Hlavní navigace

Kudy ven z patentové pasti aneb jak opravit nefunkční systém

17. 7. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Už mnoho let se hovoří o tom, že současný patentový systém je nefunkční. Přibývá problémů a sporů, v některých průmyslových oblastech žalují všichni úplně všechny. Navíc je systém čím dál častěji zneužíván k nekalým útokům na konkurenci, případně jej zneužívají patentoví trollové. Kudy z toho ven?

Richard A. Posner je americký federální soudce, který nedávno zrušil ostře sledovaný patentový spor mezi Apple a Motorolou. Přestože (nebo možná právě proto) si uvědomuje, že jistě dojde k odvolání a sporu jistě není konec, rozhodl se k celé věci vyjádřit veřejně. Poukázal na mnoho chyb v současném patentovém právu a navrhl řešení nutná k tomu, aby začalo znovu plnit svou funkci a nebylo nadále zneužíváno příživníky, které nazýváme patentovými trolly.

Poznámka: Přestože se originální článek týká amerického práva, postihuje problematiku natolik obecně, že je možné jej aplikovat i na většinu jiných zemí. Nehledě na to, že patentové spory amerických firem se nás jako jejich zákazníků také přímo dotýkají.

Patentové právo vytváří monopol na užití patentované myšlenky, která je dostatečně inovativní, použitelná a není běžně rozšířená a zřejmá. Patenty jsou registrovány u Úřadu pro patenty a ochranné známky a automaticky se předpokládá, že podaný patent je platný. Tuto platnost je pak možné zpochybnit u soudu, obvykle během projednávání žaloby na porušení patentu.

Pravděpodobně nejkontroverznější vlastností aktuálního amerického patentového práva je, že u patentovaných myšlenek nerozlišuje jejich zařazení do průmyslových odvětví. Potřeba patentové ochrany stimulující inovace je ale napříč odvětvími různá, píše Posner ve svém článku.

Jako příklad odvětví vyžadující podobnou ochranu uvádí farmaceutický průmysl. Celkem jsou k tomu tři důvody: vývoj nového léku je extrémně drahou záležitostí a stojí až stovky milionů dolarů. Nejdražší nejsou ani tak práce v laboratoři, jako povinné testování, které vyžadují zákony. Druhým problémem je to, že patent má omezenou platnost obvykle na 20 let. Tento čas se ale začne odpočítávat ve chvíli, kdy je patent schválen. U léků ale ještě často následuje velmi dlouhá doba testování, která trvá i deset let. Tím se v praxi ochranná lhůta výrazně zkrátí. Třetím důvodem je, že výrobní cena u léků bývá poměrně nízká. Pokud by bylo dovoleno kopírování použitých látek, jakákoliv firma nezatížená náklady na vývoj by mohla nastavit nižší ceny. Ohromné náklady původní společnosti by se tak nikdy nevrátily.

Podle Posnera je tedy farmacie exemplárním příkladem průmyslu, který ochranu vynálezů potřebuje. Zároveň ale zdůrazňuje, že podobných odvětví je velmi málo. Ve většině z nich je naopak cena za samotné „vynalézání“ velmi malá, případně být první znamená získat trvalou výhodu dobrého jména před zákazníky. Případně je možné technologickým náskokem získat nižší výrobní náklady díky delším zkušenostem s výrobou. V mnoha případech je také nový výrobek rychle nahrazen dalším, takže nemá vůbec smysl jej 20 let chránit a monopolizovat. Mnoho odvětví by to zvládlo i bez patentových ochran, tvrdí Posner.

Sám by tedy kladl důraz především na cenu, kterou bylo nutné vynaložit na vynalezení nové technologie. V odvětvích, kde týmy odborníků pobírají stálý plat za nové nápady a zlepšení, je cena konkrétní novinky poměrně malá. V takovém případě je velmi obtížné obhájit existenci patentů. Podobné zlepšení by se objevilo i bez patentové ochrany jako výsledek normálního konkurenčního boje. Pravdou je, že čím jednodušší je patent získat, tím rychleji se budou vynálezy objevovat, připouští Posner. Zároveň ale dodává, že patentové závody vedou k nadměrnému čerpání zdrojů.

Problém těchto patentových závodů je v tom, že vítěz bere vše. Pokud nějaká firma přijde s vynálezem o den dřív než její konkurence, získá tím automaticky celý zisk. Z hlediska zákazníka je ale možnost získat výrobek o den dříve méně podstatná než cena za takto urychlený proces vynalézání, říká Posner.

Navíc firma, která se dokáže obejít bez patentové ochrany bude proti takové ochraně sama protestovat, protože si uvědomuje, že ji můžou její rivalové použít proti ní. Patenty blokují konkurenci, takže pokud má firma dost patentů, může monopolizovat celý trh. Tento stav podle Posnera vede ke dvěma fenoménům: obrannému patentování a patentovým trollům. Obranné patentování znamená, že si nepořizujete patent kvůli nebezpečí zkopírování vynálezu, ale jednoduše proto, abyste později nebyli žalováni kvůli porušení podobného patentu. Výsledkem je obrovské plýtvání zdroji za samotné patenty a za řešení následujících problémů.

Samotnou kapitolou jsou pak patentoví trollové, kteří si nepořizují patenty jako ochranu svých produktů, protože sami nic neprodukují. Vytvářejí tak jen pasti pro opravdové výrobce, aby je mohli později žalovat. A to i přesto, že žalující troll sám vůbec patentovanou technologii nevyrábí.

Posner dále říká, že zmíněné problémy jsou ještě prohlubovány dalšími faktory. Většina soudců například chápe moderní technologie jen velmi okrajově a porotci na tom bývají ještě hůře. Žalobci přitom doufají, že porota upřednostní vlastníka patentu ve snaze ochránit chudáky vynálezce před zlými kopírovači. Podle amerického práva navíc nemusí držitel patentu dokazovat, že žalovaná strana porušila patent vědomě. Tento problém je navíc o to horší, že v mnoha odvětvích je velmi těžké odhalit všechny patenty a zjistit, zda do některého z nich náhodou nezasahujete, píše Posner a dodává, že takový průzkum navíc bývá velmi drahý. Ve výsledku mohou vyhlídky na drahé právníky a soudní výlohy nejednu firmu odradit od dalšího vývoje.

Dalším problémem je podle Posnera zoufale málo lidí na patentových úřadech. Kvůli tomu je mnoho patentových žádostí zkoumáno jen velmi povrchně a patentů se tak uděluje příliš mnoho. V současné době prý mají úřady tříleté zpoždění s vyřizováním žádostí. Tak dlouho v současné době trvá, než se v USA úředníci k vaší žádosti dostanou.

root_podpora

Soudce Posner nabízí několik konkrétních kroků, které by měly být přijaty, aby se situace zlepšila:

  • Zkrácení platnosti patentu ve většině odvětví (kromě například farmacie),
  • povinnost dále licencovat patentované vynálezy,
  • snížení zátěže soudů přidělením rozhodovacích pravomocí patentovým úřadům,
  • zamezení trollingu tím, že by držitel patentu musel do určité doby začít vynález vyrábět, jinak by o patent přišel,
  • zavedení zvláštního školení pro federální soudce řešící patentové spory.

Zdá se, že jde skutečně o velmi rozumné návrhy, které by pomohly narovnat současný pokřivený patentový systém. Ten je v současné podobě především nástrojem různých vykuků a příživníků. Navíc sporů raketově přibývá, což zatěžuje nejen soudy, ale i žalující a žalované firmy. Zřejmě je na čase s tím něco udělat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.