Více než 14 let na Linuxu
Na Linux jako primární OS, resp. nějakou tu linuxovou distribuci, jsem přešel v říjnu 2010 (tehdy šlo o Ubuntu). Od té doby na desktopu tento systém GNU+Linux používám jako výhradní, byť z pracovních důvodů pravidelně trávím čas i ve Windows. Záměrně na Linuxu setrvávám ve stavu pokročilejšího, ale celkem běžného uživatele.
Ne že bych se nedokázal naučit všechen ten pokročilý hacking, co lze na Linuxu provozovat pro zpříjemnění a zautomatizování prací, ale já se snažím držet si přehled o tom, jaký Linux je pro uživatele, který nevybočuje ze standardních, jemu v rámci UI nabízených cest.
Na základě této už více než 14leté pouti si dovolím tvrdit, že GNU+Linux je skvělý, přestože mi na něm spousta věcí pokud ne přímo chybí, tak by bylo super je mít. Budu velmi rád, pokud se v diskusi pod textem podělíte u svůj osobitý pohled na to, co linuxovému desktopu chybí.
Co nejvíc chybí linuxovému desktopu?
Moderní grafické věci
Ne že bych byl až tak velký hráč. Poslední tituly, které jsem trochu více hrál, pochází z let 2008, 2011 a 2014 (a všechny jsou mimochodem od jistého herního studia založeného roku 1985 v Bethesdě v americkém Marylandu). Přesto ale s ohledem na moji oblibu v používání starého hardwaru by bylo prima mít v Linuxu rychlejší adopci řady technologií, kterými výrobci GPU na platformě Windows disponují.
Jmenovitě například pro Radeony by bylo skvělé míti v Linuxu grafické konfigurační rozhraní v rámci AMDGPU, kde by se snadno nastavovaly věci jako FSR. Podobně u Nvidie DLSS, u Intelu XeSS2 atd.
Jde pouze o příklad, typicky prostě linuxová podpora pro grafické procesory ničím takovým vůbec nedisponuje, nebo jde o jakýksi „na koleni vznikající“ obskurně vypadající projekt jednoho vývojáře, nebo funkční rozsah odpovídá stavu na Windows před 10 či 20 lety.
Pořádný editor fotek
Věcí, která mi na Linuxu chybí absolutně nejvíc, je nástroj pro práci s RAWy, případně kombinovaný s nějakou formou katalogu. Linux má k dispozici řadu projektů, jejichž funkčnost se částečně překrývá, ale žádný, který by uměl vše, natož na takové úrovni jako komerční projekty.
Máme tu tedy GIMP, který je vhodný na závěrečné úpravy, pokud jsou potřeba – osobně jej relativně často využívám na závěrečné ořezy, doostření (byť mi chybí původní přídavný plugin wavelett-sharpen), korekce barev (které za Boha nejsem schopen docílit v Rawtherapee) a podobné drobnosti. Ale neumí pořádně RAWy, tou lepší variantou je, že z něj jde při otevření RAWu zavolat externí nástroj.
Máme tu tedy Rawtherapee, dosti mocný program pro zpracování RAWů, který je ale v mnoha ohledech poměrně přeplácaný a mnohé volby se vzájemně negativně ovlivňují. Navíc se v něm nepříjemně pracuje třeba s ořezy a exportem.
Nic to ale není proti darktable, který je tak mocným nástrojem, že jej lze přirovnat k tomu, že brát si F-35 jako nástroj na nakrájení cibule je opravdu pitomost. Ostatně darktable už to schytal od Aureliena, já k tomu nemám moc co dodat. Na rozdíl od Rawtherapee jej nemám v krvi tolik, abych mohl říci více než toto: občas se mi export fotky v darktable povede tak, že mi spadne brada. V 99 % případů je to ale hrůza hrůzoucí.
Těmto nástrojům pak typicky chybí ve standardní verzi cokoli moderního, od nějakého content-aware odstraňování objektů, přes pořádně fungující AI upscaling (ano, chtěl bych ho, hoďte po mě klidně kamenem, ale fakt bych ho chtěl) až po katalogizaci.
Tu zase asi nejspíš nejlíp umí digiKam, má různé nástroje pro AI rozpoznávání lidí a tagování, jenže já s ním obvykle narážím na fatální problémy se stabilitou a ostatně: já nepotřebuji holý katalog bez ničeho dalšího, já chci nástroj, který bude mít vše v jednom.
Prostě něco jako Lightroom (300 Kč měsíčně), nebo Capture One (450 Kč měsíčně), ale zadarmo :-).
Pořádný jednoduchý zvukový editor
Před 24 lety jsem se jal digitalizovat vše, co jsem nashromáždil za předchozí dekády na audio kazetách. Za pomoci double-decku TEAC s Dolby B a SB Live 5.1 jsem v Cool Edit Pro (neptejte se, kde jsem jako študý chudent vzal licenci) vše zdigitalizoval a poté ty velmi nekvalitní / ohrané /třetí kopie záznamů upravoval.
Obvyklý postup, který skvěle zabíral, znamenal kombinaci použití odstranění šumu (na bázi vzorku z tiché části záznamu) a přidání už chybějících hloubek a výšek pomocí parametrického ekvalizéru, a to s následným exportem do WAV a poté pomocí OggDropXPd do Ogg Vorbis s vysokým datovým tokem. Vše to byl postupy na pár kliknutí a výsledek ve skvělé kvalitě.
Dnes máme třeba Audacity a jiné nástroje, ale v žádném nejsem schopen docílit té kvality a snadnosti a rychlosti práce s nástrojem, jaké jsem docilovat tehdy, před téměř čtvrt stoletím v nástroji, který byl už tehdy tak kvalitní, že jej Adobe koupila a vznikl Adobe Audition.
V moha věcech mi jednoduchost, svižnost a elegantnost Cool Edit Pro stále chybí (ostatně proto jsem nikdy už poté nedokázal používat nic víc než Adobe Audition 1.0).
Jednoduchou střižnu videa s podporou „bleeding edge“ ffmpegu
Kdysi na Windows 98 jsme měli famózní VirtualDub, to zejména pro digitalizaci záznamů z TV tunerů či VHS rekordérů. Pro zpracování byl spíše VirtualDubMod, který uměl exportovat do Matrošky včetně Ogg Vorbis zvuku. Jednoduché, dobře fungující nástroje, avšak napsané pro VXD model ovladačů Windows 9×, nikoli pro WDDM. Po konci VirtualDubu už jsem nic tak skvělého neviděl, ani nepotřeboval.
Na Linuxu máme řadu možností. Když pomineme hi-end střižny jako Kdenlive, nabízí se Avidemux. Jeho vývoj je ale notně za teoretickými možnostmi. Stále neumí plně AV1, o VVC nemluvě. Pro takové věci je potřeba sáhnout po ffmpegu, zde ale komfort obsluhy připomíná řízení chodu jaderného reaktoru na K-19.
Handbrake zase neumí některé věci, které má Avidemux ve filtrech či ffmpeg v nastaveních parametrů. Výsledkem tak je, že nadále páchám věci značně nekomfortním způsobem v příkazové řádce za pomoci ffmpegu, aktuálně typicky pomocí kodérů SVT-AV1 a Opusenc, které jsou jeho součástí.
Konečně univerzální aplikační obchod
Bolístkou Linuxu je, že GNOME má svůj Software, KDE má svůj Discover, Alexander Larsson z Red Hatu do toho přimíchal Flatpak (díky!), Canonical zase Snap (fakt ne díky), Mageia si jede svoje udělátko a stejně tak desítky dalších distribucí.
Nikde není žádný centrální obchod, kde by mohli tvůrci univerzálně publikovat, jako je tomu na Windows v Microsoft Store, na Androidu v Google Play, na Applu v App Store. Pokud jsem někde něco minul, prosím opravte mě.
Ne tak opožděný kancelářský balík
Microsoft Office má tisíc skvělých vlastností, které ale negativně kompenzuje tisíc softwarových hrůz, prohřešků proti ergonomii UI a katastrofických věcí proti UX. Celkově se ale ve Wordu pracuje s řadou věcí velmi elegantně a fungují skvěle, stejné platí pro Excel či PowerPoint a často jde o věci, které LibreOffice Writer, Calc a Impress ve vývoji víceméně ignorují.
Třeba víceúrovňové seznamy ve Wordu či podmíněné formátování v Excelu jsou věci, se kterými se mi u Microsoftu pracuje daleko lépe, nemluvě o integraci na cloudové služby, případně blížící se integraci s AI nástroji.
Zde ale tentokrát nespílám otevřeným projektům, zde jde spíše o to, že Microsoft vyvíjí aktivní úsilí, aby LibreOffice a spol. házel klacky pod nohy. Bylo by ale hezké, kdyby se ledy pohnuly dál i v oblastech, kde se po léta víceméně nehýbají.
Větší podporu ze strany výrobců železa
Nemohu vynechat bod, který vždy byl, je a bude bolístkou. Zatímco pro mnohé vývojáře je Linux přirozenou součástí jejich procesu, většina na něj zvysoka kašle (snad s výjimkou běhu věci na Androidu) a platí to tisícinásobně pro hry.
Zde zlepšení nenastane, ale zabrblat si směrem k Adobe, Bethesdě či Nvidii (jakkoli u ní se ledy už pohnuly) nelze opomenout. Ještě že máme třeba Valve a komunitu kolem Wine, kteří za Bethesdu zachraňují situaci.
Chybí či přebývá něco?
Před zhruba 15 lety bych ještě na seznam psal dvoupanelového správce souborů po vzoru Total Commanderu. Vývoj běžných správců v linuxových desktopech, reprezentovaný třeba v podobě současného Dolphinu a GNOME Souborů, mě ale přivedl k tak radikální změně ovládání OS, jakou bych si v roce 2009 nedokázal představit. Chybí někomu pořádně vyladěný správce souborů se dvěma panely (ne, mc opravdu takovým nástroje není, prosím pěkně).
Nebylo by dobré mít na Linuxu nějaké univerzální systémové AI řešení? Je to ode mě opovážlivá myšlenka, nicméně ve spoustě věcí jako uživatel jsem odkázán na Velkého bratra jménem Google, případně jemu podobné. Ano, existují i jiné systémy pro speech-to-text či překlady, ale ani ten lokální mozillí není tak dobrý, nemluvě o ChatGPT. Stejně tak chybí nějaký dobře natrénovaný svobodný model pro již zmíněný AI upscaling / sharpening / přidavač detailů do fotografií, za kterým by nestála nějaká „zlá korporace“.
Co naopak Linux moc nepotřebuje, ale i v roce 2025 bude z řady důvodů vznikat, jsou další samostatné distribuce (nedejbože miliónté klony Ubuntu), další desktopová prostředí (často beztak stavějící na Qt či GTK / nějakém cizím Wayland kompozitoru). Doufejme ale, že ubude dalšího vymezování se vůči ostatním (upstart, Mir, snap) ve prospěch vzájemné spolupráce.
ČLÁNKY DO MAILU