Fotograf amatér: softwarová stránka věci

Fotoaparát je hardware, který obsahuje nainstalovaný software známý jako firmware. Tento obslužný software lze pravidelně aktualizovat. Jakmile je na trh uveden nový fotoaparát, může se stát, že jeho firmware obvykle obsahuje drobné chyby, které výrobce časem opravuje vydáním nových verzí. Tyto aktualizace přinášejí nejen opravy, ale často i nové funkce. Proces aktualizace je někdy snadný, jindy vyžaduje návštěvu servisu. Většina fotoaparátů, naštěstí, umožňuje aktualizaci pohodlně v domácích podmínkách.

Příkladem je Sony Alpha A7 III, model uvedený na trh v roce 2018. Od té doby výrobce vydal celkem osm verzí firmware, přičemž poslední aktualizace proběhla v červnu 2021. Tyto aktualizace neřešily pouze chyby, ale přidaly i zajímavé nové funkce, jako například:

• Komprimované a nekomprimované RAW soubory,
• automatické ostření na oči zvířat,
• intervalové snímání,
• přenos fotografií prostřednictvím protokolu FTP.

Co když používáte Linux?

Uživatelé Linuxu mohou při aktualizaci firmware narazit na problém. Aktualizační software je totiž k dispozici výhradně ve formě spustitelných souborů pro Microsoft Windows nebo macOS.

Proč je to problém? Aktualizace firmware vyžaduje přímý přístup k nízkým softwarovým vrstvám operačního systému skrz USB, což nástroje jako Wine nedokážou dostatečně dobře obsloužit. Použití WINE pro tento účel se navíc ani nedoporučuje. Existují však zprávy, že někteří uživatelé úspěšně provedli aktualizace přes VirtualBox s nainstalovanými Windows, ale tyto pokusy nelze spolehlivě potvrdit.

Optimální řešení? Použití počítače s Windows nebo macOS. Jelikož aktualizace firmware nejsou častou záležitostí (poslední pro Sony Alpha A7 III vyšla před více než čtyřmi lety), nemusí být tento postup velkou komplikací.

Novější modely přinášejí zjednodušení

Sony výrazně zjednodušilo proces aktualizace firmware u svých novějších modelů, jako je například Sony A7 IV. Aktualizace nyní probíhá přímo z paměťové karty – stačí uložit aktualizační soubor na kartu, vložit ji do fotoaparátu a přístroj restartovat. Po spuštění zařízení automaticky detekuje aktualizaci a nainstaluje ji. Tím odpadá nutnost přímé interakce s konkrétním operačním systémem.

Co firmware objektivů?

Podobná situace nastává i u objektivů, které je možno aktualizovat doma. Mám zkušenost se značkou Tamron. Aktualizace firmware probíhá pomocí aplikace Tamron Lens Utility, dostupné pouze pro Windows a macOS. Více informací naleznete na stránce Tamron Lens Utility.

Stejně jako u fotoaparátů neexistuje ověřená metoda, jak tyto aktualizace provést na Linuxu (ať už pomocí WINE nebo VirtualBox).

Mobilní aplikace Tamron: Android ano, iOS zatím ne

Tamron nabízí mobilní verzi aplikace Tamron Lens Utility pro zařízení s operačním systémem Android. Tato aplikace umožňuje provádět nastavení objektivu, ale má své omezení – nelze s ní aktualizovat firmware. Verze pro iOS zatím nebyla oznámena.

Zpracování fotografií

Pokud se začnete zajímat o software, který lze použít pro zpracování fotografií, poměrně rychle narazíte na firmu Adobe a její produkty. V souvislosti s fotografiemi jsou to dvě aplikace – Adobe Photoshop a Adobe Lightroom. Samozřejmě existuje i konkurence v podobě aplikací CaptureOne, AffinityPhoto, Zoner Photo Studio X a Luminar Neo. Jenže všechny dosud zmíněné aplikace jsou dostupné pouze pro Microsoft Windows a macOS. A co když mám Linux? Na poli zpracování fotografií je Linux také plně fungujícím systémem. Nafocené fotografie (jedno v jakém formátu) můžete v Linuxu zpracovat též velmi komfortně.

Důležité samozřejmě je, jak nafocené fotografie z fotoaparátu přenést ke zpracování. Technicky se připojení provádí úplně stejně jako v jiných systémech – skrz USB kabel připojený k fotoaparátu a propojený s počítačem. Rychlejší je varianta čtečky SD karet v počítači. Kartu vyjmete z fotoaparátu a načtete v počítači. A nebo se samozřejmě nabízí už zmiňovaná možnost bezdrátového přenosu na FTP. Fotoaparát to umí dělat i automaticky tj. po vyfocení odešle fotky na zadaný FTP server.

Pokud jste v hale a máte připojení na nakonfigurovaný FTP server, můžete fotografie odesílat již v průběhu focení. To mi přijde jako skvělá možnost, pokud potřebujete mít fotky co nejrychleji. Poslední způsob přenosu je možnost uložení přímo do mobilu skrz aplikaci Imaging Edge Mobile. Spojíte mobil s fotoaparátem skrz Wi-Fi a fotky se uloží přímo do složky s fotkami tamtéž (viz dále). Zpracujete je pak dalšími aplikacemi jako jsou editory obrázků apod.

• 
• 
• 

Další 3 fotografie

Pokud se rozhodnete zpracovávat fotky následně, také je to možné. Nějakým způsobem přenesete fotky do počítače (skrz FTP, SD kartu, USB kabel nebo aplikaci v mobilu). A záleží na formátu. Pokud jsou fotografie ve formátu JPEG, libovolný editor obrázků nebo prohlížeč umí s fotkami pracovat. Jmenujme třeba digiKam, GIMP, XnViewMP, Shotwell, Gwenview a jiné.

Když fotíte do RAW formátu, asi víte proč a také asi víte, že fotografie je nutno před použitím zpracovat procesem „vyvolání“ tj. aplikovat různá nastavení se závěrečným exportem, třeba do JPEG. Nejčastěji asi skončíte u aplikace Darktable nebo RawTherapee. Můžete dát šanci ještě projektům Ansel a LightZone.

Vyvolávání RAWů

Tohle je můj hlavní obor práce s fotkami v počítači. Jak již bylo řečeno, stačí fotografie počítači „předhodit“ a ten už je dokáže pomocí aplikací načíst a zpracovat. Hlavní aplikací, se kterou teď pracuju, je aplikace Darktable, V lednu 2025 to byla už nová verze 5.0.0, k 15.březnu 2025 je už venku verze 5.0.1. A optimalizovaný fork Ansel je stále ve fázi rané alfa verze a je ještě trochu nehotový a určitě ne určený k práci v podobě, v jaké je zatím ke stažení.

Darktable mne nezklamal a byl jsem schopen fotky stáhnout a zpracovat dle potřeby. Rozdíl oproti původnímu Pentaxu vlastně vůbec není. I když jsou RAW soubory o něco větší, než z Pentaxu, práce s nimi je v rámci aplikace svižná. Korekce objektivu funguje dobře a barevný profil pro fotoaparát také. Protože je A7 III na trhu tak dlouho, nemají s jeho RAW soubory aplikace problém. V porovnání s Pentaxem tedy žádný zásadní rozdíl.

• 
• 
• 

Dalších 9 fotografií

Poznámka: Dosti často se v recenzích fotoaparátu zmiňuje barevný profil, který je jiný než u konkurenčních fotaparátů a ne každému se barevné podání líbí. Obecně patří Sony barevné podání k těm, které lidé zmiňují jako nejméně pohledné. Můžete se podívat na tento test a zjistíte, že je to jako s vínem – každému chutná jiné a nelze říct, že je lepší nebo horší. Jenže v Darktable jde velmi snadno barevné podání napravit.

Aplikace v mobilním telefonu

Pokud navštívíte stránku podpory fotoaparátu Sony A7 III, najdete zde několik aplikací:

• Imaging Edge Mobile: Aplikace pro mobilní telefon (s iOS a Androidem), která umožňuje použítí funkcí jako Vzdálené ovládání telefonu, přenos fotek, automatický přenos fotek na pozadí do telefonu, vkládání GPS informací do fotek. Dokonce můžete jednou aplikací ovládat několik fotoaparátů najednou.
• Transfer & Tagging: Aplikace pro mobilní telefon (s iOS i Androidem) s integrovanými funkcemi jako FTP přenos fotografií na pozadí, vkládání automatických tagů do fotek a hlasové poznámky.

Najdete zde i další aplikace (nemusí být nutně pro mobil), ale nepopíšu je, protože jsou pro jiný operační systém a v Linuxu nefungují nebo naopak nepodporují model A7 III. Namátkou třeba Imaging Edge Webcam či Imaging Edge Desktop.

Jak na video?

Video se dá zpracovat dvěma způsoby. Buď otevřete klasický video soubor přenesený z fotoaparátu do vašeho počítače a nahrajete jej do nějakého video editoru nebo můžete i video přímo streamovat. Pro macOS a Microsoft Windows existují aplikace přímo od Sony, ale ani v Linuxu to není problém.

Knihovna libgphoto2 je vyvinuta právě pro potřeby „ovládání“ fotoaparátu a tedy i živého streamu z ní. Stačí pak už jen použít nějakou aplikaci, třeba OBS Studio a stane se z vás youtuber. Obecných návodů na to, jak stream z fotoaparátu do OBS připojit, existuje poměrně dost. Povedlo se mi fotoaprát, dle návodu, propojit s OBS poměrně rychle a snadno.

Poznámka: V souvislosti s knihovnou libgphoto2 se ukazuje, že zařazení podpory pro nejnovější fotoaparáty má jisté zpoždění v řádu týdnů až měsíců. Například se tak nelze jednoduše spolehnout, že až v prvním čtvrtletí roku 2025 vyjde nový model A7 V, že bude jeho podpora v knihovně dostupná ihned. A stejné to bude i s RAW formátem v rámci procesu vyvolávání fotek pomocí RawTherapee či darktable. A komerční aplikace na tom budou podobně.

Fotoaparát podporuje maximální rozlišení videa 3840×2160 (4K) při 30 snímcích za sekundu, pokud je využíván pro nahrávání videa. Nicméně při použití knihovny libgphoto2 pro streamování v Linuxu je maximální rozlišení omezeno na 1920×1080 pixelů (Full HD), protože knihovna často pracuje s nižším rozlišením kvůli omezením přenosu dat přes USB a kompatibilitě s aplikacemi, jako je OBS Studio. A já mám ze svých testů zkušenost s videem o velikosti 1280×720 pixelů (HD).

Pokud plánujete streamování v plném rozlišení 4K, doporučuje se použít HDMI výstup fotoaparátu ve spojení s externí záznamovou kartou, která umožní přenos nekomprimovaného videa. Tímto způsobem můžete dosáhnout vyšší kvality streamu (třeba Elgato Streamdeck s využitím aplikace StreamDeck_UI nebo Elgato Cam Link 4K s přímou linuxovou podporou). A nebo streamujte v operačním systému Microsoft Windows či macOS a využijte aplikaci od Sony.

Lokální fotogalerie: Správa vašich snímků na dosah ruky

Lokální fotogalerii si můžete představit jako organizovaný systém, ve kterém ukládáte své fotografie na lokálním disku nebo domácím úložišti (NAS). Pro tento účel se skvěle hodí aplikace jako:

• Synology Photos: Kompletní řešení pro správu fotografií na NAS zařízeních Synology. Viz Synology Photos.
• QNAP Photo Station: Alternativa pro uživatele QNAP úložišť. O QNAP Photo Station čtěte zde.

Pokud nehledáte pouze řešení na NAS, můžete vyzkoušet specializované aplikace dostupné přímo pro váš počítač:

• digiKam: Výkonný nástroj pro správu a úpravu fotografií. Více na digiKam.
• Shotwell: Jednoduchá aplikace pro Linux, zaměřená na správu fotografií. Více na Shotwell.
• Tonfotos: Praktická aplikace s jednoduchým rozhraním. Více na Tonfotos.

Tyto aplikace vám umožňují fotografie kategorizovat, třídit, upravovat nebo zálohovat, což zlepšuje přehlednost a efektivitu při jejich správě.

Webové fotogalerie: Sdílejte snímky se světem

Stejně tak můžete vytvořit fotogalerii přímo na svém webu, která bude přístupná vašim návštěvníkům. Existuje několik nástrojů, které umí automaticky vygenerovat galerii dle vašich požadavků:

• jAlbum: Flexibilní nástroj pro tvorbu webových galerií. Podrobněji na stránce o aplikaci jAlbum.
• Piwigo: Open-source platforma pro jednoduchou a efektivní správu fotogalerií. Více na Piwigo.
• Zenphoto: Lehký nástroj pro vytváření webových alb, čtěte stránku Zenphoto.

Tyto nástroje jsou vhodné, pokud chcete svým fotografiím zajistit dostupnost pro širší publikum nebo vytvořit profesionálně vypadající galerie přímo na svých webových stránkách.

Praktické zkušenosti

Jak asi vypadá sada nástrojů, které používám při zpracování fotografií ze závodů? Vše zvládnu v Linuxu pomocí těchto kroků:

1. Import fotografií z SD karty – Rapid Photo Downloader

   Pomocí aplikace Rapid Photo Downloader do složky naimportuju všechny nafocené fotografie. Zároveň v jednom kroku zálohuji fotografie na domácí NAS Synology. Obrovskou výhodou je, že dokáže automatizovaně vytvářet složky dle EXIF informací ve fotografiích. Dá se to pak dobře parametrizovat.

   V Pentaxu po načtení paměťové karty byla složka DCIM a v ní jednotlivé podsložky s JPEG soubory a videem. Měly datumovou značku. Sony ale přináší trochu jiný systém – složek s fotografiemi a videem je k dispozici několik – proto doporučuji pracovat s načítáním fotografiíí z karty v některé specializované aplikaci, která vám vytáhne jen fotky či videa z celkem pokročilé struktury složek na kartě. Samozřejmě, že to jde napřímo v libovolném správci souborů (jako např. Krusader nebo HiFile či DoubleCommander), případně v integrovaném správci jako je Dolphin atd. Ale tam se pak začnete ztrácet ve struktuře složek na paměťové kartě. Pokud ale víte, kde hledat, problém to není. Jen to není úplně intuitivní, záleží na typu uchovávaných souborů (fotky či videa).

2. Selekce záběrů – XnViewMP

   Aplikace XnViewMP mi umožní jednotlivé fotografie prohlížet a provedu první selekci a redukci. Procházím přímo adresářovou strukturu.

3. Úpravy a vyvolání snímků – Darktable

   Hlavní aplikací, se kterou pracuji, je Darktable. V této aplikaci provádím úpravy fotek, korekce a také další selekci. Výsledkem celého procesu je export fotografií v JPEG formátu k dalšímu použití.

Poznámka: Pokud provozujete Microsoft Windows, můžete využít verze XnViewMP a Darktable pro Windows. Nicméně Rapid Photo Downloader je čistě linuxovou aplikací a neexistuje přímo verze pro Microsoft Windows. Pokud jste pokročilejší, můžete zkusit využít WSL, skrz kterou aplikace funguje. Alternativy k RPD existují, zkuste hledat digiKam, Diffractor, Photini nebo Photos Desktop Downloader.

Obecně lze říci, že podpora fotoaparátu Sony Alpha A7 III v Linuxu je bezproblémová. A to ať už přímým propojením skrz USB kabel nebo pomocí streamování videa. Jen přímé propojení skrz Wi-Fi jsem nijak zvlášť netestoval. Spíše jsem si vše zjednodušil tím, že jsem fotoaparát vůbec nepřipojoval a pracoval přímo skrz čtečku SD karet s paměťovými kartami.

Kam nasdílet fotky?

Pro ukládání a sdílení fotografií používám především svůj domácí NAS Synology, který slouží jako záložní server. Součástí jeho funkcionality je také aplikace Synology Photos, která mi umožňuje snadno spravovat a organizovat fotografie. Pokud chci poslat jen několik snímků, často využívám WhatsApp, kde mohu sdílet menší balíčky fotek rychle a pohodlně.

Dalším oblíbeným řešením je můj účet na MEGA.com, který mi nabízí skvělých 50 GB úložného prostoru zdarma, v tuto chvíli nabízejí jen 20 GB, účet jsem zakládal před mnoha lety za jiných podmínek. Tento prostor využívám pro snadné sdílení větších souborů. Samozřejmě je ale k dispozici široká škála dalších cloudových služeb, jako jsou:

• OneDrive,
• Google Drive,
• Dropbox,
• iCloud,
• Nextcloud.

Pokud jde o sociální sítě, fotografie se dají sdílet prostřednictvím Facebooku nebo Instagramu, které umožňují oslovit širší publikum.

Vyhledat cloudové úložiště, které vyhovuje vašim potřebám a nabízí nízké měsíční poplatky, je opravdu snadné. Možností je celá řada, ať už hledáte univerzální řešení, nebo něco specifického.

Aplikací je dostatek

Z článku je jasné, že výběr operačního systému, který používáte pro práci s fotografiemi, nepředstavuje zásadní problém. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv systém, máte k dispozici jak bezplatné, tak placené aplikace. Ty placené často nabízejí velmi příznivé ceny, pohybující se v jednotkách desítek korun měsíčně. Osobně se nebojím za kvalitní službu nebo aplikaci zaplatit – pokud mi vyhovuje, není nutné za každou cenu hledat alternativy zdarma.

Pokud vlastníte fotoaparát, který není úplnou horkou novinkou na trhu, najdete široké spektrum aplikací, které ho podporují. Co se týče formátu RAW mého fotoaparátu, podpora je u většiny moderních aplikací naprosto bezproblémová. JPEG, jako nejběžnější formát, je samozřejmostí u všech nástrojů.

Mírné úskalí může nastat u uživatelů Linuxu při aktualizaci firmware. Bohužel, podpora Linuxu ze strany výrobců bývá slabá. Nicméně i to lze obvykle vyřešit – ať už alternativními postupy, nebo tím, že výrobce nabídne řešení vstřícnější k uživatelům. Například některé novější fotoaparáty umožňují provést aktualizaci firmware přímo z paměťové karty, bez nutnosti použití aplikace na počítači. Tento přístup je praktický a eliminuje závislost na konkrétním operačním systému.