Hlavní navigace

Mageia 7 přináší lepší Wayland, MP3 či stále ještě LXDE

Autor: Mageia
David Ježek

Dva roky od předchozí verze znamenají, že do vydání Mageia 7 se vešla velká spousta nových věcí. Srdcem je Linux 5.1 a kvalitnější podpora Waylandu, ale přesto je cítit i duch staré dobré Mandrivy.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Dlouhé čekání a konzervativní novinky

Mageia jakožto jedna z velkých nástupkyň po kdysi velmi populární distribuci Mandrake/Mandriva (další takovou je OpenMandriva), prvních pár vydání jakž-takž držela kadenci vydání v souladu s plánem. Mezi vydáními Mageia 1 až 7 byly postupně takto dlouhé mezery: <12 – 12 – 10,5 – 17* – 25* – 24* měsíců.

* z důvodu toho, že následné vydání Mageia 5, 6 a 7 se zdržely natolik, že by předchozí vydání mezitím měla ukončenou podporu, byly s odstupem několika měsíců vždy vydání aktualizované instalační obrazy 4.1, 5.1 a 6.1, případně též prodloužena podpora daného vydání.

Mageia zkrátka stále zápasí s nedostatkem vývojářů, prostředků, případně dostupných „člověkohodin“ potřebných pro chod distribuce. V tomto ale leckdo může spatřovat její výhodu: vývoj není tak hektický jako jinde a případné zdržení v klíčových nových verzích používaných aplikací lze řešit dočasnými obezličkami typu AppImage.

Mageia ani nadále není tahounem technologického vývoje. Takže zatímco Fedora používá Wayland jako výchozí už více než jedno vydání (což souvisí s desktopem GNOME, samozřejmě), Mageia ani s verzí 7 nenabízí Wayland jinak než jako stále testovací záležitost (což zčásti může souviset s historickou preferencí desktopu KDE), byť opět ve značně vylepšené kvalitě (oproti šestému vydání).

Mageia se tak ve svých vydáních drží věcí, které jsou tou dobou k dispozici a nutno ji přičíst k dobru, že například jádro Linux zde v sedmičce najdeme velmi nové, instalační obrazy nesou Linux 5.1.14.

Co Mageia 7 nabízí

Mageia se drží původního pojetí instalace a repozitářů z Mandrivy. Je tak k dispozici jak v podobě instalačních DVD obrazů (včetně nesvobodných ovladačů), tak LiveCD s rozličnými desktopy (KDE Plasma, GNOME, Xfce – zde i 32bit), případně je k dispozici malé ISO pro instalaci ze sítě. ISO obrazy lze přenést i na USB flashku.

Repozitáře Mageia označuje Core, Nonfree a Tainted. Core obsahuje všechny free a open-source balíčky, Nonfree obsahuje balíčky, které jsou volně k dispozici, ale mají uzavřený zdrojový kód (například proprietární ovladače pro grafické karty, Wi-Fi apod.). Nonfree repozitář je v základu zapnutý, lze jej samozřejmě vypnout.

Tainted pak obsahuje vše zbývající, tedy zejména programy pod free licencí, které však naráží na nějakou právní bariéru, například patentovou ochranu audio a video formátů či standardů typu DVD-Video (jakkoli ne ve všech zemích světa). Tainted repozitář je v systému k dispozici, ale ve výchozím nastavení není zapnut.

K současné hysterii kolem ukončování podpory 32bit x86 architektury se sluší dodat, že Mageia 7 je pro ni stále k dispozici a v případě nutnosti se tam, kde je to potřeba, i na 64bit systému použijí 32bit repozitáře (například pro Wine či Steam).

Heslovitě to podstatné:

  • Linux 5.1.x
  • KDE Plasma 5.15, GNOME 3.32, Xfce 4.13, LXQt 0.14, MATE 1.22, Cinnamon 4.0 atd.
  • LibreOffice 6.2
  • VirtualBox 6.0
  • RPM 4.14
  • DNF 4.2.6
  • Docker 18.09
  • X.Org 1.20
  • GCC 8.3, GDB 8.2, Valgrind 3.15, LLVM 8.0
  • Python 3.7, Python 2.7.16
  • PHP 7.3

Základ systému a desktopová prostředí

Jak již zaznělo, srdcem vydání Mageia 7 je aktuálně Linux 5.1.x, tedy donedávna nejnovější stabilní řada kernelu (jádro 5.2 vydal Linus doslova před pár hodinami). Pro dobře fungující grafiku jej doprovází Mesa 19.1 (opět aktuální stabilní řada). Jinak linuxové jádro lze provozovat jak toto výchozí desktopové, tak jiné varianty: Linusův kernel (bez extra sad patchů) ad. Grafický server je zde stále starý dobrý X.Org, konkrétně verze 1.20.x (aktuální stabilní vydání).

Grafické ovladače jsou zde přítomny všechny, v čele s AMDGPU a Radeon (pro starší modely), ovladači Intel a samozřejmě nouveau. Mageia upozorňuje, že proprietární nadstavba AMDGPU-PRO funguje jen s X.Org 1.1.x, pročež s Mageia 7 není použitelná.

Grafické karty Nvidia mohou využívat uzavřený firemní ovladač, aktuální je řada GeForce 430.xx, v repozitářích nechybí ani CUDA 10.1.168, pro starší modely grafik Nvidia tu pak jsou udržovací ovladače řad 390 (ta pouze pro 64bit) a 340 (32 i 64bit). Majitelé strojů s Intel iGPU + Nvidia GPU mají k dispozici tři cesty jak své hybridní řešení používat. Tou první je novueau s podporou Prime GPU, tou druhou projekt Bumblebee a tou třetí pak experimentální nástroj mageia-prime sloužící ke konfigurování systému s aktuálními linuxovými jádry a X.Org servery – umí plně přepnout na Nvidia GPU bez použití Bumblebee a podporuje i použití CUDA.

Potěšující, ač víceméně pro Evropana nepodstatnou zprávou je přítomnost MP3 v základu systému, a to díky vypršení posledních patentů před několika měsíci. Pro formáty novější, např. H.264, H.265 či AAC je stále potřeba aktivovat Tainted repozitář.

KDE, GNOME a ti další

KDE Plasma je v Mageie 7 k dispozici ve verzi 5.15. Pokud chce uživatel vyzkoušet běh na Waylandu, postačí mu doinstalovat balíček plasma-workspace-wayland a přepnout na Wayland. Výchozím správcem zobrazení pro Plasmu je SDDM, který je náhradou za starší KDM. KDE Plasma je k dispozici jako 64bit LiveDVD a také na standardním instalačním DVD ISO.

GNOME je k dispozici ve verzi 3.32 (aktuální stabilní řada) a ve výchozí konfiguraci systému již běží na Waylandu. Pro návrat k běhu na X.Org lze vybrat sezení „GNOME on Xorg“ a pro fanoušky starého vzhledu GNOME 2.xx je zde k dipsozici též sezení „Gnome Classic“. GNOME je k dispozici s vlastním 64bit LiveDVD a též na klasické instalačce.

Xfce je v aktuální verzi 4.13 (vývojová využívající již GTK3 – očekává se aktualizace na Xfce 4.14 jakmile vyjde) k dispozici jak na 32bit i 64bit LiveDVD, tak na klasickém instalačním ISO obrazu.

LXDE je stále tu a dostává aktualizace z upstreamu od jednoho z lidí kolem Mageiy. Lze jej přímo instalovat z instalačního DVD. Qt desktop LXQt 0.14.1 je k dispozici pouze v online repozitáři (z důvodu místa na DVD).

Nedílnou součástí Mageiy je i desktop MATE, konkrétně v aktuální verzi 1.22. Nachází se na instalačním DVD v osekané verzi (kvůli kapacitě): například zde chybí mate-screenshot. Kdo tedy touží po MATE v jeho originální kompletní podobě, nechť raději volí instalaci prostředí za pomoci metabalíčku task-mate. Dále nechybí Cinnamon 4.0, a to na instalačním DVD.

Enlightenment zde najdeme v podobě E22.4 + Enlightenment Foundation Libraries (EFL) a Mageia pro něj připravila i vlastní téma vzhledu (prý jako výchozí, ale o pár řádků níže autoři píší, že téma aktualizované pro E22 bude k dispozici teprve v budoucnu). Tvůrci připomínají, že E samo nepoužije aplikace nastavené v /etc/xdg/autostart  jako automaticky spouštěné, je potřeba to donastavit ručně. Dále připomínají, že od E20 se přešlo z Xembed notifikací na SNI appindicator, které zatím nepodporují všechny aplikace (některé pak na to používají pluginy, třeba Pidgin, který používá Ubuntu indicator, který v balíčku v Mageia je k dispozici). Dále jsou z beta vydání Mageiy 7 tři známé chyby: Enlightenment File Manager (EFM) nepřimountuje optické disky (zatímco jiní správci ano), dále Mageia 7 používá systemd-networkd, takže v případě preference connman je potřeba toto ručně vypnout. No a do třetice témata pro E17, která jsou stále v repozitářích, s E22 nefungují (Mageia téma viz výše).

K dalším správcům oken už jen poznámka: Mageia 7 jich zahrnuje spoustu, například afterstep, awesome, dwm, fluxbox, fvwm2, fvwm-crystal, i3, icewm, jwm, matchbox, openbox, pekwm, sugar, swm, a windowmaker. Pro IceWM tvůrci dodávají, že k dispozici je na přihlašovací obrazovce jak icewm, tak icewm-session (to je nová binárka od verze IceWM 1.2.13 výše) a práve tu druhou jmenovanou je potřeba použít, aby naběhly všechny prvky IceWM (tedy icewmbg, icewm, icewmtray, startup a shutdown, a to v uvedeném pořadí). Použití volby icewm spustí pouze holého správce oken.

Další programy

Kancelářským balíkem v Mageie je samozřejmě LibreOffice, který povýšil na verzi 6.2.3.2. Mezi editory jsou k dispozici například Vim 8.1 a NeoVim 0.3.5, systém nabízí spoustu her i podporu pro DOSBox, Wine či Steam (atd.). Výukový balík GCompris je k dispozici ve starší GTK i novější Qt verzi.

Heslovitě pro „programátory a podobnou havěť“: GCC 8.3.1, GDB 8.2, Valgrind 3.15.0, LLVM 8.0.0. Dále Firebird 3.0.4, IPython 7.2, Qt 5.12.2 a GTK+ 3.24.8, Tcl/Tk 8.6.9, virtualizace libvirt 5.3 + virt-manager 2.1 + VirtualBox 6.0.8 + Xen 4.12.

Z jazyků zde najdeme Python 3 v3.7.3, Python 2 v2.7.16 (a pokud to je možné, jsou moduly poskytování pro dvojuku i trojku), dále Perl 5.28.2 (moduly instalovány v adresářích po vzoru Fedory, dále se používá 64bit integer jako výchozí na 32bit platformě). Dále došlo na Ruby 2.5.3, Rust 1.35.0 (bude průůběžně aktualizován), PHP povýšilo z 5.6 na 7.3, což mimo jiné vedlo k 50% nárůstu výkonu.

Značné úsilí bylo věnováno zjednodušení Javy, která byla v Mageia 6 obtížně udržovatelná.

Nalezené chyby

Vydání Mageia 7 se samozřejmě nevyhnuly nějaké drobnosti či větší věci zjištěné s odstupem. Jejich seznam je k dispozici na Wiki projektu: Mageia 7 Errata.

Mageia 7 v běhu

Instalace probíhá poměrně klasicky, kdo někdy instaloval Mandrivu, OpenMandrivu či Mageiu, bude doma.

Zabydlení systému co do českého prostředí je víceméně automatické, uživatel při instalaci zvolí klávesnici, časové pásmo a Mageia se o vše postará.

Mageiu nasazenou jako primární systém jsem měl v období verzí 1 až 5, šestku už spíš jen krátkodobě. Oproti letům minulým se ale nic zásadního nezměnilo. S Mageiou se pochopitelně pracuje stejně dobře jako s prakticky jakýmkoli jiným distrem s daným desktopovým prostředím (od KDE/GNOME až po LXDE či IceWM apod.). Jediné úskalí, které tak uživatele může potkat a na které oproti Ubuntu světu nemusí být zvyklý, je menší dostupnost balíčků či postupů na fórech v případě potíží a také určité zpoždění v nejnovějších verzích v repozitářích: Mageia je v tomto ohledu mírně konzervativní, což lze ale vnímat i jako kladnou vlastnost. Ve výsledku je ale rozhodnutí zda ji používat jen o tom, že má ve své rodové linii možná první skvěle použitelnou desktopovou distribuci pro začátečníky jménem Mandrake.