Hlavní navigace

Interlisp aneb oživujeme dinosaura

16. 3. 2021
Doba čtení: 44 minut

Sdílet

 Autor: Conrad Barski, podle licence: Public domain
Za jeden z přelomových jazyků v oblasti IT je považován Interlisp. Jedná se o dialekt jazyka Lisp, v němž se objevilo několik nových technologií, které byly navrženy tak, aby usnadnily dialog člověka s počítačem.

Obsah

1. Interlisp aneb oživujeme dinosaura

2. Cesta k Interlispu

3. Interlisp neboli „interactive Lisp“

4. Radikální odklon od předchozích implementací Lispu

5. Ve „stupidních závorkách“ se již neztratíme

6. p-code ve skutečnosti nevznikl pro Pascal

7. Důležitá postava v historii IT: Warren Teitelman

8. Interlisp dostupný pro starší počítačové platformy

9. Pojďme tedy oživit dinosaura

10. Stažení a překlad Interlispu

11. První seznámení s Interlispem

12. Tečka-dvojice a seznamy

13. Predikáty

14. Podmínky realizované formami and, orcond

15. Definice nových funkcí

16. Rekurzivní funkce zkonstruované jak pomocí defineq+lambda, tak i pomocí de

17. Repositář s demonstračními příklady

18. Literatura

19. Předchozí části seriálu

20. Odkazy na Internetu

1. Interlisp aneb oživujeme dinosaura

V poněkud nepravidelně vycházejícím seriálu o rozsáhlém světě Lispovských programovacích jazyků (mezi něž je zařazeno i Scheme a Clojure, i když mezi různými dialekty Lispu existuje mnoho rozdílů shrnutých například zde pro dnes nejpopulárnější varianty) jsme se již seznámili s celou řadou implementací Lispu i Scheme. Kromě úvodního článku se stručnou historií Lispu jsme se zabývali především relativně moderními implementacemi tohoto programovacího jazyka, tj. implementacemi, jejichž interpretry, překladače a popř. v některých implementacích i just-in-time překladače je možné používat i v moderních operačních systémech. Zabývali jsme se i jazyky, které jsou součástí některých používaných a populárních aplikací (typickým příkladem je pochopitelně textový editor Emacs se svým Emacs Lispem neboli Elispem).

Obrázek 1: O dnes popisovaném Interlispu v minulosti vyšlo několik knih. Po MacLispu se totiž jednalo o další široce akceptovaný de facto standard, který byl nahrazen až Common Lispem o desetiletí později.

Jen pro připomenutí si uveďme, s jakými variantami programovacího jazyka Lisp nebo Scheme jsme se již setkali: především se jednalo o projekt nazvaný GNU Guile a taktéž o nástroj TinyScheme. Oba zmíněné projekty nabízí programátorům jak klasickou interaktivní smyčku REPL, tak i možnost vložit (embed) interpret či překladač programovacího jazyka Scheme do dalších nativních aplikací a tím do značné míry rozšířit jejich možnosti (skriptovatelné aplikace, aplikace s podporou pluginů získaných od třetích stran atd.). Zatímco projekt GNU Guile obsahuje jak interpret, tak i překladač (a to relativně dobrý), je TinyScheme v tomto ohledu mnohem jednodušší, protože se jedná o „pouhý“ interpret, ovšem pochopitelně doplněný o automatickou správu paměti a další pro Scheme naprosto nezbytné vlastnosti (podpora uzávěrů, optimalizace tail rekurze atd.).

Obrázek 2: Logo projektu GNU Guile, který se po letech stagnace opět začíná rozvíjet.

Z rozsáhlejších projektů jsme se zmínili o programovacím jazyku nazvaném Kawa, který je zajímavý a potenciálně užitečný hned z několika důvodů. Jedná se totiž o implementaci jazyka Scheme naprogramovanou v Javě a tedy běžící nad virtuálním strojem Javy (JVM). Ovšem současně se v žádném případě nejedná o pouhý primitivní interpret, ale o plnohodnotný překladač jazyka Scheme do bajtkódu JVM. Z benchmarků je patrné, že výsledný kód vůbec není pomalý ale naopak dokáže více než zdárně konkurovat dalším programovacím jazykům, které v současnosti nad JVM existují.

Obrázek 3: Logo projektu Kawa. Kawa je jednou z nejlepších variant lispovského/schemovského jazyka určeného pro běh nad JVM. Pokud z nějakého důvodu vyžadujete rychlejší start aplikací oproti Clojure, může se jednat o velmi užitečný projekt.

A konečně jsme se ve třech článcích zabývali projektem nazvaným Racket, jehož původní jméno bylo PLT Scheme. Samotný programovací jazyk Racketu sice vychází z klasického Scheme, ale je poměrně snadno rozšiřitelný a modifikovatelný, takže vzniklo hned několik jeho variant. Kromě klasického dynamicky typovaného jazyka Scheme je tak možné použít jazyk s možností přesné deklarace datových typů, jazyk s infixovu notací zápisu aritmetických výrazů, dokonce i implementaci Algolu 60 atd. Mezi další zdařilé implementace Scheme patří i Gambit a Chicken Scheme.

Obrázek 4: Logo projektu Racket.

2. Cesta k Interlispu

Vývoj Interlispu začal již v roce 1966, ovšem zdaleka se nejednalo o první široce používanou implementaci Lispu. První práce na programovacím jazyku, který byl později pojmenován Lisp, totiž začaly už v roce 1956, tedy v době, v níž se John McCarthy účastnil dnes již legendárního projektu (a částečně i konference) s předlouhým jménem Dartmouth Summer Research Project on Articial Intelligence. První skutečně použitelná implementace Lispu byla dokončena v roce 1958, což je rok, který je dnes oficiálně považován za rok vzniku Lispu (nebo v té době spíše LISPu; až později se totiž začalo jméno tohoto jazyka psát minuskami). Po roce 1958 začalo období expanze – Lisp se v různých variantách rozšířil na mnoho různých v té době existujících či vznikajících platforem. Buď se využíval takzvaný bootstraping, tedy postupný převod plnohodnotného Lispu v menších krocích (v jednodušších jazycích a nástrojích), nebo alternativně vznikaly zcela nové implementace, což bylo zrovna v případě Lispu relativně jednoduché a přímočaré řešení. Tyto varianty byly zpočátku do značné míry kompatibilní s Lispem 1.5.

Obrázek 5: Postupný vývoj LISPovských jazyků.
Zdroj: Wikipedia

Velmi dobrými příklady implementací Lispu 1.5 je Lisp pro mainframe IBM 7090, Lisp pro Univac M 460, resp. pro Univac 490 (460 byla armádní verze Univacu 490) atd.. Zajímavá cesta vedla z IBM 7090 na slavné PDP-1. Zde se použil již zmíněný bootstraping, kdy se začalo velmi jednoduchým zaváděcím programem (měl několik stovek slov) a přes stále složitější a zejména mocnější jazyky se dospělo do stadia, kdy již bylo možné přenést samotný Lisp 1.5. Mimochodem – oficiálními autory Lispu pro PDP-1 není nikdo jiný než John McCarthy a Steve Russell, kteří stáli za původní ideou a implementací Lispu. Další varianta Lispu pro PDP-1 byla vytvořena ve firmě BBN (Bolt Beranek and Newman). Tato varianta byla nazvána Basic PDP-1 Lisp (ovšem s programovacím jazykem BASIC neměla prakticky vůbec nic společného). Z těchto variant Lispu postupně vznikla varianta určená pro PDP-6 (DEC) a právě z této varianty vznikl rozšířený MacLisp (opět: ten ovšem nemá nic společného s Macintoshem, „mac“ zde znamená „macro“).

Poznámka: odklonem od klasického Lispu 1.5 a jeho variant byl projekt nazvaný LISP 2, jehož vývoj byl financován ARPou. Cílem byl vznik nového jazyka, jehož některé vlastnosti měly být podobné vlastnostem ALGOLu 60. Ovšem i když byl LISP 2 skutečně implementován, nikdy se nedočkal většího rozšíření:

… in contrast to most languages, in which the language is first designed and then implemented … it was facetiously said of LISP 2 that is was an implementation in search of a language…

Vraťme se však k již výše zmíněnému MacLispu, který se taktéž zapisoval jako Maclisp, MACLISP nebo dokonce MacLISP. Tento dialekt programovacího jazyka Lisp, který byl používán ve slavných AI Lab na MITu od konce šedesátých let minulého století až do začátku osmdesátých let, byl po dlouhou dobu považován za neoficiální standard Lispu, tedy za jakousi „referenční implementaci“ (což je dnes zcela běžné – ostatně mnoho moderních programovacích jazyků staví právě na referenční implementaci a nikoli na rigidní specifikaci). MacLisp byl rozšířen na poměrně mnoho platforem, například na PDP-6 a PDP-10, Honeywell 6180, běžel na Multicsu (ten ukázal slepou uličku, kterou se NEvydal pozdější UNIX) atd. Samotný MacLisp se pochopitelně postupně vyvíjel a zajímavé je, že byl použit pro vývoj a implementaci dalších variant programovacích jazyků, mezi jinými i jazyka Scheme. Dále není bez zajímavosti, že první varianta Emacsu založená na Lispu, používala právě MacLisp pro systém Multics (v IT je prostě vše propojeno).

Poznámka: mezi zajímavé projekty, které vznikly v MacLispu, patří především SHRDLU, jenž umožňoval přímý dialog uživatele a počítače, relativně pokročilou manipulaci s předměty modelovaného světa atd. Tento systém byl považován za důležitý milník v oboru umělé inteligence, ovšem ovlivnil i pokročilé parsery používané v textovkách. Bližší informace je možné najít na stránkách tohoto projektu dostupných na adrese http://hci.stanford.edu/wi­nograd/shrdlu/.

Obrázek 6: Část zdrojového kódu systému SHRDLU tak, jak ji tvůrci tohoto systému nikdy neviděli – se zvýrazněnou syntaxí.

Slavný příklad dialogu s SHRDLU:

Person: Pick up a big red block.
Computer: OK.
Person: Grasp the pyramid.
Computer: I DON'T UNDERSTAND WHICH PYRAMID YOU MEAN.
Person (changing their mind): Find a block which is taller than the one you are holding and put it into the box.
Computer: BY "IT", I ASSUME YOU MEAN THE BLOCK WHICH IS TALLER THAN THE ONE I AM HOLDING.
Computer: OK.
Person: What does the box contain?
Computer: THE BLUE PYRAMID AND THE BLUE BLOCK.
Person: What is the pyramid supported by?
Computer: THE BOX.
Person: How many blocks are not in the box?
Computer: FOUR OF THEM.
Person: Is at least one of them narrower than the one which i told you to pick up?
Computer: YES, THE RED CUBE.
Person: Is it supported?
Computer: YES, BY THE TABLE.
...
...
...
Person: Does the shortest thing the tallest pyramid's support supports support anything green?
Computer: YES, THE GREEN PYRAMID.
Person: What color is it?
Computer: BY "IT", I ASSUME YOU MEAN THE SHORTEST THING THE TALLEST PYRAMID'S SUPPORT SUPPORTS.
Computer: RED
Person: How many things are on top of green cubes?
Computer: I'M NOT SURE WHAT YOU MEAN BY "ON TOP OF "IN THE PHRASE "ON TOP OF GREEN CUBES " .
DO YOU MEAN:
1 - DIRECTLY ON THE SURFACE
2 - ANWHERE ON TOP OF ?
Person: 2
Computer: THREE OF THEM.

3. Interlisp neboli „interactive Lisp“

Interlisp, jakožto ideový pokračovatel MacLispu, znamenal v době svého vzniku poměrně zásadní změnu v tom, jak byl jazyk a celé jeho interaktivní prostředí navržen. Původní Lispy totiž do značné míry vypadaly tak, jako například dnešní GNU Guile – všechny formy musely být zapsány jako s-výrazy, přičemž se netolerovaly žádné chyby, závorky musely být balancovány atd. Interlisp byl dosti odlišný. Zejména byly rozšířeny možnosti nástrojů dodávaných společně s tímto jazykem – přidán byl například v té době přelomový korektor překlepů, přidány byly balíčky pro práci se soubory, balíček CLISP umožňující zápis algebraických výrazů, programátorský editor pro strukturovaný kód atd. Za většinou nových myšlenek implementovaných v Interlispu stál Warren Teitelman, který napsal svoji disertaci na téma symbiózy mezi člověkem a počítačem. A povšimněte si, že všechny novinky implementované v Interlispu a zmíněné výše se soustředí právě na rozhraní mezi počítačem a uživatelem (resp. programátorem) a nikoli například na nové jazykové konstrukce.

Příkladem může být korektor překlepů realizovaný balíčkem pojmenovaným DWIM neboli „Do What I Mean“. Pokud se ve formě zapsané uživatelem nacházel neznámý symbol, mohl být balíček DWIM automaticky vyvolán, aby našel správný symbol ze seznamu již definovaných symbolů a nabídl uživateli opravu, korigoval chybu automaticky nebo vypsal chybové hlášení, jak je to dodnes běžné.

4. Radikální odklon od předchozích implementací Lispu

Možná ještě důležitější změnou či novinkou zavedenou v Interlispu je programátorský editor. Ten totiž operoval nikoli nad běžným plain textem (jak je tomu většinou dodnes), ale přímo nad lispovskými datovými strukturami, protože díky homoikonicitě je každý lispovský program reprezentován stromovou strukturou (tedy zjednodušeně řečeno seznamem seznamů). Jakákoli změna provedená v programovém kódu se ihned projevila v modifikaci této datové struktury, která mohla být kdykoli uložena do souboru. Tento soubor byl tedy použit jako perzistentní úložiště celého programu a současně i jeho prostředí. To šlo kdykoli později vyvolat.

Poznámka: podobný koncept obrazů programu nalezneme i ve Smalltalku.

Interlisp vznikl později než výše zmíněný MacLisp a hned několik vlastností Interlispu bylo odvozeno od zkušeností programátorů s MacLispem. Příkladem může být volitelné použití formy nazvané EVALQUOTE namísto standardní a „čisté“ formy EVAL využívané MacLispem a později například i jazykem Scheme při zpracování jednotlivých forem zapisovaných uživatelem nebo ve skriptech. Podívejme se na jednoduchý příklad, jímž může být výraz pro spojení dvou seznamů. V MacLispu, Scheme atd. by se zapsal následujícím způsobem:

(APPEND (QUOTE (FIRST SECOND THIRD)) (QUOTE (CAR CDR)))

popř. s využitím zkrácení QUOTE za ':

(APPEND '(FIRST SECOND THIRD) '(CAR CDR))

Naproti tomu Intelisp volitelně umožňuje použít EVALQUOTE zajišťující implicitní uvození parametrů:

APPEND((FIRST SECOND THIRD) (CAR CDR))
Poznámka: pro programátora tato změna znamená poměrně zásadní přiblížení se běžným algebraickým jazykům, i když ve skutečnosti počet závorek neklesá.

Zajímavou novinkou byl taktéž balíček nazvaný CLISP, který dovoloval zápis funkcí ve formě, v níž se používala jak Lispovská, tak i Algolská či Fortranovská notace:

DEFINEQ((FACTORIAL
  (LAMBDA (N) (IF N=0 THEN 1 ELSE N*(FACTORIAL N-1)))))

Díky kombinaci možností balíčků DWIM a CLISP byla dokonce vyhodnotitelná i následující forma s mnoha překlepy:

DEFINEQ((FACTORIAL
  (LAMBDA (N) (IFFN=0 THENN 1 ESLE N*9FACTORIALNN-1)))))
Poznámka: předchozí příklad jsem nepatrně upravit z původní podoby prezentované Warrenen Teitelmanem, a to z toho důvodu, že na moderních klávesnicích se levá kulatá závorka zapisuje pomocí Shift+9 a nikoli Shift+8. Původní ukázka totiž vypadala nepatrně odlišně, protože terminál používaný Warrenem měl levou závorku nad číslem 8 (což nám prozrazuje, jaké triky byly v DWIM použity):
DEFINEQ((FACTORIAL
  (LAMBDA (N) (IFFN=0 THENN 1 ESLE N*8FACTORIALNN-1)))))

5. Ve „stupidních závorkách“ se již neztratíme

A konečně poslední zásadní změna zavedená v Intelispu souvisí s uzavíráním forem. V Lispu se totiž většinou na konci formy „nahromadí“ mnoho pravých závorek, které uzavírají jednotlivé subformy. Ovšem Intelisp umožňuje tyto závorky nahradit jedinou pravou hranatou závorkou. Ostatně podívejme se na praktický příklad, který lze spustit v dále popsaném interpretru. Jedná se o definici dvou funkcí, přičemž první definice je psána ve standardním Lispu a druhá využívá automatické uzavření všech závorek ve formě:

(DEFINEQ (ADD (LAMBDA (X Y) (+ X Y))))
NIL
 
(ADD 1 2)
3
 
(DEFINEQ (SUB (LAMBDA (X Y) (- X Y]
NIL
 
(SUB 1 2)
-1

6. p-code ve skutečnosti nevznikl pro Pascal

Již několikrát jsme se na stránkách Roota setkali s programovacím jazykem Pascal. Za velmi důležitou implementaci Pascalu je (pochopitelně kromě Turbo Pascalu) považován i UCSD Pascal vyvinutý v roce 1977 a portovaný na mnoho existujících platforem, včetně domácích mikropočítačů (Apple II), TI 99/4A, počítačů s čipy Z80, MOS 6502, Motorola 68000 i Intel 8086). Velká portabilita UCSD Pascalu byla zajištěna díky tomu, že se překlad prováděl do takzvaného p-code, což není nic jiného, než obdoba moderních bajtkódů (například bajtkód JVM atd.). Ostatně právě bajtkód JVM má s p-code mnoho společného: oba jsou založeny na zásobníku operandů. p-code byl sice používán právě UCSD Pascalem, ovšem jeho zcela první varianta vznikla právě pro potřeby Interlispu – uvádí se, že p-code pro Interlisp byl vytvořen přibližně dva roky před p-code pro UCSD Pascal (existuje totiž několik verzí p-code.).

Poznámka: aby nedošlo k mýlce – p-code neznamená Pascal code, ale portable code.

7. Důležitá postava v historii IT: Warren Teitelman

S vývojem Interlispu je neodmyslitelně spojeno jméno Warrena Teitelmana, o němž jsme se již zmínili v předchozích kapitolách. Warren stál za vývojem BBN LISPu a později, když společně s několika kolegy odešel z firmy BBN do slavného Xerox Palo Alto Research Center (PARC), byla jejich implementace LISPu přejmenována na Interlisp. Warren se zabývat především způsobem komunikace mezi člověkem a počítačem, takže se soustředil na techniky, které by pomohly buď zabránit chybám při komunikaci, automaticky je odstraňovat, popř. alespoň odvolat. Warren stojí za vývojem takových dnes již poměrně běžných technologií, jako jsou operace Undo a Redo (podle mého názoru mnohem důležitější věc, než „vymazlené“ UI – možnost odvolat operaci je to, co lidem zpřístupňuje dialog s počítačem a odstraňuje hlavní bariéry), vyvíjel i první automatické korektory textu, spoluvynalezl online nápovědu a v neposlední řadě i systém pro poloautomatickou opravu chyb, s nímž jsme se setkali výše pod zkratkou DWIM neboli Do What I Mean.

Warren se taktéž zabýval rozpoznáváním znaků, což byla v šedesátých letech minulého století ještě zcela neprobádaná technologie. Tato jeho magisterská (ne disertační!) práce byla často citována, a to i poměrně nedávno. Později získal cenu ACM, a to právě za Interlisp a taktéž za jeho přínos v oblasti vývojových prostředí.

8. Interlisp dostupný pro starší počítačové platformy

Většinu původních platforem, na nichž byl Interlisp provozován, dnes nalezneme pouze v muzeích, i když se někdy jedná o funkční počítače. Interlisp však byl později portován i na některé domácí osmibitové mikropočítače, což by nemělo být příliš překvapivé, protože jejich možnosti dosahovaly možností prvních minipočítačů. Příkladem až překvapivě dobré portace je Interlisp/65 určený pro osmibitové domácí mikropočítače Atari. Zajímavé je, že distribuci (ne ovšem samotnou portaci) zajišťovala společnost Datasoft, s níž jsme se seznámili ve zcela jiném kontextu – tato firma totiž vytvářela i počítačové hry; viz například Hry vytvořené firmou Datasoft pro osmibitové domácí mikropočítače (už jsem psal, že v IT vše souvisí se vším, že?).

Ve zkratce se podívejme na to, jak tato stále dostupná varianta Interlispu vypadá:

Obrázek 7: Úvodní obrazovka Interlispu/65.

Obrázek 8: Volání existující funkce *, definice nové funkce a její zavolání.

Obrázek 9: Specifikem Interlispu/65 je existence funkcí POKE, PEEK, STICK atd., tedy funkcí známých z Atari BASICu a důležitých pro vývoj reálných aplikací. Zde se s využitím funkce POKE změnil obsah barvového registru s barvou pozadí obrazovky v textovém režimu.

Poznámka: všechny standardní funkce, makra a speciální formy dostupné pro Intelisp/65 lze najít na adrese https://atariage.com/forum­s/applications/core/inter­face/file/attachment.php?id=88382.

9. Pojďme tedy oživit dinosaura

Z předchozího textu je pravděpodobně zřejmé, že Interlisp byl jazyk (resp. přesněji řečeno jedna z implementací Lispu), jenž má velký historický význam, který v některých ohledech přesahuje význam MacLispu a možná i pozdějšího Common Lispu. Tohoto faktu jsou si vědomi i autoři projektu nazvaného Medley Interlisp Project, v jehož rámci je udržován projekt Medley. Nás však bude dnes zajímat jiný projekt nazvaný přímočaře LISPF4 – InterLisp Interpreter, který je možné nalézt na GitHubu, konkrétně na adrese https://github.com/blakem­cbride/LISPF4. V rámci tohoto projektu došlo k přepsání těch částí Interlispu, které byly původně vytvořeny v assembleru (a to v assembleru pro dobové mainframy a minipočítače). Přepisem těchto obecně velmi těžko přenositelných částí do programovacího jazyka C se zajistila mnohem snadnější přenositelnost, takže dnes pro překlad stačí Linux se základními nástroji GNU toolchainu (překladač jazyka C, linker). Podrobnosti si popíšeme níže.

Poznámka: zde se tedy potvrzuje rčení, že C je přenositelným assemblerem.

Obrázek 10: Přebal knihy o Intelispu pro IBM/360 a IBM/370.

10. Stažení a překlad Interlispu

V této kapitole si ukážeme, jak lze stáhnout, přeložit a spustit interpret Interlispu. Budeme přitom potřebovat pouze základní GNU Toolchain (ve skutečnosti lze však překlad provést i s LLVM toolchainem).

Nejprve provedeme naklonování repositáře s upravenými zdrojovými kódy Interlispu:

$ git clone https://github.com/blakemcbride/LISPF4.git
 
Cloning into 'LISPF4'...
remote: Enumerating objects: 47, done.
remote: Counting objects: 100% (47/47), done.
remote: Compressing objects: 100% (36/36), done.
remote: Total 293 (delta 15), reused 34 (delta 10), pack-reused 246
Receiving objects: 100% (293/293), 75.29 MiB | 2.30 MiB/s, done.
Resolving deltas: 100% (154/154), done.

Přejdeme do adresáře s naklonovaným projektem:

$ cd LISPF4/

Překlad provedeme s využitím souboru Makefile určeného pro Unixy. Jméno Makefile souboru je nestandardní, takže je ho nutné specifikovat explicitně:

$ make -f Makefile.unx

Samotný překlad je prakticky okamžitý, protože je nutné přeložit a slinkovat pouhé tři soubory:

cc -Dstricmp=strcasecmp -O3  -DCELLS=100000 -DATOMS=3000 -DSTACK=1500 -DARRAY=5000 -DYEAR=2021 -DMONTH=1 -DDAY=1   -c -o lispf41.o lispf41.c
cc -Dstricmp=strcasecmp -O3  -DCELLS=100000 -DATOMS=3000 -DSTACK=1500 -DARRAY=5000 -DYEAR=2021 -DMONTH=1 -DDAY=1   -c -o lispf42.o lispf42.c
cc -Dstricmp=strcasecmp -O3  -DCELLS=100000 -DATOMS=3000 -DSTACK=1500 -DARRAY=5000 -DYEAR=2021 -DMONTH=1 -DDAY=1   -c -o auxillary.o auxillary.c
gcc -o lispf4  -O lispf41.o lispf42.o auxillary.o -lm

Dále se automaticky spustí testy a kód pro vytvoření základního obrazu systému:

./lispf4 -x <script.1
Lisp F4 , latest update =
           (2021 1 1)
Space (cells smallnum bignums atoms) =
           (96865 1073690323 2999 2853)
--- Reset
_10
 
_10
 
_10
 
_
Exit from Lisp F4
GBC:s (cell compacting num num/atom) =
           (0 1 0 0)
Bye
./lispf4 bare.img <script.2
Lisp F4 , latest update =
           (2021 1 1)
Space (cells smallnum bignums atoms) =
           (96993 1073690323 2999 2850)
--- Reset
_10
 
_5
 
BASIC1-PACKAGE
 
NIL
 
80
 
80
 
(LAMBDA (FN DEF)
        (PUTPROP FN 'FNCELL DEF))
 
[NLAMBDA L
         (MAPC L
               '(LAMBDA (X)
                        (PUTD (CAR X)
                              (CADR X]
 
(NLAMBDA (A)
         (PRINT (LIST 'FILEHEADER A)))
 
(LAMBDA (FILE)
        (PROG (&&X LFN TEMP)
              (OR (SETQ LFN
                        (XCALL 1
                               (LIST 15 FILE 'OLD 'FORMATTED)))
                  (RETURN))
              (SETQ TEMP
                    (IOTAB 1 LFN))
         LOOP (SELECTQ
                (SETQ &&X
                      (READ))
                (STOP (XCALL 2 LFN)
                      (RETURN
                        (IOTAB 1 TEMP)))
                (EVAL &&X))
              (GO LOOP)))
 
(LAMBDA (A)
        (PRIN0 A T)
        (TERPRI)
        A)
 
_10
 
__(FILEHEADER BASIC2)
BASIC2-PACKAGE
(VERSION 11)
BASIC2FNS
15
 
_(FILEHEADER IO1)
IO1-PACKAGE
(VERSION 2)
IO1FNS
15
 
_(FILEHEADER FUNC1)
FUNC1-PACKAGE
(VERSION 4)
FUNC1FNS
FUNC1VARS
15
 
_(FILEHEADER DEBUG1)
DEBUG1-PACKAGE
(VERSION 6)
SYSERROR REDEFINED
DEBUG1FNS
DEBUG1VARS
15
 
_(FILEHEADER DEBUG2)
(DEBUG PACKAGE 2)
(VERSION 0)
PUTD REDEFINED
DEBUG2FNS
DEBUG2VARS
15
 
_(FILEHEADER EDIT)
EDIT-PACKAGE
(VERSION 4)
EDITFNS
15
 
_(FILEHEADER MAKEF)
(MAKE FILE PACKAGE MODIFIED BY BLAKE MCBRIDE)
(VERSION 8)
FILEHEADER REDEFINED
MAKEFFNS
MAKEFVARS
15
 
_(FILEHEADER HISTORY)
(HISTORY FUNCTIONS)
(VERSION 2)
LISPX REDEFINED
READ REDEFINED
HISTORYFNS
HISTORYVARS
history.lisp - LOADED
"history.lisp"
 
_CUR
 
_
--- Compacting GBC. Free cells =
           87119
basic.img SAVED
"basic.img"
 
_
Exit from Lisp F4
GBC:s (cell compacting num num/atom) =
           (0 1 0 0)
Bye

Nyní by měl být Interlisp připraven k použití. Můžeme se pokusit spustit jeho přeloženou verzi uloženou v podadresáři Linux:

$ ./lispf4 -h
 
Usage:
        ./lispf4  [-h]  [-ZN]...  [-x]  [FILE.IMG]
 
        Where Z is one of:
 
        c = car/cdr cells (default 100000)
        a = atoms (default 3000)
        s = stack space (default 1500)
        p = print names / strings / reals / arrays (default 5000)
 
        N = a number (no space between the option and N)
 
        -x = do not load an image, however, require SYSATOMS file
        -h = display this help message
        FILE.IMG = an image file name
 
You'll typically want to start the system with at least the BASIC.IMG image.
Without that, the system is quite bare.

Při spuštění se specifikuje jméno souboru se základním obrazem systému (funkce standardní knihovny atd.):

$ ./lispf4 basic.img
Lisp F4 , latest update =
           (2021 1 1)
Space (cells smallnum bignums atoms) =
           (87115 1073690323 2998 2221)
--- Reset

Interpret ukončíme funkcí exit:

_(exit)
 
Exit from Lisp F4
GBC:s (cell compacting num num/atom) =
           (0 0 0 0)
Bye

Obrázek 11: Přebal knihy o Intelispu pro IBM/360 a IBM/370.

11. První seznámení s Interlispem

Interpret Interlipsu budeme spouštět následujícím způsobem, který nám zajistí načtení základních funkcí, speciálních forem a maker uložených v souboru basic.img:

$ ./lispf4 basic.img

Podobně jako další varianty LISPu jsou jednou z nejdůležitějších datových struktur seznamy neboli list (samotný název LISP znamená LISt Processing. Podívejme se na úplné základy práce se seznamy.

Prázdný seznam je ekvivalentní symbolu NIL (což ovšem neplatí například pro Scheme):

(print "Empty list")
(print '())
"Empty list"
NIL

Konstrukce seznamu se čtyřmi prvky (nesmíme zapomenout na formu quote nebo na apostrof):

(print "A list")
(print '(1 2 3 4))
"A list"
(1 2 3 4)

Seznam lze vytvořit i konstruktorem list:

(print "Another list")
(print (list 1 2 3 4))
"Another list"
(1 2 3 4)

Seznam lze přiřadit proměnné, podobně jako jinou hodnotu:

(setq a '(1 2 3 4))
(1 2 3 4)

Funkce car vrací první prvek seznamu (neboli hlavu seznamu):

(print "car")
(print (car a))
"car"
1

Funkce cdr vrací seznam bez prvního prvku (neboli ocas seznamu):

(print "cdr")
(print (cdr a))
"cdr"
(2 3 4)

Interlisp, podobně jako další LISPy, obsahuje i funkce kombinující různé kombinace car a cdr:

(print "cadr")
(print (cadr a))
"cadr"
2

Další podporovaná kombinace:

(print "cddr")
(print (cddr a))
"cddr"
(3 4)
Poznámka: tyto funkce jsou součástí obrazu basic.img a tedy dostupné i v základní variantě Interlispu.

Obrázek 12: Referenční manuál k Intelispu. Za jeho vznikem stojí opět Warren Teitelman.

12. Tečka-dvojice a seznamy

V předchozí kapitole jsme si řekli, že programovací jazyk LISP je založen na zpracování seznamů. Jak jsou však seznamy uloženy v operační paměti počítače a jak s nimi interpretry tohoto jazyka pracují? Základní interní strukturou, která je však přímo dostupná i programátorům aplikací v jazyce LISP, je takzvaná tečka-dvojice (dotted-pair). Tuto strukturu si můžeme představit jako dvojici ukazatelů, přičemž každý z těchto ukazatelů může obsahovat adresu atomu, adresu další tečka-dvojice nebo speciální hodnotu nil odpovídající v céčku hodnotě NULL či v Javě hodnotě null, tj. jedná se o speciální hodnotu, která interpretru říká, že daný ukazatel neobsahuje žádný odkaz.

Poznámka: v případě nil se současně se jedná o prázdný seznam a taktéž o pravdivostní hodnotu false). Scheme se v tomto ohledu chová odlišně.

Tečka-dvojici lze v LISPovských programech zapisovat formou dvojice výrazů (takzvaných S-výrazů) oddělených tečkou, které jsou uzavřeny do kulatých závorek (i když je pravda, že se s tečka-dvojicemi v reálných programech příliš často nesetkáme, především z důvodu nepřehledného zápisu s velkým množstvím závorek):

Konstrukce datové struktury z tečka-dvojic:

(print '(1 . ((2 . 3) . 4)))
(1 (2 . 3) . 4)
 
(print '((1 . 2) . (3 . 4)))
((1 . 2) 3 . 4)

Konstrukce seznamu z tečka-dvojic je taktéž možná:

(print '(1 . (2 . (3 . nil))))
(1 2 3)
 
(print '(1 . (2 . (3 . ()))))
(1 2 3)

Toto ovšem není skutečný seznam:

(print '(1 . (2 . (3 . (4 ())))))
(1 2 3 4 NIL)

Ten totiž vypadá takto:

(print '(1 . (2 . (3 . (4 . ())))))
(1 2 3 4)

Z toho taktéž vyplývá, jak seznamy vypadají interně:

; interní struktura seznamu v paměti
;         .
;        / \
;       1   .
;          / \
;         2   .
;            / \
;           3   .
;              / \
;             4   nil

Konstrukce tečka dvojic funkcí cons:

(print (cons 1 2))
(1 . 2)
 
(print (cons 1 (cons 2 3)))
(1 2 . 3)
 
(print '((1 . 2) . (3 . 4)))
((1 . 2) 3 . 4)

Konstrukce seznamu funkcí cons:

(print (cons 1 (cons 2 (cons 3 '()))))
(1 2 3)
 
(print (cons 1 (cons 2 (cons 3 nil))))
(1 2 3)

Další varianty použití funkce cons:

(print (cons 1 '(2 3 4)))
(1 2 3 4)
 
(print (cons 1 (cons 2 (cons 3 (cons 4 nil)))))
(1 2 3 4)
 
(print (cons 1 (cons 2 (cons 3 4))))
(1 2 3 . 4)

13. Predikáty

Naprostá většina variant programovacího jazyka LISP obsahuje predikáty, tedy funkce testující nějakou podmínku a vracející hodnoty T a nil na základě vyhodnocení této podmínky. Bývá zvykem, že predikáty končí otazníkem nebo písmenem p, ovšem v Interlispu je tomu odlišně, minimálně u základních predikátů ukázaných v dalších příkladech.

Test, zda hodnotou je atom (což v jiných jazycích zhruba odpovídá skalární hodnotě):

(print (atom nil))
T
 
(print (atom T))
T
 
(print (atom 42))
T
 
(print (atom "string"))
NIL
 
(print (atom '(1 2 3)))
NIL

Test, zda hodnotou je seznam (zde se používá „p“ na konci jména predikátu):

(print (listp nil))
NIL
 
(print (listp T))
NIL
 
(print (listp 42))
NIL
 
(print (listp "string"))
NIL
 
(print (listp '(1 2 3)))
(1 2 3)

Predikát, zda hodnota je nulová:

(print (zerop 0))
T
 
(print (zerop 42))
NIL
 
(print (zerop nil))
NIL
 
(print (zerop T))
NIL

Ovšem neplést s predikátem na hodnotu nil neboli na prázdný seznam (opět se jedná o predikát bez „p“ na konci jména):

(print (null 0))         
NIL
 
(print (null nil))
T
 
(print (null '()))
T
 
(print (null "foobar"))
NIL

14. Podmínky realizované formami and, orcond

V klasických LISPech, mezi něž Interlisp ještě patří, jsou podmínky (rozhodovací konstrukce) v kódu realizovány trojicí speciálních forem nazvaných and, or a cond. Méně „mocná“ forma if není považována za standardní.

Forma and vyhodnocuje podvýrazy zleva doprava a skončí ve chvíli, kdy je již jasné, že výsledek bude nil, tj. po prvním nepravdivém výsledku:

(print (and T T))
T
 
(print (and T nil))
NIL

Naproti tomu forma or sice taktéž vyhodnocuje podvýrazy zleva doprava, ale skončí ve chvíli, kdy je již jasné, že výsledek bude T (tj. po prvním pravdivém výsledku):

(print (or T T))
T
 
(print (or T nil))
T

Počet vyhodnocovaných podvýrazů není nijak omezen:

(print (or nil nil T nil))
T
 
(print (or nil nil nil nil))
NIL

Ukázka, kdy se vyhodnocování zastaví a proč mohou formy and a or nahradit if (v prvním případě se print nezavolá, ve druhém ano):

(or T (print "foo"))
T
 
(or nil (print "foo"))
"foo"

V praxi se velmi často setkáme s nutností rozhodovat se na základě většího množství podmínek, popř. na základě většího množství hodnot (a obecně pak na základě pattern matchingu, což ovšem v Interlispu není ve standardní knihovně implementováno). Pokud je nutné provést rozhodnutí na základě více podmínek, nabízí se využití makra nazvaného cond, které se mj. objevilo už v prvních verzích LISPu.

Vytvoříme pomocnou proměnnou:

(setq n 10)
10

Test, zda je hodnota kladná, záporná nebo nulová:

(cond
      ((< n 0)      'negative)
      ((> n 0)      'positive)
      ((zerop n)    'zero))
 
___POSITIVE

Dtto, ovšem pro jinou hodnotu:

(setq n -10)
 
-10
 
(cond
      ((< n 0)      'negative)
      ((> n 0)      'positive)
      ((zerop n)    'zero))
 
___NEGATIVE

A konečně pro hodnotu nulovou:

(setq n 0)
0
 
(cond
      ((< n 0)      'negative)
      ((> n 0)      'positive)
      ((zerop n)    'zero))
 
___ZERO
Poznámka: další řídicí struktury v LISPovských jazycích byly s většími podrobnostmi zmíněny v článku Řídicí struktury využitelné v programovacím jazyku Clojure, který obsahuje i informace přesahující samotné Clojure.

15. Definice nových funkcí

V Interlispu je pochopitelně možné vytvářet nové anonymní funkce (a taktéž uzávěry) s využitím standardní speciální formy pojmenované lambda, která se objevuje už v původním návrhu Lispu:

((lambda (x y) (+ x y)) 1 2)
3

Aplikace parametrů do anonymní funkce:

(print ((lambda (x y) (+ x y)) 1 2))
3
Poznámka: název lambda je odvozen od slavného lambda kalkulu, v němž se skutečně používá písmeno λ. Ve skutečnosti bylo ovšem použití λ pravděpodobně způsobeno chybným tiskem, protože Alonzo Church původně používal zápis x̂ (například x̂.xy). Při tisku se tento zápis nahradil za ^x (tedy ^x.xy) a od něho již nebylo daleko k zápisu λx (tedy λx.xy).

Pro konstrukci pojmenovaných funkcí slouží forma defineq, ovšem její zápis je poněkud komplikovaný:

(defineq (add (lambda (x y ) (+ x y))))
NIL
 
(add 10 20)
30

Počet předávaných parametrů může převyšovat počet parametrů očekávaných:

(add 1 2 3)
3

Ovšem nikoli naopak:

(add 1)
--- Illegal argument (subrn)
PLUS - (1 NIL)
(PLUS BROKEN)

Další pojmenovaná funkce, tentokrát definovaná na více řádcích:

(defineq (mul (lambda (x y)
  (* x y))))
 
(mul 6 7)
42

Nevýhodou defineq je dlouhý zápis s množstvím nadbytečných závorek a explicitním použitím lambda. Výhodnější je využití makra de umožňujícího kratší zápis definice funkce:

(de add (x y) (+ x y))
 
(de mul (x y)
  (* x y))
 
(print (add 1 2))
3
 
(print (mul 6 7))
42
Poznámka: nejedná se o ojedinělé použití de, protože stejný koncept je použit například i v PicoLispu.

16. Rekurzivní funkce zkonstruované jak pomocí defineq+lambda, tak i pomocí de

Klasický rekurzivní „školní“ výpočet faktoriálu lze v Interlispu zapsat takto:

(defineq (factorial (lambda (n)
    (cond ((zerop n) 1)
          (T (* n (factorial (- n 1))))))))
 
(print (factorial 10))
 
3628800
Poznámka: povšimněte si, že jsme nemuseli použít if.

Podobný zápis, ovšem bez nutnosti zápisu osmice uzavíracích kulatých závorek:

(defineq (factorial2 (lambda (n)
    (cond ((zerop n) 1)
          (T (* n (factorial2 (- n 1]
 
(print (factorial2 20))
 
7.5485486E17

Definice faktoriálu založená na de je ještě kratší:

(de factorial3 (n)
    (cond ((zerop n) 1)
          (T (* n (factorial3 (- n 1))))))
 
(print (factorial3 20))

Kombinace obou zkrácení, tedy použití de i pravé hranaté závorky:

root_podpora

(de factorial4 (n)
    (cond ((zerop n) 1)
          (T (* n (factorial4 (- n 1]
 
(print (factorial4 30))

17. Repositář s demonstračními příklady

Zdrojové kódy všech dnes použitých demonstračních příkladů byly uloženy do Git repositáře, který je dostupný na adrese https://github.com/tisnik/lisp-families.git (stále na GitHubu :-). V případě, že nebudete chtít klonovat celý repositář (ten je ovšem – alespoň prozatím – velmi malý, můžete namísto toho použít odkazy na jednotlivé příklady, které naleznete v následující tabulce:

18. Literatura

  1. Alan Bundy, Lincoln Wallen
    „Catalogue of Artificial Intelligence Tools“
    Department of Artificial Intelligence, Edinburgh University, Scotland
  2. Brian Harvey
    „Simply Scheme: Introducing Computer Science“
    1999 MIT
    Dostupné online na adrese https://people.eecs.berke­ley.edu/~bh/ss-toc2.html
  3. Paul R. Wilson
    „An Introduction to Scheme and its Implementation“
    1997
    Dostupné online na adrese https://www.cs.utexas.edu/ftp/gar­bage/cs345/schintro-v14/schintro_toc.html
  4. Steele, Gabriel
    „The Evolution of Lisp“
    Association for Computing Machinery, 1993
  5. Daniel G. Bobrow a Daniel L. Murphy
    „Structure of a LISP system using two-level storage“
    Scientific Report No. 6, Bolt Beranek and Newman Inc., 4 November 1966
  6. Daniel G. Bobrow a Daniel L. Murphy
    „A note on the efficiency of a LISP computation in a paged machine“
    Communications of the ACM, Volume 11, Issue 8, August 1968
  7. L. Peter Deutsch
    „An Interactive Program Verifier“
    Xerox Palo Alto Research Center CSL-73–1, May 1973
  8. J. Strother Moore II
    „The INTERLISP Virtual Machine Specification“
    Technical Report CSL 76–5, Xerox Palo Alto Research Center.
  9. Robert F. Sproull
    „InterLisp Display Primitives“
    Palo Alto Research Center, Xerox Corporation, July 1977
  10. Dorai Sitaram
    „Teach Yourself Scheme in Fixnum Days“
    1998–2015
    Dostupné online na adrese https://ds26gte.github.io/tyscheme/
  11. Warren Teitelman
    „Interlisp Reference Manual“
    Xerox Palo Alto Research Center, 1974
  12. Venue (firma)
    „An Introduction to Medley“
    Venue, 1982
  13. Warren Teitelman
    „History of Interlisp“
    Association for Computing Machinery, 2008
  14. Warren Teitelman
    „PILOT: A Step Toward Man-Computer Symbiosis“
    1966
  15. Peter Seibel
    „Practical Common Lisp“
    2009
  16. Paul Graham
    „ANSI Common Lisp“
    1995
  17. Gerald Gazdar
    „Natural Language Processing in Lisp: An Introduction to Computational Linguistics“
    1989
  18. Peter Norvig
    „Paradigms of Artificial Intelligence Programming: Case Studies in Common Lisp“
    1991
  19. Alex Mileler et.al.
    „Clojure Applied: From Practice to Practitioner“
    2015
  20. „Living Clojure: An Introduction and Training Plan for Developers“
    2015
  21. Dmitri Sotnikov
    „Web Development with Clojure: Build Bulletproof Web Apps with Less Code“
    2016
  22. McCarthy
    „Recursive functions of symbolic expressions and their computation by machine, part I“
    1960
  23. R. Kent Dybvig
    „The Scheme Programming Language“
    2009
  24. Max Hailperin, Barbara Kaiser, Karl Knight
    „Concrete Abstractions“
    1998
  25. Guy L. Steele
    „History of Scheme“
    2006, Sun Microsystems Laboratories
  26. Kolář J., Muller K.:
    „Speciální programovací jazyky“
    Praha 1981
  27. „AutoLISP Release 9, Programmer's reference“
    Autodesk Ltd., October 1987
  28. „AutoLISP Release 10, Programmer's reference“
    Autodesk Ltd., September 1988
  29. McCarthy, John; Abrahams, Paul W.; Edwards, Daniel J.; Hart, Timothy P.; Levin, Michael I.
    „LISP 1.5 Programmer's Manual“
    MIT Press. ISBN 0 262 130 1 1 4
  30. Carl Hewitt; Peter Bishop and Richard Steiger
    „A Universal Modular Actor Formalism for Artificial Intelligence“
    1973
  31. Feiman, J.
    „The Gartner Programming Language Survey (October 2001)“
    Gartner Advisory
  32. Harold Abelson, Gerald Jay Sussman, Julie Sussman:
    Structure and Interpretation of Computer Programs
    MIT Press. 1985, 1996 (a možná vyšel i další přetisk)
  33. Paul Graham
    On Lisp
    Prentice Hall, 1993
    Dostupné online na adrese http://www.paulgraham.com/on­lisptext.html
  34. David S. Touretzky
    Common LISP: A Gentle Introduction to Symbolic Computation (Dover Books on Engineering)
  35. Peter Norvig
    Paradigms of Artificial Intelligence Programming: Case Studies in Common Lisp
  36. Patrick Winston, Berthold Horn
    Lisp (3rd Edition)
    ISBN-13: 978–0201083194, ISBN-10: 0201083191
  37. Matthias Felleisen, David Van Horn, Dr. Conrad Barski
    Realm of Racket: Learn to Program, One Game at a Time!
    ISBN-13: 978–1593274917, ISBN-10: 1593274912

19. Předchozí části seriálu

V této kapitole jsou uvedeny odkazy na všechny předchozí části seriálu o světě programovacích jazyků LISP a Scheme (kromě samostatného seriálu, který se věnoval programovacímu jazyku Clojure):

  1. Jemný úvod do rozsáhlého světa jazyků LISP a Scheme
    https://www.root.cz/clanky/jemny-uvod-do-rozsahleho-sveta-jazyku-lisp-a-scheme/
  2. PicoLisp: minimalistický a přitom překvapivě výkonný interpret Lispu
    https://www.root.cz/clanky/picolisp-minimalisticky-a-pritom-prekvapive-vykonny-interpret-lispu/
  3. PicoLisp: užitečné funkce a speciální formy používané při tvorbě aplikací
    https://www.root.cz/clanky/picolisp-uzitecne-funkce-a-specialni-formy-pouzivane-pri-tvorbe-aplikaci/
  4. PicoLisp: dokončení popisu a několik praktických rad na závěr
    https://www.root.cz/clanky/picolisp-dokonceni-popisu-a-nekolik-praktickych-rad-na-zaver/
  5. GNU Guile – interpret Scheme vestavitelný do nativních aplikací
    https://www.root.cz/clanky/gnu-guile-interpret-scheme-vestavitelny-do-nativnich-aplikaci/
  6. TinyScheme aneb další interpret jazyka Scheme vestavitelný do dalších aplikací
    https://www.root.cz/clanky/tinyscheme-aneb-dalsi-interpret-jazyka-scheme-vestavitelny-do-dalsich-aplikaci/
  7. Kawa: překvapivě silný a výkonný dialekt Scheme pro JVM
    https://www.root.cz/clanky/kawa-prekvapive-silny-a-vykonny-dialekt-scheme-pro-jvm/
  8. Jazyk Kawa v ekosystému virtuálního stroje Javy
    https://www.root.cz/clanky/jazyk-kawa-v-ekosystemu-virtualniho-stroje-javy/
  9. Zpracování vektorů, matic a N-rozměrných polí v programovacím jazyku Kawa
    https://www.root.cz/clanky/zpracovani-vektoru-matic-a-n-rozmernych-poli-v-programovacim-jazyku-kawa/
  10. Racket: programovací jazyk a současně i platforma pro vývoj nových jazyků
    https://www.root.cz/clanky/racket-programovaci-jazyk-a-soucasne-i-platforma-pro-vyvoj-novych-jazyku/
  11. Makra v Racketu i v dalších lispovských jazycích
    https://www.root.cz/clanky/makra-v-racketu-i-v-dalsich-lispovskych-jazycich/
  12. Základní knihovna jazyka Racket
    https://www.root.cz/clanky/zakladni-knihovna-jazyka-racket/
  13. Jazyk Joker: dialekt Clojure naprogramovaný v Go
    https://www.root.cz/clanky/jazyk-joker-dialekt-clojure-naprogramovany-v-go/
  14. Chicken Scheme – další interpret a především překladač programovacího jazyka Scheme
    https://www.root.cz/clanky/chicken-scheme-dalsi-interpret-a-predevsim-prekladac-programovaciho-jazyka-scheme/
  15. Projekt Gambit – další kvalitní interpret i překladač programovacího jazyka Scheme
    https://www.root.cz/clanky/projekt-gambit-dalsi-kvalitni-interpret-i-prekladac-programovaciho-jazyka-scheme/

20. Odkazy na Internetu

  1. The Evolution of Lisp
    https://www.csee.umbc.edu/cou­rses/331/resources/papers/E­volution-of-Lisp.pdf
  2. Interlisp.org: Dedicated to Restoring and Preserving the Interlisp experience
    https://github.com/Interlisp
  3. Warren Teitelman
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Warren_Teitelman
  4. InterLISP/65
    http://www.atarimania.com/utility-atari-400–800-xl-xe-interlisp-65_12477.html
  5. Lisp Editing in the 80s – Interlisp SEdit (Video)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=2qsmF8HHskg
  6. Inter-LISP
    http://www.atarimania.com/utility-atari-400–800-xl-xe-inter-lisp_29354.html
  7. InterLISP 65 Editing (video)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=nY_hcazo86A
  8. Datasoft INTER-LISP/65 (Atari Age, chat)
    https://atariage.com/forum­s/topic/116093-datasoft-inter-lisp65/
  9. Marvin Minsky – The beauty of the Lisp language (44/151)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=YaWVHyIBVeI
  10. History of LISP (Interlisp)
    http://www.softwarepreser­vation.org/projects/LISP/in­dex.html#INTERLISP_
  11. Computer-Assisted Instruction (Bits and Bytes, Episode 7)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=eURtTV_qKw8
  12. Můžeme věřit překladačům? Projekty řešící schéma „důvěřivé důvěry“
    https://www.root.cz/clanky/muzeme-verit-prekladacum-projekty-resici-schema-duverive-duvery/
  13. Gambit in the browser
    https://feeley.github.io/gambit-in-the-browser/
  14. A Tour of Scheme in Gambit
    http://dynamo.iro.umontre­al.ca/wiki/images/a/a7/A_Tou­r_of_Scheme_in_Gambit.pdf
  15. Gambit Scheme: Inside Out
    http://www.iro.umontreal.ca/~gam­bit/Gambit-inside-out.pdf
  16. Gambit Internal Documentation
    http://dynamo.iro.umontre­al.ca/wiki/index.php/Inter­nal_Documentation
  17. clojure-scheme: Compiling to Native Code via Scheme
    http://www.iro.umontreal.ca/~gam­bit/Sorenson-Clojure-to-Native-via-Scheme.pdf
  18. Gauche – a Scheme implementation
    http://practical-scheme.net/gauche/
  19. Scheme48
    https://s48.org/
  20. SISC (Second Interpreter of Scheme)
    http://sisc-scheme.org/
  21. The SCM Implementation of Scheme
    https://people.csail.mit.e­du/jaffer/SCM.html
  22. Ypsilon – The ultimate script language system for the video pinball fourth generation
    http://www.littlewingpinba­ll.com/doc/en/ypsilon/index­.html
  23. Chicken Scheme
    https://call-cc.org/
  24. Eggs Unlimited
    http://wiki.call-cc.org/chicken-projects/egg-index-5.html
  25. Chicken Scheme Wiki
    https://wiki.call-cc.org/
  26. CHICKEN for Python programmers
    https://wiki.call-cc.org/chicken-for-python-programmers
  27. Programming for Performance
    http://wiki.call-cc.org/programming-for-performance
  28. Using the compiler
    https://wiki.call-cc.org/man/4/Using%20the%20compiler
  29. CHICKEN Scheme tutorials
    https://wiki.call-cc.org/tutorials
  30. Racket: programovací jazyk a současně i platforma pro vývoj nových jazyků
    https://www.root.cz/clanky/racket-programovaci-jazyk-a-soucasne-i-platforma-pro-vyvoj-novych-jazyku/
  31. Makra v Racketu i v dalších lispovských jazycích
    https://www.root.cz/clanky/makra-v-racketu-i-v-dalsich-lispovskych-jazycich/
  32. Základní knihovna jazyka Racket
    https://www.root.cz/clanky/zakladni-knihovna-jazyka-racket/
  33. Grafický metaformát PostScript
    https://www.root.cz/clanky/graficky-metaformat-postscript/
  34. Vektorový grafický formát SVG
    https://www.root.cz/clanky/vektorovy-graficky-format-svg/
  35. The Racket Drawing Toolkit
    https://docs.racket-lang.org/draw/index.html
  36. Traditional Turtles
    https://docs.racket-lang.org/turtles/Traditio­nal_Turtles.html
  37. [racket] How best to repeat a function call n times?
    https://lists.racket-lang.org/users/archive/2014-September/064203.html
  38. Racket: Macros
    https://www.it.uu.se/edu/cou­rse/homepage/avfunpro/ht13/lec­tures/Racket-3-Macros.pdf
  39. Beautiful Racket / explainers: Macros
    https://beautifulracket.com/ex­plainer/macros.html
  40. Macros (dokumentace k Racketu)
    https://docs.racket-lang.org/guide/macros.html
  41. Model syntaxe jazyka Racket
    https://docs.racket-lang.org/reference/syntax-model.html
  42. Syntax Objects
    https://docs.racket-lang.org/guide/stx-obj.html
  43. Tech behind Tech: Clojure Macros Simplified
    http://techbehindtech.com/2010/09/28/clo­jure-macros-simplified/
  44. Fatvat – Exploring functional programming: Clojure Macros
    http://www.fatvat.co.uk/2009/02/clo­jure-macros.html
  45. Beautiful Racket: an introduction to language-oriented programming using Racket
    https://beautifulracket.com/
  46. Stránky projektu Racket
    https://racket-lang.org/
  47. Dokumentace k projektu Racket
    https://docs.racket-lang.org/index.html
  48. Seznam dostupných balíčků pro Racket
    https://pkgs.racket-lang.org/
  49. Racket na Wikipedii
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Racket_(programming_lan­guage)
  50. Vector Library (R7RS-compatible)
    https://srfi.schemers.org/srfi-133/srfi-133.html
  51. Blogy o Racketu a navazujících technologiích
    https://blog.racket-lang.org/
  52. Prográmky psané v Racketu na RosettaCode
    http://rosettacode.org/wi­ki/Category:Racket
  53. Fear of Macros
    https://www.greghendershott.com/fear-of-macros/
  54. Rackjure
    https://github.com/greghen­dershott/rackjure
  55. Matthew Flatt’s proposal to change Racket’s s-expressions based syntax to infix representation creates a stir in the community
    https://hub.packtpub.com/matthew-flatts-proposal-to-change-rackets-s-expressions-based-syntax-to-infix-representation-creates-a-stir-in-the-community/
  56. Racket News
    https://racket-news.com/
  57. Racket: Lisp for learning
    https://lwn.net/Articles/795385/
  58. Future of Racket
    https://www.greghendershot­t.com/2019/07/future-of-racket.html
  59. Vectors (pro Gauche)
    https://practical-scheme.net/gauche/man/gauche-refe/Vectors.html
  60. Kawa: Compiling Scheme to Java
    https://www.mit.edu/afs.new/sip­b/project/kawa/doc/kawa-tour.html
  61. Kawa in Languages shootout
    http://per.bothner.com/blog/2010/Kawa-in-shootout/
  62. Kawa 2.0 Supports Scheme R7RS
    https://developers.slashdot­.org/story/14/12/13/2259225/ka­wa-20-supports-scheme-r7rs/
  63. Kawa — fast scripting on the Java platform
    https://lwn.net/Articles/623349/
  64. Tail call (a její optimalizace)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Tail_call
  65. SLIME (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/SLIME
  66. slime.vim
    http://s3.amazonaws.com/mps/slime.vim
  67. What are the best scheme implementations?
    https://www.slant.co/topic­s/5282/~scheme-implementations
  68. Bigloo homepage
    http://www-sop.inria.fr/mimosa/fp/Bigloo/
  69. FTP s tarbally Bigloo
    ftp://ftp-sop.inria.fr/indes/fp/Bigloo
  70. GOTO 2018 • Functional Programming in 40 Minutes • Russ Olsen
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=0if71HOyVjY
  71. TinyScheme (stránka na Sourceforge)
    http://tinyscheme.sourcefor­ge.net/home.html
  72. Embedding Tiny Scheme in a Game
    http://www.silicondelight­.com/embedding-tiny-scheme-in-a-game/
  73. Embedding Scheme for a game mission scripting DSL
    http://carloscarrasco.com/embedding-scheme-for-a-game-mission-scripting-dsl.html
  74. Všechny verze TinyScheme na SourceForge
    https://sourceforge.net/pro­jects/tinyscheme/files/ti­nyscheme/
  75. Fork TinyScheme na GitHubu
    https://github.com/yawnt/tinyscheme
  76. Ackermannova funkce
    https://cs.wikipedia.org/wi­ki/Ackermannova_funkce
  77. Ackermann function na Rosetta Code
    https://rosettacode.org/wi­ki/Ackermann_function#Sche­me
  78. Success Stories (lisp.org)
    https://lisp-lang.org/success/
  79. Allegro Common Lisp Success Stories
    https://franz.com/success/
  80. Clojure Success Stories
    https://clojure.org/commu­nity/success_stories
  81. Scheme Quick Reference
    https://www.st.cs.uni-saarland.de/edu/config-ss04/scheme-quickref.pdf
  82. Slajdy o Scheme (od slajdu číslo 15)
    https://docs.google.com/pre­sentation/d/1abmDnKjrq1tcjGvvRNAK­hOiSTSE2lyagtcEPal07Gbo/e­dit
  83. Scheme Cheat Sheet
    https://github.com/smythp/scheme-cheat-sheet
  84. Embedding Lua, embedding Guile
    http://puntoblogspot.blog­spot.com/2013/04/embedding-lua-embedding-guile.html
  85. Lambda Papers
    https://en.wikisource.org/wi­ki/Lambda_Papers
  86. Revised7Report on the Algorithmic Language Scheme
    https://small.r7rs.org/at­tachment/r7rs.pdf
  87. Video Lectures (MIT, SICP 2005)
    https://ocw.mit.edu/courses/electrical-engineering-and-computer-science/6–001-structure-and-interpretation-of-computer-programs-spring-2005/video-lectures/
  88. Why is Scheme my first language in university?
    https://softwareengineerin­g.stackexchange.com/questi­ons/115252/why-is-scheme-my-first-language-in-university
  89. The Perils of JavaSchools
    https://www.joelonsoftware­.com/2005/12/29/the-perils-of-javaschools-2/
  90. How to Design Programs, Second Edition
    https://htdp.org/2019–02–24/index.html
  91. LilyPond
    http://lilypond.org/
  92. LilyPond — Extending (přes Scheme)
    http://lilypond.org/doc/v2­.18/Documentation/extendin­g/scheme-tutorial
  93. Scheme in LilyPond
    http://lilypond.org/doc/v2­.18/Documentation/extendin­g/scheme-in-lilypond
  94. GnuCash
    http://www.gnucash.org/
  95. Custom Reports (in GNU Cash)
    https://wiki.gnucash.org/wi­ki/Custom_Reports
  96. Program by Design
    https://programbydesign.org/
  97. SchemePy
    https://pypi.org/project/SchemePy/
  98. LISP FQA: Section – [1–5] What is the „minimal“ set of primitives needed for a Lisp interpreter?
    http://www.faqs.org/faqs/lisp-faq/part1/section-6.html
  99. femtolisp
    https://github.com/JeffBe­zanson/femtolisp
  100. (How to Write a (Lisp) Interpreter (in Python))
    http://norvig.com/lispy.html
  101. Repositář s Guile Emacsem
    http://git.hcoop.net/?p=bpt/guile.git
  102. Interacting with Guile Compound Data Types in C
    http://www.lonelycactus.com/gu­ilebook/x1555.html
  103. Calling Guile functions from C
    http://www.lonelycactus.com/gu­ilebook/c1204.html#SECCAL­LGUILEFUNC
  104. Arrays, and other compound data types
    http://www.lonelycactus.com/gu­ilebook/charrays.html
  105. Interacting with Guile Compound Data Types in C
    http://www.lonelycactus.com/gu­ilebook/x1555.html
  106. Guile Reference Manual
    https://www.gnu.org/softwa­re/guile/manual/html_node/in­dex.html
  107. Scheme: Summary of Common Syntax
    https://www.gnu.org/softwa­re/guile/manual/html_node/Syn­tax-Summary.html#Syntax-Summary
  108. Scripting with Guile: Extension language enhances C and Scheme
    https://www.ibm.com/develo­perworks/library/l-guile/index.html
  109. Having fun with Guile: a tutorial
    http://dustycloud.org/misc/guile-tutorial.html
  110. Guile: Loading Readline Support
    https://www.gnu.org/softwa­re/guile/manual/html_node/Lo­ading-Readline-Support.html#Loading-Readline-Support
  111. lispy
    https://pypi.org/project/lispy/
  112. Lython
    https://pypi.org/project/Lython/
  113. Lizpop
    https://pypi.org/project/lizpop/
  114. Budoucnost programovacích jazyků
    http://www.knesl.com/budoucnost-programovacich-jazyku
  115. LISP Prolog and Evolution
    http://blog.samibadawi.com/2013/05/lisp-prolog-and-evolution.html
  116. List of Lisp-family programming languages
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/List_of_Lisp-family_programming_languages
  117. clojure_py na indexu PyPi
    https://pypi.python.org/py­pi/clojure_py
  118. PyClojure
    https://github.com/eigenhom­bre/PyClojure
  119. Hy na GitHubu
    https://github.com/hylang/hy
  120. Hy: The survival guide
    https://notes.pault.ag/hy-survival-guide/
  121. Hy běžící na monitoru terminálu společnosti Symbolics
    http://try-hy.appspot.com/
  122. Welcome to Hy’s documentation!
    http://docs.hylang.org/en/stable/
  123. Hy na PyPi
    https://pypi.org/project/hy/#des­cription
  124. Getting Hy on Python
    https://lwn.net/Articles/596626/
  125. Programming Can Be Fun with Hy
    https://opensourceforu.com/2014/02/pro­gramming-can-fun-hy/
  126. Přednáška o projektu Hy (pětiminutový lighttalk)
    http://blog.pault.ag/day/2013/04/02
  127. Hy (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Hy
  128. GNU Emacs Lisp Reference Manual: Point
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­lisp/Point.html
  129. GNU Emacs Lisp Reference Manual: Narrowing
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­lisp/Narrowing.html
  130. GNU Emacs Lisp Reference Manual: Functions that Create Markers
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­lisp/Creating-Markers.html
  131. GNU Emacs Lisp Reference Manual: Motion
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­lisp/Motion.html#Motion
  132. GNU Emacs Lisp Reference Manual: Basic Char Syntax
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­lisp/Basic-Char-Syntax.html
  133. Elisp: Sequence: List, Array
    http://ergoemacs.org/emac­s/elisp_list_vs_vector.html
  134. Elisp: Property List
    http://ergoemacs.org/emac­s/elisp_property_list.html
  135. Elisp: Hash Table
    http://ergoemacs.org/emac­s/elisp_hash_table.html
  136. Elisp: Association List
    http://ergoemacs.org/emac­s/elisp_association_list.html
  137. The mapcar Function (An Introduction to Programming in Emacs Lisp)
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­intr/mapcar.html
  138. Anaphoric macro
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Anaphoric_macro
  139. Some Common Lisp Loop Macro Examples
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=3yl8o6r_omw
  140. A Guided Tour of Emacs
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/tour/
  141. The Roots of Lisp
    http://www.paulgraham.com/ro­otsoflisp.html
  142. Evil (Emacs Wiki)
    https://www.emacswiki.org/emacs/Evil
  143. Evil (na GitHubu)
    https://github.com/emacs-evil/evil
  144. Evil (na stránkách repositáře MELPA)
    https://melpa.org/#/evil
  145. Evil Mode: How I Switched From VIM to Emacs
    https://blog.jakuba.net/2014/06/23/e­vil-mode-how-to-switch-from-vim-to-emacs.html
  146. GNU Emacs (home page)
    https://www.gnu.org/software/emacs/
  147. GNU Emacs (texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?GnuEmacs
  148. An Introduction To Using GDB Under Emacs
    http://tedlab.mit.edu/~dr/gdbin­tro.html
  149. An Introduction to Programming in Emacs Lisp
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­intr/index.html
  150. 27.6 Running Debuggers Under Emacs
    https://www.gnu.org/softwa­re/emacs/manual/html_node/e­macs/Debuggers.html
  151. GdbMode
    http://www.emacswiki.org/e­macs/GdbMode
  152. Emacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Emacs
  153. Emacs timeline
    http://www.jwz.org/doc/emacs-timeline.html
  154. Emacs Text Editors Family
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?EmacsFamily
  155. Vrapper aneb spojení možností Vimu a Eclipse
    https://mojefedora.cz/vrapper-aneb-spojeni-moznosti-vimu-a-eclipse/
  156. Vrapper aneb spojení možností Vimu a Eclipse (část 2: vyhledávání a nahrazování textu)
    https://mojefedora.cz/vrapper-aneb-spojeni-moznosti-vimu-a-eclipse-cast-2-vyhledavani-a-nahrazovani-textu/
  157. Emacs/Evil-mode – A basic reference to using evil mode in Emacs
    http://www.aakarshnair.com/posts/emacs-evil-mode-cheatsheet
  158. From Vim to Emacs+Evil chaotic migration guide
    https://juanjoalvarez.net/es/de­tail/2014/sep/19/vim-emacsevil-chaotic-migration-guide/
  159. Introduction to evil-mode {video)
    https://www.youtube.com/wat­ch?v=PeVQwYUxYEg
  160. EINE (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/EINE
  161. EINE (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?EINE
  162. ZWEI (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/ZWEI
  163. ZWEI (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?ZWEI
  164. Zmacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Zmacs
  165. Zmacs (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Zmacs
  166. TecoEmacs (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/e­macs/TecoEmacs
  167. Micro Emacs
    http://www.emacswiki.org/e­macs/MicroEmacs
  168. Micro Emacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MicroEMACS
  169. EmacsHistory
    http://www.emacswiki.org/e­macs/EmacsHistory
  170. Seznam editorů s ovládáním podobným Emacsu či kompatibilních s příkazy Emacsu
    http://www.finseth.com/emacs.html
  171. evil-numbers
    https://github.com/cofi/evil-numbers
  172. Debuggery a jejich nadstavby v Linuxu (1.část)
    http://fedora.cz/debuggery-a-jejich-nadstavby-v-linuxu/
  173. Debuggery a jejich nadstavby v Linuxu (2.část)
    http://fedora.cz/debuggery-a-jejich-nadstavby-v-linuxu-2-cast/
  174. Debuggery a jejich nadstavby v Linuxu (3): Nemiver
    http://fedora.cz/debuggery-a-jejich-nadstavby-v-linuxu-3-nemiver/
  175. Debuggery a jejich nadstavby v Linuxu (4): KDbg
    http://fedora.cz/debuggery-a-jejich-nadstavby-v-linuxu-4-kdbg/
  176. Debuggery a jejich nadstavby v Linuxu (5): ladění aplikací v editorech Emacs a Vim
    https://mojefedora.cz/debuggery-a-jejich-nadstavby-v-linuxu-5-ladeni-aplikaci-v-editorech-emacs-a-vim/
  177. Org mode
    https://orgmode.org/
  178. The Org Manual
    https://orgmode.org/manual/index.html
  179. Kakoune (modální textový editor)
    http://kakoune.org/
  180. Vim-style keybinding in Emacs/Evil-mode
    https://gist.github.com/tro­yp/6b4c9e1c8670200c04c16036805773d8
  181. Emacs – jak začít
    http://www.abclinuxu.cz/clan­ky/navody/emacs-jak-zacit
  182. Programovací jazyk LISP a LISP machines
    https://www.root.cz/clanky/pro­gramovaci-jazyk-lisp-a-lisp-machines/
  183. Evil-surround
    https://github.com/emacs-evil/evil-surround
  184. Spacemacs
    http://spacemacs.org/
  185. Lisp: Common Lisp, Racket, Clojure, Emacs Lisp
    http://hyperpolyglot.org/lisp
  186. Common Lisp, Scheme, Clojure, And Elisp Compared
    http://irreal.org/blog/?p=725
  187. Does Elisp Suck?
    http://irreal.org/blog/?p=675
  188. Emacs pro mírně pokročilé (9): Elisp
    https://www.root.cz/clanky/emacs-elisp/
  189. If I want to learn lisp, are emacs and elisp a good choice?
    https://www.reddit.com/r/e­macs/comments/2m141y/if_i_wan­t_to_learn_lisp_are_emacs_an­d_elisp_a/
  190. Clojure(Script) Interactive Development Environment that Rocks!
    https://github.com/clojure-emacs/cider
  191. An Introduction to Emacs Lisp
    https://harryrschwartz.com/2014/04/08/an-introduction-to-emacs-lisp.html
  192. Emergency Elisp
    http://steve-yegge.blogspot.com/2008/01/emergency-elisp.html
  193. Lambda calculus
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Lambda_calculus
  194. John McCarthy's original LISP paper from 1959
    https://www.reddit.com/r/pro­gramming/comments/17lpz4/joh­n_mccarthys_original_lisp_pa­per_from_1959/
  195. Micro Manual LISP
    https://www.scribd.com/do­cument/54050141/Micro-Manual-LISP
  196. How Lisp Became God's Own Programming Language
    https://twobithistory.org/2018/10/14/lis­p.html
  197. History of Lisp
    http://jmc.stanford.edu/ar­ticles/lisp/lisp.pdf
  198. The Roots of Lisp
    http://languagelog.ldc.upen­n.edu/myl/llog/jmc.pdf
  199. Racket
    https://racket-lang.org/
  200. The Racket Manifesto
    http://felleisen.org/matthi­as/manifesto/
  201. MIT replaces Scheme with Python
    https://www.johndcook.com/blog/2009/03/26/mit-replaces-scheme-with-python/
  202. Adventures in Advanced Symbolic Programming
    http://groups.csail.mit.e­du/mac/users/gjs/6.945/
  203. Why MIT Switched from Scheme to Python (2009)
    https://news.ycombinator.com/i­tem?id=14167453
  204. Starodávná stránka XLispu
    http://www.xlisp.org/
  205. AutoLISP
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/AutoLISP
  206. Seriál PicoLisp: minimalistický a výkonný interpret Lispu
    https://www.root.cz/serialy/picolisp-minimalisticky-a-vykonny-interpret-lispu/
  207. Common Lisp
    https://common-lisp.net/
  208. Getting Going with Common Lisp
    https://cliki.net/Getting%20Started
  209. Online Tutorial (Common Lisp)
    https://cliki.net/online%20tutorial
  210. Guile Emacs
    https://www.emacswiki.org/e­macs/GuileEmacs
  211. Guile Emacs History
    https://www.emacswiki.org/e­macs/GuileEmacsHistory
  212. Guile is a programming language
    https://www.gnu.org/software/guile/
  213. MIT Scheme
    http://groups.csail.mit.e­du/mac/projects/scheme/
  214. SIOD: Scheme in One Defun
    http://people.delphiforum­s.com/gjc//siod.html
  215. CommonLispForEmacs
    https://www.emacswiki.org/e­macs/CommonLispForEmacs
  216. Elisp: print, princ, prin1, format, message
    http://ergoemacs.org/emac­s/elisp_printing.html
  217. Special Forms in Lisp
    http://www.nhplace.com/ken­t/Papers/Special-Forms.html
  218. Basic Building Blocks in LISP
    https://www.tutorialspoin­t.com/lisp/lisp_basic_syn­tax.htm
  219. Introduction to LISP – University of Pittsburgh
    https://people.cs.pitt.edu/~mi­los/courses/cs2740/Lectures/Lis­pTutorial.pdf
  220. Why don't people use LISP
    https://forums.freebsd.org/threads/why-dont-people-use-lisp.24572/
  221. Structured program theorem
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Structured_program_the­orem
  222. Clojure: API Documentation
    https://clojure.org/api/api
  223. Tutorial for the Common Lisp Loop Macro
    http://www.ai.sri.com/pkarp/loop.html
  224. Common Lisp's Loop Macro Examples for Beginners
    http://www.unixuser.org/~e­uske/doc/cl/loop.html
  225. A modern list api for Emacs. No 'cl required.
    https://github.com/magnars/dash.el
  226. The LOOP Facility
    http://www.lispworks.com/do­cumentation/HyperSpec/Body/06_a­.htm
  227. Clojure.org: Vars and the Global Environment
    http://clojure.org/Vars
  228. Clojure.org: Refs and Transactions
    http://clojure.org/Refs
  229. Clojure.org: Atoms
    http://clojure.org/Atoms
  230. Clojure.org: Agents as Asynchronous Actions
    http://clojure.org/agents
  231. Transient Data Structureshttp://clojure.or­g/transients
  232. Dynamic Languages Strike Back
    http://steve-yegge.blogspot.cz/2008/05/dynamic-languages-strike-back.html
  233. Scripting: Higher Level Programming for the 21st Century
    http://www.tcl.tk/doc/scripting.html
  234. Clojure (na Wikipedia EN)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Clojure
  235. Clojure (na Wikipedia CS)
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Clojure
  236. SICP (The Structure and Interpretation of Computer Programs)
    http://mitpress.mit.edu/sicp/
  237. Pure function
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Pure_function
  238. Funkcionální programování
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Funkcionální_programová­ní
  239. Jazyky Hy a Clojure-py: moderní dialekty LISPu určené pro Python VM
    https://www.root.cz/clanky/jazyky-hy-a-clojure-py-moderni-dialekty-lispu-urcene-pro-python-vm/
  240. Pixie: lehký skriptovací jazyk s „kouzelnými“ schopnostmi
    https://www.root.cz/clanky/pixie-lehky-skriptovaci-jazyk-s-kouzelnymi-schopnostmi/
  241. Programovací jazyk Pixie: funkce ze základní knihovny a použití FFI
    https://www.root.cz/clanky/pro­gramovaci-jazyk-pixie-funkce-ze-zakladni-knihovny-a-pouziti-ffi/
  242. Stránka projektu Jython
    http://www.jython.org/
  243. Jython (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Jython
  244. Scripting for the Java Platform (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Scripting_for_the_Java_Plat­form
  245. JSR 223: Scripting for the JavaTM Platform
    https://jcp.org/en/jsr/detail?id=223
  246. List of JVM languages
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/List_of_JVM_languages
  247. The JavaTM Virtual Machine Specification, Second Edition
    http://java.sun.com/docs/bo­oks/jvms/second_edition/html/VMSpec­TOC.doc.html
  248. The class File Format
    http://java.sun.com/docs/bo­oks/jvms/second_edition/html/Clas­sFile.doc.html
  249. javap – The Java Class File Disassembler
    http://docs.oracle.com/ja­vase/1.4.2/docs/tooldocs/win­dows/javap.html
  250. javap-java-1.6.0-openjdk(1) – Linux man page
    http://linux.die.net/man/1/javap-java-1.6.0-openjdk
  251. Using javap
    http://www.idevelopment.in­fo/data/Programming/java/mis­cellaneous_java/Using_javap­.html
  252. Examine class files with the javap command
    http://www.techrepublic.com/ar­ticle/examine-class-files-with-the-javap-command/5815354
  253. Economy Size Geek – Interview with Rich Hickey, Creator of Clojure
    https://www.linuxjournal.com/ar­ticle/10708

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.