Hlavní navigace

Domén nepřibývá a platy v IT rostou, vysvětluje zdražení Ondřej Filip

28. 11. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Sdružení CZ.NIC se rozhodlo zvýšit velkoobchodní cenu domény na 145 korun bez daně. Co k takovému rozhodnutí vedlo? Nebylo by možné ušetřit místo zdražení? Zeptali jsme se ředitele CZ.NIC Ondřeje Filipa.

Sdružení CZ.NIC včera oznámilo, že od 1. ledna 2019 zvýší velkoobchodní cenu domény .CZ o 20 korun. Nově tedy budou registrátoři hradit za každou doménu roční poplatek 145 korun.

Předchozí úprava ceny proběhla před sedmi lety, kdy byla velkoobchodní cena za doménu snížena ze 140 na současných 125 korun bez daně. Na současnou změnu jsme se zeptali Ondřeje Filipa, ředitele sdružení CZ.NIC.

Kdo má pravomoc rozhodnout o zvýšení ceny za doménu?

Čistě formálně o tom rozhoduje představenstvo. To ale musí spolupracovat s kolegiem, které přijímá rozpočet. Rozhodlo o tom tedy představenstvo po jednání s kolegiem, které schválilo rozpočet na příští rok.

Jaký je hlavní důvod ke zvýšení ceny po sedmi letech?

Důvody jsou dva. Počty domén už prakticky nerostou, za rok 2018 bude nárůst jen asi 1,5 % a predikce na rok 2019 je ještě nižší. Možná zaznamenáme i pokles, to je klidně možné. Zároveň se většina vstupů zdražuje, pro nás jsou hlavním nákladem platy a investice do bezpečnosti a stability. V posledních letech byly v IT růsty platů až o desítky procent. Je tedy logické, že i my na to musíme reagovat. Pro CZ.NIC je klíčové udržet si odborníky v oboru odpovídajícím ohodnocením. V neposlední řadě jsme měli značné náklady na stavbu nových DNS stacků a zabezpečení, díky kterým se výkon a zabezpečení našich DNS stacků řadí mezi nejlepší na světě. Růst nákladů v posledních sedmi letech začíná překonávat naše příjmy z domén, proto jsme se rozhodli cenu zvýšit.

Nebylo by vhodnější při nižším zájmu o nové domény cenu spíše snížit?

To je zajímavá otázka, kterou jsme se zabývali velmi intenzivně. Nejsme první, kdo v evropském prostoru zdražuje. Mluvili jsme o tom s představiteli švédského registru, který zdražil dvakrát a v obou případech to naopak zájem o domény podpořilo. Podobnou věc nám říkali i kolegové z Kanady, podle kterých se po zvýšení ceny doména stala více veřejně diskutovanou a podpořilo ji to v růstu. V Británii vzrostla cena dokonce o 50 % a také k významnému poklesu nedošlo.

Netvrdím, že se to stane nutně i v České republice, ale není třeba se bát, že by došlo k nějakému výraznému poklesu počtu domén. Navíc je potřeba zdůraznit, že jsme zdražili o dvacet korun ročně, což je částka, kterou málokdo vnímá.

Můžou zaměstnanci CZ.NIC tedy očekávat plošné zvýšení platů?

Jak se pohybují individuální platy samozřejmě nekomentujeme, ale z toho, jak se vyvíjejí platy v ostatních IT firmách, lze očekávat v příštím roce růst mezd i u nás.

Nedávalo by větší smysl zeštíhlit celou organizaci a přestat se věnovat okrajovým projektům jako Turris?

Tohle jsme samozřejmě velice dlouze diskutovali a ke zdražení jsme přistoupili až po některých úsporných opatřeních. Třeba náklady na marketing šly o desítky procent dolů. Je potřeba si ale uvědomit, že konkrétně Laboratoře CZ.NIC nám přináší přibližně dvacet procent příjmů a některé projekty jsou podporovány z národních grantů nebo jsou financovány Evropskou unií.

Část našich projektů je zisková, třeba jako open-source projekt BIRD. U některých projektů se ale zisk dá jen těžko realizovat, třeba jako u Tablexie nebo vydávání knížek, které dáváme zadarmo, provozování zrcadel kořenových DNS serverů nebo osvěty pro děti. To jsou projekty, u kterých jsme váhali, zda je máme omezit. Nakonec jsme se rozhodli v nich pokračovat.

Jak je na tom Turris? Vydělá si na sebe nebo se dotuje ze správy domén?

Turris je několik projektů. Před třemi lety jsme rozjeli původní bezpečnostní projekt, který nikdy nebyl koncipován jako ziskový. Lidé pracující na bezpečnostních aktualizacích nebo analyzující bezpečnostní hrozby si na sebe těžko mohou nějak vydělat, ale tak to bylo dopředu plánováno. Vývoj Omnie je naopak zisková činnost, která pomáhá platit lidi, kteří na Turrisu pracují.

Předpokládá se, že i Mox bude ziskový projekt?

Samozřejmě, jinak bychom to nedělali. Mox by měl být ziskový projekt, ale ten ještě nenastartoval, takže se nemůžeme bavit o konkrétních číslech. Mox je z hlediska svého designu a použití hodně inovátorský, takže jdeme do neznáma. Ale v plánu je určitě, aby byl ziskový.

Výroba hardware je pochopitelně zisková, neprodáváme hardware pod cenou. Samozřejmě to neplatí o původním „modrém Turrisu“.

Pokud by se celá komerční část Turrisu zrušila, mělo by to pozitivní dopad na rozpočet?

Bezprostředně by to znamenalo velkou ztrátu. Pokud bychom rozhodli, že už se Turris nebude dál rozvíjet, mohli bychom vývojový tým zmenšit na několik lidí, kteří by jednou za čas vydali firmware obsahující opravy bezpečnostních chyb. To by samozřejmě nějaké peníze ušetřilo. Ale součástí projektu Turris je celá řada projektů a grantů placených Evropskou unií či národními zdroji. Jde například o službu honeypot-as-a-service, což jsou bezpečnostní analýzy, dále Cyber Threat Intelligence, MoQoS, LUDUS, Safer Internet a další. Pro CZ.NIC by to tedy ani v delším horizontu žádná významná úspora nebyla, protože by se adekvátně snížila i příjmová část.

Schvalují provoz podobných projektů také členové sdružení?

Členové jsou informováni každý rok o činnosti sdružení. Velké projekty, které vyžadují svou kapitolu v rozpočtu, schvaluje kolegium v rámci schvalování rozpočtu. Kolegium je tvořeno po šesti zástupcích z komor ISP, registrátorů a držitelů domén a doplňují je zástupci ČTÚ, MPO, Hospodářské komory a Agrární komory ČR.

Ozývají se mezi členy hlasy volající po zeštíhlení CZ.NIC, který by řešil jen správu domény?

Takový názorový proud mezi členy může být, ale je minoritní. Kolegium rozhodlo o novém rozpočtu jednohlasně.

Může se cena za doménu v budoucnu znovu snížit nebo bude tlak stále opačný?

Na to neumím dnes odpovědět. Samozřejmě to možné je za předpokladu, že by začaly dramaticky růst počty domén. To ale není příliš pravděpodobný scénář.

UX DAy - tip 2

Jaký bude mít zvýšení velkoobchodní ceny dopad na koncové ceny registrátorů?

Zkušenosti například ze Švédska jsou takové, že registrátoři promítli zvýšení ceny ještě trochu víc. Oni jsou ve stejné situaci jako my, největší náklady mají v personáliích. Hledají taky nové cesty, jak lidi uživit a trh už neroste jako dřív. Ve Švédsku tedy registrátoři využili zvýšení ceny a ještě mírně navýšili vlastní marži.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.