Problém systemd je v tom, že to není jen init, ale je k jeho zdrojákům příbalena i spousta programů, které tam nepatří, takže je z toho obrovský moloch – nadbytečná komplexita, která může být zdrojem chyb (jak bezpečnostních, tak funkčních).
Jinak souhlasím, že tuhle věc by měl řešit init, dokonce se mi i celkem líbí, jak to řeší systemd a i některé jeho další vlastnosti. Nakonec ho člověk v praxi použije, ale se skřípěním zubů… přitom je to škoda – mohlo by to být celkem dokonalé řešení, jen kdyby se rozdělil na jádro (init) a volitelné moduly.
P.S. ještě k tomu „enterprise nasazení“ – tohle není žádné „enterprise“, ale základní vlastnost, která by měla spolehlivě fungovat vždy a všude – i na nějakém konzumním tabletu nebo počítači pod televizí, který slouží jen k přehrávání filmů – i tam chceš spouštět a ukončovat služby pod různými uživateli a dát jim vhodný čas na to, aby se stihly korektně ukončit.