Hlavní navigace

Endless OS: linuxová distribuce nejen pro výuku se vzhledem Androidu

Luděk Šťastný

Dotykové ovládání dnes vládne a společně s jednoduchým a přívětivým mobilním systémem vytváří jednoduché prostředí pro uživatele. Můžeme mu toto možnost nabídnout také v Linuxu a v přátelském balení?

Doba čtení: 22 minut

Sdílet

Jak to vše začalo

Výukové linuxové distribuce sleduji již mnoho let a postupem času se vyvíjely nesmírně zajímavým směrem. Začínal jsem dle mého názoru velmi povedeným Edubuntu, které se však od verze 14.04 již nevyvíjí, i když do běžného Ubuntu lze jeho aplikace stále doinstalovat. 

Podobný osud potkalo i Uberstudent, openSUSE Education Life, Fedora Education Spin, Qimo for Kids, Guadalinex Edu nebo Doudou Linux. V dnešní době nám tedy zbývá na Ubuntu či Debianu založený desktopový Ubermix, AcademiX či Emmabuntus a velmi zajímavé řešení pokrývající serverové i desktopové potřeby škol Debian EDU Skolelinux

Skolelinux pečlivě sleduji a od verze 9 se jedná o opravdu použitelný a stabilní systém s vynikající a rychle se rozvíjející dokumentací, díky níž je radost zprovoznit školní učebnu. A nakonec nemohu nezmínit zajímavý na aktuálním LTS Ubuntu založený desktopový Zorin OS, který kromě komerčních a nekomerčních verzí nabízí i edukační, podobné řešení by se mi společně se serevovým Zentyalem také založeným na LTS Ubuntu velmi líbilo ve firemní sféře vedle klasických enterprise distribucí.

Upřímně řečeno však neznám školu, která by některou z těchto distribucí aktivně využívala a také zájem dětí je pramalý. Zabývám se dětskými tábory u koní, což je alespoň na první pohled jiný obor, správa serverů, školení a programování mě však stále baví a bavit asi již nepřestane, proč tedy ve volných chvílích neukázat zájemcům něco z tohoto technického světa. Na různých linuxových akcích jsem obdržel DVD s Fedorou i SUSE, které jsem dětem rozdal, ani ty je však moc nezajímaly. Opravdu zaujmout děti a zdaleka nejen je dokázal až Android se svým dotykovým a uživatelsky jistě přívětivým ovládáním, proto se nedivím, že jej více či méně nenápadně využívají grafická prostředí jiných OS, taková je dnešní realita.

Nemá smysl zavírat oči před skutečností, v tomto světě jsem proto, abych se něco naučil a trčet na místě nemá smysl. Osobně mi vyhovuje kombinace hloupého mobilního telefonu (který nabíjím jednou za dva měsíce) a klasického linuxového desktopu, který bez jakýchkoliv problémů běhá na mém zhruba dvanáctiletém armádním stroji Panasonic Toughbook CF-30. Recenzi si můžete přečíst na mých stránkách, s tímto notebookem mohu řádit venku za každého počasí. Od otce jsem dostal zdarma cca pětiletý chytrý telefon od společnosti Sony, pro který neměl využití, a já jsem si konečně dlouhodobě otestoval dotykové ovládání a systém pořádně prozkoumal. Delší dobu jsem zkoušel vše možné, nakonec s radostí zůstanu u své původní kombinace, která mi vyhovuje.

Před několika měsíci jsem shlédl velmi zajímavou přednášku Jiřího Eischmanna:

Díky této přednášce jsem se na Endless OS podrobněji podíval a musím poděkovat za ochotu ohledně mých dotazů. Linux pro všechny kouty světa, který je vhodný pro celý svět, tedy i obyvatele Mexika, Keni, Tanzánie, Mongolska nebo třeba Jordánu:

Pojďme se na to mrknout trochu více. Jako základ využívá Debian, upravené GNOME, OSTree dnes přejmenované na libostree a od verze 3 balíčky Flatpak, o kterém dnes slyším především v souvislosti s distribucí Fedora. Flatpaky sleduji společně se Snapy již delší dobu a připomínají mi PBI balíky z dřívějších dob PC-BSD, nyní True OS. Vhodný i pro místa, kde připojení k internetu zdaleka není samozřejmostí, ano, jako šité pro mě, já také rád pracuji v divočině a úplně se spoléhat na internet bych nerad.

K dispozici jsou offline články z Wikipedie, které zastřešuje parádní encyklopedie ve slušivém balení a samostatné aplikace popisující zvířata, astronomii, sport a mnoho jiného, to by se mohlo líbit i dětem. Systém vypadá jako Android, prý jsou na něj uživatelé zvyklí, a to mohu potvrdit. Nemá smysl si nalhávat, že majitel koňského stáda v mongolské jurtě se dnes ještě nesetkal s mobilním telefonem a tímto systémem. Endless byl testován v různých lokalitách s různými lidmi a vychází vstříc jejich potřebám, paráda.

Zase další distribuce, není to ale tak trochu jedno?

Linuxových distribucí není zase tolik jak by se mohlo zdát, máme zde pár hlavních, které další využívají jako základ plus pár velmi exotických. Zkoušel jsem jich opravdu mnoho a s radostí jsem zjistil, že je zcela fuk, u které zrovna vysedávám. Potřebuji se dostat na internet, řeším si své táborové účetnictví, využívám aplikace pro astronomii a okolní přírodu a rád programuji zatím v jazyce C, Python, moderním Pascalu a systému TADS3 pro tvorbu textových her. Zjistil jsem, že:

  • Pokud si sednu k SUSE, Fedoře, CentOSu, Ubuntu, Debianu nebo Q4OS s LXDE, XFCE, GNOME, MATE, TRINITY, KDE nebo něčím podobným, systém si za pár hodin upravím k obrazu svému, doinstaluji balíčky a mohu vše výše uvedené bez problémů zprovoznit.
  • Pokud mám před sebou Slackware, situace je stejná, jen s balíčkovacím systémem to není tak přímočaré, kombinace slackpkg+ a sbopkg, gslapt a sourcery nebo slpkg samotné vše řeší a následně pracuji s podobným komfortem jako s distribucemi výše.
  • Jako fanda všeho nového si ale asi nejčastěji sedám k Arch Linuxu. Špičková wiki, čerstvé balíčky, uživatelský repozitář AUR, po několika doporučeních nečekaně stabilní systém a parádní podpora Raspberry PI je pro mne v současné době asi nejvhodnější, jen není od věci těch balíčků neinstalovat zase tak moc, objem aktualizací není zrovna malý. Mým potřebám plně vyhovuje plus mám zde stále udržovanou 32bitovou verzi pro starší stroje, Blackarch jako z oka vypadnuvší penetrační distribuci Kali a přeci jen drobet přívětivější Manjaro plus další zajímavé deriváty, výborně. V Archu si mohu otestovat zajímavé technologie z jiných distribucí, např. Snapper ze SUSE, Kubernetes z RHEL nebo kontejnery, případně si vyzkoušet aplikace vysloveně pro podnikové nasazení typu Odoo a Flexibee. Je snad jen škoda, že můj oblíbený YAST ze SUSE zatím k dispozici není, na serveru tedy alespoň prozatím využívám přívětivý Webmin. S Flatpaky si však mohu hrát také, případný přechod z interního balíčkovacího systému právě na něj by nemusel být tak bolestný.
  • Také bychom neměli zapomínat na Windows. Poslední skutečně aktivně využívaná verze je v mém případě XP, desítky s linuxovým subsystémem, editorem VSCode a potřebnými knihovnami jsou ale parádní a pokud mám dobrý důvod s nimi pracovat, rozhodně se nebráním.

Takže suma sumárum zde mám distribuci, která mi sedne asi nejvíce, plus kupu dalších, s nimiž mohu bez omezení pracovat. Paráda, proč si tedy nevyzkoušet další? Žádná totiž není horší nebo lepší, jsou tvořeny lidmi pro lidi a místo kritizování všem raději poděkuji za skvělou práci. Jen se neukvapit, všechny výše uvedené systémy jsem měl možnost prozkoumat delší dobu a ani u Endlessu neudělám výjimku, recenzi píši až po několika měsících aktivního používání.

Pojďme už konečně na ten Endless

Ke stažení nabízí dvě živé verze, základní má zhruba 2 GB a ta plná pěkných 18 GB, které budete linkou na vesnici stahovat pěkně dlouho. Zkusím ale obě, nerad mluvím nebo píši o něčem, co neznám. Jdeme instalovat… sakra, chce to po mě vymazat celý disk bez možnosti výběru. Na to nejsem zvyklý, ale chápu, že to s využitím OSTree bude mít své důvody.

Ale moment, je zde i možnost instalace vedle Windows. U svého Panasonicu mám více disků, na jednom je Arch a na dalším mé oblíbené Windows XP, kde hnízdí pár starších užitečných aplikací, s nimiž to ve Wine není zrovna jednoduché (a na tom třetím Q4OS plus XPQ4, což je parádní kombinace ke zlobení fandů do Linuxu, určitě vyzkoušejte). Tak jo, zmenšíme NTFS oddíl a jdeme instalovat, ale spouštěcí soubor exe vyhazuje chybu. Jdu na fórum: podporována jsou jen 64bitová Windows, tak to mám smůlu. Nevadí, XPčka půjdou na chvíli pryč a pak se uvidí.

Zkusil jsem oba obrazy. Autoři uvádějí, že u základní verze není problém další programy následně doinstalovat pomocí Centra aplikací. To je pravda, ochudil jsem se však o parádně zpracovanou encyklopedii, která je v plné verzi hezky integrovaná do systému a v té základní nikoliv. Škoda jen, že české články zde nejsou, ty musím řešit stažením české Wikipedie offline pomocí jiných dostupných aplikací.

Volba je tedy každém z nás, já zůstávám u instalace pomocí plného obrazu. Návod jak obraz přenést na USB je k dispozici na stránkách projektu, viz odkaz níže v sekci Dokumentace. Vše funguje tak, jak má, kdo zná Android a GNOME, v prostředí se rychle zorientuje a uzpůsobí si systém pomocí centrálního nastavení k obrazu svému. Po tomto úkonu spouštím Centrum aplikací a po synchronizaci repozitářů veškeré balíčky aktualizuji plus moje prvotní verze 3.5.7 může být povýšena na 3.5.8 a 3.5.9, nakonec restartuji a bez jakýchkoliv chyb zde mám čerstvě aktualizovaný systém.

Vysvětlení procesu aktualizace jsem nalezl nalezl na webu. Ikony aplikací na ploše systému lze přetažením seskupovat do složek plus využít řádek pro jejich vyhledávání. Všechny nainstalované aplikace však ikonu nemají. Vždy doporučuji prozkoumat Centrum aplikací, kde situaci vyřešíte kliknutím na Přidat z plochy nebo Odstranit z plochy. V době psaní článku vyšla nová aktualizace 3.6, která přináší především nesmírně zajímavý nástroj pro práci s kontejnery podobný aplikaci Docker pocházející z dílny Red Hatu s názvem Podman, jehož největší výhodu pro systémy na bázi OSTree představuje možnost spouštění bez práv administrátora.

Dokumentace

Čím déle po tomto světě chodím, tím více si cením kvalitní dokumentace. Z Archu jsem zvyklý na parádní parádní wiki, která alespoň u mě zcela nahrazuje klasickou online i PDF dokumentaci, která je k dispozici u RHEL, SLES, Ubuntu nebo Skolelinuxu.

Něco takového jsem však nenašel, systém není asi určen primárně pro administrátory a vývojáře, takže se alespoň dívám na podporu, kde naleznu odkazy podobné klasickým how-to či faq. V pořádku, to bude zatím muset stačit.

Přímo v systému je zabudována offline dokumentace s názvem Help center, kde je k nalezení podobný stručný návod jako na webových stránkách projektu, úplně jako by z oka vypadl chm souborům nápovědy z Windows. Pro řešení problémů je naštěstí k dispozici fórum, které jsem často využíval při řešení nejasností.

Souborový a balíčkovací systém

Na stránkách podpory autoři jasně popisují, že ač je systém založen na Debianu, žádné legrace s apt si neužijeme. Rozhodně ne jako běžní uživatelé, vývojáři zde mají mnohem větší možnosti, což chápu, jen opatrně, většina z nás asi nebude zvyklá na takto koncipovaný systém. Je zde použita technologie OSTree za stejným účelem jako je to např. u systému Android, souborový systém je určen pouze pro čtení a aplikace je možné instalovat pouze do oddělených sandboxů pomocí Flatpak. S Flatpaky jsem se dosud příliš nesetkal, v Archu je možné tento systém využívat, upřímně řečeno jsem ale zatím neměl potřebu. Více se o této technologii dočtete například na webu podpory.

Musím uznat, že kombinace OSTree a Flatpak parádně plní svůj účel. Zpočátku jsem se obával malého množství dostupných aplikací, naštěstí jsem byl vyveden z omylu a téměř vše potřebné je k dispozici plus snad každý den přibývají programy další. Zde dle mého názoru tvůrci perfektně skloubili omezení, přívětivost a možnosti Endless pro cílovou skupinu uživatelů.

Musíme si však uvědomit, že Flatpak alespoň zatím nepodporuje CLI, což představuje omezení např. u mého oblíbeného správce Midnight Commander, nástrojů pro firewall nebo vývojového prostředí FreePascal, viz sekce níže. Pokud se bez nich neobejdete a přesto Vás zaujal koncept OSTree, určitě vyzkoušejte velmi zajímavou Fedoru Silverblue s nástrojem Toolbox a můžete si přečíst zajímavé srovnání nebo aktuální článek na článek na Rootu. Příjemně mě překvapila frekvence aktualizací balíčků, zde si připadám podobně jako v Arch linuxu. Ostatně, koncept OSTree a sandboxů k něčemu podobnému sám vybízí.

Základ máme hotov a jdeme zkoumat dostupné aplikace. Rád bych, aby na mě systém a co nejvíce aplikací mluvilo hezky česky.

Doporučuji velmi pečlivě projít Centrum aplikací, kde jsou přehledně rozdělené jednotlivé Flatpaky dle kategorií. Vše je maximálně jednoduché, lze vyhledávat, instalovat, odinstalovat a aktualizovat systém, hodila by se možnost zjistit datum přidání jednotlivých aplikací jejich tvůrci. Výukové aplikace o zvířatech, dinosaurech, biologii, astronomii, historii, mýtech, sociálních vědách nebo matematice jsem očekával. Někoho potěší možnost doinstalovat virtuální školu, informace o světové literatuře, architektuře, malířství nebo rady začínajícím maminkám. Jsem velmi rád, že projekt využívá aplikace z projektu KDE EDU známé např. z Edubuntu.

Pro mladé vývojáře a bastlíře zde máme aplikace známé z Raspberry Pi, nechybí Scratch, BlueJ nebo práce s roboty, také výuka Blenderu, HTML, CSS a základů objektově orientovaného programování je k dispozici. Vývojářům je obecně přáno, dostupných editorů a IDE je mnoho, prozkoumejte sekci Vývojářských nástrojů. Jen zatím zdaleka všechny nejsou zcela použitelné, viz níže.

Hráči rozhodně nepřijdou zkrátka, hry z projektu KDE EDU, Battle for Wesnoth, Widelands, 0AD, Pingus a jiné jsou k dispozici v obrovském množství. Potěší i podpora Steamu. Emulátory MS-DOS DOSBox, ZX Spectra Fuse a amigácký FS-UAE jsem také nalezl, zamrzí jen zatím chybějící WINE. K dispozici je alfa verze Phoenicis PlayonLinux, pomocí níž jsem však žádnou aplikaci nemohl nainstalovat, snad příště. Ani projekt Winepak u mě nefungoval uspokojivě.

Přehrávače multimediálních souborů, internetové prohlížeče, textové editory, správa kontaktů, jednoduché napojení na sociální sítě, slovníky, CAD a GIS aplikace a jiné znamenají, že Endless desktop je plně použitelný jako pracovní/herní a při řádném seznámení se se systémem i vývojářská stanice. Pochopitelně s omezením, která přináší OSTree a absence možnosti doinstalovat balíčky z Debianu. Osobně jsem s konceptem velmi spokojen.

Lokalizace je pro mě důležitá stejně jako pro běžného uživatele. I v příkazové řádce mám rád češtinu včetně mrtvých znaků a její nastavení často není zrovna triviální, grafická prostředí jsou naštěstí mnohem přátelštější. Pokud prozkoumám seznam oficiálně podporovaných podporovaných jazyků, češtinu zatím nenaleznu. Rozhraní GNOME však lokalizované je, takže není důvod se obávat. Česká klávesnice je také funkční hned po instalaci, při níž jsem tento jazyk zvolil.

Jediný skutečný problém byla lokalizace LibreOffice, kterou jsem však vyřešil, jak ukážu níže. Mírně zklamán jsem byl z virtualizace, přeci jen VirtualBox již nějaký ten pátek využívám. Projekt GNOME naštěstí nabízí nástroj GNOME Boxes, který je jednoduchý a svoji práci plní dobře, nejnovější verze systému 3.6 obsahuje zajímavou aplikaci pro správu kontejnerů Podman. Nejvíce mě zamrzela chybějící lokalizace u výukových aplikací, která je však pochopitelná, obrovské množství textu a následná korekce by zaměstnala spoustu lidí.

Pracujeme bez internetu

Když zkoumám dostupné aplikace, je stále jasnější, kam autoři míří. Znovu doporučuji pečlivě prozkoumat encyklopedii, její rozsah je obrovský. Nainstaloval jsem offline prohlížeče Webarchiver a Kivix, lokálně lze stáhnout obrovské množství dat, ať již se jedná o různojazyčné Wikipedie v různých formátech, informace o sportu, vědě a vývoji, dokumentaci k různým linuxovým distribucím nebo poněkud mohutnější StackOverflow v zim formátu. Pro země s omezeným internetem se jedná jistě o parádní řešení, já podobně řeším i vývojářskou stanici, viz níže.

Telemetrie a bezpečnost systému

Endless je firma a musí vydělávat. Canonical zkoušel v Ubuntu placený obchod, u nového RHELu mi pro stažení distribuce nestačil běžný e-mailový účet, což naštěstí po pár dnech již nebyla pravda, Windows zdarma nejsou a abych mohl plnohodnotně pracovat s Androidem, musím aplikacím povolit dívat se snad i do mé misky s pastvou…

Pokud jsem systém dobře pochopil, Endless zatím ve spolupráci se společností Angaza umožňuje koncovým uživatelům nákup pomocí aplikace Pay as you Go, která je v systému přítomna, ale pokud nevyužíváte HW přímo od nich, nemůžete těchto služeb využít, zde tedy nemám obavy. Ostatní telemetrii lze vypnout v Nastavení GNOME. Pokud využíváte prohlížeč Google Chrome, tak při jeho prvním spuštění a u editoru VSCode postupujte podle návodu.

Následně si síťový provoz můžete zkontrolovat Wiresharkem, viz níže. Systém jako celkový na bezpečnost určitě zaměřený není. V jádře je sice zkompilován IPtables, žádné grafické rozhraní pro nastavení firewallu však dispozici není a ani můj oblíbený nmap/zenmap jsem nenalezl. Pro detailnější informace a důvody proč tomu tak je doporučuji prostudovat dotazy na podpoře nebo jiné v komunitě.

V repozitáři Flathub je však možné stáhnout Wireshark, případně využít virtualizační nástroj GNOME Boxes a např. pomocí distribuce Blackarch nebo Kali vesele testovat. Běžný uživatel to zřejmě neřeší, ale co administrátor nebo vývojář? Tam je situace na první pohled složitější, lze využít např. výše popsané řešení nebo kombinaci typu Tails a Ubuntu Privacy Remix, dnes DiscreetePrvní každou další verzí opravuje nové chyby, druhý se zatím vyvíjet přestal. 

Distribuce pro vývojáře

Je nad slunce jasné, že např. Arch Linux cílí na zcela jiné uživatele, než Endless. Jak je ale možné, že v Centru aplikací naleznu přímo sekci pro vývojáře a snadno získám aplikace Vim, Emacs, Geany, Glade, GNOME Builder, Netbeans, Eclipse, volná IDE od Jetbrains nebo VSCode (škoda, že moji oblíbení Lazarus a QT Creator zatím chybí)?

Zde je krásně vidět síla Flatpaků, k vývoji ale potřebuji i takové věci jako kompilátory gcc, clang, různá SDK nebo pythoní balíčkovací systém pip. Po přečtení podrobností na webu podpory vidím, že o zapojení vývojářů autorům skutečně jde, pokud např. řeším zprovoznění jazyka Python a dívám se na fóra, mohu i zde příkazem

$ pip3 install --user foo

doinstalovat balíčky z repozitáře pip. Následně poprvé spustím VSCode, doinstaluji podporu pro tento jazyk a otevřu zdrojový soubor, editor mě sám vybídne k doinstalaci pylint a po odsouhlasení v terminálu spustí

$ /usr/bin/python3 -m pip install -U pylint --user

Bublinová nápověda ke klíčovým slovům také funguje, vše je připraveno a mohu programovat stejně jako v jiných distribucích. Ještě doplním svůj oblíbený dokumentační nástroj Zeal s pythoní dokumentací a mohu programovat i bez internetového připojení. Máme tu také oblíbený Stackoverflow. Ten bych také rád, mohu použít ZevDocs, ale také výše uvedené offline prohlížeče WebArchives a Kiwix. První nabízí jeho stažení o velikosti cca 140 GB včetně indexů. Druhý to samé zřejmě bez nich o zhruba 134 GB plus menší dvougigové archivy v ruštině, španělštině a portugalštině.

Pokud vás zajímá vývoj samotného systému Endless, doporučuji pečlivě prostudovat speciální webovou stránku včetně repozitářů na GitHubu. Suma sumárum programovat v Pythonu mohu i bez internetu a situace se určitě bude dále zlepšovat.

Vývojář se samozřejmě neobejde bez příkazové řádky, aplikaci GNOME Terminal lze doinstalovat a plně podporuje češtinu, mezi klávesnicemi lze přepínat pomocí Nastavení v GNOME. Pokud se potřebuji přepnout přímo do příkazové řádky z grafického prostředí, pomocí CTRL + ALT + např. F2 tak mohu učinit. Zajímavé je, že GUI běží na prvním terminálu tty1, k dispozici je maximálně tty6. V tomto terminálu je nastavena klávesnice anglická a aplikace typu loadkeys známá z Debianu k dispozici není. Něco podobného jsem u Endlessu očekával a chápu, tuto možnost využiji přeci jen spíše při opravě poškozeného systému.

Pokud vás zajímají zdrojové soubory používaných aplikací, na výše uvedeném odkazu v sekci Other open-source software je popsán postup přidání příslušného repozitáře. V každém případě je nutné si uvědomit, že příprava fungujícího vývojářského prostředí pro C a C++ není tak jednoduchá jako např. v Archu nebo RHELu a alespoň zatím není pro vývojáře Endlessu prioritou.

Pokud dle dokumentace nainstaluji vývojářské prostředí, mám k dispozici překladač gcc včetně debuggeru gdb a také ladící nástroj valgrind, zamrzí, že mohu využít překladač clang, ale jeho debugger lldb chybí. Z Archu jsem zvyklý i na kompilátor distcc, analyzátor cppcheck nebo dnes již trochu stagnující bezpečnostní nástroj splint, je však jasné, že cesta k plnohodnotné vývojářské stanici tento OS teprve čeká.

Naštěstí práce s pythonem je bezproblémová, takže pokud potřebuji výukový systém à la Raspbian, tyto problémy řešit nemusím. Situace není nejjednodušší ani u dostupných IDE, zde jak vidno nejsou příslušné Flatpaky pro Endless zcela připraveny, např. CodeBlocks překládá zdrojový kód v C a C++ uvnitř IDE bez chyb, Geany zpočátku také, ale volání xtermu nebo gnome-terminal nedopadne dobře, situaci jsem zatím nevyřešil, zde bude zřejmě problém přímo se sestavením Flatpaku. Zatím mi nezbývá, než překlad spustit ručně pomocí terminálu mimo samotné Geany.

Podobné chyby vyhazuje i GNOME Builder nebo VSCode. V Eclipse není možná aktualizace pluginů, s tím jsem se však setkal i u Archu a musel jsem ručně změnit práva příslušných adresářů. Nalezené problémy jsem již zaslal vývojářům distribuce, uvidím, co se dá dělat, je mi však jasné, že zde je ještě mnoho práce a priority jiné. Suma sumárum v současné době využívám pro vývoj v pythonu VSCode a pro C a C++ CodeBlocks.

Velmi se mi líbí a je zcela použitelný i Emacs, na který si postupně zvykám, zde mohu z repozitáře MELPA doinstalovat zajímavé prostředí pro C/C++ nebo python. Podobné možnosti jistě budou dostupné i pro VIM, zde však vlastní zkušenost nemám. Samozřejmě lze ručně instalovat aplikace do domovského adresáře nebo odemknout celý OSTree, otestoval jsem např. CLion, který se po rozbalení spustí, ale vyhazuje chyby, se kterými jsem se u jiných distribucí nesetkal. Podobná řešení však jdou tak jako tak proti duchu celé distribuce, jejíž koncept tím ztrácí smysl. V takovém případě s využitím OSTree rozhodně doporučuji Fedoru Silverblue nebo testovat aktuální SUSE.

Krásným příkladem, že se systém vyvíjí, a to rozhodně zajímavým směrem, představuje čerstvě nabízený Podman, vedle Flatpaků druhý nástroj známý z Fedory. Ten představuje kromě klasické virtualizace velmi zajímavou možnost pro vývoj, v současné době jej využívám pro programování v prostředí Freepascal, které zatím ve formě mého velmi oblíbeného IDE Lazarus není k dispozici v centrálním repozitáři.

Rychlost systému na mém notebooku

Nebudu chodit kolem horké kaše, systém využívající moderní GNOME 3 na dvanáctiletém stroji, který rozhodně není stavěn na výkon, nemůže být stejně rychlý jako Arch Linux s MATE nebo minimalistickým EXWM. Plus je zde samozřejmě režie se sandboxy, s tím musím počítat.

Přesné požadavky jsou k nalezení na podpoře, získat je možné také hardware nabízený výrobcem a nakonec jeden z českých distributorů. Jak tak koukám, můj obstarožní armádní speciál se 4GB RAM není zase tak strašný a práce je dostatečně pohodlná. Zda je dostupný HW od Endlessu adekvátní je na zvážení každého z nás, systém je však k dispozici zdarma všem, za což jsem velmi vděčný.

Praktické řešení problémů, se kterými jsem se setkal

Jak jsem uváděl výše, při potížích a dotazech začínám na uživatelském fóru.

První věc, kterou jsem potřeboval vyřešit, byla lokalizace LibreOffice. Tento balík využívám pro své účetnictví, databázi táborníků, fakturaci, úpravu PDF i podání daňového přiznání. Funkční řešení jsem nalezl nalezl na komunitním webu a vše zařídil příkaz:

$ flatpak install --reinstall flathub org.libreoffice.LibreOffice.Locale

Zajímá mě umístění aplikací ve Flatpak, potřeboval jsem např. editovat konfigurační soubor hry Pingus, kde jsem místo SDL nastavil OpenGL a aplikační okno jsem při dalším spuštění neviděl. Cesta k této hře je v adresáři /sysroot/home/jmeno_uzivatele/.var/app/org.seul.pingus/config .

Při instalaci a vývoji v LAMP, databáze, node.js apod. jsem využil informaci o WordPressu, databázích a samotném node.js.

Zajímavé podrobnější informace ohledně kompilátorů a potřebných SDK jsem nalezl na webu komunity.

Pokud se některý Flatpak odmítá spustit nebo je poškozený a potřebuji jej nastartovat z terminálu, mohu využít např. u aplikace Steam následující příkaz:

$ flatpak run com.valvesoftware.Steam

Ruční aktualizace balíčků ve Flatpak, pokud Centrum aplikací z nějakého důvodu selže:

$ flatpak update

Pokud problém nevyřešíte, lze se zaregistrovat na fóru a zaslat dotaz, ideálně se zaslaným logovacím souborem.

Co mi zatím v distribuci chybí a co s tím

Zatím mi asi nejvíce chybí můj oblíbený Midnight Commander a jeho dle mého názoru velmi vydařený editor mcedit, jsem holt odchovancem dvoupanelových správců. V terminálu je předinstalován editor nano, mc však nikoliv a pomocí Flatpaků to zde nepůjde.

Zatím tedy využívám aplikaci Soubory z projektu GNOME, časem bych ocenil třeba správce jako Double Commander. O firewallu, Wine a Freepascalu už jsem se zmiňoval výše, totéž v případě Centra aplikací a uvedení data přidání jednotlivých Flatpaků. Své postřehy jsem již odeslal vývojářům na zvážení, zda by bylo možné navrhované změny provést. Projektu rád pomohu, nyní např. tímto článkem, později třeba i tvorbou vlastních Flatpaků, vývojem nebo lokalizací. Každopádně výše uvedené potíže nejsou tak důležité, abych systém nemohl plnohodnotně uživatelsky využívat.

A jsme na konci

Systém Endless vás zaujal? Paráda, pár měsíců jej vyzkoušejte a zjistíte, je-li to ten pravý. Nemůžete mu přijít na chuť? V pořádku, poohlédněte se jinde, dnes zde máme možnost volby a díky za ní. Mně by se velmi líbil chytrý linuxový telefon à la Librem třeba právě s Endlessem a nejlépe s odolností armádního notebooku, výdrží Ulefone Power 5, velikým externím úložištěm, navigací Galileo, Glonass i GPS a možností připojení k externí klávesnici a monitoru.

Zde by se GNOME s vizáží, kterou vytvořili tvůrci distribuce, vyjímalo náramně. Jsem veliký nadšenec do jednodeskových počítačů, podobné řešení postavené na Raspberry Pi je v dnešní době z důvodu omezeného výkonu zřejmě nereálné a také cena komplexního projektu se dle mého názoru nevyplatí. Uvidíme, něco takového bych ale určitě neuvítal pouze já, ale každý, kdo se rád pohybuje venku a třeba občas zatouží i něco naprogramovat ve volné přírodě, když mu zrovna nevoní pobyt v místnosti.

Můj oblíbený Skolelinux nebo zajímavý projekt postavený na Raspberry Pi Pi-net se pravděpodobně z výše popsaných důvodů masově neujmou, bude Endless úspěšnější? Potenciál dle mého názoru rozhodně má, jednoduché ovládání, spousta zajímavých a skutečně využitelných aplikací a jednoduchá možnost automatické a bezbolestné aktualizace vypadají dobře.

V české vsi či městě, poblíž mexické džungle nebo na nekonečné východní stepi může mít člověk doma chytrý telefon dnes již klidně bez stolního počítače a ve škole či v práci stolní počítač s Endlessem. Věřím, že se zaučí velmi rychle a s minimálním úsilím. Systém ukáži svým dětem i táborníkům a jsem moc zvědav na jejich odezvu. Techničtěji zaměření uživatelé, administrátoři a vývojáři, které zaujal koncept OSTree, mohou stejně jako já tento systém otestovat nebo se poohlédnout po velmi zajímavé Fedoře Silverblue, která přeci jen není tak striktní a umožňuje instalaci CLI aplikací nebo SUSE, který dnes nabízí podobnou možnost.

Moderní Linux již skutečně počítá s Flatpaky a podobným systémem Snap známým spíše z Ubuntu, jejichž pěkný popis je k nalezení v článku na Rootu. Krásně to dokládá již výše zmiňovaný Zorin OS, který může být rozhodně zajímavou alternativou pro běžného uživatele i komerční společnost.

Pro nás, kteří jsme zvyklí na obrovské repozitáře Debianu a Ubuntu nebo ještě mohutnější z Archu, bude databáze Flatpaků zatím trochu chudá, situace se ale den za dnem zlepšuje a pokud se tato koncepce ujme napříč různými distribucemi, bránit se rozhodně nebudu. Jsem hračička, takže mě samozřejmě lákají věci jako jsou porty z FreeBSD a jejich nastavení k obrazu svému v příjemném TUI prostředí, to však jen do té doby, než se mi z nekonečné kompilace zavaří stroj a po aktualizaci systému mohu vše kompilovat znovu, takže pokorně zůstávám u binárních balíčků. Ostatně i občasná kompilace z archovského uživatelského repozitáře AUR nějaký čas zabere.

Domníval jsem se, že Endless OS zatím nenahradí univerzálnost a nenáročnost na systémové prostředky mého Archu. Má však obrovský potenciál a jeho budoucnost může být opravdu nesmírně zajímavá. Díky integraci nástroje Podman je již zcela použitelný i pro programátory a další vývoj budu pečlivě sledovat. Z mého druhého disku už rozhodně nezmizí, a to je pro mě jasným důvodem, že jeho použití stojí za to.