Hlavní navigace

Co se v roce 2018 v open-source nestihlo

David Ježek

Jsou ale věci, které se v open-source světě nedaří dlouhodobě či průběžně a připomínají tak třeba éru čekání na Duke Nukem Forever. Server Phoronix připravil seznam toho, co se letos (zase) nestihlo.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Novueau a přístup Nvidie (jako každý rok)

Phoronix ve svém článku se seznamem zklamání správně poznamenává, že je nereálné očekávat, že by Nvidia poskytovala dokonalou podporu pro vývoj open-source ovladačů pro její GPU. Doplňme, že firma dlouhodobě zastává postoj, že její ovladače obsahují architektonické know-how, které je konkurenční výhodou oproti AMD – pomiňme, že tento argument působí už dobrých 10 let poněkud trapně, vzhledem k tomu, že AMD sama většinu vývoje linuxových ovladačů realizuje veřejně v otevřených ovladačích jako radeonhd či AMDGPU. Ale budiž, Nvidia už před lety hlásala, že její ovladače pro jiné systémy sdílí většinu kódu s Windows a lze si představit, že tam opravdu nechce otevřít kód světu třeba z důvodů týkajících se karet Quadro či Tesla.

Každopádně to nic nemění na tom, že vývojáři nouveau nemusejí sedět před přecpaným stolem plným laskomin od Nvidie. Stačí jim celkem drobty v podobě podepsaných firmwarů, případně nějaká ta nekritická dokumentace pro nové GPU architektury. A tím „nové“ jsou stále myšleny i nedobře funkční generace grafik Nvidia sahající až k druhé generaci „Maxwell“, tedy například GeForce GTX 980, což je karta uvedená na trh v září 2014 (tedy před více než čtyřmi roky).

Jen-Hsun Huang, Nvidia
Autor: Hassan Mujtaba

Jen-Hsun Huang, Nvidia

Od té doby stihla Nvidia uvést tři další generace grafik („Pascal“/GTX 1000, „Volta“/Titan V a „Turing“/GTX 2000) a „Maxwell 2.0“ je už dnes poměrně zastaralou záležitostí, nicméně stále bez rozumné podpory v nouveau – stejné platí samozřejmě o pro ty tři další, novější architektury. Přitom nejde o chybějící drobnosti, ale o zcela zásadní věci jako nefunkční řízení frekvencí karet, které činí běh těchto GPU s nouveau velmi pomalým.

Grafické rozhraní pro ovladače GPU

Samozřejmost ve světě Windows, pravý opak u open-source ovladačů na Linuxu. Zatímco o Intelu i AMD můžeme říci, že jejich otevřené linuxové ovladače jsou relativně kvalitní (z hlediska podporovaných funkcí i rychlosti běhu), chybí jim však plnohodnotné ovládací aplikace pro nastavování parametrů. Ostatně i to, co má Nvidia u svého proprietárního ovladače, nabízí jen zlomek funkcionality Windows ovladače (což je ale zčásti dáno samozřejmě i jinými API, které se na Windows používají a v neposlední řadě dostupností her).

Schéma ovladače AMDGPU

Schéma ovladače AMDGPU

AMD v minulosti jednu chvíli dumala nad otevřením zdrojového kódu své Qt GUI aplikace Radeon Software Settings, na což nakonec nedošlo (můžeme se pouze domnívat, jestli to souviselo s AMDGPU, kdo ví, zdali by světlo mohl vnésti třeba Marek Olšák). Aktuálně vývoj z hlediska Radeonů spíše směřuje k tomu, že potřebné GUI aplikace vzniknou v rámci desktopových prostředí. Jenže zatím kromě malých dílčích nástrojů nic velkého s kompletní funkcionalitou neexistuje.

WireGuard stále není v mainline větvi jádra

Zabezpečený VPN tunel WireGuard to stále do linuxového jádra nestihl. Možná to stihne během nejbližších verzí, k tomu je však potřeba zapracovat na šifrovacím API Zinc.

Podíl Linuxu na Steamu pod 1 %

Největší herní platforma světa stále ukazuje čísla, která podíl Linuxu posazují obvykle pod 1% hranici. Bez ohledu na vše, co Valve kolem Linuxu v posledních 5+ letech činil (od samotného Steam klienta pro Linux, Steam OS či nověji Steam Play), se toto číslo nemění k lepšímu. Zde by samozřejmě bylo potřeba větší zastoupení AAA herních titulů, což jde zčásti ruku v ruce s podporou v nejvyužívanějších enginech (jako Unreal Engine, CryEngine, či jakkoli se Bethesda zas rozhodne přejmenovat GameBryo, atd…).

Výkonové problémy GNOME Wayland

Na seznam přidává Phoronix i některé výkonové problémy GNOME běžícího na Waylandu. Konkrétně zmiňuje pomalost běhu s více monitory oproti stejné konfiguraci na X.Org serveru.

GNOME/Wayland
Autor: Kamil Páral

GNOME/Wayland

X.Org stále na linuxových desktopech

Tento bod je poměrně kontroverzní. Existuje skupina nadšenců do Waylandu, ale také neméně tak velká skupina fanoušků X, kteří poukazují na to, že Wayland neobsahuje všechnu funkcionalitu X.Org. A také lze jistě tvrdit, že poměrně velké skupině uživatelů Linuxu je vlastně jedno, na čem jim prostředí běží, hlavně že běží a jejich základní programy fungují dobře.

Každopádně Phoronix konstatuje, že Wayland je ve vývoji už 10 let a přesto nadále přetrvává X.Org v linuxových distribucích. Na tomto místě připomeňme, že jej jako výchozí stále má i loňské Ubuntu 18.04 LTS, které hodlá Canonical podporovat 10 let. Minimálně do roku 2024 je tak život X.Org v majoritní linuxové distribuci zajištěn – alespoň pokud bude existovat Ubuntu/Canonical.

Na Ubuntu budeme moci sledovat, jestli pro příští LTS cyklus už Wayland adaptuje jako výchozí. Distribuce nyní běží na GNOME a jelikož v rámci Fedory v Red Hatu už Wayland nasadili, lze předpokládat, že letošní vydání Ubuntu přechod na Wayland snad už zrealizují a pro verzi 20.04 LTS bude rozhodnuto. Svou roli v tom ale může sehrát podpora pro Nvidii (resp. její uzavřený ovladač), případkě KDE KWin (což souvisí s Kubuntu).

Xfce 4.14 stále nevyšlo

Už na Xfce 4.12 jsme si počkali setsakra dlouho a příchod verze 4.14 s kompletním přechodem na GTKv3 se také prodlužuje.

GIMP 3.0 stále v nedohlednu

Podobně jako Xfce, i grafický editor GIMP stále dlí jednou nohou v GTKv2 světě. Verze 3.0 stále není hotova, takže čekání pokračuje. Loni nás potěšilo alespoň vydání 2.10, které přineslo pro mnoho prvků programu znatelné zrychlení, podporu vyšších barevných hloubek a podobné příjemné věci.

Výkonové problémy Linuxu jako takového

Tento bod nesouvisí s faktem, že velikost projektu Linux stále narůstá a už dávno nejde o jednoduchý systém z doby 90. let. Daleko větší problém Linuxu (a nejen jemu) z hlediska výkonu nadělal zejména Intel, v širším slova smyslu ale všichni výrobci implementující technologie jako spekulativní vykonávání instrukcí, hypert-hreading apod. Řeč je samozřejmě o chybách typu Spectre, Meltdown, děravosti HT a všech odvozeninách těchto věcí, jejichž záplatování postupně ukusuje další a další kousky výkonu operačním systémům.

Intel se snažil benchmarkování svých CPU se zapnutými opravami zakázat v licenci (což bylo dost velké chucpe a později to bylo zase odvoláno), OpenBSD nekompromisně vypnulo HT a tak bychom mohli pokračovat. Z hlediska linuxových distribucí Phoronix hovoří o tom, že některé výkonové optimalizace oprav se do distribucí stále mnohdy ještě nedostaly prostě proto, že mnoho distribucí nesestavuje své balíčky s korekcemi jako link-time optimizations (LTO), multi-versioning (FMV), lepšími nastaveními kernelu atd. V tomto ukazuje cestu třeba Clear Linux, což by nemělo překvapit, když jde o distro vytvářené samotným Intelem.

Žádný vítězný next-gen souborový systém

Oracle před lety odkoupil společnost Sun, čímž efektivně odřízl teoretickou možnost začlenit ZFS do Linuxu. Btrfs stále není v takovém stavu, že by za něj všichni dali ruku do ohně (ostatně Red Hat od něj dává ruce spíše dál a pracuje na vlastním systému Stratis, odvozeném od XFS).

Hans Reiser má už víc než dekádu jiné starosti než Reiser 4, který tak skomírá a rozhodně není ve stavu ve kterém býval mohl být (nemluvě o případném Reiser 5, že) a tak se mnohé (i velké) distribuce prostě spoléhají na starý dobrý Ext4. Tedy souborový systém, který je tu s námi už víc než 10 let. To i Microsoft mezitím stihl uvést ReFS, ačkoli NTFS svými schopnostmi ani omylem nenahrazuje.

Dobrou volbou pro mnohé subjekty se jeví být ZFS on Linux (hodlá jej nasadit i FreeBSD), pro některá specifická nasazení jsou tu třeba vyvíjené systémy Bcachefs či F2FS od Samsungu.

Diners Vánoce 2019

Chytrý telefon s GNU/Linux

Žádný telefon se skutečně svobodným / open-source systémem, jak by si to představoval Richard M. Stallman, se neobjevil. Zatím ani není jisté, že přijde letos. Projekt UBports z tohoto hlediska není dobře zajištěn, jde o komunitní projekt s velmi omezenou škálou podporovaných zařízení a malým množstvím aplikací.

V podobně nehotovém stádiu je i KDE Plasma Mobile. Slibně vypadá telefon Librem 5 od Purism, ale půjde z hlediska poměru parametrů vůči ceně o hodně drahou záležitost (ve srovnání s masami levných čínských Androidů). Na Androidu založený ReplicantOS staví na zastaralé verzi 6.0. Kdy, resp. jestli něco rozumného vzejde od Gaëla Duvala, autora Mandrake Linuxu, je těžké nyní předjímat.