Hlavní navigace

Intel představil ultramobilní 10nm Lakefield, Tiger Lake letos nebude

19. 6. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Ve stručnosti bychom dosavadní trápení Intelu v roce 2020 mohli shrnout takto: žádný pořádný nový hardware, zato nutnost alokovat zdroje na řešení dalších a dalších bezpečnostních chyb.

Co nového v hardwaru

Nepochybujme ani na vteřinu o prosté skutečnosti, že v Intelu pracují na 105 %, ale Marko Ramius – tedy pardon, Lisa Su – má velký náskok.

Intel zjevně nemá jinou možnost než nadále posouvat 14nm proces, neboť 10nm či 7nm stále nemá dostatečnou kvalitu pro velké procesory (desktop, server / HPC).

10nm Lakefield míří na trh

Firma před pár dny uvedla, že vydává nové procesory známé jako Lakefield / Foveros. Na trh míří dvě varianty, výkonnější Core i5-L16G7 a pomalejší Core i3-L13G4. Oba procesory spojuje skutečnost, že jsou 5jádrové, tedy přesněji řečeno 4+1jádrové.

Jde o morální následníky někdejší rodiny low-end x86 procesorů Atom, kterým ke čtveřici malých jader přibylo jedno velké x86 jádro, logicky dále výkonnější integrovaná grafika a rovnou v pouzdru procesoru najdeme i RAM – právě díky pouzdření Foveros pak může celek, tedy CPU+GPU+RAM být tvořen modulem o velikosti pouhých 12×12×1 mm. Malá CPU jádra tvoří atomová architektura Tremont, velké CPU jádro pak Sunny Cove (převzato z Ice Lake). GPU část je aktuálně to nejlepší od Intelu, tedy Gen11 s podporou video formátů až po H.265 / VP9 (o AV1 se nehovoří).

Foveros používá zajímavé vrstvení jednotlivých prvků. Na podkladu s BGA propojením je nejprve die tvořící čipset a cache (ta je vyráběna 22nm procesem v lowpower variantě, prvním FinFET procesem Intelu, který se ve velkých desktop čipech objevil s generací Ivy Bridge). Další vrstvou jsou procesorové části (PCU, GPU, multimediální engine apod.) – zde Intel naopak nasazuje to nejlepší, co pro ultramobilní čipy má v provozuschopném stavu, tedy 10nm proces. Vše pak uzavírá poslední vrstva, konkrétně 64bitová paměť typu LPDDR4X-4267 v kapacitě až 8 GB (případně 4 GB). Procesory nepoužívají HyperThreading.

Pozitivní je hodnota TDP pro celé řešení, která je jen 7 W. Jen čistě teoreticky dodejme, že kdybychom toto TDP měli přepočítat poměrem TDP vůči reálné spotřebě u Core i9–10900K, tak bychom se dostali k hodnotě spotřeby kolem 15 W. Ale jde jen o teoretickou úvahu. Čipy jsou určeny pro (ultra)mobilní segment, čili nepřekvapí Tjunction na hodnotě 100 °C.

Zmatek na serverovém poli

Z hlediska HPC trhu, případně strojů dnes konstruovaných na mnohočipové počítání věcí kolem umělé inteligence, má Intel problém kvůli tomu, že jeho procesory nenabízí PCI Express 4.0 konektivitu. Proto když Nvidia před pár týdny uváděla novou GPU architekturu Ampere / GA100 zaměřenou právě na AI, hovořilo se v této souvislosti pouze o řešeních využívajících procesory AMD EPYC.

Přesto se objevil jeden výrobce, který dal GA100 (resp. kompletní modul s tímto GPU zvaný A100) do souvislosti s Xeony. Americký inspur na svém webu zveřejnil určité informace o systémech, které vedle EPYCů a starších PCIe 3.0 Xeonů nabídnou i Xeony generace Ice Lake-SP s podporou PCI Express 4.0.

Tato řada velkých 10nm Xeonů je stále zahalena určitým závojem tajemství. V minulosti se hovořilo o 28 i 38 jádrech v procesoru, není se objevily informace o vzorku s 24 jádry (48 vlákny) a takty 2,2 / 2,9 GHz (databáze SiSoft a Geekbench). Ve stále se zvyšujícím zmatku kolem této řady a v kontextu toho, že inspur působí spíše jako placený Intelův teaser, je však těžké usuzovat, co si o tom myslet. Informace na webu inspuru však již nejsou (což může naznačovat buď hloupost tamního produkťáka, nebo celkem obvyklou, nyní po létech jejího používání hromadou firem už celkem průhlednou marketingovou strategii).

Když už jsme naťukli oněch možných 38 jader, což byl jeden starší únik z prezentace Asusteku, tak ze stejného starého slajdu rovnou zabrusme k procesorům Intel rodiny Cooper Lake.

Tato rodina je chystána na trh na bázi „staré dobré“ 14nm výrobní technologie. Zajímavostí onoho někdejšího slajdu Asusteku bylo, že 10nm 38jádrový Ice Lake-SP měl mít TDP 270 W, zatímco 48jádrový Cooper Lake jen 300 W. To by potvrzovalo i z už existujících 10nm čipů Intel známou skutečnost, že pokles spotřeby u 10nm výroby není takový, aby jej 14nm ekvivalent nejen nedohnal, ale rovnou nepředehnal. Každopádně hodnota TDP se příliš neliší od toho, co nabízí v HEDT segmentu dnes AMD.

Intel HEDT i letos beze změny

Psal se rok 2017 a Intel uvedl na trh procesor Core i9–7980XE Extreme Edition. Tento 18jádrový 14nm HEDT procesor s TDP 165 W, takty 2,6/4,2 GHz a podporou DDR4–2666 byl na svou dobu poměrně zajímavou záležitostí. Vždyť v téže době AMD teprve uváděla první Threadrippery, například nejvyšší 16jádrová model 1950X s 3,4/4,0 GHz.

Tehdy naposledy se dalo hovořit o tom, že Intel alespoň drží krok. Pak ale přišel závěr roku 2018 a Core i9–9980XE Extreme Edition. Tento 18jádrový 14nm HEDT procesor s TDP 165 W, takty 3,0/4,4/4,5 GHz a podporou DDR4–2666 se ot 7980XE lišil víceméně jen velmi drobně. Platforma čipsetu X299 zůstala.

Pak přišel poslední kvartál 2019 a Intel uvedl Core i9–10980XE Extreme Edition. Tento 18jádrový 14nm HEDT procesor s TDP 165 W, takty 3,0/4,6/4,8 GHz a podporou DDR4–2933 o kapacitě dvojnásobné, až 256 GB, je jen zanedbatelnou modifikací 9980XE, který je zanedbatelnou modifikací 7980XE. PCIe 3.0 čipset X299 zůstává.

Intel správně usoudil, že oproti 64jádrovému Threadripperi 3990X nemá smysl zkoušet uvést „Core i9–11980XE“ s opet jen o ~100 MHz zvýšenými takty a pochybnou reálnou dostupností, takže žádná další / nová HEDT platforma od Intelu letos nebude.

Připomeňme, že před několika měsíci se ještě hovořilo o 22jádrovém Intel HEDT procesoriu 10990XE. Intel jej možná plánoval, ale jeho vývoj je minulostí, neb procesor s TDP kolem 350–400W (propočet dle stávajících HEDT procesorů) by byl neprodejný.

Letos už maximálně jen bezpečnostní chyby

Ani u běžné desktopové platformy nic po Core i9–10900K nečekejme, Tiger Lake letos nebude. Intel pro letošek už neuvede žádné nové desktop procesory. Šmitec. Mimochodem, německý overclocker der8auer přeměřil několik kusů Core i9–10900K a zjistil, že spotřeba procesorů se kusově velmi liší, až téměř o 50 W. A to je opravdu hodně velký rozdíl.

root_podpora

Jediné, co tak můžeme výhledově očekávat, jsou další varianty na staré bezpečnostní chyby a další nové bezpečnostní chyby. Před pár dny jsme psali o CrossTalk, kromě toho ale byla zveřejněna i chyba SGAxe (podrobnosti zde). Ta je pokračováním chyby CacheOut, využívá získání klíčů z SGX (s touto částí CPU Intel končí) takovou cestou, která dle autorů není řešena dosavadními záplatami na SGX. Naproti tomu Intel uvádí, že nejnovější záplaty CPU obsahující opravdu i pro CVE-2020–0549 (L1D Eviction Sampling) chrání i proti SGAxe.

A nakonec si přidejme zjištění společnosti JetBrains, dle které chyba v procesorech Ice Lake vede k pádům/restartům strojů. Hlášení uživatelů se týkají jen strojů s 10nm procesory Ice Lake (MacBook Air 2020 či Microsoft Surface Pro), nemělo by se tedy jednat o chybu v nové verzi nějakého nástroj JetBrains. Připomeňme, že původem česká společnost JetBrains stojí za projekty a nástroji jako IntelliJ IDEA, PhpStorm či Kotlin.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.