Hlavní navigace

Jak na LaTeX: drobnůstky

4. 10. 2001
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pomlčky, čísla, datumy a vše okolo nich jsou náplní tohoto dílu. Doporučují k přečtení všem čtenářům, protože se v něm dozvědí, jak se v českém dokumentu správně formátuje datum nebo číslo a kde se používá pomlčka, vsuvka nebo spojovník. V teoretické části si objasníme pojem ligatura a kerning.

Teorie

Kerning
Je v DTP často používán, protože výsledný text vytváří dojem větší kompaktnosti. Někdy se v textu setkají písmenka, která mezi sebou vytvářejí zbytečnou mezeru, nejznámějším případem je písmeno ‚A‘ v kombinaci s písmenem ‚V‘. Nejlépe to uvidíme na obrázku:

Kerning

To, jak se bude kerning provádět, je dáno již samotným fontem, kde jsou jednotlivé „záporné“ mezery (tzv. kerny) definovány pro dané páry.

Některé fonty nemají kerning nastavený záměrně, jedná se zvláště o fonty pro matematiku, kde pro formátování platí jiná pravidla.

Slitek
Pojem slitek (často také značeno jako ligatura) pochází z obdobné oblasti jako kerning, vlastně s ním významně souvisí. Pokud máte možnost slitky používat, používejte je. TeX tuto vlastnost samozřejmě poskytuje a používáte ji zcela nevědomky.

Slitek je případ, kdy se dvě sousední písmenka za použití kerningu přitisknou tak, že se některé jejich části začnou překrývat. A zrovna se překrývají tak (ne)šikovně, že by lépe vypadalo, kdyby se spojily v jedno písmenko. A od toho vzniklo pojmenování slitek: písmena se „slijí“ v jedno.

Slitky se nejčastěji vyskytují ve spojení s písmenem ‚f‘. Páry písmen, které vytvářejí slitky v TeXu, jsou fi, ff, fl, ffi a ffl. Pokud chcete použít jiný slitek, budete jej muset vytvořit sami. Avšak toto je zásah do fontu, a to by měl dělat opravdový odborník, udělat pěkný a hlavně správný font není zrovna nejjednodušší záležitost.

Pro použití slitku existuje pravidlo: obě písmena by měla náležet k základu slova. Z tohoto důvodu musíme mít nástroj, jak zabránit vzniku slitku. Zakázání provedení slitku lze provést příkazem ‚\/‘. Existuje i možnost, kdy druhé písmeno ze slitku uzavřeme do bloku pomocí složených závorek. Tento způsob může ovšem v některých případech selhat a mně osobně se také nelíbí výsledek, který dává:

Ligatura

Rozdíly mezi jednotlivými výsledky jsou sice nepatrné, ale správný zápis je ten prostřední. V prvním případě si můžete všimnout, jak vypadá slitek, ale vzhledem k pravidlu o použití slitku tam nemá co dělat. Poslední způsob je možný, ale má tu nevýhodu, že obě písmenka jsou velmi blízko sebe a při zmenšení na normální velikost by vypadaly jako nepovedený slitek.

Příkaz ‚\/‘ ve své podstatě nezabraňuje slitku, ale zabraňuje použití kerningu, tím se písmenka nedostanou tak blízko sebe (budou mít mezi sebou mezeru), a proto se slití neprovede.

Drobnůstky

Pomlčky
Celkem je k dispozici pět různých pomlček a podle tvaru nebo kontextu se také různě používají. Jejich význam by měl být v dobré dokumentaci dodržován a jejich použití by se v průběhu dokumentace nemělo měnit:

Tabulka č. 202
Zápis Použití
 –

Spojovník (nesprávně rozdělovník) se používá jako pomlčka uvnitř
slova. Např.: je-li, máme-li.

 – Rozdělovník, který rozděluje slova pomlčkou v místech, kde vznikl řádkový zlom uprostřed slova. Např.:

Tento řádek ukazuje funkci rozdě-
lovníku.

TeX používá rozdělovník sám (provádí řádkový zlom uprostřed slova), z
tohoto důvodu není nutné téměř nic provádět. Problematikou dělení slov se
budeme zabývat ve zvláštním dílu.

 –

Pomlčka se sází jako slitek a používá se nejčastěji. Typické
použití je následující:
na obrázcích 5–7 vidíte

 — Vsuvka se také sází jako slitek. U vsuvek panuje největší nejednoznačnost, protože:

anglická---vsuvka---je bez mezer
česká — vsuvka — s mezerami
druhá varianta české – vsuvky – je zde

Striktní pravidlo pro vsuvku zakazuje následný zápis:
zakázaná – vsuvka – v české i anglické sazbě
$-$ Mínus, které se píše v matematickém režimu (začátek a konec matematiky označují znaky dolaru). Zápis mínusu je:
dnešní stav je $-7$ procent

Abyste viděli, jaký je rozdíl mezi jednotlivými pomlčkami, prohlédněte si obrázek:

Zápis pomlček

[ tex | dvi | ps ]

Mezery
Tak jako máme různé pomlčky, existují také různé mezery. Používání těchto mezer by měla být věnována určitá pozornost.

Tabulka č. 203
Zápis Použití
~ Nedělitelná pružná mezera, kterou jsme již poznali v některém z předcházejících dílů. Chová se při zalamování řádku jako písmeno, avšak její velikost může být mírně roztažena nebo stažena podle potřeby pro zarovnání. Velikost mezery je 1/3 čtverčíku.
\_ kde podtržítko označuje klasickou mezeru psanou mezerníkem. Tato dělitelná pružná mezera také označovaná jako vynucená mezera má stejnou velikost a přizpůsobivost (mírně se stahuje/roztahuje), ale na jejím místě lze provést řádkový zlom. Vynucená mezera se používá za příkazy, za kterými je potřeba vysázet mezeru, aby se výsledek příkazu neslil s následným textem. Příklad takového zápisu:
\LaTeX\ se nám líbí.
Jak již bylo řečeno, velikost této mezery je také 1/3 čtverčíku.
_ podtržítko opět představuje mezeru vypsanou mezerníkem. Mezera má stejné vlastnosti jako mezera uvedená výše, ale při překladu se může stát, že bude „požrána“, viz příklad výše. Její velikost je opět 1/3 čtverčíku (plus/mínus dle potřeby).
\/ Italická korekce je jedna z několika zvláštních mezer. Jak si všimnete, tento příkaz už také známe pod jiným názvem. Opravdu provádí to samé, co je psáno výše, ale pokud jej použijeme na konci italického fontu, nazývá se italická korekce. Používá se také používá u nepravé kurzívy (fonty typu slanted). Příklad:
nesprávně: \textit{nechť})
správně:   \textit{nechť}\/)

Mezi pozitivní zprávy patří to, že v LaTeXu se o italickou korekci nemusíte starat, provádí se automaticky. Ovšem v TeXu nebo v Plainu je tato odpovědnost přesunuta na uživatele. V LaTeXu tento příkaz použít můžete, ale jako italická korekce nebude mít význam, protože již byla provedena automaticky a další její užití je ignorováno.

Ukázka rozdílu použití/nepoužití italické korekce na příkladu, kde chceme vypsat do kulatých závorek (normálním fontem) velké písmeno ‚V‘ italikou, v html to vypadá takto „(V)“, v TeXu pak následovně (obrázek je 4× zvětšen):
Ukázka italické korekce

\, Malá mezera je nedělitelná a o něco menší než normální mezera. Její velikost je 1/6 čtverčíku. Lze ji použít při psaní čísel mimo matematický režim, kde chybí mezera o velikosti 1/4 čtverčíku. V matematickém režimu se mezera 1/4 čtverčíku vytiskne příkazem ‚\;‘. Pro psaní čísel by se měl použít matematický režim s použitím správné velikosti mezery. Pro zápis čísel mimo matematický režim lze samozřejmě použít i jinou mezeru (nabízí se nedělitelná mezera o velikosti 1/3 čtverčíku (~)), ale čísla pak nevypadají natolik kompaktně.
\quad Čtverčíková mezera o velikosti jednoho čtverčíku.
\qquad Dvojčtverčíková mezera o velikosti dvou čtverčíků.

Při psaní dokumentů nejčastěji použijete první tři mezery a malou mezeru. Ostatní mezery se nepoužívají tak často (pouze autorova zkušenost). Pro matematický režim existují ještě další mezery a také záporná mezera.

Jednotlivé mezery si můžete opět prohlédnout v obrázku:

Zápis mezer

[ tex | dvi | ps]

Čísla
Ve většině fontů mají čísla stejnou velikost (šířku), nejčastěji polovinu čtverčíku. Tato vlastnost má své opodstatnění při sazbě tabulek, kde čísla musí „sedět“. Pokud používáme číslo přímo v textu, nesmí v něm dojít k řádkovému (resp. stránkovému) zlomu.

Pokud se jedná o číslo malé (zpravidla do desíti), sází se v běžném textu slovy. Sazba slovem se používá také při souběhu několik čísel vedle sebe, např.: dovezl jsem dvacet 2" trubek

Při sazbě desetinných čísel se v českých zemích zásadně používá čárka! Velká čísla se zpřehledňují vložením mezery o velikosti 1/4 čtverčíku (mimo matematický režim lze použít malou mezeru (\,), a to před i za desetinnou čárkou vždy po třech řádech. Výjimku z tohoto pravidla tvoří letopočty, kde se nesází žádná mezera. Věta v běžném textu nesmí začínat číslem (ani zkratkou), pokud potřebujeme vyjádřit na začátku věty číslo, pak slovem.

Při spojení čísla s písmeny (např.: opakuj 15krát) se mezi číslo a písmena (slovo) obvykle nevkládají mezery ani spojovník. Existuje výjimka v případě, že slovo je jednotkou, v takovém případě vložíme jednu malou (1/4 čtverčíku velkou) mezeru.

Pokud vytváříme tabulku, tak se čísla zapisují tak, aby desetinné čárky byly vždy pod sebou (tento trik je vysvětlen v sedmém dílu). Zarovnávání na desetinnou čárku neplatí (není povinné) v případě, že pod sebou v jednotlivých řádcích nejsou stejné jednotky.

Názornost nikomu neuškodí:

Zápis čísel

[ tex | dvi | ps ]

root_podpora

Datumy
Existují pouze tři správné zápisy datumu, použitá mezera je 1/4 čtverčíku:
20. září 2001
20. 9. 2001
20. IX. 2001
Ukázka zápisu datumů byla uvedena výše (v části zabývající se čísly).

Závěr

Doufám, že získané informace vám budou platné i mimo oblast TeXu. Abychom správně zapisovali i další zatím neprobrané drobnůstky (správný zápis času, tel. čísel, zkratek, uvozovek, …), budeme v tom pokračovat v příštím dílu.

Byl pro vás článek přínosný?