Tam je otázka, v jaké fázi učení ty strojově závislé věci řešit. Učebnice Pascalu bývaly plné "pitomostí" typu vytváření spojových seznamů, tedy struktur, které normálně člověk nepoužije, natož aby je chtěl sám implementovat. Zrovna tak si myslím, že "nekonečné" datové typy jsou pro výuku programování docela vhodné, není třeba hned řešit, co je int a co long long.
Rozdíl mezi celým a reálným číslem se vyjeví (v Pythonu 3) nejpozději v době, kdy si někdo napíše print(2/3).