To je hodně špatný a dětinský přístup typu: „Já jsem to neudělal, tak to není moje starost.“ Tohle pak vede i v běžném životě k těžké pasivitě a nadávání, jak „oni“ to mají udělat. Když vidím rozbitou lavičku, je nesmysl řvát, jak to „oni“ neopravili. Vezmu mobil, vyfotím, pošlu na město a uctivě poprosím, aby se na to někdo podíval. Za pár dnů je to opravené. Nebo můžu chodit a nadávat na ošklivý svět a že se věci nedějí samy.