Hlavní navigace

Názor k článku Linuxový desktop se zázračně nerozšířil, za vyšší čísla může chyba od Lael Ophir - Ad Pokud si nejaky projekt tahne kusy kodu...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 14. 11. 2017 14:05

    Lael Ophir

    Ad Pokud si nejaky projekt tahne kusy kodu staticky slinkovaneho, ktery by jinak mohl byt sdileny, prebira za tyto veci odpovednost autor. To stejny plati i vpripade, ze si projekt taha vlastni knihovny (cemuz nelze nijak branit) - jj, přesně jako ve Windows.

    Ad Jednou z vyhod ktere poskytuji balickovaci sytemy prave diky reseni zavislosti je aktualizace pro vsechny dalsi projekty, ktere jsou na nem zavisle - tohle máte ve Windows řešené automaticky pro systémové komponenty. A protože Windows API je daleko širší než libc :), tak pokrývá automatickou velkou většinu potřeb.

    Ad jak by se to u vas resilo pres klasickou widloidni instalacni proceduru... Aplikace 'A' bude vyzadovat tez instalaci projektu 'B' a 'F'; pricemz 'F' bude vyzadovat, aby byly pritomny dale produkty 'X', 'Y', 'Z'. Produkt 'Z' pro svou instalaci vyzaduje, aby 'Y' jiz byl nainstalovan a nakonfigurovan. Dale plati, ze zaroven s produktem 'X' nesmi byt v systemu nainstalovan produkt 'W' - Funguje to podobně jako s MS komponentami (třeba .NET Frameworkem). Setup package je procedurální, takže v setupu projektu A zkontrolujete jestli je nainstalované B a F. Pokud B nebo F chybí, tak je buď můžete mít na svém vlastním instalačním médiu a spustit jejich instalaci (klidně unattanded), nebo je stáhnout z webu výrobce a spustit instalaci, nebo prostě uživatele upozornit a instalaci ukončit. B a F pak postupují stejně.
    Takže pokud instalujete řekněme účetnictví které vyžaduje DB engine, můžete dát uživateli na výběr jestli použít lokální DB engine nebo se připojit k DB serveru. Pokud vybere lokální engine, můžete spustit jeho unattanded instalaci (pokud již není nainstalovaná) a poté vytvořit DB (pokud již neexistuje). Pokud se chce připojit k DB serveru, zeptáte se ho ke kterému. Samozřejmě se to celé dá provést unattended. Alternativně můžete účto prostě nainstalovat, a o DB se starat až později při jeho prvním spuštění.

    Jinak instalaci na Linuxu ukazuje třeba Oracle. Myslím že je to celkem výživné. Ve zkratce: zkontrolujte velikost swapu, velikost shared memory, verzi OS včetně patchů, nainstalujte cca 20 balíčků včetně kompilátoru (na každém distru jiné), vytvořte uživatele a skupiny, nastavte parametry kernelu včetně limitů, vytvořte adresáře, nastavte prostředí pro uživatele, přimountujte instalační médium, a pak konečně spusťte wizard a projděte ho. Instalace složitějšího SW prostě není jen o dotažení pár balíčků a zkopírování pár souborů.
    https://docs.oracle.com/cd/E11882_01/install.112/e24326/toc.htm