Hlavní navigace

Fedora Linux 34: GNOME 40, PipeWire a komprese Btrfs

4. 5. 2021
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Fedora Project
Verze 34 je venku teprve týden, ale už teď je jasné, že to bude vydání, které bude vystupovat z řady. Celkově bylo nahlášeno 64 podstatných změn, což je vůbec nejvyšší počet v osmnáctileté historii distribuce.

Uživatelská základna roste kontinuálně už minimálně sedm let, ale občas se to děje skokově, když vyjde verze, která má nějaké opravdu atraktivní novinky. Podle předběžných čísel byl počet instalací bety dvojnásobný, než tomu bylo u předchozí verze 33. Zdá se tedy, že aktuální vydání má potenciál opět ve větší míře přitáhnout nové uživatele a skokově zvětšit uživatelskou základnu. Pojďme se tedy podívat na to, jakými novinkami se o to pokouší.

Nový název

Před dvěma měsíci Fedora Project Leader Matthew Miller oznámil změnu v názvu distribuce. Ta kdysi začínala jako Fedora Core, po sloučení s komunitním repozitářem Extras se z ní stala prostě Fedora a teď se bude jmenovat Fedora Linux. Hlavním důvodem je odlišení projektu (Fedora) od jejího (ne jediného) produktu (Fedora Linux).

Jako většina změn podobného typu to rozvířilo v komunitě hlasitou diskusi s nemálo nesouhlasnými hlasy, ale většina k tomu přistupuje pragmaticky a je to pro ni jen formální změna. Pro přispěvatele a uživatele z řad Čechů bude asi trochu nezvyk mluvit najednou o distribuci ne v ženském, ale mužském rodě, ale myslím si, že to bude podobné jako kdysi s Mandrivou. Ta se také oficiálně jmenovala Mandriva Linux, ale pro všechny to byla jen Mandriva.

Nové logo

S novým vydáním přišlo také nové logo. To se mění také zhruba po 15 letech. Stejně jako u starého loga je autorkou Máirín Duffy. Nové logo má vyřešit některé nepřekonatelné problémy starého loga, mezi které patří především absence monochromatické varianty. Určitě ale jedním z důvodů bylo i to, že staré logo Fedory si lidé často pletli s logem Facebooku. Logo Fedory tu sice bylo dřív, ale co naplat, povědomí o Facebooku je přece jenom v trochu jiných řádech.


Autor: Fedora Project

Nová loga projektu Fedora

Na novém logu se pracovalo několik let v otevřeném a transparentním procesu, takže jeho podoba byla už nějaký čas známa, ale proces registrace nové obchodní značky trvá 12–18 měsíců, takže se mohlo oficiálně nasadit až nyní.

Nová podoba Činností ve Workstation

Přepracovaná podoba Činností v GNOME 40 je to, čeho si uživatelé Fedora Workstation všimnou okamžitě. Činnosti se výrazně nezměnily od vydání GNOME 3.0 před 10 lety. Nabízí pod jednou klávesou nebo tlačítkem přehled otevřených oken, spuštěných a oblíbených aplikací, virtuálních ploch. Umožňují rychle vyhledávat a spouštět aplikace. Nicméně také trpí některými problémy. Například horším zvýrazněním často spouštěných aplikací nebo tím, že nový uživatel po prvním spuštění vidí jen prázdnou obrazovku a musí se k Činnostem propracovat.

Největší změnou v rozhraní Činností je to, že virtuální plochy jsou nyní uspořádané horizontálně a náhledy otevřených oken a ploch byly integrovaný do jednoho. Dash už se nenachází u levého okraje obrazovky, ale u toho spodního. GNOME by teď také mělo naběhnout přímo do Činností, aby pro nové uživatele bylo intuitivnější přijít na to, jak spouštět aplikace atd. Praktičtější to bude i pro zaběhlé uživatele, protože do Činností stejně musí přepnout, aby si otevřeli aplikace, s kterými chtějí pracovat.

Do současné podoby se změny dostaly po testování ve skupinách uživatelů a sbírání zpětné vazby od zástupců cílových skupin, kterého se účastnili také lidé z Brna. Kromě těchto novinek v Činnostech, se rozhraní GNOME Shell nedočkalo žádných jiných výraznějších změn, což byl i záměr designérů, aby těch změn nebylo na uživatele v jednom vydání příliš mnoho.

I když se jako u každé změny najdou kritici (nejvíce asi vadí přesun dashe zleva dolů), odezva je převážně pozitivní. Ze změn jsou nadšení ti, kteří používají touchpad na notebooku, protože ovládání gesty se fakt podstatně zlepšilo, ale nová podoba Shellu je přijatelnější i pro konzervativní uživatele, kteří i nadále nedají dopustit na staré dobré GNOME 2.

PipeWire jako zvukový server

Více než 13 let sloužilo PulseAudio jako výchozí zvukový server ve Fedora Linuxu. I když mělo ze začátku porodní bolesti, nabídlo aplikacím jednotné API pro práci se zvukem a umožnilo zvukové streamy za běhu přepínat mezi různými výstupními zařízeními. Také ale trpí dlouhodobými problémy. Asi tím největším je nevhodnost pro audio s nízkou latencí. U něj bylo pořád potřeba přepínat na JACK.

Právě toto „schizma“ audia na Linuxu a chybějící řešení pro video byl důvod, proč jsme PipeWire začali před několika lety vyvíjet. Ten už nějaký čas ve Fedora Linuxu plní roli video serveru. Slouží například ke sdílení obrazovky. Nyní převzal také roli zvukového serveru.

Když autor PipeWire Wim Taymans změnu navrhl, sám úplně nevěřil, že se to povede. Po několika letech vývoje chtěl vyzkoušet, jak si PipeWire jako zvukový server povede v testování Fedora QA a jak si poradí s nároky na kvalitu pro vydání. PipeWire si ale vedl nad očekávání dobře. Bylo to i díky neúnavné práci Wima a dalších upstreamových vývojářů, kteří za posledních několik měsíců vyřešili velké množství nahlášených problémů. Red Hat to ještě podpořil tím, že najal kontraktora, aby řešil problémy s PipeWire ve Fedora Linuxu, aby byl ve finálním vydání co nejvíce odladěný.

Odezva na PipeWire je v komunitě velmi pozitivní. Především u lidí, kteří používají pokročilé audio nástroje, které doteď vyžadovaly JACK. PipeWire totiž přináší vlastnosti jak JACKu, tak PulseAudia a s oběma je z pohledu aplikací kompatibilní, takže najednou jim stačí používat jeden zvukový server na všechno místo přepínání mezi dvěma.

Velké výhody přináší také pro majitele čím dál rozšířenějších Bluetooth sluchátek. PulseAudio standardně podporuje pouze základní kodek SBC. PipeWire kromě něj nabízí celkem dlouhý seznam těch pokročilých. Kromě těch, které najdeme i u konkurence (AAC, AptX), také třeba LDAC, který nabízí nejvyšší kvalitu Bluetooth zvuku při 32 bit/96 kHz a datovém toku až 990 kbps a který doteď žádný jiný desktopový operační systém nepodporuje. Fedora Workstation je teď tak díky PipeWire desktopovým systémem s asi nejkvalitnějším Bluetooth zvukem. Podobně je to taky v režimu headsetu, kde kromě velmi základního kodeku CVSD, který zní jako z plechovky, PipeWire podporuje také mSBC s výrazně lepší kvalitou zvuku. mSBC umí také čerstvě vydané PulseAudio 15, ale to se dostane až do Fedora Linuxu 35.

U běžných audio konfigurací by uživatel neměl narážet na problémy, pořád ale existují zařízení, s kterými může mít PipeWire problémy. PulseAudio totiž za ta léta naakumulovalo řadu workaroundů, které problémy s daným hardwarem „řeší“. Toto PipeWire ještě v takové míře nemá. Platí to i u Bluetooth zařízení. Třeba Android s nimi funguje tak bezvadně, protože obsahuje hodně dlouhý seznam výjimek, které se u připojení s konkrétními modely sluchátek a repráčků musí aplikovat. Jelikož to kompatibilní licence umožňuje, plánuje Wim tento seznam převzít a používat s PipeWire. Pak by se spolehlivost podpory Bluetooth zařízení dostala na úroveň Androidu, tedy opravdu vysoko.

Každopádně platí, že ti, kterým PipeWire z nějakého nevyhovuje, mají možnost jednoduše přepnout na PulseAudio a tato možnost tu bude minimálně několik dalších vydání.

KDE Plasma Desktop přechází na Wayland

Výchozí desktopová varianta Workstation s prostředím GNOME přešla na Wayland jako výchozí zobrazovací technologii ve Fedoře 25, tedy před téměř 5 lety. Vývojáři za spinem KDE Plasma Desktop si myslí, že i toto prostředí je nyní připraveno na přechod a ve Fedora Linuxu 34 tak poběží ve výchozím stavu na Waylandu. Vývojáři ujišťují, že myslí i na uživatele s uzavřeným ovladačem od Nvidie. S ním by mělo prostředí KDE Plasma na Waylandu fungovat bez jakékoliv nastavování od verze 5.20.2.

XWayland jako samostatný balíček

XWayland byl dosud součástí Xorgu. Jedná se ale o část projektu, která se vyvíjí zdaleka nejvíce, zatímco zbytek Xorgu je víceméně v udržovací fázi a vydání mají dlouhé odstupy. Vývojáři tak museli některé nové vlastnosti backportovat, aby se k uživatelům dostaly včas. Ve Fedoře 34 bude XWayland od zbytku Xorgu oddělený do samostatného balíčku a bude blíže sledovat vývoj v upstreamu. Vývojářům to usnadní práci a uživatelé se rychleji dostanou k novým vlastnostem a opravám. Mezi takové nové vlastnosti patří emulace XRandr pro hry nebo zamezení tearingu.

Nový spin s i3

Spiny jsou alternativní verze Fedora Linuxu vytvářené komunitou, typicky s jiným desktopovým prostředím. Mezi ně se ve Fedora Linuxu 34 zařadí i „i3 Spin“. Jste-li fanoušky dlaždicového správce oken i3, budete si moct nově stáhnout verzi Fedory vyladěnou právě pro něj.

SELinux nepůjde vypnout za běhu

Dosud bylo možné vypnout SELinux dvěma způsoby: bootovacím parametrem selinux=0 nebo editací konfiguračního souboru /etc/selinux/config. Druhým způsobem už nepůjde SELinux zcela vypnout. SELinux se sice vůči userspace bude tvářit jako vypnutý, ale interně poběží dál.

Rozdíl mezi tímto stavem a zcela vypnutým SELinuxem je prozatím minimální, ale v budoucnu bude čím dál těžší tento způsob „vypínání“ SELinuxu používat, až bude nakonec odstraněn úplně. Přepínání SELinuxu mezi režimy enforcing a permissive by nemělo být touto změnou dotčeno.

Transparentní komprese oddílů Btrfs

Od verze 33 používá Fedora Linux jako výchozí souborový systém Btrfs a distribuce začíná postupně využívat jeho pokročilých vlastností. Tentokrát mezi využívané vlastnosti Btrfs přibyla transparentní komprese, která používá konkrétně zstd. Primárním cílem je ušetřit místo na disku. Podle autorů stojících za touto změnou ušetří transparentní komprese u instalace Fedora Linuxu 40 % místa oproti instalaci na Ext4.

Pozitivně by se měla projevit také na životnosti SSD a flash disků a dokonce by měla znamenat rychlejší čtení a zápis dat. Transparentní komprese bude nastavená pouze u nových instalací a nebude se týkat oddílu /boot, pro který se i nadále používá Ext4. Nicméně uživatel si může v pokročilém nastavení instalátoru Anaconda pro /boot vybrat Btrfs a transparentní kompresi využívat i tam.

Komprese kernelových firmwarů

Linux od verze 5.3 umožňuje kompresi firmwaru pomocí xz. Vývojáři Fedora Linuxu se ji rozhodli v této verzi zapnout, aby se ušetřilo místo na disku. Upstreamový repozitář s firmwary nakynul už na 900 Mb a to Fedora Linux používá firmwary i z jiných zdrojů. Velikost zabraného místa na disku by se měla tímto krokem zmenšit zhruba na polovinu.

Xfce 4.16 a LXQt 0.16

Nových verzí se dočkají také uživatelé prostředí Xfce a LXQt. Xfce ve verzi 4.16 zahazuje podporu pro GTK 2. Tak akorát včas, protože podpora pro GTK 2 byla v upstreamu po nedávném vydání GTK 4. Xfce má také zcela novou sadu ikon.

Z dalších vylepšení můžeme uvést podporu pro neceločíselné škálování. Nová verze LXQt slibuje mimo jiné širší paletu témat vzhledu a na něm založený spin LXQT Desktop by měl ve Fedoře 34 používat na práci s archivy lxqt-archiver místo Arku.

skoleni

Delta aktualizace pro flatpaky

Standardně Flatpak (např. na Flathubu) používá OSTree, které podporuje delta aktualizace a deduplikaci na disku, ale flatpaky vytvářené ve Fedoře místo OSTree používají formát OCI, aby mohly sdílet repozitáře s ostatními kontejnerovými obrazy. OCI formát ovšem delta aktualizace neuměl, takže uživatelům se při každé aktualizaci stahovala celá velikost flatpaků. To se nyní mění a flatpaky z Fedory ve formátu OCI by měly být minimálně, co se týče množství stahovaných dat, podobně efektivní jako flatpaky z Flathubu.

Celý seznam nahlášených změn naleznete na wiki Fedory. Jedná se pouze změny, které musí schvalovat FESCo nebo jsou natolik významné, že je podle jejich autorů dobré dát o nich vědět zbytku komunity. Změn drobnější povahy, které Fedora 34 přinese, je samozřejmě podstatně víc.

Autor článku

Používá Linux od roku 2005, podílel se na několika knihách o Linuxu a pracuje ve společnosti Red Hat, momentálně má na starosti tým, který pracuje na desktopových aplikacích.