Hlavní navigace

Dopad oprav na chybu v Intel iGPU, uhlíková neutralita Microsoftu

Dopad oprav na Ivy Bridge a Haswell, problémy s výrobními kapacitami Intelu i v roce 2020, TSMC rekordně poroste, Rav1e zrychluje až o 30 %, Microsoft chce vymazat své uhlíkové škody v atmosféře.
David Ježek 19. 1. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Dopad první verze GPU oprav na výkon Intel Ivy Bridge a Haswell

Server Phoronix provedl první měření zjišťující, jaký je výkonnostní dopad prvních oprav na bezpečnostní chyby v GPU, které používají procesory generací Ivy Bridge a Haswell / Haswell Refresh (vše čipy 22nm éry).

Vliv záplat na CVE-2019–14615 alias „iGPU Leak“ se samozřejmě liší hru od hry, nicméně je poměrně drastický, dosahuje propadu výkonu až o desítky procent, více u generace Haswell.

Dlužno dodat, že v Intelu se samozřejmě pracuje na tom, aby budoucí záplaty tento propad výkonu co nejvíce eliminovaly.

Otázkou, která napadne asi každého při vzpomínce na leden 2018 a Spectre/Meltdown, je, zdali se v nadcházejících měsících a letech objeví další varianty odhalených chyb v integrovaných grafikách, s ohledem na penetraci trhu dodejme: nedejbože na ARM platformě. A také zdali někdo zapátrá i v čipech AMD.

Nedostatečná výroba u Intelu i v roce 2020, naopak TSMC očekává rekordní růst

Z důvodu nemožnosti přejít z 14nm na menší výrobní procesy bude i v roce 2020 Intel neschopen dodávat zákazníkům potřebné množství procesorů. Už nyní se tak ví, že mnozí se obracejí směrem k AMD, a to i v segmentu mobilních procesorů. Očekávat tak letos můžeme více desktopových sestav i notebooků s procesory AMD Ryzen.

AMD vyrábí své čipy primárně u TSMC, a to 7nm výrobními procesy. Firmě se přitom vede dobře s dokončováním vývoje 5nm výrobní technologie, kdy výtěžnost už dosahuje slušných hodnot a kupříkladu Apple už disponuje vzorky 5nm čipů pro příští iPhony. TSMC tak očekává, že právě 5nm proces zvýší její příjmy až o rekordních 20 %. Neplánuje přitom výstavbu továrny v USA ani přes zvyšující se tlak Washingtonu.

Rav1e opět zrychluje

V Rustu psaný AV1 encoder od Xiph.org přichází s vývojovou verzí Rav1e p20200115. Ta je nejen rychlejší v kompresi videa, ale také se rychleji kompiluje její kód. Každopádně zrychlení komprese videa má dosahovat až 30 % na nejvyšší rychlosti komprese (10), kdy Rav1e v nové verzi také vytváří video s o něco vyšší kvalitou obrazu. Kupříkladu pomalejší nastavení rychlosti komprese 4 nyní poběží zhruba o 5 % času déle. Jinak zkompilovaný projekt je zhruba o polovinu menší.

Microsoft chce být uhlíkově neutrální do roku 2030

Planeta se otepluje, má se za to, že zodpovědný je moderní člověk a má se (už desítky let) za to, že určitě by k řešení nemalou měrou přispělo omezení uhlíkových emisí. Microsoft nyní do tohoto procesu jde metodou all-in. Firma ohlásila, že do roku 2030 by chtěla dosáhnout uhlíkové neutrality a v následném období do roku 2050 dokonce být natolik uhlíkově neutrální, že vymaže svoje historické škody na životním prostředí od založení firmy, tedy od roku 1975. Řekněte WOW!

Ale vážně. President Microsoftu Brad Smith tuto novou firemní cestu komentuje slovy, že k nápravě nestačí jen dosáhnout uhlíkové neutrality. Do roku 2050 by tak Microsoft měl odstranit z prostředí svoji uhlíkovou stopu, myšleno tu vzniklou kvůli spotřebované elektrické energii.

Firma se vedle vlastních interních iniciativ rozhodla spustit projekty i pro dodavatele a zákazníky, aby i jim pomohla snížit jejich uhlíkovou stopu. Do nového fondu na inovace v oblasti klimatu investuje 1 miliardu dolarů. Pokrok v celém procesu bude zveřejňován každé dva roky v novém Environmental Sustainability Report. Na neutralizaci své uhlíkové stopy Microsoft pracuje už od roku 2012.

Z hlediska uhlíkových emisí Microsoft rozlišuje tři kategorie. První jsou klasické přímé emise, které jsou vytvářeny různými aktivitami (jako je např. jízda autem). Druhá kategorie jsou nepřímé emise jako elektřina spotřebovávaná budovami ve firemním kampusu. U těchto kategorií se chce Microsoft dostat téměř na nulu do roku 2025 (tedy zejména přejít na obnovitelné zdroje energie pro datacentra a budovy). Do roku 2030 chce firma přejít na elektroauta a získat pro své kampusy v Silicon Valley a Puget Sound certifikace Living Future Institute Zero Carbon a LEED Platinum.

Největším problémem bude ale třetí kategorie emisí. Ta zahrnuje obecně vše ostatní, což mimo jiné znamená emise vzniklé služebními cestami zaměstnanců, celou životní dráhu produktů (včetně eletřiny použité zákazníkem po koupi zařízení). Pro většinu společností dle Microsoftu přitom platí, že trojka svou velikostí přesahuje jedničku a dvojku dohromady. Firma by tak ráda do roku 2030 snížila třetí kategorii na polovinu, primárně skrze svoji „interní uhlíkovou daň“, kterou paltí každá divize v závislosti na své uhlíkové stopě, kteréžto peníze pak jdou na snahy o udržitelnost. Výše zmíněná miliarda je pouze malou vstupní částkou na dané aktivity.

Mimochodem, jednou z firem, která se aktivním odstraňováním CO2 z atmosféry už delší dobu zabývá, je Carbon Engineering se zkušebním provozem v Britské Kolumbii. Finančně za ní stojí nejen ropní giganti, ale třeba také Bill Gates.