Hlavní navigace

GNOME 3.32: menší spotřeba paměti a nový vzhled

14. 3. 2019
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Vyšla nová verze prostředí GNOME s označením 3.32. Přináší další evoluční novinky, mezi kterými vyniká nižší spotřeba paměti, nová sada ikon, nový vzhled a vylepšení klíčových aplikací. Co je nového?

Shell opět o něco rychlejší

GNOME Shell byl (do značné míry oprávněně) kritizovaný kvůli výkonu, a to jak z pohledu spotřeby paměti, tak plynulosti. Vývojáři se na to zaměřili už v minulém vydání, ale některé opravy nebyly úplně triviální a dostaly se tak až do tohoto. GNOME Shell dnes zabírá výrazně méně paměti než před rokem.

Na mém notebooku s 16 GB paměti a dvěma připojenými monitory, z nichž jeden je 4K, mi Shell 3.32 zabírá v paměti dlouhodobě kolem 200 MB, což mi s ohledem na množství dostupné paměti a množství funkcionality, kterou Shell obsahuje, přijde jako slušný výsledek. Pokud vám stále zabírá velké množství paměti, velmi pravděpodobně se jedná o chybu v ovladači grafické karty. Stává se to třeba u ovladačů nouveau.

Kromě spotřeby paměti se v tomto vydání také citelně zlepšila rychlost vykreslování Shellu. Mimo jiné taky díky sadě patchů od vývojářů Canonicalu nebo změně od Carlose Garnacha z Red Hatu, po které se už nepřekresluje celá plocha při každé její invalidaci. I na pomalejších počítačích, kde při náročnějších efektech „zaškobrtnul“, nyní jede plynule.

Na poslední chvíli se do vydání dostala také zlepšení v oblasti neceločíselného škálování. Ty se týkají především správného škálování prvků v Shellu. I nadále se neceločíselné škálování považuje za experimentální a musíte si jej nejdříve zapnout v dconf-editoru (/org/gnome/mutter/experimental-features).

Dobré je také zmínit, že kompositor Mutter se konečně zbavil závislosti na Xorgu. Doteď, i když běžel na Waylandu, Xorg vyžadoval. Pokud tedy potřebujete jen aplikace, které běží nativně na Waylandu, už se obejdete zcela bez Xorgu. V praxi ale bude i nadále přítomný, protože je potřeba pro XWayland. Brzo by ale mělo být možné pouštět Xorg pouze na vyžádání, když spustíte aplikaci, která jej vyžaduje. Už nebude muset běžet trvale.

Kromě výkonnostních optimalizací stojí také za zmínku, že softwarová klávesnice pro Shell nově podporuje emoji. Na desktopu se softwarová klávesnice používá spíše okrajově, ale na připravovaném telefonu Librem 5 se to může hodit.

Softwarová klávesnice s emoji.

Nové téma vzhledu a ikony

Adwaita, výchozí téma vzhledu pro GTK, se už několik let neměnila a říkala si o nějaký facelift. Původně se plánoval až na vydání GTK 4, ale to je zatím v nedohlednu, tak vyšel ještě v rámci GTK 3.  Vzhled je do značné míry otázkou osobního vkusu, ale mně se nové téma líbí hodně. Nepřináší zásadní změnu, ale i tak dokázala GTK vdechnout modernější vzhled. Použitá paleta barev má živější tóny. Změnil se vzhled lišt oken a některých prvků, jako jsou např. přepínače.

Další větší změnou ve vzhledu je nová výchozí sada ikon. Obě změny byly plánovány odděleně a že přistály ve stejném vydání, je spíše dílo náhody. Nové ikony byly ostatně plánovány už pro minulé vydání, ale jako velká změna, která se dodělávala na poslední chvíli, se raději o půl roku odsunuly.

Jakub Steiner, jeden z vedoucích designérů GNOME, na svém blogu detailně popsal problémy s původní sadou ikon a motivaci do nové. Původní sada vycházela ze sady ikon Tango, která vznikla už na začátku minulého desetiletí. Vyznačovala se ikonami s propracovanými detaily, které vypadaly velmi dobře především ve větších velikostech. Nejenže ale bylo náročné takovou ikonu vytvořit, ale musela mít také několik variant pro různé velikosti, protože při těch menších se detaily při prostém zmenšení deformovaly. Dalším důvodem bylo to, že odvětví se celkově posunulo pryč od detailních ikon a ikony v GNOME tak vypadaly zastarale. A navíc nezapadaly mezi ikony aplikací třetích stran, které adoptovaly nový zjednodušený a plochý design.

Ukázka detailních ikon ze staré sady. Autor: Jakub Steiner.

GNOME se rozhodlo tomuto trendu přizpůsobit. Nové ikony mají jednodušší, geometrický a plochý design a živější barvy. Jako každá změna ve vzhledu i tato má své odpůrce a příznivce. Odpůrci oplakávají staré propracované ikony, příznivci jsou zase rádi, že má GNOME konečně ikony, které odpovídají moderním trendům.

Ukázka ikon z nové sady. Autor: Jakub Steiner.

Nabídka aplikace končí

GNOME 3 přišlo s nápadem rozdělit nastavení aplikace na dvě místa. Ta, co se týkají okna samotného, byla umístěná v rozhraní okna. Ta, co se týkala aplikace jako celku, byla umístěná do nabídky aplikace, která se nacházela pod ikonou a názvem aplikace na horní panelu hned vedle tlačítka „Činnosti“. Nebyl to úplně originální nápad, ještě takovou nabídku na horní panel umístil WebOS. Ten už je ale roky mrtvý a kromě GNOME se tato myšlenka nikde příliš neujala.

Hodně nových uživatelů to dokázalo překvapit, protože pod touto položkou nastavení aplikace neočekávali. Před časem se tedy designéři dobrali k závěru, že odvětví se vydalo jiným směrem a je kontraproduktivní se tohoto konceptu dále držet. Nastavení aplikace se tedy opět přesunula zpátky do okna, typicky do „hamburgerové“ nabídky, což je koncept, který zpopularizovaly především webové prohlížeče a uživatelé jsou na něj zvyklí. Původně bylo v plánu položku z horního panelu úplně odstranit, ale nakonec tam zůstane a bude se pod ní skrývat tzv. jump list (seznam otevřených oken, informace o aplikaci, ukončení aplikace apod.).

Nastavení

GNOME Control Center se průběžně přepracovává už několik vydání. Zatímco ale minule to byly změny spíše kosmetické, nyní jsou výraznější. Zcela přepracovaný byl často používaný modul pro nastavení zvuku. Funkcionalita byla zachována, ale co bylo dříve na několika záložkách, je nyní vše na jedné obrazovce seřazené pod sebou, jak velí nový design Control Centra a jak mají už i ostatní moduly. Posledním modulem, který tak čeká na změnu vzhledu, je nastavení pozadí, kde mockupy zatím čekají na realizaci.

Přepracované rozhraní nastavení zvuku.

Zcela novým modulem jsou Aplikace, kde najdete nastavení pro jednotlivé aplikace. Pro ty nainstalované přímo do systému to je víceméně jenom povolení/zakázání posílání upozornění a typy souborů, s kterými aplikace pracuje. Zajímavější to začíná být, pokud máte aplikace nainstalované ve Flatpaku. Zobrazí se vám tam totiž seznam oprávnění (ta aplikace vyžaduje, nejdou vypnout) a přístupů (o ty si aplikace žádá, když je potřebuje). Tyto informace se uživatel dozví v rozhraní Flatpaku pro příkazovou řádku, ale doteď v žádném grafickém rozhraní.

Kromě přehledu oprávnění a přístupů se vám u aplikací ve Flatpaku zobrazí také objem dat, který zabírají na disku, a také možnost vyčistit jejich cache a objem zabíraných dat tak snížit. Někdy to může být docela podstatná hodnota. Třeba já jsem zjistil, že si Spotify nacachoval téměř 9 GB.

Nový modul pro nastavení aplikací.

GNOME má už několik vydání funkci Night Light, která supluje známý Redshift, který vyžaduje Xorg a tudíž na Waylandu nefunguje. Uživatelé si mohli nastavit, jestli se má řídit podle aktuálního východu a západu slunce nebo podle ručně nastavených časů. Nebylo ale možné nastavit intenzita efektu „červené obrazovky“, což mnoha lidem chybělo. Vývojáři jim vyšli vstříc a do nastavení přidali „šoupátko“, kterým si intenzitu mohou upravovat.

Nyní můžete měnit intenzitu efektu „červené obrazovky“.

Kosmetických změn se dočkal také modul pro nastavení uživatelů. Novému uživateli se automaticky nastaví avatar, který obsahuje jeho počáteční písmena a k nim přiřazenou barvu, jak jsme na to zvyklí u různých služeb (např. Telegram). V rámci toho se také zapracovalo na tom, že avatary uživatelů se zobrazují stejně (jako kruh) napříč celým GNOME, aby to přispělo lepší vizuální konzistenci.

Uživatel s novým výchozím avatarem.

Aplikace

Boxy

Nejzajímavější novinkou v Boxech je automatické zapínání virtio-gpu a Virgil. Ty umožňují vytvořit virtuální grafickou kartu, která pak propůjčuje vlastnosti fyzické grafické karty na hostitelském počítači operačnímu systému ve virtuálním stroji. Operace vyžadující 3D akceleraci jsou potom výrazně rychlejší. Můžete tak ve virtuálním stroji provádět náročnější operace na grafický výkon (i hrát hry) a to bez ohledu na to, jestli to je ve virtualizovaných Windows nebo Linuxu.

Podmínkou pro automatické zapínání virtuální grafické karty byla intenzivní práce na libosinfo, která Boxům poskytuje informace o vlastnostech jednotlivých systémů a Boxy pak ví, jestli jsou pro zapnutí splněné všechny předpoklady jak na hostovi, tak na hostiteli. Ve verzi 3.32 ji bude zatím zapínat pouze pro nově vytvořené virtuální stroje.

Web

Vypadá to, že společnost Purism si vybrala Web (aka Epiphany) jako výchozí prohlížeč pro připravovaný mobilní telefon Librem 5, protože v této verzi dostal hned několik novinek, které vylepšují jeho fungování na malých a dotykových obrazovkách. Rozhraní prohlížeče je nyní výrazně responzivnější díky knihovně libhandy. Přibyly i dotyková gesta, jako např. navigace mezi stránkami dopředu a dozadu třemi prsty.

Software

Nástroj pro instalaci a správu aplikací a aktualizace Software nově používá na zpracování metadat knihovnu libxmlb, která by měla výrazně zrychlit vyhledávání a také snížit spotřebu paměti. Zlepšila se také podpora pro Flatpak. Uživatelé jsou nyní informovaní o tom, jaká oprávnění aplikace ve Flatpaku vyžaduje.

Terminal

GNOME Terminal byla jedna z posledních aplikací v GNOME, která si zachovávala tradiční rozhraní s hlavní nabídkou. Hodně uživatelů kvůli tomu uteklo k Tilixu, který, ač není součástí GNOME, do tohoto prostředí mnohem lépe zapadá. Ne, že by se Terminal Tilixu funkčně vyrovnal, ale v tomto vydání získal podporu pro headerbar. Jen není zapnutá ve výchozím nastavení. Očekává se, že většina distribucí na rozhraní s headerbarem přejde. Pokud to není případ té vaší, můžete si jej zapnout v dconf-editoru (/org/gnome/terminal/lega­cy/headerbar).

GNOME Terminal se zapnutým headerbarem.

Nautilus

Výrazně se zlepšila rychlost přístupu ke Google Drive. Podpora pro Google Drive je sice implementována v gvfs a GNOME Online Accounts, ale drtivá většina uživatelů ji využije právě v Nautilu. V předchozích verzích byla na hraně použitelnosti. Objemnější složky se načítaly klidně minuty. To by se nyní mělo díky lepšímu cachingu výrazně zlepšit.

Nový Nautilus obsahuje také velkou optimalizaci vyhledávání, takže byste na první pohled pocítit rozdíl v rychlosti. To se projeví i ve vyhledávání v jiných aplikacích vzhledem k tomu, že infrastruktura je sdílená.

Builder

Vývojář Builderu, IDE pro GNOME, Christian Hergert se pochlubil, že v tomto vývojovém cyklu bylo změněno 100 tisíc řádků kódu, což je impozantní číslo u projektu, kterému se primárně věnuje jeden člověk. Došlo k výraznému refactoringu, který by měl zjednodušit správu kódu a psaní pluginů pro Builder. Kromě tato verze přináší řadu drobnějších zlepšení, o kterých se Christian podrobně rozepsal na svém blogu.

Pro vývojáře

Možná jste si v textu všimli, že nepíšu GTK+, ale jen GTK. Projekt se rozhodl název zjednodušit, protože ho stejně v této podobě většina lidí používala. Jinak bylo asi největší novinkou výše popisované nové téma vzhledu. Většina sil vývojářů se totiž upíná ke GTK 4.

Pozornost si ale zaslouží projekt libhandy, který rozšiřuje GTK o věci, které se hodí na malých dotykových obrazovkách. Sponzoruje ho společnost Purism, která chce systém pro telefon Librem 5 postavit právě na GNOME. Díky libhandy můžou mít aplikace responsivní design, speciální widgety apod. Do budoucna se dá očekávat, že vybrané věci z libhandy budou přijaté do GTK, a je možné, že někdy v budoucnu GTK libhandy úplně pohltí.

Lokalizace

GNOME 3.32 je jako už tradičně kompletně přeloženo do češtiny, hlavně díky neúnavné práci Marka Černockého. Překlady dokumentace od minula mírně klesly z 98 % na 96 %. Slovenština v překladech na češtinu vždy trochu ztrácela, ale už několik vydání se pohybuje nad 90 %, tentokráte na 92 %. Bohužel dokumentace i nadále zůstává téměř kompletně v angličtině.

Poznámka: snímky obrazovky pro tento článek jsou pořízené z vývojové verze, kde ještě nebyly všechny překlady nahrány, proto je na některých rozhraní částečně anglicky.

Na co se těšit

Displeje s podporou HDR už dneska nejsou výjimkou a proto se připravuje podpora pro HDR také v GNOME. Otázkou zůstává, jestli se objeví už v podzimní 3.34 nebo později. Momentálně se čeká na potřebné úpravy v kernelu a grafických ovladačích.

Bude také pokračovat zdokonalování sandboxu pro aplikace ve Flatpaku. Pracuje se na portálu pro webkameru, takže by aplikace už neměly přímý přístup k webkameře, ale pouze skrze PipeWire, který by jim na základě souhlasu uživatele poskytl stream z webkamery. Připravuje se také portál pro dconf, takže aplikace už nebudou muset mít přímý přístup k dconf v systému, aby sdílely nastavení s ostatními.

V plánu je taky práce na minimalistické podobě GNOME. GNOME Shell už by neměl záviset třeba na Trackeru nebo evolution-data-server, aby jej mohli používat i ti, kteří chtějí prostě jen prostředí bez pokročilejších funkcí, ale zato s nižšími nároky na systémové prostředky.

root_podpora

Na podzim má také být k dispozici telefon Librem 5 (vývojářské kity už jsou k dispozici od prosince), takže lze předpokládat ještě intenzivnější práci na tom, aby technologie GNOME a aplikace dobře běžely také na mobilním zařízení.

V GNOME 3.34 dojde taky k jednomu loučení. Podpora pro dokumenty bude odstraněna z GNOME Online Accounts a aplikace GNOME Documents bude pravděpodobně postupně ukončena. Nabízela jednotný přístup k dokumentům, ať už jste je měli uložené lokálně nebo u jednoho z cloudových poskytovatelů, ale tento koncept se na desktopu příliš neuchytil. Uživatelé stále preferují převážně práci na úrovni souborů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Používá Linux od roku 2005, podílel se na několika knihách o Linuxu a pracuje ve společnosti Red Hat, momentálně má na starosti tým, který pracuje na desktopových aplikacích.