jednotka povýšena.
Většina jednotek může mít tři úrovně (pak už nepostupuje), občas jich má více (dvě), občas méně. Při některých přestupech je možno si vybrat další „kariéru“. Například mág si při postupu na druhou úroveň vybírá cestu bílého mága (léčení, méně boje) nebo červeného mága (specializovaný na boj).
Kampaně mají propracovaný příběh.
Ovšem pro povýšení na další úroveň je potřeba poměrně hodně zkušenosti. Proto je v dalších scénářích tažení možno místo naverbování nové jednotky přivolat zkušenou jednotku z některého z předchozích scénářů. Jednotka bude mít samozřejmě stejnou úroveň, zkušenosti a vlastnosti (extra rychlá, extra silná, méně bodů na postup) jako na konci scénáře, kdy byla naposledy ve hře. Pokud jednotka zemře, není ji možno již nikdy přivolat.
Dále se mi líbí pestrý, ale nikoli překombinovaný systém boje – různé druhy útoků, obrany proti nim, různé obrany v různých terénech podle druhu jednotek, samozřejmě různé rychlosti. Aury – jednotka léčí ty kolem sebe, zdvihá jim útok atp. Dalo by se toho napsat hodně, ale to není smyslem tohoto článku.
Na začátku scénáře jste často uvedeni do děje rozhovorem postav. Postavy mají stylovou grafiku.
Spíše bych ještě trochu přiblížil ekonomický systém. Jak jsem již naznačil v úvodu, je velmi jednoduchý. Máte pouze „peníze“, žádné suroviny. Za peníze nakupujete jednotky a platíte jejich údržbu. Peníze se získávají držením vesnic a na konci scénáře za rychlé ukončení – čím dříve, tím více peněz. (Většina scénářů má časový limit.) Peníze se pochopitelně přenáší mezi scénáři jednoho tažení.
Nastal čas přejít k věcem, které se mi na Wesnothu nelíbí. Jednoznačně nejvíce mi vadí přílišná náhodnost soubojů. Každý druh útoku, který může jednotka provést, má dáno poškození (mění se eventuelně dle dalších modifikátorů) a počet útoků za kolo. Pravděpodobnost zásahu je, krom magických útoků, dána terénem, na kterém jednotka stojí, a druhem jednotky (elf se dobře brání v lese, trpaslík v horách). Pokud jednotka útočí, napadený provádí protiútok stejného druhu (na blízko / na dálku), pokud jej umí.
Velká bitva.
Počet útoků je poměrně malý – jeden až pět za kolo, průměr je cca tři. Jednotku je možno zabít zhruba za dvě kola útoků. Takže pokud na jednu jednotku zaútočí dvě jiné, je díky náhodnému systému možný jakýkoli výsledek – od toho, že je obránce mrtvý a útočník nemá ani škrábnutí, po případ, kdy je obránce nezraněn a útočníci jsou polomrtví. A dvanáct „hodů“ je poměrně málo na to, aby se nějak rozumně projevila pravděpodobnost.
Autoři sice tvrdí, že náhoda je součástí systému a že se s ní počítá, ale podle mých zkušeností je až příliš často rozhodující pro výsledek střetu. Ne že by náhoda měla být úplně odstraněna, ale měla by být omezena, aby nemohlo dojít k tomu, že váš útok ztroskotá na několika jednotkách, které prostě mají štěstí. Podání Wesnothu se už přeci jen na můj vkus příliš vzdaluje od strategie a je nebezpečně blízko loterii …
Některé scénáře se odehrávají po zemí. (Vidíte ten lákavý poklad? Co asi skrývá… :-) )
Druhou vlastností, která by se dala považovat za trochu nešikovnou, je fakt, že jednotky můžete verbovat/přivolávat pouze na několika málo místech a trvá poměrně dlouho, než přejdou herní plán. Takže většinu scénářů je nutno hrát tak, že na začátku odhadnete, jaká bude soupeřova síla a jaké jednotky proti němu budete potřebovat, naverbujete je a vyrazíte do útoku. Když soupeře podceníte, prohráli jste. Pokud ho přeceníte, utratili jste zbytečně peníze, které budou chybět v dalších scénářích. Což je taky trochu nešikovné – pokud se vám nevyvede jeden scénář v tažení a skončíte v mínusu, dostanete sice na začátku dalšího scénáře nějaký minimální obnos, ale s ním pak budete mít docela problémy projít dál.
Konečně třetí nevýhodou je přidělování zkušenosti jednotce, která druhou zabila. Sám o sobě je to jednoduchý a funkční systém, ale v kombinaci se silně náhodným soubojovým systémem je náhodné i to, která jednotka zasadí smrtící ránu a dostane zkušenost. A pokud ji dostane jednotka, která už dál nemůže postoupit, je zkušenost skoro vyplýtvaná.
To by bylo zhruba vše. Nechtěl bych, aby vás moje výtky odradily; přes to všechno je Wesnoth podařená hra. Nevýhody související s přílišnou náhodností je možno kompenzovat „save-load“ systémem, i když to není ono a kazí to požitek ze hry.
Hru je možno stáhnout na jejích stránkách wesnoth.org, kde jsou k dispozici zdrojové kódy a předkompilované balíčky pro různé systémy. S jejím rozchozením jsem neměl žádné problémy. Je rovněž obsažena v některých distribucích (např. Debian), ale ne vždy v aktuální verzi.
A teď promiňte, už musím končit, orkové útočí …
ČLÁNKY DO MAILU