To je určitě chvályhodné, ale problém je spíš v tom, že zdaleka ne v každé rodině to takhle pěkně funguje (i když si odmyslíme tu nemocnou manželku). To je právě ten asi největší problém jakékoli formy distanční výuky, že ještě zvýrazní rozdíly v přístupu mezi jednotlivými žáky/studenty a jejich rodinami.
Ne nadarmo manželka s nadsázkou říká, že třídní schůzky jsou k ničemu, protože tam vesměs chodí ti rodiče, se kterými vlastně ani mluvit nepotřebuje, a ti, se kterými by si promluvit potřebovala, se tam neukážou. S tou distanční výukou je to bohužel podobné.