Když jde GPL k soudu: vítězství, ale nízké tresty

Jak jsou specifické samotné copyleftové licence, tak je specifická i situace kolem jejich vymáhání. Problém je zejména v tom, že v případě porušení licence málokdy některé ze stran vzniká větší škoda. Open-source projekty jsou často dílem stovek lidí a pokud se sto prvý rozhodne, že nezveřejní provedené úpravy, v podstatě se nic zásadního nestane. Právě nezveřejnění odvozeného kódu je zdaleka nejčastější formou porušení licence.

Do soudních sporů se moc nehrnou velké firmy působící ve světě open source, protože se jim to jednoduše moc nevyplatí. A menší vývojáři na táhlé spory nemají prostředky. Kde není žalobce, není soudce. V obecném zájmu open-source softwaru však je, aby se takový žalobce našel. Pokud by se nad případy nedodržení licenčních podmínek mávlo rukou, reálně by licence měly jen nízkou váhu.

Vymáhání dodržování licenčních podmínek se tak věnují spíš neziskové organizace, které to nedělají ani tak pro ochranu konkrétních projektů jako pro ochranu svobodného softwaru jako takového. Mezi nejčastější iniciátory sporů patří zřejmě Software Freedom Law Center, Software Freedom Conservancy a Free Software Foundation. V sousedním Německu donedávna působila obdobná organizace gpl-violations.org, ale před pár měsíci se odmlčela.

Kdo je autor a kdo vlastní práva?

Bohužel, v teorii je to s copyleftovými licencemi značně komplikované. Jsou to takoví samorosti ve světě copyrightu. V případě GNU GPL a podobných licencí se běžně řetězí obrovské množství držitelů autorských práv. Pokud ke stávajícímu projektu přilepíte nějaký kód, máte k němu autorské právo. To je však omezeno tím, že odvozené dílo musí být zveřejněno pod stejnou licencí. Jinak byste porušili autorské právo mnoha dalších vývojářů, kteří do něj předtím přispěli.

Právě takovéto řetězení držitelů autorských práv může činit problém při soudních sporech. Nedodržením podmínek GPL tak může být porušeno autorské právo stovek či tisíců lidí. A žalovat někoho za porušení autorského práva nemůže kdokoliv, ale pouze dotčený autor. V případě žaloby by se tak hromady autorů open-source projektu musely koordinovat pro podání společné žaloby. Samozřejmě tak může učinit i jeden jediný vývojář pro pár řádků kódu, ale v praxi to nemá smysl.

Např. Free Software Foundation to u svých projektů řeší tak, že od každého přispěvatele vyžaduje, aby na organizaci převedl autorská práva. FSF tedy vlastní autorské právo ke kompletním zdrojovým kódům svých projektů a v případě jeho porušení (nedodržení licenčních podmínek GNU GPL) může celou věc bez větších problémů řešit právní cestou. FSF tedy obvykle vystupuje sama za sebe jako držitele práv, další organizace jako Software Freedom Law Center zastupují konkrétní vývojáře, jejichž autorské právo bylo porušeno.

Na hříšníky zabírá až hrozba soudem

Vzhledem k uzavřenému kódu není tak snadné přijít na to, zda daný software používá nějaký kód licencovaný pod GPL. Není to ale ani tak obtížné. Obvykle se na to přijde díky podobnému chování (volání atd.), stejnému názvosloví nebo totožným chybám. Právě přítomnost stejných chyb s téměř stoprocentní jistotou dokáže potvrdit použití kódu. Pokud se jedná o větší objem kódu, je prakticky nemožné zamaskovat všechny stopy, přestože není k dispozici kód potenciálně odvozeného softwaru.

Většinou ale ani není třeba software podrobněji zkoumat, protože ty společnosti, které neplnily podmínky GNU GPL, se to ani nepokoušely nějak maskovat. Nemůžeme to říct s jistotou, ale nejspíš zkrátka spoléhaly na to, že se nenajde žalobce. Nasvědčuje tomu i velmi podobný průběh soudních sporů: Open-source organizace či vývojář sdělí dané firmě své podezření a požádá ji o nápravu, ale nesetká se s valnou odezvou. Až poté, co případ postoupí soudu, společnost začne jednat a často dojde k uznání chyby a mimosoudnímu vyrovnání. Případy, které dospějí až k vynesení rozsudku, jsou spíše výjimečné.

Takovému jednání nahrává i fakt, že přiznaná odškodnění za porušení autorských práv bývají poměrně nízká – obvykle se pohybují v desítkách tisíc dolarů. A to je pro velké společnosti jen kapka v moři. Nedodržovat podmínky GNU GPL se tak může i vyplatit. Hlavně poprvé. V případě dalších prohřešků už by firmě mohly hrozit vyšší tresty a zejména poškození dobrého jména.

Neohrožený BusyBox

Přestože je vztah autorského práva a copyleftových licencí poněkud krkolomný, dobrou zprávou je, že evropské i americké soudy ho vnímají jasně. Pokud je prokázáno použití kódu pod GPL a neuveřejnění odvozeného díla, jedná se bez pochyb o porušení autorského práva. Takovým rozhodnutím skončily téměř všechny spory, které byly dotaženy až do konce. Zmíněné organizace se do sporů koneckonců nepouští na základě domněnek, ale jen stěží rozporovatelných faktů.

Soudních sporů proběhla již celá řada, ale zdaleka nejvíc pozornosti strhává BusyBox – balíček nástrojů pro vestavěné systémy. Ten je, zdálo by se, ideálním kandidátem na porušení GPL. Výrobci nejrůznější elektroniky díky němu ušetří hodně práce a můžou ho zašít někam dozadu, kde není moc na očích. Tak podle všeho řada výrobců i uvažovala a činila. V roce 2007 však autoři BusyBoxu řekli dost! a za pomoci Software Freedom Law Center začali konat. Dosud zažalovali víc než dvacítku společností se stoprocentní úspěšností.

V roce 2009 to vzali ve velkém a najednou zažalovali dokonce jedenáct společností, mezi nimiž byli i giganti jako Samsung, JVC, Zyxel nebo Western Digital. Deset společností uzavřelo mimosoudní dohodu, jediný Westinghouse nechal záležitost dospět až k rozhodnutí soudu. Prohrál a musel zaplatit 90 tisíc dolarů. I když se nejedná o vysokou částku, důsledné vymáhání autorského práva se BusyBoxu vyplácí. Už málokdo si dovolí ho bez skrupulí použít v rozporu s licencí.

Nyní jde BusyBox do sporu s dalším gigantem – VMware. Kód BusyBoxu by měl podle žaloby být použit v rámci virtualizačního systému ESXi. Tento případ nejspíš nebude tak jasný jako předchozí. VMWare se totiž nemá k dohodě a tvrdí, že GPL neporušuje. VMware navíc do open-source projektů i přispívá a další odvozená díla poctivě zveřejňuje. Není to firma, která by benevolence svobodného softwaru zneužívala. Tento spor proto může přinést nové poznatky pro budoucí případy.