Hlavní navigace

Názor k článku Hardware inteligentního internetového termostatu od Yenya - No dobře: skin efekt; impedance; přechodový jev. Člověk...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 6. 2015 21:41

    Yenya (neregistrovaný) ---.yenya.net

    No dobře: skin efekt; impedance; přechodový jev. Člověk se furt něco učí. Jedeme dál:

    Budeme věřit, že ten můj hromosvod má tu vaši impedanci 100 mOhm. Jaké frekvenci to asi odpovídá?

    http://chemandy.com/calculators/round-wire-impedance-calculator.htm

    Když tam dosadím 10000 mm, hliník a 8 mm průměr dostávám Z=100 mOhm u frekvence 600 kHz. Což si vykládám tak, že ten přechodový jev lze aproximovat sinusovkou o této frekvenci. Tedy náběh do maximálního napětí trvá řádově jednu čtvrtvlnu této frekvence, a náběh do maximálního proudu (a odpovídající pokles napětí) druhou čtvrtvlnu. V tu dobu už se ale napětí nemění, takže takže drát se během té druhé čtvrtvlny přiblíží zpět svému stejnosměrnému odporu. Můj odhad tedy je, že na konci první čtvrtvlny bude v místě toho senzoru napětí těch vašich 2.5 kV (asi méně - vy počítáte s 25 kA, já se 7.5 kA), a na konci druhé čtvrtvlny bude těch mých 43.5 V. Řekněme tedy, že vaše napětí bude působit v průměru po dobu jedné čtvrtvlny, nějakých 0.4 mikrosekund.

    Je otázka, jestli během této doby si stihne blesk prorazit všechny vzduchové a jiné izolované mezery (přes izolaci UTP, přes kůži člověka, přes tu betonovou podlahu), a jestli způsobí nějakou škodu. Nejdřív ta rychlost: Podle tohoto videa blesk vyrobí ionizovaný kanál až k zemi za nějakou čtvrtsekundu:

    https://www.youtube.com/watch?v=CfYiFSTkBWk

    Pokud pro jednoduchost předpokládám, že mraky jsou ve výšce 250 m, je to rychlost 1 km/s, tedy 0.4 mm za těch 0.4 mikrosekundy. To je podle mě na proražení izloace UTP kabelu a ještě jednotlivého vodiče málo (drze předpokládám, že rychlost průrazu bude stejná jako ve vzduchu).

    A teď ta škoda: Pokud by člověk už měl proraženou kůži a dostal těch 2.5 kV do těla o odporu 500 Ohmů, procházel by jím proud 5 A a výkon 12.5 kW. Po dobu 0.4 mikrosekundy, ovšem. Čili do člověka by se uložila energie 0.005 J. Proud by sice na tu dobu překročil fibrilační hranici 120 mA, ale pochybuju, že by reálně k nějaké fibrilaci došlo. A ke škodě na nervové soustavě téměř jistě ne.

    Navíc pokud přechodový jev na hromosvodu samotném, tak přechodové jevy na sousedních izolovaných objektech budou taky, a možná ještě ve větší míře.

    Co jsem zanedbal tentokrát?

    A ještě jedna věc: já tady píšu proto, abych se o tom něco dozvěděl. Takže bych chtěl požádat, abyste případně svá tvrzení poněkud víc rozepsal. Je nakonec možné, že to nejde počítat ani tak jak to mám já, ani tak jak to máte vy. Například tam nikde nefiguruje těch 100 MV napětí mezi mrakem a zemí.