Hlavní navigace

ExTiX: kompletní distro, které se vměstná do RAM

29. 8. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Distribucí na bázi Ubuntu je habaděj. ExTix z jejich řady ale dokáže vykročit. Jako jeden z prvních používá staronové prostředí LXQt a hlavně se celý dokáže vměstnat do operační paměti, takže je i velmi velmi svižný. Proto je ideálním kandidátem na záložní distribuci, která bude čekat na vaší flashce.

Živá distribuce ExTix vychází už několik let, ale až poslední dobou na sebe strhává víc pozornosti – chvíli si pobyla i v první desítce distribucí na serveru DistroWatch.com. Může za to zejména jedna poměrně nová funkce, a to možnost provozovat celý systém z operační paměti počítače. Distribucí s touto schopností sice existuje řada, ale obvykle jsou opravdu lehkotonážní či určené spíš pro specifické účely. ExTix je jiný – je to pěkně vybavený a snadno použitelný desktop.

Nové verze ExTixu vychází poměrně nepravidelně, ale to u primárně živé distribuce ani není překážkou. Kromě základní verze s prostředím LXQt (cca 1100 MB), které vzniklo sloučením LXDE a Razor-Qt, je k dispozici také varianta s KDE (1500 MB). Tu ale vzhledem k zaměření distribuce považuji za poměrně zbytečnou. Ale pokud KDE máte rádi, možnost tu je. Obě verze jsou k dispozici pouze v 64 bitech.

Možnosti provozu: z USB i RAM

Uživatel má ale rovnou tři možnosti, jak ji spustit:

Jednorázová živá instance – Systém běží z USB flash disku a po vypnutí systému se všechna změněná data ztratí.

Živá instance s ukládáním – Systém běží z USB flash disku, ale změny jsou ukládány do prostoru vyhrazeného na flash disku. Po vypnutí se neztratí.

Živá instance z RAM – Celý systém se zkopíruje do operační paměti počítače a odtud běží. A co je nejlepší, pokud máte na flash disku ukládací prostor, změny se také ukládají.

Dále se budeme věnovat téměř výhradně běhu z RAM, protože další možnosti provozu známe i z dalších distribucí.

Instalace

ExTix na flash disk dostanete jednoduše. Na Linuxu můžete použít Tvůrce spouštěcího disku v Ubuntu nebo UNetbootin, na Windows např. PendriveLinux. Ne všechny nástroje však správně pracují s úložným (persistentním) prostorem. Proto si před instalací přečtěte manuál, který rovněž obsahuje skripty napsané na míru ExTiXu, které distribuci na flash disk nakopírují spolehlivě.

Pokud byste ExTix chtěli nainstalovat na pevný disk, učiníte tak z nabídky Preferences → Instal ExTix. Je jedno, v jakém režimu distribuce zrovna běží. ExTix používá instalátor Ubiquity z Ubuntu, který by nikoho neměl překvapit. Jednoduchost lvl. nasypte slepici zrní na klávesnici – znáte to.

Je to rychlé. Pekelně

Autor distribuce udává, že pro provoz systému z RAM stačí operační paměť o kapacitě 2 GB. Teoreticky to sice může fungovat, ale prakticky to nedoporučuji. Stačí jednoduchá matematika – pokud má obraz systému 1–1,5 GB, moc paměti vám pro provoz aplikací (např. prohlížení webu) nezbude. Se čtyřmi gigabajty už byste si při standardním desktopovém použití měli vystačit pohodlně.

Natažení celého systému do RAM pochopitelně chvilku trvá. Kolik? To záleží hlavně na rychlosti čtení vašeho flash disku. S dnešním průměrným flash diskem můžete očekávat zhruba minutku čekání. Je to velmi přijatelná daň za to, že až se systém nasouká do RAM, nebudete čekat na nic. Spuštění každé aplikace, včetně např. na běžných discích dlouho se načítajícího GIMPu, je otázkou mžiku, přibližně jedné sekundy.

Dospělé prostředí LXQt

Prostředí LXQt vzniklo spojením podobných projektů LXDE a Razor-Qt je ve vývoji už téměř půldruhého roku, ale zatím se do žádné větší distribuce nedostalo. Už je však ve velmi pěkném stavu, což dokazuje právě v ExTixu. Setkáváme se zde s klasickým rozložením, kdy hraje prim spodní panel s nabídkou aplikací, seznamem oken a oblastí pro applety. Zkrátka konzervativní rozhraní, se kterým se někdy setkali snad všichni uživatelé počítače. Těžko mu něco vytýkat.

Spokojený jsem byl také se spolehlivostí prostředí a možnostmi konfigurace (panely si mimo jiné můžete bez omezení upravovat). Od mého prvního testování se prostředí výrazně posunulo a věřím, že brzy s ním budou spokojeni i uživatelé domovského Lubuntu.

Nabídka softwaru

Nabídka softwaru je také poměrně standardní. Je tu grafický editor (GIMP), textový procesor (LibreOffice Writer), webový prohlížeč (Chrome), poštovní klient (Thunderbird), správce souborů (PCManFM), multimediální přehrávač (SMPlayer) nebo vypalovací program (Brasero). Nechybí ani správce oddílů GParted, takže ExTiX můžete použít i pro nápravu porouchaných disků.

Některé aplikace by ale bylo možné vypustit. Moc nechápu zahrnutí WYSIWYG editoru HTML zvaného BlueGriffon, který asi drtivá většina uživatelů zapne jen omylem. ExTix také obsahuje rovnou dva textové editory – jednoduchý Leafpad a pokročilejší JuffEd. Jeden by myslím postačil. Jsou to detaily, ale lehké osekání softwarové výbavy by mohlo o něco urychlit spuštění systému, případně by zbyl prostor např. pro tabulkový procesor LibreOffice Calc. Další aplikace můžete instalovat z repozitářů Ubuntu.

Možnosti použití

Stejně jako u ostatních distribucí je zde nejdůležitější otázka: pro koho to je a kde to použít? ExTiX si moc nedovedu představit na místě klasické distribuce, která vám leží na pevném disku. Je to hlavně proto, že vychází nepravidelně a má nejasnou dobu podpory. Na disk ExTiX instalujte pouze tehdy, pokud opravdu velmi toužíte po novém prostředí LXQt. Jinak doporučuji počkat si na Lubuntu.

ExTiX je prostě živá distribuce, kterou dáte na flash disk, uložíte do šuplíku, kde bude čekat pro případ potřeby. Např. pokud se vám nějak porouchá primární desktopová distribuce, můžete na ExTiX za minutu najet a v plné rychlosti upravovat fotky, prohlížet web, editovat dokumenty apod. Právě proto je ExTiX ideálním kandidátem na záložní distribuci.

UX DAy - tip 2

Kvalitní distro pro občasné použití

Možnost provozu z RAM je tím hlavním, proč by nás ExTix měl zajímat. A právě tuto novou možnost by měl tvůrce co nejvíc akcentovat, protože je pro určité situace opravdu vhodná a zdá se, že i docela spolehlivá. Za cca dvacet hodin provozu jsem se nesetkal s žádným problémem kromě několika málo kratičkých záseků. Kromě toho je ExTix celkem pěkné distro, ale nijak výjimečné. Pro instalaci na disk bude lepší volbou Lubuntu.

Distribuci by prospěl alespoň rámcový plán vývoje a vydávání a trochu promyšlenější výběr softwaru. Také by to chtělo informativnější web. Ten současný uživateli moc neřekne. A vůbec by bylo fajn, kdyby se distribuci dostalo víc péče. Autor říkající si Exton totiž seká různě upravené distribuce jako Baťa cvičky. Ne že by to bylo špatně – část uživatelů asi zaujmou – ale právě ExTix má největší potenciál.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Bývalý redaktor serveru Root.cz, dnes produktový manažer a konzultant se zaměřením na Bitcoin a kryptoměny.