Hlavní navigace

K čemu použít klávesy F3, F4, F5 a F6? Zkuste je na správu souborů

5. 9. 2023
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Yuri Samoilov
Když se podíváte na svou klávesnici, najdete na ní spoustu kláves, u kterých si úplně nemusíte být jistí, k čemu vlastně slouží. Dnes je jejich význam prakticky potlačen, ale jen mezi uživateli začátečníky.

Poznámka: Správce souborů je počítačový program, který zjednodušuje operace se soubory a adresáři. Mezi tyto operace řadíme například kopírování, přesouvání, mazání či prohlížení souborů. Nemusíte tak nic psát a pamatovat si názvy souborů. Přehledné uživatelské rozhraní ovládané pomocí kurzorových šipek a klávesových zkratek se vám dostane pod kůži a zjistíte, že je velmi efektivní.

Teoretický úvod

Text je zaměřen primárně na začátečníky a může se zdát, že popisuje počítačový pravěk. Ale tenhle pravěk stanovil základní kameny práce s osobním počítačem tak, jak ji známe dnes. I dnes tyto základy stále používáme, aniž bychom si toho byli vědomi. Proč se o nich nezmínit?

Pokud jste počítačový odborník nebo dokonce profesionál, patrně s F klávesami přicházíte do styku poměrně často. Již v roce 1986 se na trhu objevil program Norton Commander (dále jen NC), který způsobil revoluci. V té době na počítačích koncových uživatelů vládl MS-DOS. Do té doby jste museli pro jakoukoliv souborovou operaci používat příkazy a přesně znát jména souborů. Myš se tehdy v podstatě nepoužívala. Z NC se stal standard. Jako člověk, který pracuje v IT oboru profesionálně již skoro 30 let, musím říct, že si nedokážu představit, že bych ke své práci nepoužíval program typu NC, a to ani dnes. Tohle je právě ta paralela. Ani po skoro 40 letech od uvedení není tento koncept mrtvý a řada lidí na něj nedá dopustit.

Poznámka: Rozhraní dvoupanelového správce souborů bylo skutečnou revolucí a neskutečným zrychlením vaší práce. Jen pro vaši představu – pokud jste měli na disku C: adresář data a v něm soubor s názvem madata.txt a chtěli jej zkopírovat na přenosný disk (tedy disketu) A:, museli jste použít příkaz „copy C:\data\madata.txt A:“, zatímco v NC jste použili kurzorové šipky, v okně se seznamem názvů sobuorů jste najeli na příslušné jméno souboru a stiskli klávesu F5.

NC přišel s rozhraním, které se dalo jednoduše a efektivně ovládat pomocí kurzorových šipek a klávesových zkratek či speciálních kláves jako jsou již ty zmiňované klávesy F1 – F12. Pokud se ptáte, proč se někdo takto trápil a nepoužil myš, je odpověď prostá – grafické rozhraní typu Microsoft Windows, macOS či KDE nebo Gnome ještě neexistovalo. Vše se odehrávalo v tzv. textovém módu tj. veškeré grafické znázornění se na obrazovce objevovalo v podobě hotových znaků. Existoval tak znak třeba pro roh rámečku nebo dvojitou čáru a rozhraní se „kreslilo“ vhodnou kombinací těchto znaků. Obecně se mnohem více pracovalo se soubory. Navíc přišel NC nejenom s prohlížečem textových souborů, ale hlavně s editorem.

Koncepce, kterou autor Norton Commanderu John Socha vytvořil, přinesla dva tzv. panely. Jeden byl zdrojový (odkud se soubory kopírují/přesouvají) a druhý cílový (kam se soubory kopírují/přesouvají). Mnoha lidem, včetně mne, přirostla k srdci a považují ji za nejlepší koncept pro správu souborů (viz heslo Orthodox file managers na Wikipedii).

Ještě zpět k tomu, jak se v programech používají zmiňované klávesy. Základní koncept přišel s tím, že klávesa F3 spouští prohlížeč souborů, F4 úpravu souborů, F5 je vyhrazeno kopírování, F6 přesunu, F7 vytváří nový adresář a F8 maže soubory či adresáře. Další klávesy už nemají tak pevné přiřazené funkce, ale přibývají variace typu Shift-F4 pro vytvoření nového souboru či Shift-F6 pro přejmenování souboru. Klávesa F10 bývá obvykle vyhrazena pro ukončení správce.

Poznámka: Úspěch NC se rozhodly využít i jiné aplikace. Namátkou jmenujme Volkov Commander, FAR manager nebo DOS Navigator. Snažila se i konkurence z Česka, konkrétně M602 nebo DOS Manažer. To byli přímí konkurenti NC své doby a mnoho z nás je používalo a znalo.

Když chcete být ortodoxní

Dle Wikipedie můžeme výrazem ortodoxní označit někoho, jemuž je blízké „trvání na určitých tradičních naukách, názorech, ideologii či chování oproti určitým novotám či reformám.“ Střih do roku 2023! Má dnes ještě vůbec smysl používat koncept správy souborů starý čtyřicet let, když v IT znamená jeden rok zastaralý produkt a pět let počítačový pravěk? Kupodivu stále existují lidé, kteří na tento koncept nedají dopustit a bez správce tohoto typu mají pocit, že jim něco chybí. Ano, jsou ortodoxní! Sám k nim asi trochu patřím. Aby bylo hned od počátku jasno – nejsem až tak zapřísáhlý uživatel správců souborů v textové podobě, ale rád využívám projekty, které fungují pod grafickým prostředím operačních systémů Microsoft Windows nebo Linux.

Poznámka: Teď trochu stereotypů – ortodoxního linuxáka poznáte tak, že na počítači vše ovládá pomocí klávesnice a textové konzole, na soubory používá mc a jako editor vim.

Šťouralové však namítnou, že pro správu souborů máme využívat standardní správce souborů daného grafického prostředí – ve Windows je to známý Průzkumník, v KDE je to Dolphin nebo Konqueror, v GNOME a Unity je to GNOME Files (dříve Nautilus) a v Cinnamonu zase Nemo. V macOS k tomu slouží Finder. Nutno však dodat, že žádný z nich není v základu dvoupanelový (ano, umožňují se do toho módu přepnout) a je spíše zaměřen na ovládání myší. Znám ale mnoho pokročilých uživatelů, kteří na ně nedají dopustit a využívají jen je. Dvoupanelový správce jim nechybí a nevidí důvod, proč si něco takového instalovat. Nicméně je pravdou, že rozšířit své obzory jinam určitě má svůj význam. Přece ty klávesy F1 – F12 nenecháte zahálet!

Poznámka: S příchodem Microsoft Windows se role správců souborů ve stylu NC trochu utlumila. Nejdříve jsme začali používat Průzkumníka a na staré pořádky zapomněli. Faktem ale je, že se velmi rychle objevily aplikace, které opustily textový režim a přešly do režimu plně grafického. Dokonce i Norton Commander byl nabízen ve verzi pro Microsoft Windows 95, a to už v roce 1996!

Na co vlastně správce souborů použít?

Ještě jednou zopakuji, že na používání výchozích správců souborů není nic špatného, jsou to dobré aplikace a jistě mi mnozí z vás mohou říci, že vlastně nemá smysl používat nic jiného, protože je to jen plýtvání časem na výuku něčeho, co se dá dělat jinak a moderně. Mnoho lidí dokáže pravý a nefalšovaný správce souborů dokonale odradit. Důležitá vsuvka – nebavíme se jen a pouze o uživatelích Linuxu, kde je podle mne tendence používat NC klony spíše větší než u uživatelů MS Windows a macOS.

Ortodoxní správce souborů má ošklivé textové rozhraní a ani myš se s ním nedá používat (tak dobře, jde to, ale původní záměr to nebyl). I ten koncept je na nic. Tohle je optikou současného uživatele PC. Ale je asi jasné, že když něco podobného používáte od počátku své IT kariéry, vyhovuje vám to, naučili jste se to používat, tak vás ani současné operační systémy, které se dnes ovládají úplně jinak než před třiceti lety, nemohou blokovat v tom, že byste nemohli klony NC používat.

Poznámka: To, že je něco postavené na nějaké staré technologii, nutně ještě neznamená, že to je špatně. Kolik z vás třeba ví, že jeden z nejdůležitějších systémů České republiky, který vypočítává důchody, je postaven na programovacím jazyce COBOL ze 60. let minulého století a aplikaci spravuje programátor, který je ročník narození 1938? Více informací najdete v článku na Seznam zprávách.

Takové aplikace proto dnes existují a hlavně se pořád používají. Osobně bych pokročilé uživatele, kteří provádějí nějaké souborové operace roztřídil do tří skupin:

  1. Ti, kteří nikdy nepoužívají dvoupanelové správce klasického střihu a nemají potřebu takové aplikace instalovat
  2. Ti, kteří chtějí používat dvoupanelové správce klasického střihu, ale zůstávají věrni textovému rozhraní (např. konzole v Linuxu)
  3. Ti, kteří chtějí používat dvoupanelové správce klasického střihu, ale využívají GUI svého OS

Skupina 1: „Nepoznamenaní“

Pokud má uživatel potřebu pracovat se soubory (stahuje např. fotografie z mobilu do počítače), obvykle neřeší, jaký nástroj použije. Připojí mobil k PC a jeho obsah se mu „zobrazí“ ve výchozím správci souborů. Popadne do ruky myš a klikáním vybere potřebné soubory a pak je tažením přenese do cílového adresáře.

Ti pokročilejší využívají hmat CTRL+C a CTRL+V. Tito uživatelé zpravidla neopustí prostředí svých výchozích správců, které jsme již jmenovali (Průzkumník, Dolphin/GNOME Files/Nemo, Finder). Rebelové z této kategorie si občas v MS Windows nainstalují XYplorer nebo Explorer++, v Linuxu třeba Thunar nebo Caja a v macOS třeba Forklift.

Skupina 2: Ortodoxní uživatelé

Tato skupina uživatelů došla ve své oblibě původního konceptu Norton Commandera nejdál. Nejenom že správce souborů dvoupanelového střihu používá, ale navíc i v původním vzhledu, tj. textové grafice. I dnes existuje stále dost projektů, které se původního konceptu drží a jsou neustále vyvíjeny.

FAR Manager

Pokud chcete ortodoxního správce souborů v textovém režimu a používáte Microsoft Windows, patrně skončíte u projektu FAR Manager. Dle mého názoru je to tak, že pokud by se Norton Commander dále vyvíjel, vypadal by a nabízel by funkce jako dnes FAR Manager. Původně byl program vyvíjen jako Shareware (zkušební doba trvala 40 dní a poté jste měli při dalším používání platit za užívání nebo jej přestat používat). V roce 2007 s příchodem verze 2.0 bylo licencování změněno a dnes je FAR Manager dostupný zdarma pod licencí BSD.

Poznámka: Protože je původní autor Rus, rozhodl se šířit FAR Manager také jako freeware pro nekomerční využití. Tato licence byla dostupná všem uživatelům z bývalého SSSR, pokud FAR Manager používali nekomerčně. Ostatní museli platit.

Nejedná se jen o pouhou aplikaci nabízející správu souborů, zároveň umí používat i síťové protokoly jako je FTP/SFTP, WebDAV, SCP nebo Sambu. Jeho funkčnost je možno rozšiřovat dodatečnými rozšířeními. Ačkoliv je aplikace primárně určena jen pro Windows, existuje port nazvaný far2l, který jej portuje do Linuxu a do macOS.

Midnight Commander

Pokud používáte Linux a chcete správce souborů do konzole, přímo se nabízí projekt Midnight Commander. Je to aplikace, která je vyvíjena pro Linux a je to opět, minimálně ideový, pokračovatel tradice Norton Commanderu. Neobvyklé je, že jeho původ sahá do Mexika – původní autoři byli studenty univerzity v Mexico City. Standardní funkce zahrnují souborové operace, práce s komprimovanými archivy a také doplňky, které funkčnost rozšiřují. V mnoha linuxových distribucích je příkaz „mc“ na konzoli k dispozici ve výchozím stavu a je to v podstatě standard.

Protože uživatelé Microsoft Windows a macOS chtěli také používat Midnight Commander, byly vytvořeny i porty pro ně. Najdete je na stránce ke stažení. Port pro Microsoft Windows má však status neoficiálního buildu.

File Commander/L

Projekt s „velmi neotřelým“ názvem File Commander/L je multiplatformní. Ke stažení je poslední vývojová verze, která se aktivně vyvíjí. Umí v podstatě totéž, co jeho konkurenti, oproti nim však nemá možnost rozšíření pomocí modulů, místo toho nabízí implementaci skriptů, které mohou některé funkce vyřešit.

Pokud dumáte nad tím, co použít, zkuste File Commander/L. Pokud chcete jistotu prověřenou časem, řiďte se používaným operačním systémem a tam zvolte „nativní“ aplikaci – FAR Manager nebo Midnight Commander.

Skupina 3: Ortodoxní „modernisté“

Pod tímto pojmem definuji uživatele, kterým se líbí koncept dvoupanelového správce, ale nesedí jim textový mód původního Norton Commanderu importovaný do „moderních“ aplikací. I pro ně existuje nepřeberné množství placených či neplacených aplikací pro konkrétní operační systém. Poznávacím znamením je, že aplikace má grafické rozhraní integrované do používaného operačního systému a obvykle se dá používat s využitím klávesnice i myši.

V případě Microsoft Windows nelze nevzpomenout asi nejlepší aplikaci nazvanou Total Commander. Je vyvíjena několik desítek let a z Německa. Programu se dostalo takového věhlasu, že muselo být změněno jeho původní jméno – Windows Commander. Když se totiž program začal více a více používat, ozval se Microsoft, který nechtěl svou ochrannou značku spojovat s produktem, na který nemá vliv. Tak se z Windows Commanderu v roce 2002 stal Total Commander.

Poznámka: Pokud se budeme bavit o konceptu software šířeném jako Shareware, je výkladní skříní tohoto modelu právě Total Commander. Jeho licence vám umožňuje jej používat zdarma a to po dobu prvních 30 dnů. Pak musíte s užíváním zdarma přestat a zaplatit licenci, která je kolem 1 200 Kč za jednu instalaci. Jediným opatřením proti tomu, abyste nepoužívali TC věčně, je okno, které se zobrazuje po startu aplikace, které si žádá stisk tlačítka 1,2 nebo 3. Spousta uživatelů tak má spojený TC právě s tímto dialogovým oknem a myslí si, že to je jediné omezení aplikace zdarma.

Podobným produktem, ale pro Linux, je aplikace Krusader. Je to aplikace, která je primárně vyvíjena pro KDE/Plasma, ale lze ji provozovat v libovolném Linuxu. I ona nabízí velké množství funkcí, které by měl každý pokročilý správce souborů mít. Jen není multiplatformní. Identický zážitek vám také nabídne CommanderOne pro macOS.

Telegraficky lze zmínit, že existují i další dobré aplikace, které lze provozovat v příslušných operačních systémech – Unreal Commander (Win), FreeCommander (Win), Gnome Commander (Linux), Worker (Linux), Sunflower (Linux) nebo Marta (macOS) a NimbleCommander (Mac). Pak jsou aplikace multiplatformní a placené. Třeba JumpFM nebo HiFile. Nakonec jsem si nechal aplikace multiplatformní a zdarma, se kterými mám reálnou zkušenost.

DoubleCommander

Velmi dobrá alternativa zdarma pro TotalCommander. Nabízí mnoho funkcí a navíc podporuje doplňky z TotalCommanderu. Kromě základních souborových operací umí připojit soubory i skrz FTP protokol a pracovat s komprimovanými achivy. Je vyvíjen v programovacím jazyce Pascal, konkrétně v IDE prostředí nazvaném Lazarus. Samozřejmě, že je multiplatformní. Stáhnete jej na domovské stránce.

Poznámka: Drobnou perličkou je, že DoubleCommander (DC) a Total Commander(TC) spojuje programovací jazyk, ve kterém jsou psány – Pascal. DC je vyvíjen v již zmiňovaném Lazaru a TC v Delphi.

muCommander

Další multiplatformní pokročilý správce souborů, který není tak funkčně nabitý a nepodporoval doplňky. Nicméně je napsaný v Javě a funguje téměř všude. Je vyvíjen delší dobu a jeho vývoj se někdy v roce 2012 zastavil a autor nekomunikoval. V roce 2016 vznikl fork nazvaný trollCommander, který přišel s aktivním vývojem a vypadalo to, že muCommander nahradí.

CS24 tip temata

Originální muCommander byl však v roce 2022 oživen a některé změny z forku byly nakonec implementovány i do muCommandera. Nicméně pokud máte potřebu používat správce souborů, který podporuje nejširší paletu operačních systémů, zkuste muCommander.

Koncept není mrtvý

Koncept ovládání Správce souborů, který byl definován před 40 lety není mrtvý. Aktivně se používá a může být efektivní. Záleží jen na tom, do které skupiny uživatelů zapadnete. Je jasné, že větší popularitu budou mít mezi pokročilými uživateli, ale není nutné vše zatracovat jako nepoužitelné. Jako vždy – existují další alternativy a stačí si jen vybrat.

Autor článku

Pracuje na pozici IT architekta pro firmu zabývající se zpracováním ropy a výrobou produktů z ní. Navrhuje rozličná řešení a jejich integraci do firemní infrastruktury na základě firemních standardů bezpečnosti nebo plánů obnovy.