Hlavní navigace

Chemnitzer Linux-Tage: v Německu linuxová komunita opravdu žije

Petr Krčmář

O víkendu 11. a 12. března se v německé Saské Kamenici (Chemnitz) konala velká konference Linux-Tage. Akce je to velká, ale proti našim českým konferencím v mnohém jiná.

Do Saské Kamenice na Linux-Tage jsme dorazili už v sobotu ráno a překvapilo nás množství lidí čekajících na registraci. Vytvořilo se několik dlouhých front až ven, lidé ale velmi slušně čekali a fronta postupovala rychle. Běžný návštěvník musí za vstup zaplatit osm eur, což je první rozdíl proti českým komunitním konferencím, ale ne poslední.

Prostory zdejší univerzity jsou ohromné a hlavně hezké, místnosti zářily pastelovými barvami a vše vypadá velmi moderně a přitom příjemně. Zde zřejmě nevládne podivná architektonická úchylka na sklo a holý beton, každá zeď tu má poctivé obložení nebo omítku.

V prostoru těsně za vstupem návštěvník narazí na hlavní vestibul, ve kterém se nachází stánek s konferenčními suvenýry a pak stánky všech vystavovatelů. Jsou rozděleny do dvou skupin: komerční a projektové. Komerčním stánkům vévodili různí hosteři, provozovatelé cloudových služeb nebo firemních řešení. Stánků je tu opravdu hodně, pokud si je chcete všechny projít a s každým trochu promluvit, máte několik hodin co dělat.

Pro návštěvníka ale byly zajímavější komunitní stánky, protože jste tu mohli najít skutečně ohromné množství různých projektů: Debian, Fedora, Gentoo, openSUSE, NetBSD, FFMPEG, LaTeX, slavný německý Chaos Computer Club a mnoho dalších. Zdejší komunita je hodně aktivní, u mnoha stánků byli prostě jen nadšenci, kteří chtějí propagovat svůj oblíbený projekt. Na rozdíl od českých uživatelů tady pochopili, že je potřeba se na obsahu konference podílet, že organizátoři mohou zajistit prostory a vše okolo, ale obsah musí přinést komunita sama.

Se závistí jsme si prohlíželi ohromný stánek plný německých knih a časopisů o Linuxu. Pravda je, že zdejší trh je výrazně silnější než ten český, ale přesto nás překvapilo množství a rozmanitost titulů. Byly tu knihy o programování, správě systémů, jednotlivých distribucích i nejrůznějších nástrojích. Proti tomuhle je český linuxový knižní trh mrtvý.

U stánků probíhal čilý ruch, prakticky neustále prostorem proudili lidé, kteří se zastavovali, ptali a zajímali. Přestože je celá konference kompletně v němčině a téměř nepočítá s anglicky mluvícím návštěvníkem nebo stánkařem, drtivá většina lidí tu umí velmi dobře anglicky a byli jsme schopni si bez problémů popovídat.

Stejně tak přednášky jsou vlastně všechny německy, letos tu byla jediná anglická přednáška – ta moje. Návštěvníci mi říkali, že v předchozích ročnících tu bylo anglických přednášek víc. V současné době je ale konference určena jen pro Němce, sice má web kompletně přeložený i do angličtiny, ale uvnitř mluví všichni německy, nápisy jsou v němčině a na cizince se vlastně nemyslí. Mimochodem: na začátku vás může překvapit, že v Německu je zvykem místo tleskání na přednášce ťukat nebo bušit do stolu.

Jiná je i skladba návštěvníků, chodí sem podstatně více začátečníků než na české konference. Zatímco u nás se setkáváme spíše s poučenými nebo rovnou zkušenými uživateli, tady lidé často netušili, co je to Fedora, jak funguje 3D tisk nebo co znamená zkratka VPS.

Zaujala nás také místní bastlírna provozovaná radioamatérským klubem, kde si mohly děti vyzkoušet pájení, osahat radioamatérskou techniku nebo vyzkoušet různé další zábavné elektronické přístroje. Pokud si chtěly vyzkoušet stavbu elektroniky, opět museli rodiče sáhnout do peněženky a vytáhnout pár eur. Dětí se tam ale pohybovaly desítky, potkali jsme i spoustu maminek s kočárky nebo miminky v šátcích. V tomto ohledu nejsou návštěvníci nijak omezeni a organizátoři jsou výborně připraveni.

Přesto je zajímavé, kolik lidí konferenci v Saské Kamenici navštívilo, bylo tu třikrát víc lidí než na LinuxDays v Praze nebo čtyřikrát více než na OpenAltu v Brně. A to přes to, že se tu platí vstupné a zvlášť si musíte za pět eur koupit i lístky na každý workshop. Nejde sice o nějak významné částky, ale pár stokorun tu za návštěvu necháte. Za devět eur si ale třeba můžete pořídit ubytování a pankově přespat v tělocvičně na žíněnce.

Organizačně to tu ale šlape na jedničku, jsou tu desítky lidí s vysílačkami, kteří koordinují vše od vstupu přes dění v přednáškových sálech až po obědy. Ty tu řeší velmi jednoduše, přivezou se dva druhy jídla ve várnicích, vystojíte si pěti– až desetiminutovou frontu, zaplatíte čtyři eura, vezmete si jednorázový talířek z palmových listů a plastový příbor a u stolečku se najíte. Tedy pokud budete mít štěstí a dostane se na vás. Bohužel během oběda došla nejprve omáčka na těstoviny a pak i těstoviny samotné. Naštěstí byl k dispozici alespoň bufet s párky, jen je potřeba se připravit na to, že na české poměry jsou ceny o něco vyšší.

Organizátoři tímto způsobem zvládli nakrmit stovky lidí během několika desítek minut. Celou dobu tu byly otevřeny stánky s občerstvením, kavárna a organizátoři měli vlastní zázemí s jídlem zdarma, stejně jako na pražských LinuxDays.

Letos jsme do Kamenice přijeli ve větší skupině zahrnující také další organizátory českých LinuxDays. Byl tam Petr Hodač, Miro Hrončok a Ondřej Caletka. S místními organizátory se už kolegové vloni dohodli na spolupráci, my se na našich konferencích zmiňujeme o Linux-Tage, oni zase prostřednictvím svých kanálů informují o LinuxDays v Praze. Chtěli bychom se letos inspirovat některými jejich nápady a zavést například živý stream z prostoru stánků nebo přepracovat problémové obědy z menzy, které bychom nově chtěli dělat lépe a levněji.

Chemnitzer Linux-Tage je vlastně akce docela podobná našim českým LinuxDays. Má sice více návštěvníků, ale to je pochopitelné, vzhledem k tomu, že Němců je osmkrát více než Čechů. Nevýhodou německé varianty je nutnost neustále sahat do peněženky. I když víme, že pro Němce to nejsou nijak dramatické částky, minimálně jednoho našeho kamaráda vstupné odradilo, protože se chtěl jít podívat jen na chvíli a přišlo mu líto dát za vstup peníze.

Na druhou stranu tady bylo opravdu na co koukat, je vidět, že linuxová komunita v Německu opravdu žije, snaží se připravovat zajímavý program a představovat své oblíbené projekty. Tady by se měla česká linuxová komunita inspirovat nejvíce.

Našli jste v článku chybu?
13. 3. 2017 2:38

"Zde zřejmě nevládne podivná architektonická úchylka na sklo a holý beton, každá zeď tu má poctivé obložení nebo omítku."

Ale mne sa to na mojej univerzite páči :/

13. 3. 2017 14:36

Bohužel je hodně důležité, jak je ten beton udělaný. Viděl jsem velmi slušné provedení, ale i čirou hrůzu s dírami po bublinách, otisky bednění, fleky a dalšími kazy. Tohle všechno u normální stavby omítka skryje, navíc může dodat pěknou barvu a povrchovou strukturu. Pokud je to čistě betonové a ještě ošklivé, tak to vypadá jako ve věznici.