Hlavní navigace

Cena za elektřinu vzrostla letos sedmkrát a bude to horší, říká Josef Grill (Wedos)

20. 9. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Wedos
Ceny elektřiny letos výrazně vzrostly a mimo jiné to pocítila i datacentra, která jsou energeticky velmi náročná. Zeptali jsme se Josefa Grilla, jak firma pocítila dopady, zda je přenáší na zákazníky a co se s tím dá dělat.

Jak na vás dopadá současné dramatické navyšování cen za energie?

Výrazné zdražení elektrřiny jsme pocítili již v roce 2021, kdy došlo k postupnému nárůstu ceny o desítky procent. Na podzim už to v meziročním srovnání byl asi 2,5násobek. Podobné zvýšení nákladů jsme dokázali pokrýt. Přibývá nám zákazníků, poskytujeme více příplatkových služeb ke stávajícím i úplně nové, které nejsou tak náročné na výpočetní výkon.

Potom přišel rok 2022 a jakmile začal konflikt na Ukrajině, tak se nám meziročně zvýšila cena za elektřinu o stovky procent. V březnu a dubnu byl průměr asi pět a půlkrát vyšší než rok předtím. Oproti počátku roku 2020 je to sedmkrát vyšší cena. V roce 2019 jsme platili za elektřinu 36 eur za MWh. Dnes se průměrná cena pohybuje na 250 – 300 eur za MWh, ale byly dny, kdy se cena dostala i přes 600 eur. Situace eskalovala tak, že částka na faktuře za elektřinu měla už sedm míst.

To už jsme samozřejmě museli řešit. V současných podmínkách nemůžete slepě věřit, že se situace zlepší. Prodělávat na službách krátkou dobu můžete, ale musí to dávat smysl. Tohle není ten případ. Situace bude horší a je třeba se na to pořádně připravit.

[Aktualizace 16.09.2022] – Proaktivně jsme se snažili situaci během prázdnin řešit. Sešel jsem se s premiérem Petrem Fialou, když u nás byl v Hluboké nad Vltavou, a mluvil s ním nejen o tom, jak se dotýká problém nás, ale i běžných lidí. Následně jsem ještě sepsal otevřený dopis na náš firemní blog. Ten nám publikoval i Forbes a během pár dnů měl prý přes čtvrt milionu přečtení. Hodně se sdílel i na sociálních sítích. Věřím že to pomohlo otevřít některým politikům oči.

Dále máme připravený záložní plán, pokud by to se zastropováním cen pro firmy nedopadlo dobře. V rámci budování celosvětové sítě WEDOS Global máme domluvenou spolupráci s řadou nadnárodních provozovatelů datacenter. Nebyl by pro nás problém poslat k nim několik Moonshotů a rozjet tam služby, kde je elektřina zásadní složkou ceny (VPS, Cloud). Díky WEDOS Global byste téměř nepoznali rozdíl na odezvě.

Máte dlouhodobě nasmlouvané ceny za energie?

Z velkoodběratelů, jako jsme my, to už nemá téměř nikdo. Kdo to neudělal na začátku, tak už dnes těžko domlouvá nebo za naprosto nejasných podmínek. Většina už platí spotové ceny. Psali jsme na všechny strany, jestli pro nás nemají nějaký tarif, hledali jsme nějakou jistotu, ale bezvýsledně. Nikdo nás nechce.

Naše první datacentrum jede v režimu velkoodběru, kde máme vlastní trafostanici a tam je fixace aktuálně nereálná. Druhé datacentrum je v režimu maloodběru a tam máme nasmlouvané fixní ceny do konce letošního roku.

Musíte přenášet zdražování na uživatele?

U služeb, které jsou náročné na výpočetní výkon, jsme to udělali. Tedy VPS, Cloud a vybrané dedikované servery. Používáme výkonné procesory, na které si zákazníci zvykli. U řady služeb (VPS ON, WMS) nabízíme vyhrazený výkon, tam cena vzrostla nejvíce. Zde se s tím nedá nic dělat.

Máme služby, které jsou náročné na elektřinu a služby, které náročné nejsou. Máte službu webhostingu, kde je spotřeba elektřiny rozpočítána mezi velký počet klientů a ten dopad je výrazně menší, než u dedikovaných nebo virtuálních serverů. Pokud máte dedikovaný server a pronajímáte ho za tisíc korun, tak musíte nejen vydělat na elektřinu, ale na amortizaci serveru, na konektivitu, na datacentrum, na správu (lidské zdroje) a vygenerovat také nějaký profit. Jenže před dvěma lety jsme měli náklady na elektřinu u tohoto serveru na úrovni malinko nad 100 korun měsíčně. Po stávajícím nárůstu jsou náklady na elektřinu a chlazení více než 800 korun. Tam už nemáte prostor na vygenerování příjmů a je nutné zdražit. Obdobné to je u virtuálních serverů. Na jeden fyzický stroj umístíte nějaký omezený počet virtuálních serverů a náklady na elektřinu se mezi ně musí rozpočítat. Dříve jsme měli náklady na elektřinu za nejmenší VPS v jednotkách procent z ceny, kterou jsme fakturovali klientům. Dnes už jsme se dostali na cca 75 procent ceny.

Udělali jsme si detailní audit, kolik co stojí. Na základě toho jsme zdražili jen o nezbytné minimum. Dokonce jsme zjistili, že RAM můžeme u některých služeb zlevnit, což jsme udělali. Udělali jsme tedy spíše optimalizaci cen, než plošné zdražení. Vzali jsme reálné náklady a pracovali s čísly tak, aby to bylo s co nejmenším dopadem na klienty.

U většiny služeb to bylo první zdražení od jejich spuštění. Například u VPS HDD první od roku 2010, u VPS SSD první od 2014, kdy jsme službu spustili. To se cena kalkulovala při úplně jiných cenách lidské práce, hardware i energií. Zákaznicí těchto služeb to čekali. Přišlo nám, že zdražujeme snad jako poslední na trhu. Někteří zákazníci nám dokonce psali, že čekali větší zdražení.

Může současné datové centrum nějak ušetřit provozní náklady?

Samozřejmě. V našem prvním datacentru máme studenou a teplou uličku, přímý free cooling a loni jsme dělali modernizaci. Přesunuli jsme některé komponenty a ušetříte. Pak je tu samozřejmě otázka využití odpadního tepla. My vytápíme kanceláře teplým vzduchem ze serverovny, což ušetří zvláště v topné sezóně další náklady. Zbytek tepla je bohužel, v podobě teplého vzduchu, vypouštěn ven.

Druhé datacentrum je zcela koncepčně jiné a tam můžeme mít úspory mnohonásobně větší.

Už deset let mluvíte o olejovém chlazení, jak jste daleko?

Ještě to snad není tak dlouho nebo ten čas tak letí? Už jsme poměrně daleko. Brzy to bude v produkci. U nás je to jednak o olejových vanách, které si sami navrhujeme a následně necháme vyrobit. Pak je testujeme. Sepíšeme si, co je třeba zlepšit anebo udělat jinak a necháme vyrobit další. Už máme několikátou generaci. Třeba u poslední verze došlo k řadě úprav. Primárně se jednalo o optimalizaci průtoku oleje servery. Také jsme se vrátili od řešení tříplášťové vany k jednoplášťové.

Došlo k přepočítání hlavního potrubí a převaření ventilů na vyšší průřez. Řešily se také kosmetické věci, jako přemístění madel víka a design. Je to vývoj. Ten vždy trvá dlouho a není dobré ho lámat přes koleno. Pak by nás to dohnalo v provozu. Nyní máme připravené vany pro 360 serverů a v červnu proběhne finální testování a pokud bude vše v pořádku, tak v červenci začneme dávat testovací služby na tyto servery.

Pak je tu vnitřní vodní okruh (uvnitř datového sálu), který chladí olej ve vanách. Tam došlo také k řadě úprav. Jednak jsme navyšovali průtok, dělali různé úpravy (například by-pass).

No a samozřejmě je nutné teplo někam odvádět. U nás je to městský bazén. V minulém roce jsme dotáhli potrubí až k samotnému koupališti. Chyběla poslední část. Překonat řeku a pak položit trubky přímo až k bazénu a propojit je. Tento rok došlo k napojení trubek vnějšího vodního okruhu přímo na výměníky na koupališti. Takže tam jsme to dokončili teprve letos. Vše je připravené a jim začne sezona. My spustíme prvních 360 serverů a budeme jim posílat zhruba 15 kilowatthodin tepla každou hodinu a uvidíme.

Kdy máte v plánu spustit nové olejové datacentrum, které připravujete několik let?

Jak bylo zmíněno, pokud vše půjde podle plánu, tak testovací služby se rozjedou v oleji o prázdninách a po prázdninách by tam mohl jet nějaký skutečný reálný provoz uživatelských dat. Jakmile si vše otestujeme, tak tam přesuneme co nejvíce, protože nám to ušetří náklady na chlazení. Úspory jsou obrovské.

Jinak v druhém datacentru WEDOS DC2 už máme zařízené kanceláře a je zde část provozního oddělení a vývoj. V multimediální místnosti se pravidelně schází obchodní oddělení, byly zde dvě konference s účastí veřejnosti. Takže budovu už využíváme a vytápíme pokusnými servery, kterých tam bylo doposud 90 v olejové lázni.

Do budoucna se plánuje nejen vytápění budovy nebo městského koupaliště, ale také chceme vyhřívat naše parkoviště.

UX DAy - tip 2

[Aktualizace 16.09.2022] – Kolegové, kteří mají na starosti vývoj olejového chlazení, o prázdninách úspěšně utopili v oleji UPS o výkonu 30 kW. Vše se připravovalo od roku 2020. Na rozdíl od serverů, dokáže UPS zahřát vodu až na 50 stupňů. UPS mají režii 6 až téměř 30 % (podle zátěže) a většina toho se promění na teplo, které musíte z datacentra odstranit (uchladit klimatizací) a k ničemu ho pak nevyužijete. Pokud UPS je v oleji, tak teplo lze využít na vytápění, ohřev vody, prostě cokoliv. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady, nízké provozní náklady a vysoká účinnost. Pokud dlouhodobé testování dopadne dobře, tak máme v plánu utopit UPSky o celkovém výkonu 360 kW.

O prázdninách jsme už vše připravili. Servery v oleji, na kterých pojede část našich nekritických služeb (v podstatě potřebujeme jen výpočetní výkon), už jsou v nových olejových vanách a připravené na zalití. Čeká se na naše vývojáře, kteří aktuálně mají jiné priority.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.