Hlavní navigace

Názor k článku Crowdfunding na prolamování nechvalně proslulé herní ochrany Denuvo od T.Lama - "Autorské právo (pod nějž lze licence řadit) je...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 10. 2020 23:40

    T.Lama

    "Autorské právo (pod nějž lze licence řadit) je vlastně potvrzení monopolu. Společnost autorovi garantuje monopolní práva na jeho duševní vlastnictví, a tím se snaží povzbudit k větším inovacím..."

    Tomuhle bludu někdo vážně věří? To, že mám zaručený zisk, mě k inovacím právě netlačí. Třeba Baťa prý zakazoval svým podřízeným patentovat, protože pak byli neustále pod existenčním tlakem, že je někdo okopíruje a tak se museli o to víc snažit. Ve výsledku měli víc inovací a vyšší zisk, než kdyby jen žili z licencí nebo z patentů.

    Motivací k inovacím není větší zisk plynoucí z monopolního postavení, ale to, že když nebudete inovovat, tak někdo jiný inovovat bude a vy skončíte na dlažbě.

    Že někdo není schopen přežít bez ochrany od státu, je jeho problém. Asi zvolil špatný obchodní model. Nebo jeho produkt není až tak dobrý. Vážně netušim, proč bychom měli uměle udržovat při životě něco, co není schopno se samo uživit.

    Jen tak mimochodem, toto sice neni vlákno o patentech, nicméně to s duševním vlastnictvím souvisí a pěkně ten příklad ukazuje, že ty vaše nesmysly o tom, že bez duševního vlastnictví by nebyly inovace, jsou totál hovadina.

    myego.cz/item/e­konomicka-krize-a-ruka-trhu?fbclid=I­wAR1E9s4T-AkxJ_kWIm78RHd­ty7tHdcHdU0Ru­aJadyeoau1_QvtTDRmWDh­ec

    Utilitaristické hledisko, že patenty "podporují vědecký vývoj", též nemá žádné důkazy. Existují spíše důkazy o opaku. Nedávno vyšla kniha Against intellectual monopoly od dvou ekonomů z Washington University (M. Boldrin a D.K. Levine), kteří se zaměřili právě na empirické posouzení této obhajoby. Vzali si na mušku i Jamese Watta a jeho parní stroj. Výsledek je následující:
    Watt na svou myšlenku přišel roku 1764. Patent dostal 1769. V roce 1775 byl patent prodloužen do roku 1800. Po obdržení patentu se Watt soustředil na pronásledování všech vylepšovatelů jeho nápadu a žil z těchto poplatků. Mnoho vylepšení parního stroje od jiných vynálezců (W. Bull, R. Trevithick, A. Woolf) bylo drženo v tajnosti až do vypršení Wattova patentu, protože nechtěli skončit jako několik před nimi. Ve 31 letech během Wattova patentu se každý rok v průměru vyprodukovaly stroje v celkovém výkonu 750 koní. Ve 30 letech po zrušení patentu to bylo v průměru více než 4000 koní ročně. A nejlepší na celém příběhu? Po vypršení Wattova patentu vyráběl více než předtím za stejnou cenu. Zaprvé se konečně začal soustředit na produkci a vylepšování místo sbírání poplatků, zadruhé byl znám svou kvalitou, takže měl stále dostatek zákazníků (Thompson, 1847; Lord 1923)."