Hlavní navigace

Firefox je v anonymním prohlížení rychlejší než Chrome

David Ježek

Vydáním Firefoxu 57 se Mozille podařilo srovnat krok s Google Chrome co se týče rychlosti prohlížeče. Nedávné zveřejněné výsledky srovnání rychlosti v anonymním režimu jsou však neméně zajímavé.

Doba čtení: 4 minuty

Jaký je Firefox 57, tedy Quantum

Připomeňme v krátkosti, co vlastně generačně nejnovější verze Firefoxu, tedy 57 (též označovaná jako Quantum), přinesla. Předně je to z velké části nový vnitřek prohlížeče, který je vícevláknový a umí tak, podobně jako prohlížeče typu Chromium, provádět věci výrazně rychleji.

Mezi spíše negativně vnímané novinky pak patří změna vzhledu prohlížeče (GUI Australis nahradilo GUI Photon) a definitivní vypnutí podpory starého typu pluginů/rozšíření a jejich nahrazení novými Webextensions.

Obecně ale Mozilla tvrdí, že Firefox 57/Quantum je dvakrát rychlejší než generačně předchozí Firefox 52 (aktuální ESR verze) a často o něco rychlejší než Chrome při porovnání načítání stránek.

Rychlost anonymního režimu

Většina srovnávacích měření se logicky zabývala standardním režimem běhu prohlížeče. Mozilla sama tak přeměřila výkon obou prohlížečů (Firefox a Chrome) v režimu anonymního prohlížení. Je potřeba míti na paměti, že následující výsledky naměřil jeden z tvůrců testovaných prohlížečů a nelze tak dát ruku do ohně za absolutní nezávislost testovací metodiky. Byť toto je zrovna věc, kterou si může kdokoli kdykoli a zdarma zkontrolovat sám (což se třeba o testech nejnovějších CPU, GPU či foťáků a telefonů říci nedá).

Otázkou je, proč by se měla rychlost prohlížečů v anonymním (privátním) režimu nějak lišit od rychlosti v režimu běžném. Odpověď je poměrně jednoduchá: dnešní stránky velmi často načítají mnoho kódu z jiných stránek, a to včetně sledovacích prvků, které slouží pro různé pozdější analýzy, případně pro cílenější reklamu. Tyto prvky pak činí načtení dané stránky mnohdy poměrně náročným, asi každý čas od času zažije, že se načítání stránky zasekne, protože nějaký kód odjinud se ne a ne načíst (typicky to lze vídat právě u reklamních systémů). A toto jsou části stránek, které prohlížeče v anonymním režimu blokují.

Firefox obsahuje v anonymním režimu ve výchozím stavu zapnutou podporu ochrany proti sledování (Tracking Protection) už od roku 2015. Seznam prvků (a stránek), který(é) prohlížeč v tomto režimu blokuje, je poměrně rozsáhlý a představuje dle Mozilly vyvážený kompromis v blokování, přičemž na seznamu nejsou stránky, které ctí požadavek uživatele/prohlížeče Do Not Track, jak jej definuje EFF (Electronic Frontier Foundation). Ve výsledku se tak lze v anonymním režimu prohlížeče dopracovat k daleko rychlejšímu načítání webových stránek. Předchozí studie z roku 2015 ukázala, že medián poklesu doby načítání na hlavních světových zpravodajských webech činil 44 %.

Ale tehdy šlo o statistiku vzniklou na „starém Firefoxu“. Dnes tu máme Quantum, což v kombinaci s výše uvedenými úsporami plynoucími z anonymního režimu předznamenává další výrazný pokles doby načítání, ve srovnání s Incognito režimem Chrome o dost víc, jelikož Chrome nezohledňuje v anonymním režimu ochranu proti sledování v pojetí, jaké používá Firefox.

Metodika testu

Test prováděla organizace Disconnect, která stojí za seznamem domén používaným právě k ochraně proti sledování (Tracking Protection). Doba načítání webových stránek se měřila na 200 zpravodajských webech dle žebříčku Alexa.com, a to v prohlížečích Firefox Quantum (v57.0b10v57 beta) a Chrome version (v61.0.3163.100), které byly v danou chvíli k dispozici. Test bude velmi brzy zastaralý a jeho výsledky budou postupem dnů-týdnů-měsíců stále víc a víc irelevantní.

Každá stránka byla načítána vždy desetkrát. Doba načítání byla měřena za pomoci PerformanceTiming API v obou prohlížečích. Jako celkový čas se brala doba mezi PerformanceTiming.loadEventEnd a PerformanceTiming.navigationStart. Test řídil automatický skript a vše probíhalo na počítači Macbook Pro 2017 s 3,1GHz Intel Core i5, 16 GB paměti a macOS 10.13, jako konektivita sloužilo rozhraní Wi-Fi 802.11ac. Podrobněji k metodice v samostatném textu.

Výsledky měření

Firefox vs Chrome v anonymním režimu

Firefox vs. Chrome v anonymním režimu

Firefox v testech dosáhl průměrné doby načítání 3,2 sekundy, zatímco Chrome 7,7 sekundy – v obou případech byl používán anonymní režim prohlížení. V případě Chrome se ukázalo, že použití anonymního režimu nevedlo k žádnému zrychlení. Je to právě ochrana proti sledování, která u Firefoxu vede ke zrychlení v načítání stránek.

Firefox vs Chrome - Úspěšnost načtení od 6 sekund

Firefox vs Chrome – úspěšnost načtení od 6 sekund

Mozilla se na naměřená data dívá ještě optikou nezávislé studie firmy SOASTA, podle které když se stránka načítá déle než šest sekund, vede to k 70% míře odchodu uživatele ze stránky. Touto optikou viděno je Firefox v anonymním režimu prohlížení vyšší šancí, že uživatel na dané stránce setrvá, i když na druhou stranu za cenu toho, že se daný web o něm nedozví prakticky nic. Každopádně Firefox dokázal načíst do šesti sekund celkem 95 % měřených stránek, zatímco Chrome pouhé dvě třetiny.

MIF 2018 tip v článku Mikulenka

Firefox vs Chrome - úspěšnost načtení od 6 sekund

Firefox vs Chrome – úspěšnost načtení od 6 sekund (medián)

Optimalizace nemohou stát jen na prohlížečích

Z výsledků pochopitelně neplyne nic zásadního. Pokud uživatel jde navštívit danou stránku, očekává tam určitou funkcionalitu: některou třeba záměrně zablokuje (reklamy, těžbu kryptoměn), jinou ale očekává, a ta může být závislá právě na kódu třetích stran (například prvky G+, Facebook apod.). Často pak onen šestisekundový mezník nesouvisí ani tak s kódem třetích stran, jako spíše s pomalostí přípojky, DNS, či prodlevami na cestě dat k uživateli a jeho prohlížeči. Vždyť i proto se dnes návštěvníkovi servíruje webová stránka v postupně donačítané podobě, aby co nejdříve dostal alespoň část a neodešel.

Pokud by měřítkem kvality mělo být kritérium, které Mozilla nastínila ve svém textu vycházejícím z výše uvedené studie, pak majoritní „zákazník“ zjevně netouží ani tak po maximální rychlosti a ochraně před sledováním, jako spíše po pohodlí a známém prostředí, což mu zajišťuje spíše Chrome se svou podporou služeb firmy Google atd. Toto v podstatě potvrzuje stále rostoucí podíl prohlížeče Chrome na úkor Firefoxu (či ještě také trochu Internet Exploreru).

Našli jste v článku chybu?