Hlavní navigace

Debian oslavil 25 let: za čtvrt století je všechno jinak

17. 8. 2018
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Debian
Podobně jako Slackware, i Debian už je na světě více než čtvrt století. Každopádně Debian roku 1993 byl výrazně jinačí než Debian roku 2018, což pro Slackware neplatí.

Skromné počátky

Stejně jako u Slackwaru, najdeme u Debianu na počátku jednoho člověka – otce zakladatele stojícího na počátku projektu, konkrétně Iana Murdocka (✝2015), jehož jistě netřeba představovat.

Ian Murdock

Jeho úvodní text k ohlášení vzniku Debianu je celkem vtipný. Řečeno jeho slovy, neudělal jen nějaké změny v SLS, aby to nazval novým systémem. Prostě dal [Debian] dohromady poté, co nějakou dobu používal SLS a obecně s většinou tohoto OS nebyl spokojen. A dospěl k závěru, že bude jednodušší začít od nuly sám. My mu za to dodnes můžeme tam nahoru děkovat, protože Debian je jednou ze zcela klíčových linuxových distribucí (zejména pokud do toho zahrneme i Ubuntu).

Balíčkovací systém

Látání distribuce ručně nebylo dlouhodobě udržitelné, pročež po verzi 0.91 vznikal základ balíčkovacího systému. Byla napsána utilita dpkg a další věci, na čemž se pracovalo v průběhu roku 1994. V březnu následovalo vydání verze 0.93 Release 5, kterou lze považovat za moderní vydání Debianu a na konci téhož roku Release 6. V březnu 1996 v době příprav na vydání 1.0 (které nakonec vyšlo jako 1.1) Ian Murdock odchází.

Postupem doby tehdy Debian dostal vlastní balíčkovací systém deb a příslušné nástroje. Právě tato vlastnost a také pravidelnost vydání systému a způsob řízení jsou jedny z důvodů, proč na Debianu staví Ubuntu (a tím pádem přeneseně halda dalších odvozeních distribucí, které často představují víceméně jen *buntu s upravenou konfigurací, jako třeba Greenie).

A léta plynula

Jelikož se k Debianu „nachomýtla“ hodně velká komunita nezávislých vývojářů (v počátcích jej dokonce rok sponzorovala GNU/FSF), rostl postupně počet podporovaných platforem a počet balíčků / programů distribucí nabízených. A také kernelů, kde vedle Linuxu historicky můžeme zmínit jak GNU Hurd, tak třeba BSD.

Ale postupně: dvojková řada Debianu v polovině roku 1998 přišla pro i386 a Motorolu 68000. Verze 2.1 přidala o rok později Alpha a Sparc, 2.2 v polovině 2000 přidala PowerPC a ARM. Roku 2002 vyšel Debian 3.0 a počet platforem značně vzrostl: i386, Motorola 68000, alpha, Sparc, PowerPC, ARM, HP PA-RISC, IA-64, MIPS, MIPS (DEC), IBM s/390. Balíčků už byly tisíce a toto vydání jako první přineslo instalační DVD obrazy.

S verzí 3.1 v červnu 2005 přišel též neoficiální port na platformu AMD64. V dubnu 2007 vyšel Debian 4.0, již bez Motoroly 68000 (dostupná v unstable větvi), ale za to ofiko s AMD64. Počet balíčků mířil ke 20 tisícům, počet vývojářů překročil 1 tisíc.

O další dva roky později přichází Debian 5.0, který přidává podporu novějších ARM architektur. Šestková řada vychází v únoru 2011, a to s jádrem 2.6.32 bez uzavřených firmwarů, případně v podobě nových portů kfreebsd-i386 a kfreebsd-amd64.

Sedmičková řada v květnu 2013 přináší multiarch, specifické nástroje pro nasazení v cloudu a podporu UEFI. Osmičková řada v dubnu 2015 přechází od sysvinit na systemd, čímž zavdává příčinu k velké kritice a vzniku forku Devuan, který pokračuje bez systemd. Balíčků už je přes 40 tisíc.

Aktuální devítkové vydání přišlo na svět loni v červnu s více než 50 tisíc balíčků. Budoucí desítkové vydání se zatím rýsuje, aktuálně to z nových vlastností vypadá na zapnutý AppArmor v základu, Wayland jako výchozí pro GNOME 3.xx a linuxové jádro dostatečně nové, aby podporovalo SMBv3.

Kam míří?

O Debian netřeba se zásadně bát. Má daleko širší skupiny lidí kolem sebe, ostatně přežil i smrt zakladatele a řady dalších vývojářů. Otázkou, kterou si v souvislosti se systemd ale mnozí kladou, je to, zdali se projekt nedal na scestí.

Názory se pochopitelně různí. Kolem Debianu je spousta konzervativních lidí, kteří rádi vzpomínají na léta devadesátá. A narozdíl od Slackwaru jim jejich snění Debian narušuje. PulseAudio či systemd již adoptoval, Wayland je další na řadě a tento proces bude jistě pokračovat (a třeba bude pokračovat i Devuan, který se snaží alespoň částečně odolávat).

UX DAy - tip 2

Debian zkrátka už dávno není jen dobrý základ pro linuxové hackování, přehrávání DivX/Xvid videí v MPlayeru či elitářské hraní několika málo portovaných AAA her jako Alpha Centauri či Heroes of Might and Magic III. Je dnes obřím projektem, který má tisíce podporovatelů a vývojářů, který má své (volené) „byrokratické“ struktury a postupy.

A kterému popřejme hodně štěstí do budoucna.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.