Hlavní navigace

Co nás čeká v roce 2021: linuxové distribuce, desktopy i hardware

8. 1. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Castle Rock Entertainment, Columbia Pictures, Sony Pictures, podle licence: Rights Managed
Shrnujeme aktuální dění a očekávané novinky tohoto roku v linuxových distribucích, desktopových prostředích, aplikacích, CPU či GPU. Rok 2021 bude rozhodně nabitý novinkami.

Systémy a distribuce

Pokud lze věřit roadmapě linuxové distribuce Mageia (většinou příliš ne), ještě nyní v lednu by mělo dojít na vydání finální verze Mageia 8. Osobně jsem osmičku zkoušel 14 dní v éře beta1 jako primární systém a fungovala již celkem dobře, pouze po jedné aktualizaci přestalo pracovat síťové rozhraní (což už je snad vyřešeno), takže celkově si myslím, že by to Mageia měla stihnout. Přinese přitom jádro Linux 5.10 a nejnovější verze všeho možného, jak je u Mageiy zvykem.

V březnu čekejme FreeBSD 13.0. Do té doby to bude souvislý sled finalizace vývojového procesu této verze (konkrétně ode dneška už by neměly být do verze 13 přidávány nové vlastnosti), po němž nastoupí sekvence tří beta verzí (únor) a tří RC (přelom února a března) a následně 23.3. vydání finální verze.

Fedora plánuje vydání 34. verze na závěr dubna. Proces vývoje nových verzí Fedory, zvažované i schválené novinky sledujeme průběžně, konkrétně z poslední doby zmiňme další práce na podpoře OOM, pokročilejší podporu btrfs (od 33. verze je pro Fedoru výchozí) a měl by se stihnout i přechod z PulseAudio na PipeWire. Jinak v kontextu Red Hatu připomeňme, že letos se mění pojetí projektu CentOS a jeho verze 8 skončí svoji životní pouť předčasně v tomto roce.

Ve druhé polovině dubna vyjde již tradičně nové Ubuntu, konkrétně verze 21.04. S ní budeme přesně uprostřed cyklu mezi dvěma LTS vydáními (20.04 a 22.04). Zde jako jádro můžeme čekat buď Linux 5.10, nebo 5.11, očekávat lze GNOME 40 (více viz dále) či podporu šifrování Ext4 bez nutnosti použít LVM. Každopádně Feature Freeze této verze nastane až 25. února, takže dejme Canonicalu ještě čas nás něčím překvapit.

V červenci se přidá openSUSE Leap 15.3, beta verze přijde teprve v polovině února, prozatím je tedy předčasné blíže rozebírat. Každopádně u openSUSE se dá držet i rolujícího vydání Tumbleweed, které je celkem spolehlivé i na běžné používání (používal jsem jej předloni jako hlavní OS zhruba rok bez problému).

Desktopová prostředí

V březnu bude vydáno desktopové prostředí GNOME ve verzi nikoli 3.40, ale prostě 40. Kromě toho, že tvůrci mění číslování, přinese čtyřicítka také přepracovaný vzhled prostředí. Časem budou následovat aktualizační vydání jako 40.1, 40.2 atd. Další verzí pak bude na podzim (cca září) GNOME 41.

U KDE můžeme očekávat pokračující práce na všech prvcích prostředí, od základu v podobě Frameworks až po samotný desktop Plasma. Už nyní jsme v době, kdy tvůrci hlásí, že KDE lze přijatelně používat na Waylandu a lze tedy předpokládat, že v roce 2021 se KDE Plasma na Waylandu stane plně funkční věcí bez chyb v renderingu a absencí ve funkcionalitě. Vedle samotného prostředí pak bude zajímavé sledovat vývoj ve známých nástrojích, které často přesahují svojí kvalitou či významem KDE jako takové. Na mysli mám zejména grafický editor Krita a nelineární střižnu Kdenlive, případně synchronizační nástroj KDE Connect s foto nástroj digiKam.

Xfce se bude pozvolna posouvat k dalším inovacím, ale zde se budeme muset nechat spíše překvapit, jak to půjde a co se stihne. Ostatně Xfce teprve nedávno přešlo na GTK3 a do toho se objevilo GTK4 a stále se pracuje na vylepšování Waylandu, přechodu od PulseAudio k PipeWire, dalších a dalších novinkách v systemd (aktuálně třeba připomeňme přechod Fedory od sotva nasazeného EarlyOOMsystemd-oomd) a tak by se dalo pokračovat.

Ještě víc na vodě by stály všechny prognózy týkající se LXQt, resp. LXDE. Tedy vlastně ne, druhé jmenované prostředí lze komentovat jednoduše: vývoj v podstatě neprobíhá a s koncem GTK2 je otázkou, zdali se v budoucnu najde někdo odvážný a zdali vůbec vyvstane potřeba případně provést přepsání do GTK3 či GTK4. Spíše bych se divil, Hong Jen Yee se vyjádřil svými činy už dávno a máme tu LXQt, jehož výhodou je, že těží z Qt5 knihoven a práce tak mohou zčásti navazovat na tento vitální projekt, nikoli probíhat formou archeologických vykopávek kolem GTK2.

Nerad bych ale dal na Wayland a spol. příliš velký důraz, typická linuxová distribuce i typická linuxová aplikace samozřejmě může plnohodnotně fungovat bez Waylandu, systemd, PipeWire (samozřejmě jsou výjimky). Pročež projekty jako upstart, ALSA či LXDE nechť klidně uživatelé nadále užívají.

Další nástroje

Před několika dny skončila podpora Adobe Flash, pročež tento nástroj si můžeme nejen, ač převážně z hlediska webu zařadit mezi již mrtvé technologie. Neznamená to automaticky, že by se Flash přestal používat. Jedna věc je totiž obsah ve Flashi na internetu a existence Flash Playeru, druhá pak vývojářské nástroje.

Flash jako vývojové prostředí pro interaktivní obsah byl již dávno přejmenován, dnes jde o Adobe Animate, jehož poslední verze 2021 (21.0.1) vyšla zhruba před měsícem a přidala například předvolby pro rychlý export projektu jako video, nebo animovaný GIF, nebo HTML5 canvas a další a další vylepšení. Každopádně pokud jsme Flash na internetu po léta neměli rádi, tak tento „velký Flash/Animate“ je poměrně sympatický nástroj pro tvorbu obsahu, který už řadu let podporuje export do HTML5, byť dokonalé to není. To jen tak pro zajímavost.

Na co se těší celý grafický svět používající open-source nástroje, je jistě vydání GIMPu 3.0, případně sledování vývoje budoucí verze 3.2, které nás letos čeká. GIMP je v tuto chvíli ve fázi vývojové verze 2.99.4. Tvůrci o Vánocích dodávali, že jsou si plně vědomi vydání GTK 4.0, ale práce na přechodu k nové verzi nezačnou dřív, než bude vydán GIMP 3.0. Tak doufejme, že trojka vyjde co nejdříve a distribuce ji rychle nabídnou, protože vypadá skvěle. A že se brzy též objeví na ní postavený fork Glimpse.

Hardware

Plány na uvádění nového železa do oběhu mají často vratké základy a někdy se mění na poslední chvíli. Do toho nám navíc zasáhl Covid-19 a uvedení nových produktů jsou často spíše papírová než reálná. Následující přehled tak berte s určitou rezervou a pro podrobnější informace případně zamiřte k no-Xovu textu na diit.

Ještě na leden zatím cílí AMD s mobilními APU Cezanne na bázi CPU architektury Zen3 a GPU architektury Vega+, vyráběno 7nm procesem. Dále AMD uvede mobilní Radeony RX 6000 a také levnější desktopový model Radeon RX 6700 (XT – objevily se ale již zprávy, že se karta snad odsouvá na březen). Od Nvidie čekejme nižší model GeForce RTX 3060. Pro vše jmenované platí souvislost s veletrhem CES 2021, který samozřejmě proběhne online formou.

Na únor je zatím uváděna 20GB varianta GeForce RTX 3080 Ti, což je sice číselně 3080, ale vlastně jde spíše o „okousaný“ model 3090 s nikoli 24GB/384bit pamětmi, ale jen 20GB/320bit.

V březnu bychom se mohli dočkat (jisté to zatím není) grafické karty na bázi ještě nižšího GPU AMD Navi 23, což je očekávaný model s pouze 2048 stream procesory (Navi 21 obsahuje 5120). Každopádně celý IT svět čeká na uvedení procesorů Intel Core generace Rocket Lake, 14nm čipů s CPU architekturou Sunny Cove, která přinese nárůst IPC, ale současně také pokles počtu jader nejvyššího modelu z 10 na 8 a podle prvních testů nijak neohrozí procesory AMD na jejich pozicích.

AMD EPYC 64core
Autor: AMD

AMD EPYC 64core

Někam do prvního čtvrtletí ještě spadne uvedení serverových procesorů AMD EPYC Milan, tedy generace postavené na nejnovějších CPU jádrech architektury Zen3. To bude pro Intel další nemalý problém – od něj vedle Rocket Lake čekejme tak akorát Tiger Lake-H, což je varianta s více CPU jádry (až 8), ale nižším grafickým jádrem (jen 32 EU namísto 96 v současném Tiger Lake čtyřjádru) a navíc výrazně vyšším TDP 45 W.

Snad někdy ve druhém čtvrtletí možná Intel konečně uvede Xeony generace Ice Lake, tedy vyráběné 10nm procesem. Ale ruku do ohně za to asi nedá nikdo.

Intel Xeon Platinum
Autor: Intel

Intel Xeon Platinum

V průběhu prvního pololetí bychom se měli dočkat také GeForce RTX 3050 a GeForce RTX 3070 Ti. Uvádění dalších a dalších GeForce bude závislé na tom, jak se bude Nvidii dařit výroba GPU, protože na nižší modely se typicky používají čipy s nějakou vadnou částí, z níž pak právě vyplyne například užší paměťová sběrnice či menší počet jader. RTX 3050 by však měla nést vlastní nižší GPU GA107 a TDP jen 90 W, pročež bude zajímavá pro všechny, kdo nechtějí v herní grafice utopit jednu výplatu.

Intel někdy ve druhém pololetí tohoto roku uvede nástupnickou desktop platformu Alder Lake. Rocket Lake tak bude mít poměrně krátký život, spíše to vypadá jako vycpávka pro překlenutí prvního pololetí (protože reputace stávající platformy Comet Lake je u bodu mrazu), neb Alder Lake přináší výraznou změnu socketu a napájení, přechází z LGA1200 na LGA1700 a nejen já tajně doufám, že přinese hned zpočátku minimálně 12 a výhledově i 16 CPU jader (jinak by ostatně jeho uvedení proti Ryzenu 5950X či jeho nástupci nemělo smysl). Každopádně letos do světa Intelu konečně naplno přijde podpora PCI Express 4.0.

Intel LGA1200 vs LGA1700
Autor: VideoCardz

Intel LGA1200 vs LGA1700

Když už jsme to naťukli, tak na přelom léta a podzimu je očekáván příchod vylepšené CPU architektury AMD Zen3+. Jestli se tak stane ještě před uvedením Alder Lake a rovnou s nějakým vylepšeným Ryzenem 5960X, nebo až po něm, nelze předvídat. Každopádně někdy na podzim by po desktopovém Alder Lake měla přijít i mobilní verze.

V posledním čtvrtletí se pak předpokládá vydání vylepšených variant Radeonů RX 6000 na bázi nějaké lepší varianty výrobního procesu GPU (případně jak je u AMD zvykem, dalším vyladěním řízení spotřeby). Intel by měl vydat již poodhalenou grafickou kartu Xe GD2 s 8GB pamětí a Nvidia snad zahájí výrobu svých GPU na 5nm procesu u TSMC – zde připomeňme, že veškeré 5nm kapacity u TSMC si nasmlouval Apple, ale nejnovější informace hovoří o tom, že v průběhu tohoto roku hodlá TSMC navýšit 5nm výrobní kapacity na dvojnásobek, takže snad bude rozumně prostoru pro všechny.

Root tip

SK Hynix DDR5 RDIMM

SK Hynix DDR5 RDIMM

Letos by pak měly x86 stroje u Intelu začít s DDR5 pamětmi a pomalu se tak začne uzavírat éra DDR4, které si svůj slavný příchod na trh odbyly s vynikajícím procesorem Core i7–5960X „Haswell Refresh“ a HEDT platformou Intel X99.

Jak ale sami tušíte, polovina výše uvedeného stojí tak trochu na vodě a proměnných je příliš na to, aby bylo možné dát za všechny tyto informace ruku do ohně. Kdybych ale mohl připojit jedno osobní přání, tak vedle obligátního zrychlování kompresních nástrojů pro formát AV1 bych se letos rád dočkal alespoň počáteční testovací verze projektu x266. A samozřejmě jakékoli další zlepšení kvality kódování opusenc, případně nová verze standardu Opus, je též vítáno.