Hlavní navigace

Krátký pohled na AV Linux MX Edition: spojení skvělých utilit a obsahové tvorby

4. 12. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: David Ježek
Real-time Linux, desktop postavený na Xfce, hromada audio a video programů a nově také spousta šikovných utilit z MX Linuxu a jistota stabilního vývoje. To je zbrusu nový AV Linux od Glena MacArthura.

Několik měsíců trval vývoj nové, tak trochu přelomové verze oblíbené linuxové distribuce AV Linux. Oblíbené zejména mezi hudebníky a zvukaři, cílící však na všechny tvůrce multimédií, ať již možností běhu s realtime kernelem, nebo volbou myriády výchozích multimediálních aplikací.

Nově s MX v genomu

AV Linux MX Edition je tady, staví už nikoli na Debianu, ale na jeho odvozenině, populárním MX Linuxu se všemi jeho unikátními nástroji, současná prosincová verze konkrétně na MX Linux 19.3 ‚Patito Feo‘. Jeho autor Glen MacArthur dodává, že vývojářský tým MX Linuxu byl v přechodu hodně nápomocen a patří jim dík. Nadále ale platí, že tato varianta AV Linuxu jest stále neoficiálním respinem a nespadá jako do vesmíru antiX/MX jako řádný člen. Pro AV Linux se ale tímto stává MX Linux jeho domovskou základnou, na které bude stavět.

Zjednodušeně řečeno autor konstatuje, že tato nová verze je kombinací fenomenálních nástrojů a utilit z MX s dobře známým zaměřením AV Linuxu na tvorbu obsahu, což je mise, kterou má distribuce už od roku 2008.

Jinak uživatelé stávajících verzí založených na Debianu Buster mohou v poklidu nadále využívat své repozítáře a pracovat s debianovskou verzí, jak dlouho uznají za vhodné. Veškeré úsilí v budoucím vývoji ale bude cílit na MX variantu (tedy AV Linux MX Edition, zkráceně AVL-MXE).

Co je nového, co se nezměnilo

Nový je tedy základ v podobě MX Linuxu, který dává novému AV Linuxu velkou spoustu systémových nástrojů. Pro AV Linux je jistě výhodné, že samotný MX/antiX staví na Debianu (tedy žádná zásadní změna). Jako výchozí desktop zde najdeme Xfce, a to v 64bit edici. Verze 32bitová je též k dispozici (!), a pak používá lehoučký OpenBox.

AV Linux v aktuální verzi nabízí poměrně čerstvé jádro Linux 5.9.1-rt19 (32bit), resp. Linux 5.9.1-rt20 (64bit). Tyto kernely obsahují opravu vůči nedávným dírám v Bluetooth. Vedle real-time kernelům cílícím na co nejnižší latence, jsou k dispozici i jiné varianty, včetně standardních (ale pak by jistě nemělo smysl právě AV Linux používat).

Glen dále výrazně rozšířil nástroj AVL-MXE Assistant i uživatelskou příručku, čítající nyní téměř 70 stránek. Povšimnout si můžeme i nových témat vzhledu Diehard a Earth, rovnou dlužno dodat, že značná změna vzhledu prostředí i ikon oproti obvyklému standardu je na AV Linuxu viditelná od první chvíle. V sadě ikon tak může mít nový uživatel chvíli zmatek, ale cíl je jasný: nerušivý design umožňující soustředit se na tvorbu. Celkově je tématické vyladění výchozí konfigurace desktopu Xfce zajímavé a promyšlené (ač chyby se samozřejmě najdou – avšak třeba Audacity vypadá v tmavých tématech desktopu divně i jinde, třeba v KDE 5).

Z nástrojů pro tvorbu je toho v AVL-MXE opravdu hodně, většina podstatného je v galerii a autor vypichuje na prvním místě přítomnost plné verze Ardour 6.5 DAW s podporou VST3, dále demo verze placeného Harrison Mixbus 6.2.26 DAW s VST3 (pro něj je AV Linux jedinou oficiálně podporovanou linuxovou distribucí) plus dema Harrison AVA Plugin pracující s OpenGL. Debutem na AVL-MXE je také demo programu Reaper, najdeme zde dále stovky zvukových FLOSS pluginů, na poli syntezátorů Odin2 a Surge, dema ACM, Audio Assault, Auburn Sounds, Cut Through, OverTone atd. Ano, AVL-MXE obsahuje ve výchozí instalaci spoustu placeného softwaru, přidává však možnost jednoduchého odinstalování všech demoverzí.

Dále zde najdeme kompletní Wine-staging včetně předkonfigurovaných souborů LinVst 3.1.5. Mezi video nástroji nejen Avidemux a Kdenlive, ale také Cinnerelu a Olive, grafiku zastupují třeba Blender, GIMP, Inkscape a Shotwell. A asi tak 10 tisíc věcí prý autor ani nezmiňuje.

Instalace a provoz

Instalátor je poměrně zajímavý, neb průchod jím je svižnější než třeba u Ubuntu či Fedory. Varuje, pokud byste chtěli systém instalovat na disk, jeho S.M.A.R.T. už není „panenský“, umí sympatičtěji než Ubuntu zobrazit konzoli s průběhem instalace a zkrátka celkově je zde znát duch pokročilejšího pojetí informací servírovaných uživateli, jak je to mu u MX Linuxu zvykem. Dlužno však podotknout, že to sebou nese i takové nešťastné momenty jako když zvolíte češtinu, tak se počeští i předvolený vzor názvu domény, kde opravdu „příklad.dom“ instalátor sám sobě nepovolí kvůli „těm našim zpropadeným nabodeníčkům“.

A tady by vlastně popis linuxové distribuce AV Linux mohl skončit. Pohledem běžného uživatele se totiž kromě vzhledu nijak zásadně neliší od všech těch eMXů, Ubuntů, Debianů. To, čím se liší, je běžnému uživateli skryto a ocení to zejména hudebních a zejména pokud potřebuje nějaké to svižné ASIO / nízké latence, potřebuje podporu VST3, potřebuje složitější mixování zvukových stop / zdrojů a obecně pokročilejší práci se zvukem.

Já mohu optikou několika hodin používání hodnotit pouze kladně. Funguje to celé dobře, podobně jako MX Linux. Nízké latence se starou M-Audio kartou s VIA Envy24HT v PCI slotu na Haswell platformě, tedy přes PCI-PCIe můstek neocením, stabilní chod a spoustu nástrojů k dispozici tu a tam ano.

Tohle je zkrátka specifická linuxová distribuce. I když vezmeme jako relevantní metriku návštěv na Distrowatchi, tak mateřský MX Linux denně rozklikne více než 3 tisíce lidí, AV Linux jen několik desítek. Dovolím si vznést řečnickou otázku: nemůže to být třeba tím, že většina uživatelů AV Linuxu jsou spokojení (polo)profíci v oblasti audia či videa, kteří zkrátka tuto distribuci už léta používají a opravu je nic nepřiměje se na ni na DistroWatchi podívat?

Root tip

Pozitivem AV Linuxu pro zájemce o práci se zvukem na Linuxu jistě bude vedle realtime kernelů také skutečnost, že jednou z hlavních priorit distribuce je stabilita běhu, nikoli nasazování co nejnovějších vydání. Do této ideologie jistě zapadá Xfce daleko lépe než KDE Plasma či GNOME, kteréžto oba desktopy prodělávají v posledních letech bouřlivý vývoj novinek. Uvidíme, jak dlouho toto AV Linuxu vydrží, protože jak jsme se onehdá dozvěděli, X.Org je víceméně abandonware a Xfce se zatím s Waylandem moc nekamarádí (což ale nemusí být ani v budoucnu zásadní problém, je tu přece XWayland, případně Mir). Jinak AV Linux samozřejmě používá pro zvuk jak ALSA, tak JACK. Uvidíme, jestli/kdy nasadí PipeWire.

Na to, že jde o one-man show, klobouk dolů, Glene!

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.