Ne, to jste mě úplně špatně pochopil. Je sice možné (a občas i užitečné) mít utilitu na například sečtení dvou souborů čísel (tou je např. AWK), ale to samozřejmě neznamená že bych ji pak musel volat z programů ve Fortranu. Můžu, pokud nejde o časově kritickou operaci.
Takových programů je mnoho, např. Octave. Problém je právě v tom, co jsem říkal - používat (kopírovat, mazat, přejmenovávat) soubory a spouštět programy většina lidí umí nebo se to naučí velmi záhy, zatímco učit se Octave chtít nebudou.
Pro low-level operace jako sčítání a násobení jim samozřejmě nezbude nic jiného, než nějaký ten tabulkáč, nebo Octave, AWK apod., nebo si napsat vlastní program. To ale lidi příliš často nepotřebují.
Příklad: J.R. Schewchuk vytvořil excelentní 2D meshátor (generátor sítí) jménem
triangle. Je možné jej použít dvěma způsoby - jako knihovnu s C rozhraním nebo pomocí "driveru", tedy souborů a příkazové řádky. Přestože si s tím dal autor jistě práci, nemůže komfort C rozhraní soupeřit s komfortem driveru, takže software používá stokrát více lidí jako driver než jako knihovnu (např. studenti numeriky na MFF). A dokonce i ve svých programech jej používají tak, že zapíší data do souborů a pak zavolají driver (i já jsem to tak dělal). Ušetří svůj čas za čas procesoru, a jsou to ochotni udělat i v mnoha jiných případech. Kdyby se meshovala tisíckrát nějaká miniaturní síť, asi by nebyli.
Váš otec je typickým příkladem inženýra - (když to přeženu) počítač je pro něj jen jeden z mnoha přístrojů a nechce mu nadržovat. Excel se prostě naučil a vyhovuje mu, tak jej používá kde jen to jde. Pro jiné inženýry je to třeba jiný nástroj - Matlab, Octave, nebo ten starý Fortran 77.
Každý programovací jazyk je kompromisem mezi jednoduchostí a silou a pár dalšími věcmi. Vždycky tu proto bude více jazyků, vyhovujících různým skupinám lidí, a je potřeba to přijmout.
Vaše poslední věta o "nabalování featur z C++" svědčí o tom, že jste příslušnou část článku naprosto nepochopil (to ale může být i moje chyba). Fortran nic "nenabaluje". Změny ve Fortranu jsou reakcí na požadavky jeho uživatelů, a jen velmi vzdáleně, pokud vůbec, mají vzor v C++. Komise Fortranu se snaží vycházet vstříc jednoduchosti právě tím, že je poměrně konzervativní ohledně nových featur - když už se tam něco protlačí, tak to tam (někteří) uživatelé chtějí. Bohužel má Fortran nejdelší historii a tudíž i největší práci se zpětnou kompatibilitou. K odstranění featury obvykle dojde tehdy, když komise usoudí že je nahraditelná nějakou novější a nemá už široké použití v nových kódech. "Nových" je důležité. Kdyby se vycházelo vstříc všem "legacy" kódům, nikdy by se nic nikam nepohnulo. Ostatně nikdo uživatelům nebrání řídit se starším standardem.