Hlavní navigace

Mageia: kam kráčí původně nadějná distribuce s nejistou budoucností?

Autor: Mageia
David Ježek

Některé linuxové distribuce mají víceméně na růžích ustláno, neb za nimi stojí velký mecenáš či velká korporace. Jiné spíše živoří, zejména ty, které nejsou one-man show v podobě jednoduchého forku Ubuntu.

Doba čtení: 5 minut

Tento článek není nijak dokonalou všeobjímající analýzou stavu linuxového světa, spíše jen další víceméně (ne)pravidelné povzdechnutí nad osudem linuxové distribuce Mageia, kterou mám, ale současně už delší dobu nepoužívám.

Složitý osud už do vínku

Vzpomeňme dobu před více než 7 lety, kdy byl oznámen vznikl forku distribuce Mandriva. Mageiu založilo několik vývojářů původem z Mandrivy kvůli vleklým problémům společnosti. Ošklivě řečeno bychom mohli konstatovat, že Mageia vznikla jako truc-projekt, nicméně i po letech se více přikláním výkladu, že lidem z Mandrivy, kteří Mageiu založili, bylo prostě líto zahodit tu dobrou práci, která se na distribuci od éry Mandrake Linuxu (tedy za více než 10 let) udělala.

Jenže od začátku bylo jasné, že Mageia to bude mít nepoměrně složitější než třeba Ubuntu, které už tehdy celkem slušně kralovalo světu linuxových desktopů. Z distribuce Mandriva (která později umřela) vedle projektu OpenMandriva vzešla jako morální nástupce distribuce Mageia, zaštítěná pár lidmi a nově založenou neziskovou organizací. Tím, že si Mageia chtěla řešit věci po svém, a to minoritním způsobem (tj. třeba použití RPM a urpmi, udržování Mageia Control Center, …), znamenalo výrazně vyšší náklady oproti hypotetické variantě založené jako fork Debianu či Ubuntu. Vyšší jak finančně, tak časově. A že snaha dělat si vše po svém, je těžko udržitelná, resp. vysilující, ukazuje i třeba vývoj distribuce Slax.

Každopádně Mageia 1 vyšla začátkem června 2011 (recenze), čímž o něco předstihla tehdejší nejnovější vydání „mateřské“ Mandrivy.

Krátká „zlatá éra“

Druhá verze Mageiy vyšla v květnu 2012 a přinesla přechod na systemd. Třetí verze se objevila o rok později (recenze), do repozitářů přidala Steam a také věnování zesnulému vývojáři Eugeni Dodonovovi. Čtvrté vydání přišlo v únoru 2014, přidalo podporu UEFI, zbavilo se GNOME 2 a přineslo sympatickou novou uvítací obrazovku.

Osobně verze 2 a 3 vnímám jako nejpovedenější (čtyřku už méně), neboť jsem s nimi měl nejméně problémů na strojích, kde jsem je provozoval. Ale hlavně u nich nedošlo k nijak zásadním zpožděním ve vydání oproti plánu. Mageia tak nějak „prostě fungovala“ a její obliba průběžně rostla.

Problémová Mageia 5 a 6

Původní plány Mageiy byly vydávat novou verzi každých 9 měsíců a verze podporovat 18 měsíců. Se skřípěním zubů se tomuto plánu jakž-takž blížily verze až po čtyřku (mezi 3 a 4 pak skutečně byla ukázková tři-čtvrtě-roční mezera). Vydání 5 se ale výrazně zpozdilo, kvůli řadě problémů, jimž vévodily potíže s buildovací infrastrukturou, vyšla Mageia 5 až 17 měsíců po Mageia 4, pročež mezitím tvůrci vydali Mageia 4.1 která vedle udržení distribuce reagovala na bezpečnostní problém jménem Heartbleed.

Všechna čest, Mageia 5 přinesla řadu důležitých věcí, v čele s lepší podporou UEFI, btrfs, úspornější závislosti u balíčků, návrat Handbrake (a to rovnou s x265) či podporu pro Flash plugin z Chrome pro Firefox (což už dnes asi nikoho moc nezaujme).

Krátce to mohlo vypadat, že největší problémy jsou zažehnány, nicméně Mageia se i nadále potýkala s nedostatkem vývojářů a administrátorů, resp. jejich času. Problémy byly nakonec tak vleklé, že Mageia 6 vyšla s velkým zpožděním celé 2 roky a 1 měsíc od Mageiy 5. Opět tedy mezitím vzniklo udržovací vydání 5.1, které přidalo podporu NVM Express SSD a oproti původnímu jádru 3.19 přešlo na 4.4. Šestka pak, pro úplnost, přinesla jádro 4.9.x LTS, KDE Plasma 5, DNF, výchozí Grub2 či nový ISO obraz Xfce Live.

Mageia 7 – ticho po pěšině?

Mageia samozřejmě funguje dál, což dokazují třeba práce na řešení chyb Spectre a Meltdown. V rámci vývojové řady Cauldron najdeme výrazně novější jádro, z té pak jednoho dne vzejde Mageia 7. Nicméně oněch mýtických 9 měsíců od vydání Mageiy 6 uběhne v polovině dubna a zatím to nevypadá, že by Mageia 7 měla vyjít ve stejné době. Sluší se tak v tomto kontextu dodat aktuální informaci z webu distribuce: Mageia 6 bude podporována až do 16. ledna 2019. A možná začít prorokovat, že z jedničkových vydání se stane tradice a Mageia 6.1 je tak jen otázkou času.

Wiki projektu zatím v souvislosti se sedmým vydáním nic neuvádí, ani třeba datum plánovaného vydání první vývojové verze. Ambice přitom nejsou malé, mezi návrhy pro Mageiu 7 najdeme například port pro ARM architektury, lepší podporu hybridních grafik (primárně Intel IGP + Nvidia GPU), řešení závislostí pro lepší instalaci lokalizačních balíčků, standardizaci Mageia nástrojů pro vnější svět (urpmi, libDrakx, …), Python 3, migraci build systému na Koji, migraci správy zrcadel na MirrorBrain, přechod na NetworkManager, lepší podporu DNF (mj, je i návrh na přechod na DNF jako výchozí balíčkovací systém), vytvoření varianty distribuce pro vzdělávání, podporu rEFInd, aktualizaci urpmi o novinky v RPM, použití Grub2 i pro LiveCD a klasické instalační médium, vylepšení vzhledu desktopu Xfce aby více zapadl do Mageiy a další věci.

Je toho poměrně dost. Vývojářů je naopak poměrně málo. Na Wiki projektu není žádný harmonogram, odvážlivci tak mohou sledovat vývoj tak, že budou používat vývojové Cauldron repozitáře. Letmý pohled do vybraných mailing listů neukazuje nic, neb se nic nenačte. Blog distribuce na domovském webu se nenačítá. Zkrátka a dobře, je ticho po pěšině budící dojem, že se nic neděje.

V době kolem prací na 5. vydání to znamenalo, že lidé kolem Mageiy pilně pracují na výše uvedených problémech a po určité době z toho vzešla Mageia 5. Tu a tam někdo napsal pár řádek na distribuční blog, aby i běžní uživatelé, kteří vývoj nesledují z blízkosti, věděli o stavu vývoje alespoň něco.

Další výzvy nejen za obzorem

Jenže problém je, že výše uvedený seznam návrhů pro sedmičku není ani zdaleka kompletní. Velkou paseku nejen linuxovému světu nadělali výrobci CPU, resp. obecně vývoj procesorů, kdy ony různé spekulativní techniky vedoucí k bezpečnostním dírám typu Spectre / Meltdown znamenají pro tvůrce operačních systémů spoustu práce navíc. A pokud jde o tým poměrně malý a poměrně přetížený už tak, pak jakákoli další komplikace znamená nezanedbatelné zpoždění vývoje nové verze.

MIF18 tip v článku témata

Vedle toho, co bychom mohli nazvat balíkem běžných prací na nové verzi a vedle problémů typu Spectre / Meltdown (vyžadujících větší pozornost a nutnost backportovat řadu věcí do starší verze, která jinak mohla jen v poklidu dožít) je tu ještě poslední roky probíhající proces radikálních změn v architektuře linuxových distribucí, kterým aktuálně vévodí přechod od X.Org na Wayland se vším, co to znamená pro tvůrce desktopových prostředí, aplikací a dalších nástrojů. Už i Mark Shuttleworth to pochopil, „stáhl ocas“ a Ubuntu přešlo od plánu na Unity8/Mir ke GNOME/Wayland.

Obávám se, že na malý tým kolem Mageiy je toho příliš a budu velmi překvapen, pokud Mageia 7 vyjde dřív než v roce 2019. Pokud vůbec. Moc rád se bud mýlit.

Našli jste v článku chybu?