Hlavní navigace

Intel reaguje na Ryzeny 3000, svět řeší, co s 32bitovým v Ubuntu 19.10

23. 6. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Intel bude zlevňovat desktopové procesory, povíme si jak fungují hry na čistě 64bitovém Ubuntu 19.10 a jak to vidí Valve i vývojáři Wine. Google končí s tablety a chce se zaměřit na Chromebooky.

Intel kontra Ryzeny 3000

Poslední dva roky, když se mě někdo ptá, co by si měl koupit za nové PC / CPU / komponenty, opakuji dokola pořád jednu mantru: počkej na Ryzen → Threadripper → novější generaci výroby → 7nm výrobu. S každým dalším krokem je už pár let vidět, že Intel zaspal a neví co si v dané situaci počít. Psal jsem tu o tom vícekrát, k tématu se již nechci vracet, ale je nutné uvést následující odstavce.

Lisa Su s 64core AMD EPYC Rome

Lisa Su s 64core AMD EPYC Rome

Jak dobře víme, v těchto týdnech či měsících jdou / půjdou na trh nové 7nm procesory a grafické karty od AMD. Stavět budou na 7nm výrobě, což znamená velký krok vpřed v efektivitě a díky nové flexibilitě v architektuře CPU (8jádrové 7nm čiplety pospojované pomocí 12nm/14nm I/O) i výtečné ceny a schopnost pokrýt celé spektrum trhu.

Intel v kontextu nejnovějších CPU AMD kontroval zejména představením nového Core i9–9900KS, které nejspíš není ničím jiným než využitím skladových zásob omezeného množství „cherry-picked“ křemíků schopných běžet na 5GHz Turbu se všemi CPU jádry současně. To je prostě proti plejádě Ryzenů 3000 málo a Ice Lake tu bude nejdřív za rok.

Intel představuje Core i9-9900KS
Autor: TPU

Intel představuje Core i9–9900KS

Intel tak přistupuje k něčemu po léta nevídanému: v segmentu komponent přijdou až 15% slevy, což posune stávající i ohlášení 14nm procesory na úroveň, která se přeci jen Ryzenům přiblíží. Zdali díky slevám nová verze Core i9–9900KS (8×CPU) oproti Ryzen 9 3900X (16×CPU) obstojí, ukáže až realita trhu. Moje doporučení tak nadále trvá: s nákupem počkat alespoň na podzim.

Google končí s tablety

Hardwarová divize Googlu přichází s důležitým oznámením: firma ukončuje vývoj vlastních tabletů. Nevyplatí se to, místo toho Google zaměří své síly na notebooky (čímž jsou myšleny zejména Chromebooky). Oznámení přichází necelého tři čtvrtě roku po představení posledního firemního tabletu, modelu Pixel Slate (první s Chrome OS). Krok je to ale s ohledem na vývoj trhu i vývoj směřování aplikací pro mobilní zařízení poměrně logický.

Hry na čistě 64bitovém Ubuntu 19.10

Jelikož nejnovější krok Canonicalu, tedy odstranění podpory 32bitového x86 v rámci nadcházejícího Ubuntu 19.10 (které bude předskokanem LTS verze 20.04) vyvolalo poměrně dost reakcí. Alan Pope z Canonicalu se rozhodl otestovat pár modelových scénářů, jak budou fungovat hry.

Konkrétně šlo o hry na platformě GoG (Good Old Games) testovaném na denním sestavení Ubuntu 19.10 s ručně odstraněnou podporou 32bitového x86. Tedy nic, z čeho by šlo vyvozovat finální závěry pro stav v říjnu tohoto roku. Každopádně zkušenost to byla spíše bídná.

Jak poznamenává Phoronix, zatímco Valve má prostředky na to, aby nějak obešla neexistenci 32bitových balíčků v Ubuntu 19.10 a na vše se připravila, projekty jiných menších subjektů čeká spousta práce. Právě GoG je takovou platformou, která neobsahuje centralizovaná řešení určitých prvků svého systému.

Tři ze zkoušených her selhaly při instalaci Wine32. verze hry Braid z GoG se odmítala spustit, neb je čistě 32bitovou hrou. Další hry se pak sice třeba spustily, ale pouze s černou obrazovkou (za to možná ale může VirtualBox, ve kterém testování probíhalo). Prozatím tedy lze pouze doporučit uživatelům jiných herních platforem jako GoG, aby vývoj bedlivě sledovali, případně se drželi dřívějšího doporučení Canonicalu: nejdéle podporovaným 32bitovým Ubuntu je verze 18.04 LTS.

Jak to vidí Valve

Ostatně i Valve není s vývojem spokojena. Jak plyne z tweetu, který zveřejnil Pierre-Loup Griffais z Valve, firma nebude Ubuntu 19.10 a další budoucí verze oficiálně podporovat a nedoporučuje jejich používání. Bude však hledat cesty k minimalizaci problémů pro uživatele a také hledat jiné linuxové distribuce, na které by upřela své úsilí. Tak třeba si to Caonical ještě rozmyslí a celou věc odsune až do éry po Ubuntu 20.04 LTS.

Jak to vidí Wine

Druhým z významných projektů sloužících na Linuxu hráčům a stále se držících primárně 32bitové architektury, je Wine. Skepse zde panuje jak na poli řešení metodou použití 32bitových balíčků z Ubuntu 18.04.2 v podobě Snapu, tak na poli použití 64bitového Wine – ani jedno není stoprocentní a spolehlivé řešení.

root_podpora

Vývojář Wine Henri Verbeet pracující pro CodeWeavers kupříkladu přišel s myšlenkou úplně přestat s vydáváním balíčků pro Ubuntu 19.10. Dle něj je to jediné praktické řešení. Andrew Eikum, též z CodeWeavers, mezitím přišel s ideou použití Steam Runtime jakožto závislosti, neb Steam problém nedostupnosti 32 bitů na Ubuntu 19.10 řeší sám pro sebe – toto však sice vyřeší většinu problému, přesto ale zůstanou některé balíčky, které Wine potřebuje, ale Steam ne.

Zatím se zkrátka jednotlivé projekty, které i nadále chtějí či musejí setrvat i u 32bitového x86, hledají. Doufejme, že se objeví nějaké rozumné univerzální řešení, aby to nakonec nedopadlo tak, že sice Canonical si ulevil, když 32bitů odstranil, ale běžný uživatel bude mít od října systém zasypaný mnoha obezličkami ke zprovoznění 32bitové podpory pro různé aplikace.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.