Hlavní navigace

Názor k článku Matematika se outsourcuje, musíme změnit vzdělávací systém od A.S. Pergill - Cituji výše uvedené: (1) e^ln(x) = x (2) 10^log(x) =...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 2. 2013 19:58

    A.S. Pergill (neregistrovaný)

    Cituji výše uvedené:
    (1) e^ln(x) = x
    (2) 10^log(x) = x
    (3) (a^b)^c = a^(b*c)
    (4) e^a = e^b -> a = b
    Nevím, kde vidíte na řádku 1 nebo 2 umocňování mocniny v závorce (viz řádek 3).
    Já na řádku 2 vidím podle vašeho rozšifrování:
    10^c=x,
    a na řádku 1:
    a^(ln(x))=x
    Ta písmenka se v řádku 3 "nějak" objevila, aniž by bylo definováno, co znamenají z těch předchozích vztahů. Logicky to nijak odvodit nejde.

    Prostě pro nematematika jsou všechny ty řádky, mimo poslední, jen bezcenný informační balast. A opravdu nechápu, proč bych se měl učit, v tomto případě nějakých 6 - 7, v některých případech jsou to i desítky, naprosto nesmyslných řádků, které mi absolutně nic neříkají a absolutně nic nepřinášejí. V zásadě je to i kontraproduktivní, protože se ty předchozí řádky s tím posledním budou leda plést a ztěžovat jeho zapamatování. Mě opravdu stačí jen ten poslední vzoreček, protože to je ten, který potřebuji. A právě takovéto biflování naprostých nesmyslů dělá z matematiky neoblíbený až nenáviděný předmět (podle některých průzkumů nejméně oblíbený na gymnáziích).

    Je mi jasné, že sytý hladovému nevěří a je mi zcela jasné, že pro někoho, oplývajícího fantazií, s jejíž pomocí vyčaruje z prvního a druhého řádku řádek třetí, může být zcela nepochopitelné, že to tam někdo nemůže vidět.
    Problém ale spočívá v tom, že výuka matematiky, aby měla vůbec nějaký smysl, by měla být přizpůsobena té většině, která to tam nevidí, a ne té početně zanedbatelné menšině, která to vidí. Jinak se podobá hudební výchově pro hluché, nebo výuce malování pro slepé.

    Průšvih také je, že pokud potřebuji nějaký vztah jako podklad výpočtu, tak zpravidla musím sáhnout po nějakém textu vyrobeném nematematikem, který neobsahuje bezcenné bláboly, ale algoritmus výpočtu. Např. nejlepší zdroj na postup výpočtu pro řadu statistických testů je obecný díl Československého lékopisu (ne pozdějšího českého, kde byla obecná část dost drasticky redukována). Což, pochopitelně, navozuje otázku smysluplnosti matematiky jako výukového předmětu (když není schopna poskytnout právě to, co by poskytnout měla v první řadě - informace o výpočetních algoritmech).

    A ještě možná jedna věc: já v zásadě nepotřebuji vědět CO logaritmus je (i když je mi jasné, že jakási představa spojená s řádovou predikcí výsledku je velice užitečná a je schopna signalizovat hrubé chyby ve výpočtu), ale potřebuji vědět, JAK ho vypočítat.
    Konec konců, tabulky logaritmů, goniometrických funkcí (ale i třeba vztahů mezi náměrem a dostřelem děl nebo růstu úroků), jakými bylo posedlé především 19. století, počítali laikové, kteří měli prostě zadán podrobný algoritmus výpočtu, včetně toho, kdy výpočet ukončit (v principu se jednalo o předchůdce počítačových programů).