Hlavní navigace

Názor k článku Chceme nediskriminující umělou inteligenci, ale sami to neumíme od Martin+ - Otevřel jste tolik témat, že kdybych chtěl všechny...

  • 28. 7. 2019 8:12

    Martin+

    Otevřel jste tolik témat, že kdybych chtěl všechny vaše body vyvrátit, musel bych napsat celou knihu.

    Naprosto souhlasím, že při přijímání do zaměstnání máte před sebou konkrétního člověka a ne statistickou veličinu.

    Jenže pokud se charakteristiky skupin významně statisticky liší (a ony se liší), pak zkrátka nebudete mít stejné procento skupiny x a skupiny y ve vězení, na sociálních dávkách a na Harvardu. No a pokud třeba v tom vězení není stejné procento všech ras, pak je to prý kvůli rasizmu policie, soudů, obětí, bělochů..."sys­tému". Třeba pro ilustraci, New York 2014, počet zadržených pro vraždu - běloši 2.9%, černoši 61.8%, hispánci 31.8%, asiaté (z velké části Čína, Japonsko, Korea) 2.7%. Přičemž "Given a population (page B1 of report) that was 32.8 percent white, 22.6 percent black, 28.9 percent Hispanic, and 13.0 percent Asian, a black was 31 times more likely than a white to be arrested for murder, a Hispanic was 12.4 times more likely than a white, and an Asian was twice as likely."

    Zpráva "Color of crime" (https://www.amren.com/the-color-of-crime/), Americká Bureau of Justice Statistics: https://www.bjs.gov/index.cfm?ty=pbse&sid=6

    Proto jsou potřeba všechny ty afirmativní akce, pozitivní diskriminace a systém kvót: aby ti lepší meritokraticky nepředběhli ty horší.

    Proto zná americké pracovní právo termín "Disparate impact" a "protected class". Pokud má nějaká skupina jako celek objektivně horší výsledky a je zároveň "chráněnou třídou", pak je protizákonné přijímat podle objektivních kritérií, která neberou v potaz např. rasu, náboženství nebo pohlaví. Je potřeba postupovat ideologicky a třídně uvědoměle...
    "Disparate impact in United States labor law refers to practices in employment, housing, and other areas that adversely affect one group of people of a protected characteristic more than another, even though *rules* applied by employers or landlords are formally *neutral*."
    (https://en.wikipedia.org/wiki/Disparate_impact)

    "To s tím IQ je nesmysl, příklad s kriminalitou špatně interpretujete, není to totiž dané etnikem, ale sociálním vyloučením."

    - Za sto let IQ testování se nestalo, aby měli černoši vyšší IQ než běloši - pořadí výsledků např. v USA bývá aškenázští (evropští) židé - 110-115, asiaté - JV Asie - 102-105, běloši - 100, hispánci - 89-92, černoši - 85.

    Pokud chcete mezinárodní srovnání, zkuste pro přibližnou orientaci třeba https://www.worlddata.info/iq-by-country.php. Pokud chcete vědecké pozadí, nejlepší přehled světové inteligence bývá publikován zde - https://viewoniq.org/?page_id=9

    Mimochodem, IQ má významné koreláty nejen v oblasti vzdělávání a zaměstnávání, ale i v HDP na hlavu, politické a ekonomické svobodě, kriminalitě, korupci, byrokracii, porodnosti (zde je bohužel korelace negativní r = -0.85 tzn. čím hloupější člověk, tím více dětí), atd. Asi není potřeba zdůrazňovat, že v drtivé většině případů platí, čím vyšší průměrné IQ společnosti tím lépe. IQ podléhá normálnímu rozložení četnosti (obvykle udávaná směrodatná odchylka je 15), takže v (hlavně etnicky) homogenních společnostech je aritmetický průměr spolehlivým ukazatelem centrální tendence.

    Spousta dalších korelátů IQ:
    https://ttu.ee/public/m/mart-murdvee/EconPsy/2/Lynn_Vanhanen_2012_National_IQs_-_a_review.pdf

    "biologie naopak nezná žádný jiný rozdíl mezi muži a ženami, než ten, který je daný z definice" a "Dříve se sice mělo za to, že jsou mezi muži a ženami jiné biologické rozdíly než pohlavní orgány, ale postupně se zjistilo, že to vše byly jen chybné interpretace, protože se nepodařilo odstínit kulturní vlivy."

    Nezlobte se, ale to je takový blábol, že tomu snad ani sám nemůžete věřit. Takže dnes se "ví", že jediný rozdíl mezi muži a ženami jsou jen pohlavní orgány? Co výška, váha, fyzická síla, hladina testosteronu, agresivita (tah na branku), výkonost ve všem od tenisu po přírodní vědy, velikost a struktura mozku, rozdíly v osobnosti už u kojenců? Co radikální disparita v rozmnožování mezi samci, kteří mají prakticky neomezený počet pohlavních buněk - potenciálních dětí, tudíž jsou biologicky naprogramováni na kvantitu potomstva (r-selekce), zatímco ženy na kvalitu (K-selekce). To má mimochodem přímý vliv na rozdílné pojetí sexuální morálky.

    (https://en.wikipedia.org/wiki/R/K_selection_theory)

    Takto by šlo samozřejmě pokračovat ještě dlouho, ale utnu to zde.