Dočkali jsme se
Vydání Debianu Lenny bylo původně plánováno na září roku 2008. Později se ovšem ukázalo, že plán je jedna věc a jeho uskutečnění věc druhá. Problémů bylo větší než malé množství a někteří odhadovali, že Lenny nevyjde dříve než před polovinou roku 2009.
Čtěte článek: Kdy vyjde Debian Lenny? Zřejmě mezi březnem a červnem 2009.
Vývojáři však byli optimističtí a na počátku února stanovili nové datum: 14. února, tedy na Valentýna. Ačkoliv většina uživatelů přistupovala k tomuto smělému datu velmi opatrně, vedoucí projektu byl však pevně přesvědčen, že k vydání skutečně dojde: Víkend okolo 14. února je předběžným datem pro vydání. Probírali jsme to se všemi zapojenými týmy (kterých je opravdu hodně) a datum všem z nich vyhovuje.
Čtěte článek: Debian Lenny finišuje a vyjde možná 14. února
Vadí vám zdržení Lennyho?
Tak se nakonec i stalo a v sobotu 14. února spatřil Debian Lenny světlo světa. Zároveň vznikl jeho budoucí nástupce – Debian Squeeze. Pokud vše půjde podobně jako u předchozích verzí, měli bychom se té příští verze dočkat opět přibližně za dva roky. Prodlevu mezi vydáními shrnuje následující tabulka:
Verze | Jméno verze | Datum vydání | Od předchozí verze |
---|---|---|---|
1.1 | Buzz | 17. června 1996 | – |
1.2 | Rex | 12. prosince 1996 | šest měsíců |
1.3 | Bo | 5. června 1997 | šest měsíců |
2.0 | Hamm | 24. července 1998 | rok a dva měsíce |
2.1 | Slink | 9. března 1999 | osm měsíců |
2.2 | Potato | 15. srpna 2000 | rok a šest měsíců |
3.0 | Woody | 19. července 2002 | dva roky |
3.1 | Sarge | 6. června 2005 | tři roky |
4.0 | Etch | 8. dubna 2007 | dva roky |
5.0 | Lenny | 14. února 2009 | dva roky |
Co je nového, Lenny?!
Nový Debian Lenny přináší řadu novinek včetně podpory standardů FHS v2.3 a LSB 3.2, což by jej mělo činit kompatibilním s výrobci software, kteří se těmito standardy řídí. Co se týče podpory architektur, Lenny běží na dvanácti architekturách zahrnujících Sun SPARC (sparc), HP Alpha (alpha), Motorola/IBM PowerPC (powerpc), Intel IA-32 (i386) a IA-64 (ia64), HP PA-RISC (hppa), MIPS (mips, mipsel), ARM (arm, armel), IBM S/390 (s390) a AMD64 a Intel EM64T (amd64).
Vývojáři také oficiálně deklarují podporu netbooků Asus Eee PC, takže ani v tomto směru nezůstává nová verze pozadu za aktuálními trendy. Užitečný je zejména nový balíček eeepc-acpi-scripts
. Mezi důležité novinky patří i podpora nových procesorů ARM EABI, která nabízí efektivnější spolupráci s moderními i budoucími procesory ARM. Port nazvaný Armel tak nahrazuje nyní již zastaralý a nepodporovaný port Arm.
K dispozici je samozřejmě také řada novějších verzí balíčků. Debian je ale obecně spíše konzervativní distribucí, takže má raději osvědčené verze proti těm skutečně nejnovějším. To se odráží také ve verzích jednotlivých aplikací. Za zmínku určitě stojí ty nejčastěji používané a sledované:
Balíček | Verze | Balíček | Verze | Balíček | Verze |
---|---|---|---|---|---|
KDE | 3.5.10 | GNOME | 2.22.2 | Xfce | 4.4.2 |
LXDE | 0.3.2.1 | GNUstep | 7.3 | X.Org | 7.3 |
OpenOffice.org | 2.4.1 | GIMP | 2.4.7 | Iceweasel | 3.0.6 |
Icedove | 2.0.0.19 | PostgreSQL | 8.3.6 | MySQL | 5.0.51a |
GCC | 4.3.2 | jádro Linux | 2.6.26 | Apache | 2.2.9 |
Samba | 3.2.5 | Python | 2.5.2 a 2.4.6 | Perl | 5.10.0 |
PHP | 5.2.6 | Asterisk | 1.4.21.2 | Emacs | 22 |
Inkscape | 0.46 | Nagios | 3.06 | Xen | 3.2.1 |
Celkem je v Lennym více než 23 tisíc softwarových balíčků, přičemž 72 % z nich bylo aktualizováno na novější verzi. Lenny je také prvním vydáním Debianu, které je distribuováno také na Blu-ray médiích.
Vývojáři se věnovali také zlepšení bezpečnosti celého operačního systému. Výsledkem je například automatická instalace bezpečnostních záplat už během instalace, snížen byl i počet aplikací se setuid bitem a ve standardní instalaci je také otevřeno méně TCP portů. Některé balíky jsou navíc kompilovány tak, aby byly odolnější proti některým typům útoků. I konkrétní balíky (například PHP) obsahují dodatečné bezpečnostní záplaty.
Jak instalovat
Jako obvykle je k dispozici mnoho způsobů, jak Debian nainstalovat, celkem je na serverech přes 500 obrazů médií připravených ke stažení. Sáhnout můžete po malé instalaci (takzvaná „netinst“), kdy na CD či USB disk nainstalujete jen malý obraz (200 či jen 40 MB) a zbytek je během instalace stahován z internetu.
Druhou možností je pak stažení plných instalačních médií. Tady můžete zvolit mezi sadou CD, větších DVD či nově Blu-ray. Není třeba stahovat všechna nabízená média, libovolné chybějící balíčky je možné později doinstalovat z internetových repositářů. Jen na Blu-ray disky se podařilo dostat všechny balíčky ke každé architektuře. V ostatních případech se jedná o sadu více médií.
K dispozici je opět textový i grafický instalátor, volba vhodné varianty je na uživateli, obě nabízejí shodnou funkčnost. Vyzkoušeli jsme grafickou instalaci z netinst (200 MB) média, kdy se část balíků stahuje během instalace z internetu. Kompletní instalace od zavaděče až po restart počítače trvala těsně pod deset minut. Můžete si prohlédnout video s celým průběhem:
Máte-li zájem, můžete srovnat ještě s kompletním průběhem textové instalace:
Instalátor
Podle dostupných informací čekalo vydání Lennyho především na instalátor, jehož vývoj se zdržel. Jak už bylo zmíněno, k dispozici je jak textová, tak i grafická varianta se stejnou sadou funkcí.
Instalátor umožňuje nově instalovat za pomocí braillského řádku a hlasového syntezátoru. Tato zařízení jsou velmi důležitá pro zrakově postižené uživatele. Všechny uživatele pak potěší možnost vytvoření šifrovaných oddílů už během instalace. Vše může z pohledu uživatele proběhnout zcela automaticky, instalátor nabízí asistované rozdělení disků včetně použití šifrovaného LVM. Mazání disku je pak ale otázkou několika desítek minut, systém pravděpodobně přepisuje disk náhodnými daty.
Další dříve velmi diskutovanou novinkou je možnost zavedení firmware pro některá zařízení. Vývojáři se dříve intenzivně přeli o to, jak naložit s binárními kusy kódů, které je třeba před použitím některých zařízení pomocí ovladačů zavádět. Nakonec bylo rozhodnuto, že budou „bloby“ zařazeny do vydání. Instalátor nyní umí sám zavádět potřebný firmware nebo si jej od uživatele vyžádá na přenosném médiu.
Vývojáři také vyzdvihují novou vlastnost instalátoru, který v případě dostupnosti připojení k internetu automaticky aktualizuje všechny instalované balíky, aby po byl systém už při prvním startu aktuální. Instalátor je nyní lokalizován do 63 jazyků, včetně češtiny. Plná škála je k dispozici pouze v grafickém instalátoru, textová instalace zahrnuje „pouze“ 50 jazykových variant, což je způsobeno problematickým zobrazováním některých znakových sad v textovém režimu. Čeština je k dispozici v obou případech (viz video výše).
Další vylepšení
Mezi další novinky patří zařazení SELinuxu do standardní instalace systému. Všechny potřebné utility a moduly jsou tedy automaticky po instalaci Lennyho k dispozici. SELinux je ale stále potřeba aktivovat přidáním parametru selinux=1
při startu jádra. Pokud aktualizujete z Etch, nainstalujte si ručně balíček selinux-basics
. Sám vám nepřijede.
Čtěte seriál Jak správně na SELinux.
Lenny mění po letech standardního logovacího démona. Klasickou dvojici syslogd a klogd nyní zastupuje jeden univerzální démon rsyslog. Ten je kompatibilní s původním sysklogd a jeho konfiguraci naleznete v /etc/rsyslog.conf
. Pokud aktualizujete z Etch, odstraňte ručně sysklogd
a nainstalujte rsyslog
.
Proti Etch byla také v Lennym vylepšena podpora UTF-8. Většina balíků už nemá s podporou problémy, zbývá jen osmnáct balíků s vážnými potížemi a devět balíků s menšími problémy. Podpora moderního kódování je tedy již téměř dokonalá.
Mezi další zásadní novinky, které Lenny přinesl, patří nová live CD média. Ta můžete získat na webu debian-live.alioth.debian.org a jedná se o plnohodnotné systémy, které není třeba instalovat. Startovat je můžete z CD, DVD, USB či přímo ze sítě. K jejich vytvoření byl použit nástroj live-helper.
Nový stable Debian vychází pro všechny architektury s jádrem 2.6.26. Pro 32bitové procesory AMD (Athlon/Duron/Sempron) už neexistuje samostatné jádro s přívlastkem -k7
, ale všechny x86 procesory nyní využívají balíček jádra -686
, který je možné použít bez ohledu na výrobce procesoru.
Lenny je novým králem
Debian je jednou z nejpoužívanějších serverových linuxových distribucí. Jeho uživatelé si jej cení především pro neuspěchanost vydání a přísnou konzervativnost. V tomto ohledu Lenny očekávání splnil, vyšel sice s půlročním zpožděním, ale přinesl řadu zajímavých novinek a vydání zbytečně neuspěchal. Etch je mrtev, ať žije Lenny a jeho nástupce Squeeze.