Na psychoterapii jsem chodil. Po roce jsem dostal úzkost a šel do blázince. Takže bohužel je to tak, psychoterapie může ublížit (což ti psychologové na psychologických webech samozřejmě neřeknou).
Každý člověk má nějaké zábrany, že si nechce uvědomit nepříjemná fakta. Psychoterapie tyto zábrany pomalu odstraňuje --- pokud tam člověk sedí a povídá, tak si začíná uvědomovat fakta, která by si jinak neuvědomoval. A já jsem si na té psychoterapii uvědomil, že mám poruchu osobnosti. Ještě jednou si uvědom, že jsem si to uvědomil na psychoterapii, PSYCHOTERAPIE ze mě udělala magora. (to, že bych mohl mít poruchu osobnosti, jsem tušil ještě před tou diagnózou)
Psychologové se domnívají, že po tomto uvědomění-si faktů dojde k procesu zlepšení stavu. V mém případě nedošlo. Pokud si třeba agresivní člověk uvědomí, že je agresivní, tak se za svoje chování začne stydět a trochu zmírní jeho agresivita --- takže v důsledku mu ta terapie pomůže. Pokud si zakřiknutý člověk uvědomí, že je zakřiknutý, tak se za sebe začne stydět a stane se ještě více zakřiknutý --- takže efekt je stejný jako u agresivního člověka, ale protože problémy byly opačné, tak ta terapie uškodí.
Kdybych našel aspoň jednoho terapeuta, který si je tento efekt terapie je schopen přiznat jako problém, tak bych mu klidně platil a chodil k němu. Jenomže takového jsem nenašel. Koukni se třeba na diskuzi na http://www.root.cz/clanky/komiks-uplne-svobodny-a-otevreny-telefon/ --- na diskutující psychology "petr" a "ktk". Nejdřív do mě rejpají a pak, když jim problém znovu popíšu, tak se se mnou přestanou bavit.
To opravdu nemám chuť se nechat léčit od člověka, který čte psychoterapeutické příručky, věří těm teoriím, a když pacient nereaguje jako podle teorie, tak hledá problém všude jinde jen ne v té teorii.