Hlavní navigace

Gentoo a GPRS (1): Má to vůbec smysl?

23. 9. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Libí se vám filosofie Gentoo, ale myslíte si, že vaše internetové připojení na instalaci systému z Internetu prostě nemá? Posuďte sami, jestli je to opravdu tak beznadějné, jak se na první pohled zdá.

Asi každý z nás se již setkal s nějakou více či méně vtipnou narážkou na gentooisty, kteří údajně veškerý svůj výpočetní výkon utápí v kompilaci samotné distribuce. Tohle tvrzení ovšem může předčasně odradit mnoho uživatelů z naprosto jiného důvodu. Jestliže mám něco smysluplně kompilovat, tak musím mít nejprve co. Přesně tohle byl i můj případ. Přestože můj 2GHz Celeron s 512 MB RAM zrovna rekordy v benchmarku netrhá, měl jsem obavy zejména z trafficu. K Internetu se připojuji prostřednictvím GPRS, a i když mám neomezený datový tarif, tak nějaké přehnané zatěžování GSM sítě mi není příliš sympatické. Pro tentokrát jsem se ale rozhodl udělat malou výjimku, a do jaké míry to bylo rozumné rozhodnutí, můžete posoudit i vy dle následujícího miniseriálu.

V první částí se podíváme, co nám může Gentoo nabídnout, proč má význam i na pomalé lince a jaký způsob instalace bude nejvhodnější. Druhá část bude spíše popisem, nikoliv howto, jedné takové instalace s občasnou radou, na co si dát pozor v souvislosti s pomalým připojením, abyste si udělali jasnou představu, jak může taková instalace vypadat. Závěrečný třetí díl pak bude věnován datovým úsporám během vlastního provozu.

Pro mnoho lidí se stalo Gentoo doslova synonymem výkonu a tvrdí to i autoři dokumentace hned v úvodu první kapitoly Gentoo Handbook. „V první řadě, vítejte v Gentoo. Chystáte se vstoupit do světa možností a výkonu. Gentoo je celé o volbách – během instalace i po ní to sami mnohokrát poznáte.“. Právě volby jsou to, co dělají Gentoo tak jedinečným a zajímavým zejména na pomalých linkách.

Proč Gentoo?

Dlouhou dobu jsem používal distribuci Mandrake Linux, aktuálně nesoucí název Mandriva. Jelikož mám rád nové verze a nerad stahuji větší objemy, zdálo se, že byl pro mne Mandrake ideální volbou. Měl půlroční vývojový cyklus a i každý půlrok tu byl k dostání v každém lepším knihkupectví v lisované podobě i s knihou za docela rozumný obnos. Nějaké vady na kráse to ale přeci jen mělo:

  • Prvním problémem byly chyby, zejména bezpečnostní, které je vhodné odstraňovat. I když na opravu chyby povětšinou stačil patch o velikosti několika málo kB, na mirrorech se již projevil jako binárni balíček s nepatrně vyšším číslem verze zabírající řádově několik MB. U mne tyhle aktualizace udělaly za poslední čtvrtrok používání distribuce Mandrake Linux 10.1 přesně 462 MB.
  • Dalším problémem byly závislosti. I když jsem měl doma několik GB software na instalačních médiích, často se mi stávalo, že jsem stejně musel tentýž software instalovat z Internetu, protože balíček na instalačním mediu měl v závislosti již jiný balíček verze x.y.z.0 a já měl na disku díky opravě chyby již nainstalovanou verzi x.y.z.1.
  • Poslední věc, která mne na Mandrake Linuxu výrazněji trápila, byla jistá zbytečnost stahování některých programů, které jsem chtěl mít v novější verzi, než jakou mi mohla distribuce nabídnout. Bylo mi líto, že to, co jsem tak zdlouhavě pomocí mobilu stáhl, jsem stejně za několik měsíců zahodil, abych mohl začít používat totéž z právě zakoupené nové verze. Druhý a třetí bod u mne za stejnou dobu, tedy čtvrt roku, udělal asi 1.2 GB.

Když se na tyto tři problémy podívám nyní, již z pohledu uživatelé Gentoo, první bod mě příliš netrápí. Drobné chyby se opravují skutečně jen malinkým patchem a i má výše popsaná sestava jednoznačně kompiluje rychleji, než stahuje. Problém se závislostmi z druhého bodu prakticky neexistuje, protože daný software se povětšinou překládá proti tomu, co je k dispozici. Navíc, jak již bylo zmíněno, Gentoo je hlavně o možnosti volby, a tak jsou i tyto závislosti velmi dobře ovlivnitelné, nikoliv pevně dané jako u binárních balíčků. Velmi podobně je na tom třetí bod. To, co stahuji, nestahuji jen proto, abych to za chvíli zahodil, ale aktualizuji si tím „verzi“ svého systému. Nic nepřijde nazmar.

I když důvody z předchozího odstavce zní pro někoho možná zajímavě, nelze přehlédnout fakt, že stejně je veškerý software potřeba stáhnout. To je samozřejmě pravda, ale i přesto objem přenesených dat nijak dramaticky nevzrostl, ba naopak. Dokonce došlo i k mírnému poklesu přenášených dat, jak je možno vidět v následujícím grafu. Navíc odpadá pravidelná reinstalace systému, a tedy i investice do nové verze. Hodnoty zde uvedené jsou získány z mých měsíčních vyúčtování mobilního operátora. Ke změně distribuce došlo v průběhu dubna.

Gentoo a GPRS graf vytizeni linky

Způsob instalace

Jestliže vás uvedené argumenty přesvědčily, že provozovat Gentoo i po GPRS nebo jiné pomalé lince nemusí být naprostá šílenost, jak by se mohlo na první pohled zdát, je vhodné se nyní zamyslet nad způsobem instalace.

Jak se můžete dočíst v Gentoo Handbook, Gentoo lze instalovat pomocí jednoho ze tří Stage souborů, což jsou stručně řečeno archivy, ve kterých je již jistá část systému přeložena. Je tedy možnost si zvolit instalaci od Stage1, který obsahuje pouze kompilátor, balíčkovací systém Portage a několik málo pro ně nezbytných balíčků, přes Stage2, který již obsahuje takzvaný „bootstrapped“ systém, tedy jakési minimální prostředí, v němž se dále kompilují další aplikace, až po Stage3, který již obsahuje téměř funkční předkompilovaný systém.

Na mirrorech jsou k dispozici ke stažení dva ISO instalačního CD. Gentoo Minimal instalační CD zabírá 59 MB a v podstatě neobsahuje pro instalaci nic nezbytně nutného. Stejně dobře poslouží jakékoliv jiné LiveCD nebo již nainstalovaná jiná distribuce Linuxu. Gentoo Universal instalační CD by mohlo být pro někoho zajímavou variantou v případě, že má možnost si někde na rychlé lince stáhnout ISO soubor o velikosti 680 MB. Pokud však taková možnost není, převládají u pomalého připojení spíše negativa. Hned zpočátku bude potřeba stáhnout 680 MB, přičemž bude stažen i nějaký software navíc, obsah bude ve značné míře již zastaralý a ihned po instalaci bude stejne vyžadovat aktualizaci, tedy další stahování.

root_podpora

Pokud se rozhodnete pro instalaci bez těchto připravených médii, tak mezi vlastními archivy pro stage 1 s 16 MB, stage 2 s 37 MB a stage 3 s 85 MB již tak výrazné rozdíly nejsou. Jelikož však s každým vyšším stage ubývá možností, které se dají během instalace ovlivnit, přimlouval bych se spíše za Stage 1. Díky správnému nastavení USE příznaků lze na závislostech dlouhodobě nějaký ten MB ušetřit, protože se nebude stahovat a kompilovat nic, co skutečně nechcete. Překompilovat později systém s vlastním nastavením k obrazu svému samozřejmě lze, ale zdrojové kódy k dispozici nebudou a bude je zapotřebí stejně znovu stahovat.

Po dnešním zhodnocení proč Gentoo a jak jej instalovat na pomalejší lince se příště podíváme na průběh jedné takové instalace. Pokud vás myšlenka Gentoo na pomalejší lince zaujala, vřele vám doporučuji si před příštím pokračování přečíst pro začátek alespoň úvod Gentoo Handbook, za jehož překlad do češtiny bych chtěl touto cestou poděkovat zejména Janu Kundrátovi a zbytku překladatelského týmu.

Byl pro vás článek přínosný?