Hlavní navigace

Hadopi po 11 letech aneb Francie ukazuje, že hon na filmové piráty nemá smysl

 Autor: Hadopi
Francouzská protipirátská agentura vydala další pravidelnou zprávu o činnosti. Plyne z ní, že za 11 let na každé vybrané euro na pokutách spotřebovala zhruba 1 tisíc eur.
David Ježek 14. 8. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ač by toto číslo mohlo na první pohled působit poněkud nelichotivě (ještě se k tomu vrátíme), dlužno hned úvodem připomenout, že úřad Hadopi nedlouho po svém vzniku přišel o jednu ze stěžejních pravomocí: možnost nařizovat odpojení „zlobivých pirátů“ od internetu. Stalo se tak již v roce 2013, místo odpojování nastoupil právě systém pokut. S ohledem na to se už nikdy nedozvíme, zdali by to mělo větší vliv na vybírané pokuty či efektivnost provozu (a tudíž i náklady na celé Hadopi).

Hadopi za rok 2019

Nejnovější každoroční zpráva Hadopi shrnuje činnost úřadu za rok 2019. Vyplývá z ní několik zajímavostí: úřad v roce 2019 celkově řešil 9 miliónů případů, což představuje ve srovnání se 14 milióny v roce 2018 značný pokles.

Důležité dále je, že případ automaticky neznamená, že by daný jedinec dostal první – druhý – třetí strike a následnou pokutu. Ostatně svého času i STB v Československu vedla složky na spoustu lidí, kteří se o tom ani nedozvěděli ;-). Každopádně od svého zřízení Hadopi celkově vydal 12,7 miliónů varování uživatelům, zlomek počtu, na který jej upozornili vlastníci práv – zhruba 105 tisíc varování měsíčně, v průměru tedy ~5300 každý pracovní den. V roce 2019 ale bylo zasláno „jen“ 830 tisíc varování, zhruba 3500 každý den. Z toho ~620 tisíc byl první strike a ~210 tisíc druhý strike a ~4 tisíce třetí strike – zde lze spatřovat jistou efektivitu chodu úřadu, kdy pouze třetina lidí se dopracuje k druhému striku a jen zlomek ke třetímu.

Nejzávažnějších případů (dle názoru Hadopi) bylo 1750, ty pak dostali na stůl státní zástupci pro případné další akce, mimo jiné možnost pokuty až do výše 1500 eur.

Poklesy případů a efektivita úřadu

Poklesy případů souvisí samozřejmě se změnou chování lidí, tedy konzumentů A/V zábavy. Ti mají s každým dalším rokem k dispozici další a další online služby, které jim daný obsah nabídnou. Druhou část poklesu mají na svědomí technologické změny v pirátění, kdy už nekraluje tak jednoznačně BitTorrent (ostatně, vzpomene si někdo dnes ještě na předchůdce, DC++?), řada stále pirátících lidí využívá nelogovací VPN a jiné metody jako torrentování přes cloudové služby či seedboxy. To vše je pro Hadopi oříšek a obvykle na tyto lidi úřad nedosáhne.

Samozřejmě v žádném případě nevadí, pokud daná organizace je ve své činnosti de facto ztrátová (tedy živená například ze státního rozpočtu) či obecně s klesající efektivitou danou vnějšími vlivy, pokud její činnost je obecně bohulibá, resp. prospěšná společnosti. Jako příklad můžeme vzíti třeba zdravotnický systém, který v ČR průběžně konzumuje obrovské množství prostředků a přesto si za mnohé úkony i tak pacient doplácí. Ale navzdory všemu je zdravotnictví částí systému, díky kterému tu nemáme středověk, bolavé zuby neléčíme u kováře trháním a bakteriální infekci neřešíme pouštěním žilou a následnou modlitbou. Mohlo by fungovat efektivněji? Nepochybně ano, stejně jako nejspíš i Hadopi.

Prospěšnost úřadu Hadopi

Tímto se dostáváme k prospěšnosti existence Hadopi. Připomeňme tedy, že Hadopi za svou existenci rozdal úřad pokuty za 87 tisíc eur a francouzské daňové poplatníky stál 82 miliónů eur.

Velmi hrubě řečeno, Hadopi je v podstatě úřad, který hájí zájmy Hollywoodu (toto brutální zjednodušení je zcela záměrné). Kdo se ptá, proč Francouzi vynakládají milióny eur ročně na obranu Hollywoodu, nechť hledá odpověď jinde, to prostě berme jako holý fakt. Já osobně jsem smysl tohoto úřadu nespatřoval ani v roce 2010 a o to méně jej spatřuji dnes, kdy nabídka online služeb s všemožným obsahem je taková, že málokdo může tvrdit, že se k danému obsahu nemá jak dostat (samozřejmě jsou výjimky a není jich málo).

Prospěšnost Hadopi občanům Francie je v podstatě nulová, pokud nejde o zástupce filmového průmyslu. Žijeme v době, kdy už za sebou máme několik let debat na evropské úrovni o tom, že přístup k internetu by měl být / je jedním ze základních práv občanů. Žijeme v době, kdy úřady / státní správa pomalu, ale jistě přechází na internet, kam dávno přešly banky, noviny a takřka vše ostatní. Za 10 let bude těžko představitelné, že by člověk mohl fungovat ve Francii bez internetového připojení a plnit přitom své občanské povinnosti (tj. ideálně platit daně a jinak držet hubu a krok). V takové situaci je mechanismus vynuceného odpojování usvědčených pirátů od internetu nejen po technické stránce nesmysl, ale přímo jde proti jeho právům a občanským povinnostem. Jistě i proto byl před 7 lety zrušen a nahrazen pokutami.

Nemluvě o tom, že kdyby mne dnes, teď a tady někdo odpojil od domácího internetu, dojdu do nejbližší trafiky a koupím anonymní SIMku s dostatkem dat pro další páchání té činnosti, pro kterou jsem byl odpojen. A to je jedna z těch nákladnějších možností, jsou i řešení daleko jednodušší.

Hadopi vede marný boj s větrnými mlýny. Dokud bude existovat filmový průmysl, bude existovat pirátství a těch pár ubožáků, které Hadopi za 10+ let pokutovalo, jsou jen zlomkem masy, která si filmy opatřuje různými neoficiálními cestami, bez ohledu na to, jaká motivace je k tomu vede.