Hlavní navigace

Linux: Příručka českého uživatele

25. 4. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jako první server vám přinášíme exkluzivní recenzi původní české publikace, kterou napsal Vilém Vychodil a právě vychází u nakladatelství Computer Press.

Ačkoliv je operační systém Linux v České republice poměrně oblíben, původních českých knih o Linuxu na pultech prodejců mnoho nenajdete a dají se spočítat možná na desítky. Situaci se snaží vylepšit brněnské nakladatelství Computer Press s novou knihou pana Vychodila s názvem Linux: Příručka českého uživatele.

Hned na začátku bych rád naznačil, že se nejedná o publikaci plnou obrázků dialogových oken. Ta byste totiž hledali marně, kniha by si totiž zasloužila podtitul Linux z příkazové řádky. Není to dílo nejvhodnější pro naprosté začátečníky, kteří se učí počítač zapnout nebo psát na klávesnici. V poslední kapitole se autor na zhruba dvaceti stranách sice věnuje systému X Window, ale pouze v takové poloze, která není závislá na správci oken.

Kniha je určena hlavně těm, kteří již zvládli ovládání počítače a nějakého operačního systému (např. Linuxu s grafickou nadstavbou) a chtějí řešit běžné problémy (hromadné přejmenování souborů a podobně) efektivně či se něco dovědět o systému na nižší úrovni. Kniha je také velice cenná pro nastávající správce sítě, protože podávané informace jsou platné pro všechny unixové operační systémy a na případné linuxové speciality autor explicitně upozorňuje.

V úvodní kapitole autor obecně popisuje operační systém, jeho základní rysy, historii Unixu a současný vývoj operačního systému Linux a jeho distribucí. Zejména historie Unixu je podána zřetelně a uceleně a čtenář tak na několika stranách získá potřebnou motivaci a chuť k dalšímu studiu materiálu.

Od druhé kapitoly je již nastolen praktický tón se spoustou ukázek, příkladů, schémat a tabulek, který přetrvá až do konce knihy. Základy práce s unixovým systémem jsou vysvětleny konzervativně – přihlášení, první kroky v systému, vyhledání dokumentace a nápovědy, odhlášení.

Ve třetí kapitole ke čtenáři proudí informace o souborovém systému. Po seznámení s filozofií Unixu (vše je soubor) jsou postupně odhaleny pro začátečníky tajuplné pojmy, jako je relativní a absolutní cesta, připojení, speciální soubor, odkaz či přístupová práva. Na své si ale přijdou i zdatnější uživatelé. Pro ně je tu přichystána část o pokročilých právech přístupu ACL, dále sdílení diskového prostoru a nastavování kvót. Nechybí ani obligátní základní unixová struktura souborového systému.

Relativně krátká čtvrtá kapitola je věnována procesům, jejich vzniku, ukončení, manipulaci s nimi, zasílání signálů, spouštění na pozadí a plánovanému spouštění procesů. V samotném závěru kapitoly najdete paragraf o systémovém kalendáři.

Vyvrcholení díla pokračuje pátou kapitolou, která se dá označit za skutečnou perličku mezi knihami o Linuxu. Autor zde mistrně popisuje program, který je mu evidentně vlastní – příkazový interpret Bash. Na mnoha praktických příkladech postupně vysvětluje vykonávání příkazů, přesměrovávání, roury, proměnné a jejich expanze, řídící struktury či vytváření skriptů. Dá se říci, že po přečtení této části knihy bude čtenář příkazový interpret ovládat na velmi slušné úrovni, což je ku jeho prospěchu, protože to je efektivní a mocný nástroj. Hlavně však získá pro řešení problémů potřebný nadhled, který schází zejména začínajícím uživatelům Linuxu.

Zpracování textu je probíráno v šesté kapitole. Po osvětlení neotřesitelné pozice textového souboru v Unixu jsou na ukázkách předvedeny základy práce s proudovými editory sed a awk. Výklad pokračuje dvojicí celoobrazovkových editorů vi a emacs, přičemž druhému jmenovanému je věnován větší prostor. Čtenář těmto mocným a poměrně složitým editorům jistě nemusí přijít na chuť, ale měl by je umět alespoň opustit, což nemusí být pro začátečníka jednoduchá úloha. Kapitola končí informacemi o archivaci a komprimaci dat.

Obrovský rozmach Unixu byl umožněn především díky internetu, a proto je síťovému prostředí věnována předposlední, sedmá kapitola. V úvodní části autor popisuje protokol TCP/IP a DNS, jak je podpora sítí implementována v Unixu a základní utility pro práci v síti. Používání sdílených uživatelských účtů, práce s poštou, news, vzdálené přihlašování a přenos dat či základní informační služby poskytované unixovými servery, to jsou témata, v kterých pokračuje tato kapitola. Jistá pozornost je věnována i bezpečnosti a šifrování dat pomocí programu ssh.

V poslední kapitole autor obecně popisuje systém X Window, přičemž se nevěnuje jednotlivým grafickým rozhraním, ale spíše technologii, na které celý systém stojí – X protokolu. Dozvíte se, jak spustit X server, jak pracuje, jak jej nakonfigurovat nebo jak na vzdáleném počítači spustit okenní aplikaci.

Kniha se velmi dobře čte a fakta jsou proložena žertovnými poznámkami, ačkoli by jich mohlo být i více. Osobně se mi kniha velmi líbila, přesto mám ale jednu výtku. Autor uzavírá některé sofistikované příklady výroky typu: „…na jiných systémech byste tohle udělali takto jednoduše jen stěží…“. Z těchto vět přímo vyzařuje určité srovnávání se systémem Microsoft Windows, i když se tato dvě slova v knize nevyskytují ani jednou. Myslím si totiž, že je to trochu zbytečné srovnávání hrušek s jablky, ale závěry nechť si každý čtenář vyvodí sám.

Obrovskou výhodou českých knih je jazyk, kterým jsou díla napsána. To se týká i knihy Linux: Příručka českého uživatele. V knize nenajdete žádné anglicko-české paskvily a celý text má ucelenou formu, která se snadno čte. Zbývá dodat, že úhlednou sazbu systémem TeX provedl sám autor.

root_podpora

Dílo by nemělo chybět v knihovničce žádného začínajícího administrátora nebo pokročilého uživatele Linuxu. Rozhodně ji lze doporučit i těm, kteří s Linuxem teprve začínají, protože se poměrně brzy objeví problémy, které s myší v ruce prostě nejdou řešit.

Vychodil, Vilém
Linux: Příručka českého uživatele
ISBN 80–7226–333–1
260 stran, Compuer Press, Brno, 2003
Ukázková kapitola 5 – Bash

Byl pro vás článek přínosný?